AMD oznámilo, že se vrhne na výrobu procesorů s architekturou ARM

0

Stalo se něco, co sice mnozí dlouho prorokovali, druzí však zase vehementně odmítali, a to i s velmi logickými argumenty. Dnešním dnem bylo oznámeno, že společnost AMD, doposud věrná instrukční sadě x86, začne vyrábět procesory s konkurenční architekturou ARM. Tu vyvíjí a licencuje britská společnost ARM Holdings. Procesory architektury ARM jsou díky svému úspěchu v rychle rostoucí mobilní sféře považovány za příštího velkého protivníka polovodičového giganta Intel. AMD si však architekturu licencovalo z jiného důvodu – pro své serverové čipy.

Vývoj nelze předem odhadovat, dle zatím publikovaných informací se však zdá, že AMD licencovanou architekturu skutečně (alespoň zatím) nepoužije v telefonech či tabletech. Místo toho ji zřejmě zamýšlí upotřebit v oblasti mikroserverů, kde se pokouší zapustit kořeny skrze akvizici firmy SeaMicro. AMD si zřejmě bude licencovat jádro Atlas, které má 64bitovou architekturu (instrukční sada se označuje ARMv8) a hodlá nabídnout procesory pro podobné využití, jako mají současné mikroserverové procesory typu SoC například od Calxedy.

AMD si licencuje architekturu ARM

První z ARMů od AMD se mají objevit až v roce 2014, kdy lze zřejmě čekat serverová CPU na bázi ARM od několika výrobců (tuto dobu vyhlíží mimojiné Nvidia, spekuluje se i o Samsungu). Za dva roky tedy asi již bude AMD vstupovat do silně konkurenčního prostředí. Jeho výhodou ovšem budou nesrovnatelné zkušenosti, které má se serverovými Opterony. Jeho CPU by tak měla být lépe připravená na vysokou zátěž, požadavky na spolehlivost a technologie pro správu či další speciality.

AMD si licencuje architekturu ARM

AMD chce využít zejména logiku Freedom Fabric, která je páteří systémů SeaMicro. Bude-li potřebný hardware včleněn přímo do čipu, mohly by tyto hypotetické Opterony (pokud je AMD nenazve jinak) znatelně zvýšit hustotu uzlů v mikroserverech. Čip tvořící jeden uzel by teoreticky mohl dále potřebovat již jen paměťový modul, síťová připojení a úložiště by byla virtualizována prostřednictvím logiky Freedom Fabric.

AMD si licencuje architekturu ARM

Licencování architektury ARM pro mikroservery neznamená, že by AMD opouštělo architekturu x86. Hodlá se jí držet jak v procesorech pro osobní počítače, tak zřejmě i v procesorech pro tradiční servery. Alespoň prozatím tedy není třeba vyhlížet konec klasických Opteronů. Je ovšem fakt, že po tomto prvním krůčku mohou časem následovat další (připomeňme si, že AMD si již v létě licencovalo bezpečnostní technologii TrustZone i s jednoduchým jádrem Cortex-A5).

Není zcela jasné, proč AMD přikračuje k použití architektury ARM i přes to, že sama vyvíjí nízkospotřebové jádro Jaguar. Je-li za rozhodnutím skutečně starost o spotřebu, AMD tím více méně přiznává, že Jaguar není příliš efektivní architekturou. Licenční návrhy od ARM totiž musí svým náskokem ve spotřebě vyvážit jak problémy se softwarovou podporou, tak poplatky navíc, a k tomu ještě připočtěme, že hotové budou tyto čipy až za dva roky. To by skutečně mohlo naznačovat, že Jaguar svou efektivitou značně zaostává.

AMD si licencuje architekturu ARM

Trošku jiná by situace byla, pokud by AMD samo vyvíjelo použitou architekturu a od ARM Holdings licencovalo jen instrukční sadu, podobně jako Qualcomm či Marvell. V tomto směru ale AMD nic nenaznačilo a není to dle mého názoru pravděpodobné. Vývoj třech architektur naráz by totiž znamenal náklady navíc v čase, kdy chce AMD dlouhodobě srazit své výdaje o 25 %. Jistý smysl by to dávalo snad jen v případě, že by firma posléze chtěla uvést čipy ARM i pro mobilní zařízení a předchozí vývoj tak zužitkovat v této oblasti.

Výhoda licenčních jader by teoreticky měla být v rychlejším a levnějším vývoji. Proti tomu bych ale osobně řekl, že vyvinutí Opteronu s jádrem Bobcat či Jaguar nemohlo být o tolik náročnější ani pomalejší (zejména mluvíme-li o příchodu v roce 2014), pokud ovšem takový projekt nezbabrala čistě manažerská pochybení. Chybu v řízení firmy nelze ostatně vyloučit (AMD má v tomto směru „dobrou“ tradici) ani nyní.

 

Dlouhodobá úspěšnost serverů s architekturou ARM je zatím stále velkou neznámou, záviset bude zejména na softwarové podpoře. V tomto ohledu je zdá se AMD poměrně optimistické a prý spolupracuje s partnery jak z hardwarové, tak softwarové oblasti, aby se nová architektura dostala do zralého stavu hladce a rychle. Šéf AMD Rory Read se vyjádřil v tom smyslu, že v průběhu příštích tří až pěti let zaujmou procesory architektury ARM „dvouciferný“ procentuální podíl (tedy 10% a více) trhu se serverovými CPU. Pro dobro celého AMD doufejme, že se příliš nemýlí.

Dle mého skromného názoru ovšem architektura ARM nezajistí automaticky úspěch, naopak se sebou nese riziko značných finančních ztrát v případě, že procesory propadnou. Intel se těmto novým vyzyvatelům hodlá příští rok bránit osmijádrovými Atomy, které by serverovým čipům ARM mohly značně zdvihnout laťku. Pokud tedy vývoj těchto procesorů neprobíhá v AMD s velmi nízkými náklady (na úrovni startupu), může společnost ve výsledku prodělat nepříjemně hodně peněz, nemluvě o promarněném čase a tvůrčím úsilí.

Zdroje: AnandTech, EE Times, tisková zpráva AMD (techPowerUp)