Článek původně vyšel na webu Pirátských novin, jeho autory jsou Jakub Michálek a Mikuláš Ferjenčík. S laskavým svolením jsme jej mohli vydat i u nás.

ACTA začala vznikat v říjnu 2007 a až do dubna 2010 probíhalo celé vyjednávání utajeně. Hlavním iniciátorem vyjednáváni a prosazování dohody ACTA jsou Spojené státy americké. Vynucování duševního vlastnictví je pro USA diplomatická priorita minimálně od roku 1994, kdy začala vznikat smlouva TRIPS. ACTA je pokračováním této politiky.

Po třech letech vyjednávání (většinu času v utajení), které probíhalo na jedenácti summitech od Japonska po Mexiko, je protipirátská dohoda ACTA hotová. Původně drakonická opatření povinných kontrol počítačů na hranicích už zůstaly jenom jako možnost. Lidé se teď oprávněně ptají, jaký přínos bude mít globální dohoda pro nás. Tento článek podrobně analyzuje obsah dohody ACTA podle finálního textu.

Obhájci dohody ACTA uvádějí, že protipirátská opatření na hranicích a na Internetu ochrání české exportéry před nekalou soutěží, paděláním obchodních známek a pirátským kopírováním výrobků.

Po důkladné analýze jsme dospěli k názoru, že ani s ohledem na větší zisk českých exportérů není pro Českou republiku výhodné, aby dohodu podepsala a ratifikovala, a to z následujících důvodů:

1. Dohoda vychází z nereálného předpokladu, že přísnější vynucování duševního vlastnictví povede ve všech ekonomických oblastech k prosperitě. Pro tento předpoklad chybí věrohodné podklady, naopak země jako Čína ukazují, že samotný hospodářský růst je možný i bez přísného vynucování duševního vlastnictví. Upevnění stávajících monopolů omezuje inovace.
2. Dohoda byla vyjednána utajeně pod velkým vlivem nahrávacích a filmových korporací. K dohodě neměli dlouhou dobu přístup ani poslanci jednajících zemí, ani významné organizace zastupující spotřebitele. České ministerstvo průmyslu a obchodu odmítlo text poskytnout s tím, že se jedná o utajované informace. Tajné vyjednávání zásadních mezinárodních smluv bez zástupců veřejnosti postrádá demokratickou legitimitu.
3. ACTA je jednostranná a celé tažení proti pirátství se opírá o studie, které si objednaly protipirátské organizace. Výsledkem je silnější postavení majitelů monopolů, povinnosti pro uživatele a neurčité pojistky proti zneužití. Evropská komise i příslušná ministerstva nereflektují názory akademiků, informují o obsahu dohody jednostranně a uvádějí zavádějící informace (nebezpečí kopií pro spotřebitele atd.).
4. Dohoda implementuje zostřený boj za „duševní vlastnictví“ mimo rámec Světové obchodní organizace (WTO), aby vyspělým zemím přinesla komparativní výhodu. Globální uplatňování „duševního vlastnictví“ znamená, že rozvojové země platí rozvinutým zemím za monopoly na technologie a ztrácejí šanci vymanit se z chudoby. Systém vynucování monopolů staví rozvojové země zpět do pozice kolonií
5. Nepovinná opatření ACTA sice neukládají státům povinnosti, ale jsou považována za doporučení a příklady „dobré praxe“ ACTA podkopává principy svobodné společnosti. Povoluje inspekce počítačů na hranicích, odpojování od Internetu a jiná opatření v rozporu s lidskými právy a považuje je za standardní.
6. Dohoda konzervuje přísné vynucování „duševního vlastnictví“ v době, kdy je evidentní, že celá politika kopírování vyžaduje přehodnocení ve světle digitálních technologií. Dnešní ratifikace by znamenala, že do budoucna bude těžší současný systém jakkoliv reformovat. Řadu opatření (fiktivní škody, DRM), které poškozují spotřebitele, bude ještě těžší změnit.
7. ACTA se snaží vynutit politiku kopírovacího monopolu novými represemi. ACTA požaduje odstrašující sankce za porušování „duševního vlastnictví“. Zahrnuje globální tresty za kopírování a požaduje zničení zboží, které by jinak mohly využívat neziskové organizace
8. ACTA není slučitelná se standardem Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv EU. Podle studie vypracované pro politickou skupinu Greens/EFA v Evropském parlamentu ACTA nepřiměřeně zasahuje do základních lidských práv a vyžaduje nebo povoluje postupy rozhodování, které zvýhodňují držitele monopolů.
9. ACTA je první smlouvou, která má regulovat Internet. Vyžaduje po státech zavedení „urychlených nápravných opatření“, která by zabránila porušování „duševního vlastnictví“, a opatření, která mají „odrazující účinek vůči dalšímu porušení“. Tyto požadavky nabádají k zavedení systému, který blokuje přístup k internetovým stránkám a odpojuje uživatele od Internetu (praxe některých zemí vyjednávajících ACTA).
10. ACTA předvídá vlastní neformální mechanismy, kterými bude působit na autoregulaci internetových providerů a které nebudou předmětem soudního přezkumu. Stát tím obchází svoje závazky ze smluv o ochraně základních lidských práv (zákaz cenzury, svobodný přístup k informacím atd.). Náklady vynucování navíc přenáší z držitelů monopolu na jiné podnikatele.

Oficiální cíl: Vydělávat na monopolech

ACTA sdružuje země, kterým nestačí současný standard ochrany duševní vlastnictví a které chtějí „bojovat proti [pirátskému] rozšiřování prostřednictvím posílené mezinárodní spolupráce a účinnějšího mezinárodního prosazování práv k duševnímu vlastnictví.“ (Preambule.)

Ministerstvo průmyslu a obchodu, do jehož gesce ACTA spadá, ji představuje jako

• mezinárodní nástroj k potírání pirátství a padělatelství,
• zavedení vyšších standardů v oblasti vynucování práv duševního vlastnictví než jaké stanovuje dohoda TRIPS,
• zavedení prostředků ochrany práv duševního vlastnictví občanským a trestním právem, možnost účinně zasahovat proti transportu nelegálního zboží na hranicích,
• účinnou mezinárodní spolupráci příslušných úřadů při vynucování duševního vlastnictví.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek uvedl, že se naše legislativa nebude na základě dohody ACTA jakkoli měnit. Ministerstvo dohodu popisuje tak, že se českých občanů nijak nedotkne, ale naši exportéři z ní budou mít prospěch, protože postihne padělané zboží. České ministerstvo průmyslu a obchodu se do vyjednávání dohody příliš nezapojilo, zaslalo jen připomínku k nejasnému výkladu jednoho ustanovení.

(Pro přípravu článku si autoři vyžádali všechny vyjednávací pozice České republiky. Poprvé ministerstvo žádost zamítlo s tím, že jde o utajovanou informaci. Podruhé jsme dostali zmíněnou jednu připomínku.)

Z institucí, které mají veřejnost zastupovat, měla největší vliv na podobu dohody Evropská komise. Komise dohodu prezentuje jako výsledek Lisabonské strategie, v níž Evropská unie vyhodnotila duševní vlastnictví jako klíčový statek v globální konkurenci. Jeho vynucování v ostatních státech prostřednictvím zvláštních mezinárodních dohod by mělo zlepšit pozici Evropské unie.

Stručně řečeno, Evropská unie má podle názoru Evropské komise vydělávat na exportu duševního vlastnictví do cizích zemí. A pro tento účel je podle Evropské komise nezbytné podporovat každou mezinárodní smlouvu, která zvýší přeshraniční dohled a postihne pirátskému kopírování.

V akademické obci existuje vůči tomuto pohledu silná opozice. „Zjišťujeme, že například současné nastavení autorského a patentového práva vede k degradaci kreativní produkce. Ono to sice generuje peníze pro jednu velmi úzkou skupinu obchodníků, kteří do té kreativní produkce investují, nepřináší to ale kvalitu. Evropa si začíná uvědomovat, že je daleko méně konkurenceschopná v porovnání s regiony, kde se takové věci moc neřeší. Musíme si uvědomit, že my tady nic jiného než ten kreativní potenciál nemáme. Šíření informací kreativitu a produkci jednoznačně podporuje. Jenže my kulturní potenciál zabíjíme restrikcemi Internetu,“ řekl informačnímu serveru Česká pozice expert na kopírovací monopol Radim Polčák.