Asus ROG G75VW: obří herní sedmnáctka s geniálním chlazením (test)

0

Představení a specifikace

Herní notebooky jsou dost specifická kategorie – více než jakákoliv jiná. Pokud pominu různé zvláštnosti, jako třeba jedenáctipalcový Goldmax Monster, jsou to v podstatě vždy obrovské, těžké počítače s minimální výdrží na baterii, takže vlastně berou všechny výhody notebooků oproti stolním počítačům a zahazují je ve prospěch výkonu.

Asus ROG G75VW

Výkon ale u herního notebooku nikdy nebude tak vysoký, jako u stolního počítače za stejnou cenu, a to i když do nákladů započítáme periferie – monitor, klávesnici, myš a reproduktory. Navíc notebook jen dost těžko upgradujete, za pár let vám prostě zastará a nic s tím neuděláte. Můžete rozšířit paměť a vyměnit disk za rychlejší, ale to je všechno. Stolní počítač můžete prostě otevřít a zastarávající komponentu, třeba grafickou kartu, vyměnit – standard PCI Express tu s námi ještě nějakou dobu bude, takže s kompatibilitou nejsou problémy, a nic ve stolním PC není napevno přiletované.

Proč tohle všechno píšu v úvodu recenze herního notebooku? Předpokládám teď totiž, že většina čtenářů bude tyto řádky číst jako pomoc při koupi nějaké podobné velké herní potvory. Pokud je to i váš případ, tak si to prosím rozmyslete: herní notebooky jsou drahé, velké a těžké, a výkon jim za dva roky bude zoufale nedostačovat. Dnes si na testovaném Asusu G75VW zahrajete cokoliv ve vysokém rozlišení a detailech, ale za dva roky tomu tak už nebude, takže si troufám tvrdit, že pro naprostou většinu hráčů je lepší volba nějaký slušný stolní počítač, který se i s periferiemi vejde do poloviny padesátitisícové ceny tohoto modelu.

Výkonnostní špička dneška… skoro

Varování úvodem jsme si odbyli a teď se už podívejme na samotný notebook. Testovaná konfigurace patří momentálně k tomu nejsilnějšímu, co můžete mezi přenosnými počítači koupit, a to i přesto, že grafická karta není úplný highend. Jak jsme už několikrát psali (posledně tuším v recenzi přímého konkurenta tohoto Asusu, MSI GT70), GeForce GTX 670 není nová grafická karta postavená na jádře Kepler, ale přeznačená GTX 570M minulé generace. Výkonnostní špička to tedy není, na druhou stranu ale ani nějaké ořezávátko, a na highend nové generace, GTX 680M a Radeon HD 7970M stále čekáme.

Čtěte také:

Zbytek komponent je už ale bez diskusí špička. Čtyřjádro Intel Core i7-3610QM už pravidelní čtenáři dobře znají, psali jsme o něm i samostatný test; osm gigabajtů rychlé operační paměti typu DDR3 na 1600 MHz sice není nijak dechberoucí hodnota (konkurence pomalu nabízí 12 až 16 GB), ale ještě to bude nějakou dobu bohatě stačit, a dvojice šachet pro pevné disky, které jsou v této konfiguraci osazeny jedním 256GB SSD na systém a často používané aplikace a druhým terabajtovým diskem na velké objemy dat jsou perfektní výbava – nic moc lepšího už nyní nevymyslíte. Celé to podtrhuje sedmnáctipalcový 3D (120Hz) displej s rozlišením jak jinak než Full HD, tedy 1920 × 1080 px, což je na této úhlopříčce ideální kombinace – pracovní plocha je pěkně velká, ale zároveň není displej natolik jemný, aby z něj citlivější jedince bolely oči, jak se to občas stává na patnáctipalcových (či menších) displejích s takto vysokým rozlišením.

 

Na trhu samozřejmě existují i výkonnější notebooky. Třeba jakýkoliv herní stroj s loňskými grafickými špičkami, GeForce GTX 580M nebo Radeonem HD 6990M, budou po grafické stránce silnější (například Goldmax Neptune). Opravdoví extrémisté si u vybraných modelů mohou koupit tyto karty třeba i dvě v zapojení SLI/CrossFireX. I notebook s jednou takovou kartou ale bude výrazně dražší, v těchto případech jde už v podstatě o jinou třídu. A také nesmím zapomenout upozornit potenciální zájemce o co nejvýkonnější notebook, že do příchodu modelů s výše zmiňovanými nejsilnějšími grafikami současné generace, Radeonem HD 7970M a GeForce GTX 680M, nezbývá až tak dlouho; Goldmax obě už nabízí u modelu Racer 2.0, ostatní výrobci zatím aspoň v ČR nikoliv, ale to se brzy změní. Samozřejmě vás to ale opět vyjde na trochu jiné peníze než GTX 670M; konfigurace, která by byla v podstatě shodná s tímto Asusem, jen s Radeonem HD 7970M, vás momentálně vyjde na skoro 70 000 Kč s DPH.

Asus ROG G75VW (91026Z)
Cena s DPH 46 500 Kč (CZC.cz)
Zapůjčil Asus
Hardwarová výbava
Procesor Intel Core i7-3610QM
Počet jader (virtuálních) 4 (8)
Frekvence 2,3 GHz
Max. frekvence (turbo) 3,3 GHz
Operační paměť 8 GB (2× 4 GB DDR3 1600 MHz)
Pevný disk (velikost) 256 GB + 1 TB
Pevný disk (typ, rychlost) SSD, SATA/600
HDD, 5400 ot./min., SATA/300
Optická mechanika BD-ROM + DVD±RW SuperMulti
Displej 17,3″, 1920 × 1080 px, matný,
120Hz, 3D (s dodávanými brýlemi)
Grafická karta Nvidia GeForce GTX 670M 3 GB GDDR5
Rozhraní
Výstupy na monitory VGA, HDMI, DisplayPort
Porty (s výjimkou USB) LAN, 2× 3,5mm audio
Počet portů USB 2.0 0
Počet portů USB 3.0 4
Zabezpečení zámek Kensington
Čtečka paměťových karet SD/MMC/MS
Bezdrátové sítě Wi-Fi 802.11 b/g/n, Bluetooth 4.0
(Atheros AR9485WB-EG) 
Rozměry, baterie
Rozměry 415 × 320 × 52 mm
Hmotnost 4,5 kg
Baterie 75 Wh, 8 článků
Výkon napájecího adaptéru 180 W
Software
Operační systém Windows 7 Ultimate SP1 (64b)

Herní zaměření notebooku samozřejmě potvrzuje to, co jsem psal v úvodu: je to obrovský a velmi těžký kus hardwaru a na přenášení opravdu zapomeňte. Leda tak z domu do kufru auta, ve kterém jej převezete třeba na LAN párty, ale opravdu si nedovedu představit, že tohoto otesánka vozím třeba vlakem dvakrát týdně (na kolej a zpátky domů). Na to jsou tu prostě jiné notebooky, které činí nějaký kompromis mezi výkonem a mobilitou – Asus ale v řadě Republic of Gamers, kam herní mašiny G55 a G75 patří, žádné kompromisy nedělá. Není to nevýhoda, je to prostě konstrukční vlastnost, která má, jak se dočtete v dalších kapitolách, své nesporné výhody.

G75VW 9Z207V 91027V 9Z295Z
91026Z
Procesor Intel Core i7-3610QM (4× 2,3 GHz)
Grafika GeForce GTX 660M (2 GB GDDR5) GeForce GTX 670M (3 GB GDDR5)
Paměť 4 GB (1600 MHz) 8 GB (1600 MHz)
Úložiště 750GB HDD 256GB SSD + 1TB HDD
Displej 17,3″, 1920 × 1080, podpora 3D zobrazení
Systém W7 Home Premium 64bit W7 Ultimate 64bit
Mechanika DVD±RW Kombo Blu-ray+DVD
Cena s DPH 33 500 Kč 32 000 Kč 41 500 Kč 47 000 Kč

Na žádost z diskuse pod článkem ještě doplňuji přehled konfigurací, dostupných na českém trhu. Nejsou tady úplně všechny co jsem našel, protože jeden eshop (Notebook Center) jich má snad patnáct a část z nich nelze nalézt na žádném jiném českém obchodě (minimálně v jednom případě to byla polská verze, atd.). Čtyři konfigurace v tabulce jsou prodávány na více velkých českých obchodech (Alza, Alfa, CZC atd.). Nahoře je vždy uveden kód, pod kterým dotyčnou konfiguraci najdete v obchodech.

Design, zpracování, konektivita

Vesmírná loď

Design se od minulé generace herních Asusů vůbec nezměnil, G75VW si zachoval svůj osobitý zevnějšek. Nejde cestou mnohobarevných, agresivně tvarovaných notebooků s konfigurovatelným podsvícením (jako to dělá Alienware nebo MSI), kombinuje jen šedou a černou barvu. Že jde o herní notebook na něm ale stejně je na první pohled poznat – prozrazují jej jednak zmiňované velké rozměry, protože sedmnáctipalcové ne-herní notebooky přece jen bývají menší, ale i různé designové prvky – prolisy na víku, logo Republic of Gamers a samozřejmě i zadní strana pokrytá skutečně masivními výdechy chlazení. Díky nim vypadá právě jako ona kosmická loď, myslím, že to i Asus má někde na reklamních materiálech včetně stylizace těchto otvorů do podoby motorů. Design je mírně futuristický a dává tušit, že notebook není klasické „filmové“ DTR s grafikou nižší střední třídy, ale na druhou stranu nepůsobí tak nějak mladistvě jako některé notebooky s klávesnicemi hrajícími všemi barvami.

Velice sympatické je, že veškeré povrchy jsou matné. Výrobci občas sklouzávají k jejich používání minimálně na krytu víka a rámečku displeje, tady se neleskne vůbec nic. To je důležité kvůli otiskům prstů: lesklé plochy je přímo přitahují a zpravidla netrvá moc dlouho a takový notebook je celý viditelně ohmataný a zapatlaný.

Problém spočívá v tom, že se tahle nectnost nevyhnula ani Asusu. Většina černých ploch na notebooku (vlastně všechny kromě spodku základny) je totiž potažená takovým měkkým plastem – na omak to působí snad i jako guma. Na opěrkách zápěstí je to skvělé v tom, že se vám ruce ani nehnou, jenže tento povrch přitahuje nečistoty také. Když delší dobu hrajete a zpotí se vám ruce, k čemuž povrch nejspíš také docela dost přispívá, zůstane na opěrkách zápěstí drobná vrstva špíny (není to úplně přesný výraz, ale nevím, jak to jinak nazvat). Není to tak do očí bijící, jako kdyby šlo o lesklý plast, jenže zatímco ten plast se dá alespoň utřít a máte na chvíli klid, tady se otisků zbavuje opravdu velmi těžko. Pogumovaný povrch vůbec neklouže, takže je jeho uvedení do slušnějšího stavu výrazně těžší.

Černé plochy se navíc vyznačují ještě jedním neduhem, kterého jsem si všiml až když jsem notebook balil do krabice kvůli vrácení. Nejsou totiž příliš odolné. Ne úplně opatrnou manipulací se mi podařilo na víku udělat docela nepěknou rýhu, které se už nikdo nezbaví, a pokud si Asus G75VW koupíte, dovolím si tvrdit téměř s jistotou, že se něčemu podobnému taky nevyhnete. Jsem si jistý, že po roce používání bude notebook takových šrámů mít hned několik, i když se ke své elektronice chováte slušně.

Zbytek plochy, tedy okolí klávesnice a část bočních hran je ve stříbrné barvě a zcela bez problémů, zapatlat je to téměř nemožné a když už se vám to povede, vyčištění je otázkou chvilky. S černým gumovitým povrchem to opticky i hmatově kontrastuje a prostě nemám výhrady. Povrchu černých částí je ale opravdu škoda, docela mě to zklamalo.

Většinou pevný

Co se týče kvality zpracování, měl jsem poněkud smíšené pocity. Základna je perfektní a pevná jako skála, klouby víka jsou solidní, poměrně široké a perfektně drží bez sebemenší vůle, slícování dílů je bezchybné a díky opravdu masivní tloušťce se notebook dá bez problémů zvednout za přední hranu základny – tedy pokud to zvládnete, je na to dost těžký. (A taky nevím, proč byste to dělali, ale to je jedno.) Na testovaném kusu byl ale dost nepovedený díl tvořící rám displeje – vnitřek víka. Ten se při prohmatání kroutil a cvakal, jako by některé úchyty nebyly správně zasazené do vnější části víka, a nepovedlo se mi to nijak spravit.

Kroucení při prohmatání by ale ještě nebyl takový problém, protože to je opět věc, kterou asi těžko provádíte nějak často, jenže na levé straně (z pohledu uživatele) rámeček sám od sebe o dobré dva milimetry odstával od displeje. To jednak na pohled nevypadalo vůbec dobře (všiml jsem si toho asi po týdnu každodenního používání, ale pak už mi na to padal zrak pořád), jednak se obávám, že se ve vzniklé škvíře bude dost hromadit prach a různé nečistoty.

Popisovaná vada nicméně zavání klasickou „vadou kusu“, takže jí nebudu přikládat příliš velkou váhu. Zpracování ostatních částí bylo navíc opravdu výborné, snad až na docela dost se viklající optickou mechaniku (ale opět, s tou asi nikdo často nehýbe). Základna byla krásně pevná a klávesnice se ani při velmi rychlém psaní neprohýbala.

Nadstandardní spojení

Konektivita herního Asusu je rozhodně jedním z jeho kladů. Nejen že všechny čtyři osazené porty USB jsou rychlého typu 3.0; leckoho nejspíš potěší i přítomnost hned dří obrazových výstupů. Kromě obligátního analogového VGA a digitálního HDMI najdete na pravém boku i velký DisplayPort, což je výsada většinou spíše profesionálních notebooků, které ale zase často nemají HDMI; kombinace obou je opravdu vzácná, což je super.

Levý bok s optickou mechanikou Pohled zepředu Pravý bok s většinou portů Zadní strana a masivní výdechy chlazení

U velkého notebooku samozřejmě nesmí chybět ani optická mechanika, zde konkrétně kombo čtečky disků Blu-ray (BD-ROM) a víceformátové vypalovačky DVD. To je asi nejrozumnější kombinace, kterou výrobce mohl zvolit: udělat sedmnáctipalcový notebook úplně bez mechaniky je dnes stále ještě nemyslitelné (i když by mi to osobně příliš nevadilo, optická média nepoužívám ani u her – naposledy jsem z DVD instaloval Battlefield 2, pokud si dobře vzpomínám). Obyčejná DVD vypalovačka by určitě stačila, ale někdo by si mohl říct, že od notebooku za padesát tisíc čeká něco více – a Blu-ray vypalovačka by zase zbytečně zvedla cenu. Kombo je tady řekl bych nejrozumnější.

Co se týče sítí, u Asusu nenajdeme žádnou specializovanou herní síťovou kartu typu Bigfoot Killer. Spojení přes kabel (Ethernet) i bez něj (Wi-Fi a Bluetooth) zajišťují čipy od Atherosu. Pokud jste na tohle zatížení, tak v tomto ohledu Asus prohrává třeba s novými MSI, ale řekl bych, že pro většinu lidí je to stejně spíš okrajová záležitost, jakkoliv specializovaná síťovka umí potěšit.

 

Rozmístění konektorů nelze než pochválit. Praváci používající optická média budou mít radost z toho, že mechanika je netradičně vlevo, takže se vám na stole nebude motat do prostoru pro myš; leváci z toho naopak příliš nadšení nebudou. Všechny konektory jsou na bocích, nic není vepředu ani vzadu, což mám rád, ale je mi jasné, že mi to zase někdo v diskusi vyčte :). Za sebe každopádně mohu vyhlásit v tomto ohledu spokojenost, vy si pak můžete případně udělat obrázek z přiložených fotek.

Klávesnice, touchpad, displej a zvuk

Téměř dokonalá klávesnice

Nebudu vás napínat: na tomto notebooku se píše i hraje skvěle. Občas se mi stává, že píšu nějaký článek na notebooku místo svého pracovního (stolního) PC a většinou to bývá dost nepříjemný zážitek, protože na klávesnici nejsem zvyklý a obvykle se tam skrývají nějaké záludnosti. Tady to šlo úplně samo, rozložení je téměř perfektní. Klávesnice je navíc téměř úplně dokonale tichá, díky rozměrům notebooku pěkně velká, klávesy mají perfektně jistý stisk a nechybí ani podsvícení se třemi různými intenzitami – respektive čtyřmi, pokud počítáme i vypnutý stav. Upravovat barvu podsvícení nemůžete, jak jsem už naznačil v minulé kapitole, k dispozici je pouze bílá.

Jediná výtka, kterou bych ke klávesnici měl, se týká nuly na numerickém bloku. Na notebooku je dost místa na to, aby se vešel odsazený kříž kurzorových šipek (který je mimochodem super – ne ani tak kvůli hraní, většina her se stejně ovládá přes WASD, ale spíš kvůli pohybu v Průzkumníkovi, dokumentech a tabulkách) a zároveň nebyla nula na num. bloku poloviční, tedy stejná jako ostatní číslice. Úplně bez problémů by se sem vešla plnohodnotná a pak by klávesnice byla skutečně dokonalá.

Nálepky, kurzorové šipky a logo Republic of Gamers Numerický blok; škoda té ukousnuté nuly Indikační diody na přední hraně notebooku vlevo 

Vlastně mě napadla ještě jedna drobnost: indikační diody pro přepínače Caps Lock a Num Lock. Ty nejsou nikde na klávesnici, ale na přední hraně notebooku vlevo. Pokud u notebooku sedíte v nějaké normální slušné poloze a nehoupete se na židli, tak tam prostě nevidíte a navíc si diody ještě zakrýváte levou rukou, takže vám taková indikace k ničemu není. Sám jsem zvyklý na bezdrátovou klávesnici, která indikátory nemá vůbec, ale pokud jste zvyklí se dívat, jestli máte zapnutý numerický blok, bude vám to asi dělat trochu potíže. Dá se to nicméně vyřešit nějakým jednoduchým softwarem, který vám stav bude ukazovat na displeji.

Nesahat s mokrýma rukama

O touchpadu už tak pěkně básnit nebudu. Tedy předně jedna poznámka, kterou si neodpustím u žádného herního notebooku: na touchpadu příliš nezáleží. K hernímu notebooku za padesát tisíc stejně patří pořádná myš, bez ní to nemá smysl, a v případě této pětikilové potvory navíc ani příliš nehrozí, že byste třeba chtěli pracovat po cestě vlakem či autobusem – při těchto rozměrech si to vážně nedovedu dost dobře představit. To ale touchpad neomlouvá…

Co že je na něm vlastně špatně? Na první pohled nic: je od Synaptics, což bývá záruka dobré kvality, tlačítka jsou velká, oddělená, tichá a s jistým stiskem, podobně jako klávesnice. Dotyková plocha je o asi milimetr zapuštěná pod povrch notebooku, takže ji po hmatu lehce najdete, a docela velká, gesta normálně fungují, stejně jako „scrollovací“ oblast vpravo, takže se ze začátku všechno zdá dobré.

Jakmile se vám ale poprvé zapotí prsty, nebo třeba když si umyjete a ne úplně dokonale osušíte ruce, zjistíte, že touchpad najednou nejde používat. Sebemenší stopa vlhkosti na prstech prostě způsobí, že dotyková plocha přestane reagovat. S ničím podobným jsem se nikdy nesetkal – prostě v takovém případě táhnete prstem po touchpadu, ale kurzor se pohne jen o pár pixelů a pak se zastaví. Přesunout pak kurzor přes celou obrazovku je hotový očistec.

 

Řekl bych, že na vině je zde povrchová úprava dotykové plochy, která je ze stejného, nebo velmi podobného materiálu jako v minulé kapitole popisované „pogumované“ černé části. Tento povrch v kombinaci s vodou prostě úplně přestane klouzat a i když prstem můžete normálně hýbat, touchpad to odmítá zaznamenat. Ale opravdu – stejně si kupte pořádnou myš a na touchpad si ani nevzpomenete.

Full HD ve třech rozměrech

Rozlišení displeje je parádních 1920 × 1080 bodů, což vám dává více než dostatečný prostor na obrazovce pro skoro jakoukoliv práci – a ve hrách zase skvělý přehled. Podporuje navíc technologii Nvidia 3D Vision pro trojrozměrný obraz, pokud funkci aktivujete, hra ji podporuje a máte o to zájem. Sám se za fanouška 3D obrazu moc nepovažuji a toto navíc bylo moje první setkání s 3D přímo od Nvidie; musím říci, že na vyzkoušení je to super a u Asusu jsem poprvé zažil, že na mě postavy opravdu vyskakovaly ze scény, ale na nějaké delší hraní bych si asi netroufl. K pořádnému odzkoušení jsem se popravdě nedostal, protože jediná hra, kterou mám a která 3D podporuje, je Diablo III, a Blizzard se rozhodl, že mi z nějakého důvodu zablokuje účet, i když jsem ve hře nebyl už dobré dva měsíce… no, nevadí.

Horní hrana rámečku displeje skrývá kromě kamery i infraport pro komunikaci s brýlemi Dodávané 3D brýle Nvidia Brýle fungují skvěle, ale nesednou snad nikomu Brýle potřebují také napájení, dobíjet je můžete dodávaným microUSB kabelem

Mimochodem, jedna odbočka: povrchová úprava displeje u námi testovaného kusu byla jemně matná, na různých obchodech je ale u této konfigurace napsáno, že je lesklá. Nejsem si jistý, zda je to nějaká chyba v komunikaci (obchody obvykle přebírají specifikace přímo od výrobce, takže je možné, že tam Asus prostě měl chybu a všichni to opsali), nebo zda se dají sehnat opravdu i varianty s lesklým displejem pod stejným označením – i to se občas stává.

Na displej u herního notebooku kladu trochu jiné nároky než jinde. Zatímco u Ultrabooků bych nejradši všude viděl matrice typu IPS, které mají výrazně lepší pozorovací úhly a zpravidla i mnohem lepší čitelnost na slunci, u herní mašiny je více než toto či přesné barvy důležitá odezva. Tu mívají většinou lepší displeje typu TN a jeden takový je k vidění i v tomto Asusu.

BlueEye Pro – parametry displeje

Přesnost barevného podání je podle očekávání ne zrovna hvězdná s průměrnou odchylkou delta E 9.0 a maximální dE 21,9 u 50% šedé. Druhá nejhorší byla světle šedá (75 % gray) s 21,1, naopak povedená je bílá (která je opravdu bílá), černá s odchylkou 0,15 a modrá a akvamarínová (dE 2,1 a 3,5). Černý bod má jas moc pěkně nízkých 0,15 Cd/m2 při bílé na 114,1 Cd/m2 (při měření se snažíme co nejvíce přiblížit 120 Cd/m2, ale u notebooků to nikdy nejde přesně); kontrast bílá:černá tedy činí dost nadprůměrných 760,6:1. I u ostatních barev je kontrast velmi dobrý, což znamená lépe prokreslené tmavé scény ve filmech, ale i ve hrách, kde to nepochybně oceníte. Rozsah podsvícení displeje je 54 – 489 Cd/m2; maximální hodnota je extrémně vysoká (v noci to je dost nepříjemné, ale hodí se když si chcete posvítit), minimum je ovšem dost vysoko – je možné, že citlivější uživatele z toho budou v noci bolet oči i při minimálním jasu.

Co se týče oné veledůležité odezvy, je tady situace trochu složitější. Odezvu totiž neumíme naměřit přesně – jde to, ale je to docela komplikované a pro účely recenzí notebooků zbytečné; kolegové z ExtraHardware tato čísla v recenzích monitorů využijí, ale pro nás přesné měření až tak důležité není. Měříme proto „od oka“ programem Pixel Persistence Analyzer (PixPerAn), konkrétně jeho zabudovaným Chase Testem. U většiny notebooků s displeji typu TN naměříme odezvu někde mezi 18 a 25 ms, u Asusu G75VW to bylo krásně nízkých 13 ms. Nemůžeme tedy s jistotou říci, že displej má odezvu 13 ms, ale rozhodně je v tomto ohledu nadprůměrný, což opět ocení hlavně hráči – hlavně u rychlých 3D stříleček.

Sonické dělo

Přiznal jsem se v minulé recenzi HP Pavilionu dv7-7020ec, přiznám se i tady: hudbu poslouchám minimálně a jen těžko dokážu rozlišit rozdíl mezi kvalitními sluchátky třeba Sennheiser a špunty ze stánku za pár stovek, pokud nemají vyslovené vady zvuku nebo silně nešumí. Prostě to nevnímám, nejsem na to stavěný, a tak po mně prosím nechtějte nějaké fundované hodnocení zvukových projevů notebookových reproduktorů. Co ale jsem schopen rozlišit poměrně bezpečně je hlasitost, a tou Asus skutečně vyniká.

Možná na můj vkus až moc. Integrované reproduktory včetně jednoho „do stolu“ (směrem dolů) hrajícího subwooferu jsou zcela šíleně hlasité. Regulace hlasitosti pomocí klávesnice funguje v devíti krocích a už první krok z úrovně 0 na 12 způsobil, že jsem se začal bát, abych nerušil sousedy. Na maximální hlasitost jsem notebook prostě nevyzkoušel, protože jsem nikde nesehnal hluchátka a bez přehánění jsem se bál, že mi to poškodí sluch, protože pokud je dvanáctka takhle hlasitá, stovka musí bourat zdi. Pokud chcete ozvučit menší diskotéku nebo rozehnat demonstraci notebookem, tak bych řekl, že Asus bude ideální. Já jsem měl celou dobu hlasitost někde okolo úrovně 5… ze sta, ne z deseti.

Z toho mála hudby, co jsem na G75 naposlouchal, jsem jinak nerozeznal žádné vady zvuku, přišel mi docela prokreslený a na rozdíl od většiny notebooků (čest výjimkám) měl slušné basy. Nenáročný posluchač jako já nic lepšího nepotřebuje, tedy kromě špuntů do uší.

Výkon a úložiště

Hrajeme cokoliv

Při psaní kapitoly o výkonu mám pocit mírného déja vu, protože víceméně stejnou konfiguraci měl i MSI GT70, jehož recenze vyšla koncem dubna; navíc jsem to už nakousl v úvodu. Ale to nevadí, opakování je matka moudrosti, takže se na to podíváme znova.

Začněme procesorem, mozkem každého počítače. Jde o staré (no, spíš nové) známé čtyřjádro Core i7-3610QM. To má dostatek výkonu na jakékoliv myslitelné domácí použití; pokud se nesnažíte dávkově upravit čtyři gigabajty fotek v RAW, nebudete mít žádný problém. Tento procesor předčí i podstatnou část současných desktopových CPU; třeba v renderingu (CineBench R11.5) nebo v převodu videa (x264 Benchmark, Windows Media Encoder) je o malý kousek nad současným stolním etalonem Core i5-3570K při využití všech jader. Nárůst výkonu oproti srovnatelným čipům minulé generace (Sandy Bridge) je zhruba 20 % a celkově jde o povedený, výkonný procesor, který má pořádnou rezervu i do budoucna – a zvlášť ve hrách, kde často na procesoru až tak moc nezáleží (výjimky samozřejmě existují, třeba World in Conflict nebo na fóru oblíbený World of Tanks).

Osm gigabajtů operační paměti na 1600 MHz ve dvoukanálovém zapojení procesoru zdatně sekunduje. Pohled do přehledu v AIDA64 ukazuje, že jde o čipy od výrobce Hynix a že mají časování 10-10-10-27, jinak k nim není moc co říci. Kapacita paměti by určitě mohla být vyšší, třeba 16 GB, ale asi žádná současná hra tolik stejně nevyužije, pokud tedy třeba nehrajete nějakou onlinovku na pěti účtech zároveň.

O grafické kartě jsme si již povídali, ale pro úplnost: GeForce GTX 670M je přejmenovaná GTX 570M z minulé generace a jde o čip vyšší třídy, ovšem ne absolutní vrchol. V současné nabídce Nvidie ji překonává ještě GTX 675M (přejmenovaná GTX 580M) a na trh pomalu přichází i současný vrchol nabídky, GTX 680M. To už není nic přejmenovaného, ale nová karta založená na 28nm architektuře Kepler. Zatím jsme žádný notebook s touto kartou netestovali, stejně jako s její přímou konkurencí od AMD, Radeonem HD 7970M, ale v září už byste se měli dočkat.

Grafika minulé generace

Grafika má dostatek výkonu na současné hry, to bezesporu, ale jak je vidět třeba na testu Crysis, u opravdu náročných titulů už jí začíná docházet dech. Test Crysis provádíme kvůli jeho opravdu vysoké náročnosti jako jediný s vypnutým antialiasingem (vyhlazování hran) a s detaily na High na místo maximálních Super High a testovací demo stejně neběží úplně plynule – průměr má okolo 30 snímků za vteřinu, ale klesá i na 22, což je na seriózní hraní prostě málo. V budoucnosti samozřejmě bude pro grafiku čím dál těžší držet krok s moderními a náročnými tituly a upgrade není možný.

Jedním z rozdílů oproti MSI GT70 je deaktivace integrovaného grafického čipu v procesoru – Intel HD Graphics 4000. V MSI normálně funguje a je aktivní, pokud není potřeba vysoký výkon; pokud ano, aktivuje se pomocí známého Optimusu (Optima?) výkonnější čip. MSI v tom má drobnou výhodu, protože neustále aktivní silná grafika v Asusu spotřebovává zbytečně mnoho energie – což jednak zkracuje už tak slabou výdrž na baterie (ale to u herního notebooku není příliš důležité), jednak prostě notebook připojený k elektrické síti zbytečně žere. Elektřina není zadarmo a i když se ten rozdíl pár wattů zdá jako málo, během roku se to pomalu nasčítá. Na druhou stranu, pokud máte na notebook za skoro 50 tisíc, asi vás těch pár desetikorun nerozhází.

 

Ale ještě zpět ke hraní. Naše testovací metodika je, přiznám se bez mučení, poněkud omezená a stará a pro testování vysloveně herních notebooků se příliš nehodí. Protože mi ale na domácím herním stroji umřel monitor, nahrál jsem na Asusu G75VW dohromady pár desítek hodin v průběhu zhruba jednoho měsíce. Vyzkoušel jsem například Just Cause 2 (mimochodem nejlepší úlovek z letního výprodeje Steamu, neuvěřitelná zábava za pár eur), Diablo III, EVE Online, World of Tanks, Serious Sam 3: BFE či Team Fortress 2; všechny tyto hry běžely bez nejmenšího zaškobrtnutí v maximálních detailech včetně stínů a antialiasingu a nativním rozlišení displeje. Nejde ve většině případů o nijak náročné tituly, třeba TF2 je pět let stará hra, ale snad vám to poskytne aspoň o trochu lepší náhled na výkon grafiky a procesoru.

Dvojité úložiště

Ke kapitole o výkonu samozřejmě patří i zmínka o úložištích – množné číslo, protože v testované konfiguraci byla dvě. 256GB SSD od Lite-onu (typ LAT-256M3S) slouží hlavně pro instalaci systému a podává výborné výkony, start předinstalovaných Windows 7 Ultimate trvá méně než půl minuty a instalace her i jejich načítání jsou prostě rychlé – kdo nepoznal SSD, nepochopí. Nejde sice o nejrychlejší úložiště, které jsme kdy testovali, ale svoji funkci plní perfektně a čtvrt terabajtu místa je příjemné – po instalaci systému vám zbývá ještě 166 GB a toto číslo by určitě šlo o kus zvětšit odinstalací zbytečných dodávaných programů.

CrystalDiskInfo (SSD)

CrystalDiskInfo (HDD)

Druhý disk je výrazně pomalejší, ale taky tu není od toho, aby podával bůhvíjak vysoké výkony. Jde o úplně stejný model jako v minulý týden testovaném Pavilionu dv7 od HP, tedy Seagate Momentus SpinPoint M8 (ST1000LM024); tam ale plnil úlohu primárního, systémového disku, kdežto zde slouží jako vysokokapacitní úložiště dat, ke kterým nepotřebujete bleskový přístup (typicky třeba filmy nebo fotky). Tuto úlohu plní skvěle.

Chlazení, spotřeba, výdrž

Takhle to má vypadat!

Na kvalitě chladícího systému stojí a padá každý herní notebook. Co by vám taky byl platný ohromný výkon, když by se notebook po pěti minutách přehřál a vypnul, že? Asus tohle naštěstí bere vážně a jak dávají tušit obří výdechy na zadní straně, postavil se k věci čelem.

Na rozdíl od většiny notebooků na trhu (a bohužel i některých herních) má sedmnáctipalcový herní Asus dvojité chlazení, tedy dva nadstandardně velké ventilátory na místo jednoho. Každý se stará o jednu notoricky topící komponentu: jeden odvádí teplo od procesoru, druhý od grafického jádra. A jde jim to znamenitě.

 

U každého notebooku provádíme zátěžový, přímo mučící test chlazení tak, že vytížíme procesor i grafickou kartu na maximum (99 až 100 %). Jde o zcela nerealistický scénář, kterého nikdy při běžné práci nedosáhnete – obě komponenty takto mohou být vytíženy krátkodobě, ale rozhodně ne několik minut v kuse. Zjišťujeme tím limit, kam až notebook dojde, a zda je schopný roztopit se natolik, že zafungují bezpečnostní pojistky a vypne se. Zatím téměř každý notebook, který jsem měl v rukou, při tomto testu (programy Prime95 v režimu Blend pro vytížení CPU a FurMark pro GPU) dosahoval teploty nad 90 stupňů Celsia, většina i nad 95; ne ovšem Asus. Netrápil jsem jej, pravda, při okolní teplotě 30 °C jako Pavilion dv7 (v té době už vlna veder pominula), ale i tak byly výsledky velmi pěkné.

Jak můžete vyluštit z přiloženého screenshotu monitoru teplot v programu HWiNFO64, teplota procesoru ani grafického jádra nedosáhla na magickou hranici 90 °C, obě komponenty se zastavily těsně pod ní. Přitom jsem na notebook byl docela zlý a na místo obvyklých deseti minut, po které testujeme notebooky běžně, jsem test spustil a odešel jsem si koupit něco k jídlu do obchodu. Když jsem test vypnul, běžel 35 minut, a dám ruku do ohně za to, že výš teploty prostě nevylezou. Tedy alespoň dokud se chlazení nezanese prachem a nečistotami; to se časem stane u každého notebooku a má to samozřejmě na provozní vlastnosti neblahý vliv.

Prach v potrubí? Nevadí

I tady ovšem Asus exceluje. K oběma ventilátorům je zcela bezproblémový přístup (stačí uvolnit krytky držené jedním šroubem) a můžete je beze strachu ze ztráty záruky nebo poškození profouknout stlačeným vzduchem. Oba navíc mají výměnné filtry – ty jsou, pravda, velmi hrubé a jemný prach nezachytí, ale od největších nečistot systém ochrání. Filtry není vůbec žádný problém uvolnit a vyčistit, můžete je klidně strčit pod proud vody, jen je nezapomeňte před opětovnou instalací pořádně usušit. V krabici s notebookem navíc najdete i dva náhradní, kdybyste nějaký ztratili nebo poškodili. A díky jejich vypouklému tvaru si myslím, že by neměl být problém je lehce vylepšit přidáním nějakého jemnějšího filtru, který by odchytal i menší nečistoty – ale to už nechám na vás, sám jsem to nezkoušel.´

 

Vraťme se ještě ale na skok k teplotám a hlavně ke hluku chlazení, který s nimi úzce souvisí. Osazené ventilátory jsou výrazně větší než bývá u notebooků běžné (což je jedna z výhod velkých rozměrů notebooku, na které jsem upozorňoval na konci první kapitoly), tím pádem nepotřebují dosahovat vysokých otáček k tomu, aby pořádně rozproudily vzduch v notebooku. Navíc každý z nich odvádí teplo jen od jedné komponenty, zatímco většina ostatních notebooků má jen jeden větrák, který musí uchladit procesor i grafiku zároveň. To dohromady znamená, že Asus G75VW patří k nejtišším notebookům, které jsem kdy testoval. Dokonce ani výše popisovaný zátěžový test jej nedonutil k projevu hlasitějšímu než je jemné šumění – prostě si jen tak lehce ševelil a pokud v místnosti nebylo naprosté ticho, vůbec jsem si chlazení nevšiml.

Pohled dovnitř notebooku Jeden z ventilátorů s osazeným hrubým filtrem Pohled dovnitř notebooku Záběr na dvojici pevných disků, zde jeden terabajtový HDD a jedno 256GB SSD Druhý ventilátor je schovaný pod menším krytem

Teploty komponent při realističtějších scénářích, tedy v případě Asusu hlavně při hraní, jsem sledoval jen okrajově (když hraju, tak hraju!). Ačkoliv nedosahovaly pohodových teplot běžných u stolních počítačů, tak jsem ani po několikahodinovém rozvracení ostrovní diktatury v Just Cause 2 nedosáhl na více než 78 stupňů Celsia na grafice. Rigorózní test pro vás v tomto ohledu nemám, ale nemyslím si, že je realistické dosáhnout při hraní na notebooku o mnoho lepších maximálních teplot.

Energetický otesánek

Od velkého notebooku s velmi svítivým displejem a neustále aktivní diskrétní grafikou lze těžko čekat nějakou velkou úsporu energie; na druhou stranu ale pořád spotřeba nedosahuje na úrovně běžných stolních herních sestav. (Výkon ale taky ne.) Spotřeba při vypnutém notebooku a nabíjení baterie od nuly (naměřená na zásuvkovém wattmetru) je okolo 45 W, pokud notebook v tomto stavu zapnete s 50% podsvícením displeje, stoupne na 83 W. Když se baterie dostane na 50%, příkon klesne na 75 W, na 90 % pak na 63 W. Zajímavější jsou ale hodnoty pro plně nabitý notebook, protože tento obr velmi pravděpodobně stráví většinu své životnosti na stole, neustále zapojený do elektrické sítě.

Akumulátor je sice masivní, ve srovnání se zbytkem notebooku vám to ale ani nepřijde
Detail štítku akumulátoru

Pokud je notebook plně nabitý, zapnutý a jen sedí na stole s podsvícením displeje na 100 % (tedy s jasem oněch více než 450 Cd/m2), vezme si podle našeho orientačního měření 45 W; při rozumnějším nastavení displeje na zhruba 120 Cd/m2 (taková normální hodnota) to je ne úplně špatných 33 W. Jako poslední jsme naměřili nejvyšší spotřebu; ta nám vystoupala na maximálně 159 W, takže dodávaný 180W zdroj má ještě rezervu a notebook vám provozními náklady díru do peněženky neudělá.

Rozměrný napájecí adaptér s maximálním výkonem 180 W
Štítek adaptéru

Výdrž baterie je i přes docela vysokou kapacitu akumulátoru (75 Wh) slabé dvě hodinky – což se ale opět s ohledem na vždy aktivní silnou grafickou kartu a velmi svítivý displej dá očekávat. Na žádné cestování to prostě není. Nabití baterie z nuly (resp. 3 %, kdy se notebook sám vypne) na 90 % kapacity trvá asi 2 hodiny, na 100 % pak další necelou hodinu – zhruba 50 minut.

Závěrečné zhodnocení

Když herní notebook, tak tenhle

V úvodu jsem se tak trochu vyslovoval proti koupi herních notebooků obecně a v podobném duchu recenzi i zakončím. Asus G75VW je výborný kus hardwaru – má svoje mouchy, ale s výjimkou špinícího se materiálu na docela nedůležitých místech; to, co dělá, dělá poctivě. Stejně si ale pořádně rozmyslete, zda by vám nebylo lépe se stolním herním počítačem a nějakým levným, malým notebookem na cesty – pár dní bez hraní určitě vydržíte a využitelnost obou zařízení je prostě někde jinde. Herní notebooky jsou kategorie pro pár nadšených bláznů a pro lidi s velmi specifickými potřebami.

Pohled zepředu

Pokud si nicméně koupi herního notebooku nedáte vymluvit, pak vám Asus G75VW rád doporučím. Momentálně bych poradil počkat s koupí na uvedení konfigurací se silnější grafikou GeForce GTX 680M, která by měla být výkonem pořádný kus nad zde testovanou GTX 670M – samozřejmě bude taky dražší, ale myslím že je jedno, jestli do notebooku nacpete padesát nebo šedesát tisíc.

Rozhodně si pak nezapomeňte koupit opravdu pořádnou externí myš; žádnou malou notebookovou se dvěma tlačítky a kolečkem, ale plnohodnotnou, vícetlačítkovou laserovku s ocáskem – nejen kvůli hraní, ale i kvůli nepovedenému povrchu touchpadu, který se prostě nemá rád se sebemenší vlhkostí. A taky bych doporučil nějaký pořádný obal, pokud notebook chcete kamkoliv přenášet. Něco odolného, co jej ochrání před vnějšími vlivy, protože velká část povrchu počítače se opravdu lehce poškodí.

Těch pár vad, které jsem na Asusu G75VW našel, jsou naštěstí povětšinou méně důležité věci. Touchpad je u herního notebooku téměř irelevantní, rámeček displeje je nejspíš vada kusu a špinící se, málo odolný povrch je sice nepříjemnost, ale u velkého, málo přenášeného notebooku je to přece jen mnohem menší problém než u každodenního společníka. Asus je navíc více než dobře vyvažuje povedeným displejem, přímo skvělou klávesnicí, perfektním zpracováním chlazení včetně jeho bezproblémové údržby a samozřejmě i nadstandardním, i když ne maximálním výkonem. Je to notebook pro omezenou niku lidí a má omezené určení, většina uživatelů jej prostě nevyužije, ale to, k čemu byl navržen, prostě i přes pár zaškobrtnutí plní perfektně.

Plusy / mínusy
  Design
  Full HD 3D displej
  Vysoký výkon
(ovšem hodila by se silnější grafika) 
  Velké SSD a obří disk na data
  Nabídka rozhraní (HDMI+DP, 4× USB 3.0)
  Dva chladicí okruhy a tiché chlazení
  Skvělý přístup do vnitřku
(bezproblémová údržba) 
  Černé povrchy se snadno zamažou a poškodí
  Zpracování rámečku displeje
  Povrch touchpadu nesnáší vlhkost

 

 

Asus ROG G75VW (91026Z)
Cena s DPH 48 000 Kč
Zapůjčil Asus
Hardwarová výbava
Procesor Intel Core i7-3610QM
Počet jader (virtuálních) 4 (8)
Frekvence 2,3 GHz
Max. frekvence (turbo) 3,3 GHz
Operační paměť 8 GB (2× 4 GB DDR3 1600 MHz)
Pevný disk (velikost) 256 GB + 1 TB
Pevný disk (typ, rychlost) SSD, SATA/600
HDD, 5400 ot./min., SATA/300
Optická mechanika BD-ROM + DVD±RW SuperMulti
Displej 17,3″, 1920 × 1080 px, matný, 
120Hz, 3D (s dodávanými brýlemi)
Grafická karta Nvidia GeForce GTX 670M 3 GB GDDR5
Rozhraní
Výstupy na monitory VGA, HDMI, DisplayPort
Porty (s výjimkou USB) LAN, 2× 3,5mm audio
Počet portů USB 2.0 0
Počet portů USB 3.0 4
Zabezpečení zámek Kensington
Čtečka paměťových karet SD/MMC/MS
Bezdrátové sítě Wi-Fi 802.11 b/g/n, Bluetooth 4.0
(Atheros AR9485WB-EG) 
Rozměry, baterie
Rozměry 415 × 320 × 52 mm
Hmotnost 4,5 kg
Baterie 75 Wh, 8 článků
Výkon napájecího adaptéru 180 W
Software
Operační systém Windows 7 Ultimate SP1 (64b)

Výsledky testů, screenshoty a galerie

Výsledky benchmarků a testů výdrže

Souhrnné testy výkonu PC
PCMark Vantage 20 209; Memories: 11 566; TV and Movies: 7235;
Gaming: 21 185; Music: 20 363; Communications: 18 367;
Productivity: 23 586; HDD: 40 114
PCMark 7 5043; Lightweight: 4785; Productivity: 4706;
Creativity: 5209; Entertaintment: 4446; 
Computation: 4976; Storage: 5317
3DMark 06 19 745; SM 2.0: 8216; HDR/SM3.0: 8444; CPU: 6104
3DMark Vantage P12774; GPU: 11251; CPU: 21509
3DMark 11 P3069; Graphics: 2802; Physics: 6733; Combined: 2789
Windows 7 Experience Index CPU: 7,6; RAM: 7,8; GPU (Aero): 7,4; GPU (hry): 7,4; HDD: 7,9
Testy výkonu procesoru
CineBench R11.5 xCPU: 6,15; 1CPU: 1,35; poměr: 4,57×; OpenGL: 45,75 fps
x264 Benchmark HD v3.0 86,31 / 33,91 fps
x264 Benchmark FHD v1.0.1 18,24 fps
Windows Media Encoder 1:12 min
Testy výkonu pevného disku
CrystalDiskMark 3 SSD (čtení) Seq: 448,6 MB/s; 512k: 356,6 MB/s;
4k: 25,39 MB/s; 4kQD32: 290,6 MB/s
CrystalDiskMark 3 SSD (zápis) Seq: 355,7 MB/s; 512k: 350,9 MB/s;
4k: 50,69 MB/s; 4kQD32: 269,5 MB/s
CrystalDiskMark 3 HDD (čtení) Seq: 93,22 MB/s; 512k: 35,24 MB/s;
4k: 0,469 MB/s; 4kQD32: 0,918 MB/s
CrystalDiskMark 3 HDD (zápis) Seq: 93,12 MB/s; 512k: 42,91 MB/s;
4k: 1,08 MB/s; 4kQD32: 1,012 MB/s
AS SSD Benchmark SSD (čtení) Seq: 471,43 MB/s; 4k: 22,24 MB/s;
4k-64Thrd: 279,29 MB/s; Acc. time: 0,147 ms 
AS SSD Benchmark SSD (zápis) Seq: 325,8 MB/s; 4k: 42,02 MB/s;
4k-64Thrd: 241,56 MB/s; Acc. time: 0,092 ms
AS SSD Benchmark SSD (skóre) Čtení: 349
Zápis: 316
Celkem: 843 
AS SSD Copy-Benchmark (SSD) ISO: 235,71 MB/s; 4,56 s
Program: 174,07 MB/s; 8,08 s
Game: 204,8 MB/s; 6,74 s 
AS SSD Copy-Benchmark (HDD) ISO: 53,55 MB/s; 20,06 s
Program: 41,72 MB/s; 33,73 s
Game: 42,58 MB/s; 32,44 s 
HDTune Pro 4.61 (SSD) Minimum: 382,7 MB/s; Maximum: 494,4 MB/s;
Průměr: 420,1 MB/s; Příst. doba: 0,125 ms
HDTune Pro 4.61 (HDD) Minimum: 51,7 MB/s; Maximum: 111,2 MB/s;
Průměr: 86 MB/s; Příst. doba: 16,6 ms
Herní testy (průměry)
World in Conflict DX10
(1920 × 1080, Very High, 4× AA)
Minimum: 27; Maximum: 63; Průměr: 42 fps
Far Cry Benchmark DX10
(1920 × 1080, Ultra High, 4× AA)
Minimum: 44,92; Maximum: 86,13; Průměr: 60,33 fps
Devil May Cry 4 DX10 
(1920 × 1080, Super High, 4× AA)
Průměr: 104,74 fps
TrackMania Nations Forever
(1920 × 1080, Extrémní, 4× AA) 
Průměr: 72,9 fps
Crysis DX10
(1920 × 1080, high, no AA) 
Minimum: 21,57 Maximum: 41,82 Průměr: 32,9 fps
Testy výdrže
Výdrž web (čas) 2:10 hod.
Výdrž video (čas) 1:58 hod.

 

Galerie screenshotů

3DMark 11 3DMark 06 3DMark Vantage AIDA64 CPUID (informace o procesoru) AIDA64 – přehled komponent (1/2) AIDA64 – přehled komponent (2/2) AS SSD Benchmark (SSD) AS SSD Copy-Benchmark (HDD) AS SSD Copy-Benchmark (SSD) BlueEye Pro – parametry displeje CineBench R11.5 CrystalDiskInfo (HDD) CrystalDiskInfo (SSD) CrystalDiskMark 3 x64 (HDD) CrystalDiskMark 3 x64 (SSD) GPU-Z (informace o grafice) HDTune Pro (HDD) HDTune Pro (SSD) HWiNFO64 – teploty v klidu a v zátěži (2. a 3. sloupec) PCMark 7 PCMark Vantage Windows 7 Experience Index Windows Media Encoder x64 x264 Benchmark FHD v1.0.1 x264 Benchmark HD v3.0

Kompletní fotogalerie

Asus ROG G75VW Pohled zepředu Spodní strana s velkým krytem a subwooferem Perfektní, velká, podsvícená klávesnice Víko potažené matným materiálem docela náchylným na poškození Maximální úhel otevření víka Levý bok s optickou mechanikou Pohled zepředu Pravý bok s většinou portů Zadní strana a masivní výdechy chlazení Nálepky, kurzorové šipky a logo Republic of Gamers Touchpad – naštěstí na něm moc nezáleží Horní hrana rámečku displeje skrývá kromě kamery i infraport pro komunikaci s brýlemi Numerický blok; škoda té ukousnuté nuly Indikační diody na přední hraně notebooku vlevo Detail solidně působícího kloubu víka Subwoofer na spodní straně Pohled dovnitř notebooku Jeden z ventilátorů s osazeným hrubým filtrem Filtr lze lehce vyjmout a vyčistit Pohled dovnitř notebooku Záběr na dvojici pevných disků, zde jeden terabajtový HDD a jedno 256GB SSD Druhý ventilátor je schovaný pod menším krytem Akumulátor je sice masivní, ve srovnání se zbytkem notebooku vám to ale ani nepřijde Detail štítku akumulátoru Rozměrný napájecí adaptér s maximálním výkonem 180 W Štítek adaptéru Dodávané 3D brýle Nvidia Brýle fungují skvěle, ale nesednou snad nikomu Brýle potřebují také napájení, dobíjet je můžete dodávaným microUSB kabelem