Reklama

Povolený doping pro operační systém aneb ladíme výkon na maximum

Ukážeme vám, jaké kousky lze provádět s operační pamětí nebo pevným diskem, aby operační systém a instalované programy běhaly co nejsvižněji. Protože na rychlosti záleží…

Windows XP zběsile swapují, kompenzujte to

Čím více operační paměti, tím lépe

Opakování je prý matkou moudrosti, takže začněme základní poučkou: čím více operační paměti má počítač k dispozici, tím lépe. Moderní základní desky a procesory běžně zvládají 24 až 32 GB RAM. Taková kapacita nepředstavuje problém ani pro 64bitový operační systém. Pokud se bavíme o vyšších edicích Windows Vista a Windows 7, lze jít dokonce až na úctyhodných 192 GB RAM.

Dnes nemá cenu stavět nebo pořizovat počítač s pamětí pod 3 GB. Lepší jsou minimálně 4 GB a více a to i pro počítač používaný zdánlivě pro hardwarově nenáročné úlohy. Spotřebitel si koupí levný počítač s menším množstvím operačním paměti, protože chce „jen surfovat po webu a vyřizovat e-maily“, ovšem pak ho překvapí, že takový prohlížeč Mozilla Firefox umí spolknout klidně i 2 GB operační paměti jen pro vlastní potřeby.

Trendem posledních let je vícekanálové zapojení, kdy se operační paměť skládá z více spolupracujících modulů, čímž se zefektivňuje jejich využití. Základem je dvoukanálové zapojení, ale lze se setkat s tříkrálovým i čtyřkanálovým. Záleží na řadiči operační paměti, potažmo základní desce. Pak je lepší místo jednoho modulu s velkou kapacitou propracovat se ke kýžené kapacitě sestavením paměti z tolika modulů, kolik kanálů řadič podporuje.

O rychlosti operační paměti samozřejmě rozhodují také další parametry jako je frekvence nebo časování. To si ale dovolíme ponechat stranou. Hlouběji do této problematiky má smysl jít, když chcete počítač vyladit skutečně na maximum, ale ne pro běžnou práci, nýbrž pro co možná nejlepší výsledky v nejrůznějších testech, s nimiž se pak můžete chlubit. To není cílem tohoto článku.

Windows XP zběsile swapují, kompenzujte to

Stáří Windows XP prozrazuje to, s jakou filozofií přistupuje k využití operační paměti. Systém vzniknul v době, kdy kapacita operační paměti byla z dnešního pohledu směšná malá a moduly operační paměti poměrně drahé. Proto se Windows XP snaží operační paměť tolik nevytěžovat a velmi často – a při dnešních kapacitách paměti i zcela zbytečně – si vypomáhá odkládáním dat do stránkovacího souboru na pevný disk.

Běžné pevné disky jsou pomalé, takže jejich využití namísto rychlé operační paměti pochopitelně citelně brzdí celý systém. Pokud máte 4 GB RAM, což je maximum podporované 32bitovými Windows XP, nabízí se systém převychovat a tzv. swapování mu úplně zakázat. Jenže u některého softwaru zakázané swapování nedělá dobrotu, což je problém. Jak jej vyřešit?

Sáhněme po už lehce zapomenutém řešení zvaném RAM disk. Cílem našeho snažení bude, aby se část operační paměti jevila jako běžný pevný disk, kam lze přesunout stránkovací soubor (pagefile.sys). I když se část operační paměti jeví jako běžný pevný disk, zachovává si vysokou rychlost, takže swapování je o poznání svižnější. Bohužel operační systém toto sám o sobě neumí.

Reklama

 

Netřeba zoufat, je tu skvělá utilita DATARAM RAMDisk. Pokud budete vytvářet RAM disk o kapacitě do 4 GB, můžete sáhnout po její bezplatné verzi. Při vytváření většího RAM disku už budete potřebovat placenou verzi, která vyjde na 17,99 $. Výhodou je, že tento program umí zužitkovat i paměť, se kterou už 32bitový operační systém neumí pracovat.

V praxi tak můžete do svého křemíkového miláčka, na kterém stále ještě běží u mnohých dodnes oblíbená Windows XP, nainstalovat například 8 GB RAM. Windows XP si coby 32bitový systém (pomineme-li později uvedenou lehce obskurní 64bitovou verzi) vezmou pro svou potřebu maximálně 4 GB (reálně o něco méně). DATARAM RAMDisk pak může využít zbylé 4 GB pro vytvoření RAM disku. Jakmile je vše nastavené, stačí systému přikázat swapovat výhradně na RAM disk a výkon počítače letí vzhůru.

RAM disk je možné vytvořit i ve Windows Vista a Windows 7. Zmiňovaná utilita podporuje oba tyto systémy včetně 64bitových variant. V jejich případě již ale není vytváření RAM disku tak akutní potřebou. Paměť totiž čerpají s menším ostychem.

SSD: módní zkratka slibující velký výkon

I když se Windows Vista nebo Windows 7 nebojí využít operační paměť, kterou mají k dispozici, také si pomáhají odkládáním dat na pevný disk. To je brzda dnešních počítačů. Naštěstí už nemusíme skončit u tohoto konstatování a můžeme se podívat na efektivní řešení jak pro stolní počítače, tak pro počítače přenosné.

Cestou k rychlému počítači je rychlý pevný disk, na němž je operační systém nainstalován. Kromě zmíněného swapování zde rychlost disku hraje roli v rychlosti nabíhání systému, obratnosti jeho chodu, probírání z hibernace, spouštění programů a v řadě dalších disciplín, kde uživatele dovede nízký výkon pěkně otrávit a dosti snížit efektivitu jeho práce s počítačem.

Moderním řešením je náhrada disku klasické konstrukce diskem typu SSD bez pohyblivých částí. Tyto disky jsou podstatně rychlejší, netrpí problémy s přehříváním a jejich provoz je zcela tichý. Při nasazení do přenosného počítače jistě oceníte skutečnost, že mnohem lépe snáší otřesy při přenášení a díky nižší energetické spotřebě ušetří energii z baterie.

SSD disky jsou obvykle 2,5“, takže s instalací do přenosného počítače by neměly nastat potíže. Při instalaci do stolního počítače budou potřeba redukční lišty pro instalaci do 3,5“ šachty. Lze je za pár desítek korun koupit samostatně, ale často bývají již součástí balení SSD disku, aby instalace byla opravdu hladká a bezproblémová.

SSD disk lze zapojit na starší základní desce k řadiči SATA II (3 Gbit/s), ale ten pravý výkon poznáte teprve u moderních desek s řadičem SATA III (6 Gbit/s). V obou případech je ale zvýšení rychlosti počítače citelné. Bohužel zatím SSD disky trpí špatným poměrem mezi cenou a kapacitou. U přenosných počítačů je třeba volit mezi kapacitou a výkonem, u stolních počítačů lze bezproblémově přidat jeden velký klasický disk pro data.

Oblíbené Tisk E-mail
Reklama

Komentáře

Co to je za kecy ?
ovšem pak ho překvapí, že takový prohlížeč Mozilla Firefox umí spolknout klidně i 2 GB operační paměti jen pro vlastní potřeby.
 
Maximálně tak desetinu paměti, tj. 200 MB nikdy více si ten Firefox nevzal !! A to nemluvě o řadě optimalizací od verze 9. Písálek je mimo
 

„Pisálek“ mimo není. Při běžném používání je dle mého Fx úsporný, vlastně je úspornější nežli Chrome, nicméně pokud se řadíte mezi náročné uživatele, zjistíte, že si aplikace klidně gigabajt paměti ukousne. Musíte mít ovšem nainstalovaný houf doplňků, mít otevřeno mnoho stránek a ideálně používat funkci Panorama ;-)

Kecy jsou spíš ta optimalizace. Nebo není tak účinná, jak by měla být. Vycházím jak z vlastních zkušeností, tak z pozorování u svých klientů (živím se počítačovým poradenstvím). Zrovna tady http://i.iinfo.cz/images/312/firefox-spotreba-pameti-1.png máte screenshot, kolik Firefox bez jakýchkoliv rozšíření žeře po třech dnech chodu, kdy je notebook na noc jen hybernován se stále spuštěným prohlížečem. Ty nízké hodnoty spotřeby platí převážně jen pokud otevřete pár panelů a zároveň prohlížeč pravidelně ukončujete a spouštíte. A to stejně může dojít k memory leaku

Udělejte si pořádek v PC, běží vám tam samá pi... akorát se tu snažíte úmyslně přinutit čtenáře, aby se nepokoušeli instalovat Firefox. Ne každý přistupuje k systému a k prohlížeči stejně jako Vy, takže ta informace je totálně závadějící. Pokud tu chcete psát dezinformace tak to srovnejte s jinými,  nebo pište v obecné rovině. Jinak jste za A) buď jste blbec B) nadšený uživatel jiné alternativy

Trhni si nohou! Kdyz se chce blbec jako ja neco zajimavyho dozvedet, tak ty soupej nohama a jdi si rypat nekam jinam. Mohu doporucit mraveniste.

 
Proč tak impertinentně? Špatně jste se vyspal? :-)
1) Screenshot je z počítače, který používám na testy, takže jsou tam skutečně nejrůznější hovadiny. Navíc není vyčištěn od balastu, který tam předinstaloval výrobce. Ale stejné zkušenosti mám i z počítače, který si dovoluji považovat za vyladěný.
2) Nesnažím. Jen upozorňuji, že prohlížení webu nemusí být tak hardwarově nenáročné, jak si kdejaký laik myslí.
3) Byl to je nevinný příklad. Článek není testem spotřeby paměti prohlížečů. Ale zkuste navrhnout kolegovi, který se na ExtraWindows.cz věnuje prohlížečům, jestli by se na toto téma nechtěl podívat.
4) Jestli jsem blbec nechám na posouzení jiných :-)
5) Firefox používám od verze 1.0, takže nadšený uživatel alternativy nejsem.

RAID5 je az na pocet disku vysvetlen chybne. Spravne je to napr. na Wiki (http://cs.wikipedia.org/wiki/RAID#RAID_5).

Reklama
Reklama