Účtování po minutách neporušuje zákon, brání operátory ÚOHS

Český trh je nemocný, ale na férové účtování 1+1 si nemůžeme dělat nárok a operátoři minutovou tarifikací zákon neporušují, i když podobná nevýhodná nabídka u všech tří vypadá podezřele.

Občanská stížnost na všechny operátory

Internetový konzultant Tomáš Kapler podal před téměř dvěma roky (9. září 2010) stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vedenou proti všem třem tuzemským mobilním operátorům. Dle pana Kaplera možná zneužili dominantního postavení na trhu, čímž porušili zákon 143/2001 Sbírky, §11, konkrétně odstavce:

a) přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění,

b) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí.

Jak Tomáš Kapler uvedl na svém blogu na Lupě, vadí mu účtování hovorů po celých minutách, ať už je tarifikace 60+1, 60+30 nebo dokonce 60+60. V ostatních zemích společnosti Telefónica O2, T-Mobile i Vodafone mohou nabídnout i férovou tarifikaci 1+1.

Ostatně stejně tak jsou účtovány velkoobchodní nabídky, které reguluje ČTÚ. Pokud někomu voláte deset sekund, propojovací poplatky mezi operátory se také účtují jen za oněch deset sekund. Uvnitř sítě jednoho operátora pak samozřejmě vůbec. Ale u koncových uživatelů si operátor řekne minimálně o celou minutu. V extrémním případě je tak hovor až 60× dražší, než by musel být.

Reklama

 

Operátoři zákon neporušují

Až dnes ÚOHS konečně odpovědělPokud se vám nechce číst zdlouhavý text, zde je výcuc.

ÚOHS tuto stížnost po vyhodnocení nebere jako možné zneužití dominantního postavení, čímž se zbavuje odpovědnosti za vzniklou situaci. Nevýhodné podmínky jsou znovu důsledkem „specifického trhu“, který u nás vládne a který by měl regulovat Český telekomunikační úřad.

Úřad dále potvrzuje, že tarifikace 1+1 jsou v některých evropských zemích skutečně nabízeny, ale není to pravidlem (nemáme ověřeno). Nabídky operátorů jsou ovlivňovány konkrétním trhem, tedy počty operátorů a chováním uživatelů. U nás jsou tři a všichni nabízejí podmínky, jako by sjely z jednoho výrobního pásu, akorát se jinak nalakovaly. ÚOHS dále uznává, že Češi jsou značně konzervativní, nechtějí hledat alternativy, a proto se často spokojí s horšími podmínkami. Jeden by řekl: „Necháme si s**t na hlavu.“

Operátoři
Kdo zaplní díru na trhu a zboří oligopol operátorů?

Je tedy jasné, že Češi jsou slabí, operátoři toho umí využít tím, že si udržují ve srovnání s Evropou nevýhodné podmínky. To už v historii prokázaly spotřebitelské koše i výše marží tuzemské trojky. Služby máme drahé a operátoři mají vyšší zisky. Trh je vinou podobných podmínek deformován, zákazníci nemají kam přejít, protože by si nepomohli.

To vše v dopise nepřímo úznává ÚOHS. Otázkou je, co ještě je normální soutěžení (tedy dorovnání nabídky konkurence) a co je už zneužívání oligopolu (vzájemná domluva na určitých nevýhhodných nabídkách). Na to ÚOHS neodpověděl. Ví, že je trh nemocný. Ví to i ČTÚ, který chce po letech znovu regulovat i maloobchodní nabídky a konečně si také diktuje nějaké podmínky vůči operátorům.

Jen je škoda, že ÚOHS odpovídá až tak pozdě, kdy už situaci do svých rukou přebírá právě ČTÚ, a ne před dvěma lety – v době podání stížnosti.

Reakce ÚOHS na stížnost Tomáš Kaplera

Vážený pane Kaplere,

k Vaší stížnosti, v níž poukazujete na porušení soutěžních pravidel ze strany tuzemských telefonních operátorů tím, že neumožňují tarifikaci po sekundách (1+1), ale pouze platbu po celých minutách (60+60, 60+1 atd.), Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) sděluje následující:

Působnost Úřadu upravuje zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a zejména zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o ochraně hospodářské soutěže“). Úřad na základě výše uvedených právních předpisů vykonává svou působnost v souvislosti s ochranou hospodářské soutěže proti jejímu vyloučení, omezení, narušení nebo ohrožení dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení soutěžitelů či spojením soutěžitelů. Objektem soutěžně právní regulace je tedy ochrana hospodářské soutěže jako ekonomického a společenského systému a posláním Úřadu je chránit tento systém před jeho narušením. Úřad je regulátorem, který uplatňuje svoji působnost v oblasti elektronických komunikací (či v jiných oblastech) ex post, tj. posuzuje pouze takové jednání, kterým došlo k porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Úřad není naopak oprávněn se zabývat problematikou zamýšlené regulace (regulace ex ante) na poli elektronických komunikací (či na jiných trzích); není orgánem, který nastavuje podmínky pro podnikání v sektoru elektronických komunikací a nemůže ani tyto podmínky měnit.

Ústředním správním orgánem ve věcech stanovených zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, včetně regulace trhu, stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a vytváření předpokladů pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí, je Český telekomunikační úřad (dále též „ČTÚ“). Úřadu je známo, že ČTÚ pravděpodobně hodlá v tomto roce umožnit vznik mobilních virtuálních operátorů (Mobile Virtual  Network Operator – MVNO), což by mělo vést ke zlepšení konkurenčního prostředí na českém trhu a pomoci snížit ceny hlavně nefiremním zákazníkům.

Na základě dlouhodobého sledování situace na mobilním trhu indikoval ČTÚ skutečnosti, které by na trhu poskytování hlasových služeb ve veřejných mobilních sítích mohly svědčit, že může docházet k tržnímu selhání. Tomu nasvědčuje mimo jiné i stav, kdy v podmínkách ČR nebyly dosud komerčně uzavřeny dohody o poskytnutí nabídky pro MVNO pro zájemce od současných síťových operátorů. ČTÚ proto zahájil proces přezkumu trhu, který musí být proveden v souladu s legislativou ČR i EU. V závěru listopadu 2011 proto ČTÚ zveřejnil k veřejné diskusi výsledek první části tohoto procesu opatření obecné povahy. Tímto krokem hodlá ČTÚ rozšířit počet relevantních trhů (nad doporučení Komise), na kterých je možno v České republice uplatnit regulaci ex ante, resp. na základě tohoto kroku je teprve možno daný trh podrobit analýze, zda na daném relevantním trhu existuje(í) podnik(y) s významnou tržní silou. Protože regulace ex ante se primárně provádí na souvisejících velkoobchodních trzích, ČTÚ definoval nový relevantní trh (RT jako velkoobchodní trh přístupu a původu volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích. Pokud na základě vyhodnocení připomínek dotčených subjektů bude hodnocení mobilního trhu ze strany ČTÚ potvrzeno, bude ustaven výše uvedený trh jako další relevantní trh pro regulaci ex ante a ČTÚ zahájí proces jeho analýzy.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že oproti stavu, kdy jste podával stížnost k Úřadu, došlo k významnému posunu v přístupu ČTÚ k cenové politice mobilních operátorů, kdy ČTÚ činí kroky nezbytné k tomu, aby i na tomto trhu mohl uplatnit regulaci.

Z pohledu působnosti Úřadu k Vašemu podání sdělujeme, že trh v oblasti mobilní telefonie je Úřadem průběžně a dlouhodobě monitorován. Na základě již dříve obdržených podnětů Úřad posuzoval, zda není naplněna některá ze skutkových podstat porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže, tj. zejména zda neexistují indicie, které by mohly nasvědčovat nedovolenému omezování hospodářské soutěže formou zakázané dohody mezi soutěžiteli nebo zneužití dominantního postavení. Úřadem provedenou analýzou bylo především zjištěno následující:

Pokud jde o Českou republiku, společnost Vodafone Czech Republic a.s. nabízí/nabízela několik tarifních programů, u všech (s výjimkou dvou nabízených v minulosti a nyní již nenabízených) účtuje po první provolané minutě po sekundách (tarifikace 60+1). Operátor Telefónica Czech Republic, a.s. dává na výběr jak tarify účtované po celých minutách (60+60), tak tarifikaci 60+30 i 60+1. Podobné účtování délky hovoru nabízí a nabízela i v minulosti společnost T-Mobile Czech Republic a.s. (tarify 60+60, 60+30 a několik tarifů 60+1).

Pokud jde o další evropské státy a na jejich trzích působící telefonní operátory (do průzkumu bylo zahrnuto vždy několik operátorů z dané země, tj. nikoli pouze největší nebo nejlevnější operátor), lze konstatovat, že situace je podobná jako v tuzemsku. V době provádění analýzy například ve Spolkové republice Německo sesterské společnosti tuzemských operátorů (Vodafone, O2 a T-Mobile) nabízely tarifikaci 60+60, 60+10, 60+1. V jejich cenících nebylo zjištěno, že by nabízely tarifikaci 1+1. Ve Velké Británii je obvyklá tarifikace 60+1, 60 + 60; podobně je tomu v Rakousku a dalších zemích. Účtování po sekundách se sice v cenících některých operátorů též vyskytuje (např. na Slovensku – zde více operátorů, dále v Irsku, Itálii, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě a Lucembursku), avšak převažující způsob účtování je účtování celé první minuty a poté po sekundách (60+1). Na druhou stranu je skutečností, že se tarify 1+1 na zahraničních trzích vyskytují, a v ČR nikoliv.

Provedená analýza především ukazuje, že trhy jsou až na výjimky národní; chování na jednom trhu určitým způsobem neprokazuje koluzi na jiném geografickém trhu. Na každém z těchto trhů v rámci EHP je odlišná kvalita soutěžního prostředí, počet jednotlivých hráčů, síla spotřebitelů a možné odlišnosti (trendy) v jejich chování, tomu pak odpovídá i cenová politika konkurentů. Spotřebitelé v ČR jsou ve srovnání se zahraničím značně konzervativní a mají tendenci často se spokojit i s horšími podmínkami, aniž by například měnili tarif či operátora.

Tuzemský trh je dostatečně transparentní, ceníky operátorů jsou běžně a veřejně dostupné. Je obvyklé, že subjekty působící na trhu stejných či zastupitelných výrobků a služeb sledují a porovnávají si navzájem ceny a přizpůsobují svoji cenovou politiku. Zvláště na určitých typech trhů, na nichž působí jen několik subjektů a které se vyznačují vysokou mírou transparence, může snadno docházet k cenovému následování (cenovému paralelismu) či přizpůsobení se situaci na trhu (což jsou praktiky z hlediska zákona dovolené). Trh je však do jisté míry uzavřený, působí na něm pouze tři operátoři (stejně jako ve většině zemí Evropské unie), kteří aktuálně nejsou ohroženi dalšími konkurenty, tudíž mohou udržovat stávající stav a nic je nenutí ke snižování cen, resp. účtování po sekundách. Obecně platí, že čím méně soutěžitelů na trhu působí, tím méně mezi sebou soutěží. To však samo o sobě neznamená naplnění skutkové podstaty uzavření a plnění zakázané dohody, popř. zneužití kolektivní dominance, přičemž eventuelní existence kolektivní dominance mobilních operátorů (když žádný z nich na uvedeném trhu samostatným dominantním postavením nedisponuje), pokud by byla prokázána, sama o sobě protiprávní není; porušením soutěžních pravidel by bylo až její zneužití na újmu soutěžitelů nebo spotřebitelů.

Při posouzení zjištěných skutečností z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže Úřad dospívá k závěru, že každý z tuzemských operátorů má několik různých tarifů, které se od sebe liší účtovanými cenami do vlastní sítě a do ostatních sítí, účtovanými časy, poskytovanými volnými minutami/SMS, měsíčními paušály atd. Zatímco u společnosti Vodafone je tarif 60+1 pravidlem, u dalších dvou operátorů převažuje účtování po minutách. Časová tarifikace tudíž není shodná, u každého z operátorů si mohou zákazníci zvolit z tarifů 60+60 (60+30) a 60+1. Zákazníci si jsou rovněž vědomi toho, že hovor kratší jedné minuty bude účtován jako hovor minutový.

Úřad nemá v současné době (od Vás, ani z vlastní činnosti) žádné konkrétní informace nebo důkazy o porušení pravidel hospodářské soutěže mobilními operátory, přesto bude trh v oblasti mobilní telefonie dále sledovat a provádět hlubší analýzy zaměřené na porovnání cen jednotlivých operátorů a fungování trhu. V této souvislosti odkazujeme rovněž na webové stránky Úřadu http://www.compet.cz/o-uradu/verejne-zakazky-uohs/, kde v rámci projektu Integrace systému ekonomických a ekonometrických analýz do struktury činností ÚOHS – II. etapa  je zadáno rovněž provedení analýzy vývoje způsobu účtování cen hovorného (po vteřinách, za každou započatou  minutu, apod.), a to pro období od 1. 1. 1996 do 30. 6. 2012. Dospěje-li Úřad dalším šetřením k důvodnému podezření o spáchání protisoutěžního deliktu, zahájí ve věci správní řízení.

Pokud budete mít k dispozici jakékoliv konkrétní informace o možném porušení zákona oochraně hospodářské soutěže, můžete se na Úřad kdykoliv obrátit.

Závěrem Úřad uvádí, že právně závazné závěry založené na aplikaci zákona deklaruje pouze v pravomocných rozhodnutích vydaných po provedeném správním řízení.

Zdroj: iPhone-4HD

Oblíbené Tisk E-mail
Reklama

Komentáře

Je to smutné, ale úplně stejně jako pres kopírák mi minulý týden odpověděla Evropská komise, když jsem jim poslal v březnu podobný podnět.
Akorát jim to netrvalo dva roky, ale jen týdny, ale argumentace se úplně podobná. Sledují, ale nemají konkrétní důkazy. Prošetřovat se to nechystají, ale kdyby jim ty důlkazy někdo sehnal a připravil, tak se tím zabývat budou, protože do té doby se bojí právnických es, které si na rozdíl od komise mohou operátoři zřejmě dovolit. 

-->