Eizo Flexscan SX2262W: Na fotky i video profesionálně

0

První seznámení, parametry

Pokud se podíváte do nabídky Eiza, tak každému milovníku věrných barev a skvělého obrazu srdce zaplesá, když nahlédne do kategorie kalibrovatelné LCD. Monitory řady CG jsou sice velmi kvalitní, ale bohužel pro běžné smrtelníky v podstatě nedostupné. Asi málokdo si totiž může dovolit vypláznout za 24″ monitor 45 000 Kč a výše. O trochu níže pak míří řada SX, která spadá do kategorie Grafické LCD. Z ní je i dnes testovaný panel FlexScan SX2262W. Tyto monitory se snaží za již přijatelnější peníze přinést co nejvíce z řady CG i do dostupnějšího segmentu. Musíte se ale obejít bez hardwarové kalibrace a 16bit. zpracování barev, které monitory řady CG nabízejí.

Eizo FlexScan SX2262W pak přináší nejednu novinku. Jako jedno z mála se zařadilo po bok legendárního monitoru Lenovo L220X, který jako první přinesl na 22″ monitor vysoké rozlišení 1920 × 1200 px, navíc ve spojení s kvalitním S-PVA panelem. Eizo tuto zajímavou kombinaci pak dále okořenilo rozšířeným barevným gamutem (až 95 % AdobeRGB), nadstandardním počtem vstupů a zcela přepracovanou OSD nabídkou (konečně).

Monitor je kromě standardních senzorů pro automatickou stabilizaci a optimalizaci jasu vybaven teplotními čidly pro automatickou kompenzaci barevné teploty bílého bodu v závislosti na změnách teploty okolního prostředí. Kvalitu monitoru zvyšuje také technologe DUE pro elektronické řízení homogení obrazové plochy. Pokud monitor připojíte přes integrované rozhraní DisplayPort, odmění se vám 8/10-bit zpracováním obrazu (vnitřně 16bit) a možností použít až 15m datový kabel

 

Co se týče portů, tak zde Eizo nešetřilo a obdařilo monitor rovnou třemi vstupy – 2× DVI-I (verze analog + digital) a jedním DisplayPortem. Škoda jen, že zde chybí HDMI, které je zatím rozšířenější, než DisplayPort. Přes patřičnou redukci z DVI konektoru lze ale vykouzlit i to. Nicméně redukci v balení nenajdete. Součástí monitoru jsou i dva USB porty, které najdete na boční straně. Na zadní straně pak ještě najdete klasické výdutě pro osazení integrovaných reproduktorů, které zde ale chybí.

Z důležitých kabelů neschází nic, Eizo dokonce přibalilo i DisplayPort kabel. Na druhou stranu by se dalo nepřibalení kabelu považovat vzhledem k vysoké ceně monitoru spíše za drzost. Kromě kompletní kabeláže obdržíte i CD s ovladači a několika aplikacemi pro nastavení monitoru.

  

Do porovnání jsem tentokrát zařadil konkurenta ze stejné stáje, konkrétně model z nižší řady EV – FlexScan EX2333W. Tomu schází širší gamut, kalibrace v prostoru RGB-CMY a 120px na výšku. Na druhou stranu má o poznání nižší cenu a o palec větší úhlopříčku.


                                                   

Možnosti polohování, ovládací prvky

Monitor je standardně dodáván s odlehčenou verzí kvalitního stojanu FlexStand, který umožňuje otáčení kolem osy v rozsahu 344°, naklápění v rozmezí 0–30°, otočení na výšku i zvedání v rozmezí 225 mm. Nastavené polohy drží pevně, k naklápění je potřeba vyvinout až trochu víc síly, než bývá u jiných panelů obvyklé. Na druhou stranu se monitor aspoň nekýve a drží skutečně pevně.

Součástí nohy je i spona na sepnutí kabelů, které tak za stojanem nebudou téměř vidět.

Co se týče ovládacích tlačítek, tak Eizo neustále přitvrzuje. Zatímco u modelu EV2333 jich bylo „jen“ osm, zde jich najdete už pro jistotu rovných deset. Otázkou je, jak často budete používat samostatné tlačítko profunkci EcoView, která vás pouze informuje o aktuálním úsporném režimu. osobně bych zde raději viděl např. přepínání teplot barev. Ekologie a marketing ale zkrátka velí a tak se s tímto tlačítkem budete muset smířit.

Naštěstí pro nás ale Eizo nezapomnělo ani na standardní přímé funkce, jako je nastavení jasu, volbu vstupu nebo režim obrazu. Některá tlačítka ale zůstala bohužel bez přímé funkce.

 

OSD nabídka, možnosti nastavení

Jak jsem již naznačoval v úvodu, zcela přepracovaná je nyní OSD nabídka. Určitě se mnou nyní bude celá armáda zarytých zastánců této značky nesouhlasit, ale alespoň za sebe musím říct, že již bylo na čase. V SuperBu také dnes nehledáte sytič u ruční brzdy, kde jej mívala vaše milovaná stodvacítka. No a archaické OSD menu, které Eizo používalo od dob svých CRT panelů, již po aktualizaci ani ne volalo, ale přímo křičelo.

Nová OSD nabídka je doprovázena zobrazením popisků tlačítek na monitoru, tak jako to již dělá Dell, Acer, LG i jiní výrobci. OSD nabídka je rozdělena do pěti základních skupin, přičemž v té první najdete nastavení barev, jasu, kontrastu nebo gamy. Pokud se do této části ponoříte hlouběji, objevíte v podstatě neomezené možnosti nastavení barev v osách RGB-CMY. U každé barvy zvlášť pak můžete nastavit i její sytost a odstín.

Druhá záložka je věnována jen nastavení formátu obrazu (Full, Enlarged, Normal) a analogovému vstupu.

Záložka PowerManager pak sdružuje vše, co se týká vašeho ekologického cítění. Velmi užitečná funkce je Auto EcoView, která řídí podsvícení v závislosti na okolním světle. Předejdete tak nadměrnému namáhání očí a ještě neco i ušetříte.

Zbývající položky již mají spíše informační charakter a není třeba se jimi déle zabývat.

Kompletní galerie

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2.

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích – pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

Pozorovací úhly

Vzhledem k tomu, že je monitor vybaven panelem typu S-PVA, jsou pozorovací úhly na vynikající úrovni. Ke slévání barev nebo barevnému posunu v podstatě nedochází a monitor je tak ideální ne jen pro práci, ale i pro sledování filmů z nejrůznějších pozic.

Rovnoměrnost podsvícení

Kde ale monitor exceloval, byla rovnoměrnost podsvícení. Naměřená odchylka byla skutečně minimální, pokud se podíváte do grafů níže, tak zjistíte, že je nejmenší, jakou jsem kdy na monitoru naměřil. Velkou zásluhu by na tom měl mít nový DUE, neboli Digital Uniformity Equalizer. Po kalibraci na 150 cd/m2 se navíc odchylka ještě snížila!


Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu


Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m2

Jas

Měření jasu jsem prováděl na druhý uživatelský profil, který při maximálním jasu s kontrastem nabízí nejvyšší jas 284 cd/m2, což je až za specifikací výrobce. O to více jsem byl překvapený, jaký průběh jas měl. Začal na extrémně nízké hodnotě 19  cd/m2, aby pak při 50% kontrastu skončil již na 142 cd/m2.

Co se týče frekvence podsvícení, tak ta je 97 Hz, nicméně nepříjemného blikání jsem si nikde nevšimnul a to před monitorem trávím poměrně hodně času. Monitor se navíc při sníženém jasu neprojevoval ani žádnými pazvuky ři vzučením.

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Spotřeba

Zatímco jas byl až podezřele nízký, spotřeba si servítky příliš nebrala. Vysoká rovnoměrnost podsvícení si žádá větší počet trubic a ty zkrátka něco papat musí. Monitor tak začal v podstatě na hodnotách, kde konkurence s TN panely a stejnou úhlopříčkou v podstatě končí.

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Barevné podání a kalibrace obrazu

Tovární nastavení nebylo zcela ideální, což můžete sami posoudit z naměřeného grafu. Jako základ byla zvolena teplota 6500 K a gama 2,2. O svém barevném gamutu Eizo skutečně neklamalo a naměřená hodnota se pohybuje kolem udávaných 95% AdobeRGB.


Tovární nastavení


Po kalibraci optickou sondou

Nyní si ještě můžete prohlédnout, co s obrazem provádějí přednastavené profily, které monitor nabízí. Na tyto profily bylo přepnuto ještě před kalibrací displeje. Jako základní nastavení posloužil barevný profil, který se co nejvíce blížil teplotě barev 6500 K. Jas byl snížen na 150 cd/m2, kontrast pak byl nastaven na 50 %.

Velmi mne potěšilo, jak bezchybně fungoval barevný profil sRGB. Ten gamut monitoru ořezal téměř přesně, navíc i velmi srovnal barevné odchylky. Obraz měl pouze velmi slabý nádech do modra. Potěšující také bylo, že monitor neměl při sRGB profilu „vyhulený“ jas až na maximum, jak se to často u jiných monitorů děje.


Přednastavený profil v monitoru – sRGB


Přednastavený profil v monitoru – Movie


Přednastavený profil v monitoru – Picture


Přednastavený profil v monitoru – Text

Při sledování testovacího obrazce jsemnašel přibližně stejné odchylky a slévání odstínů, na jaké jsem narazil u Eiza EV2333W. To koneckonců můžete vidět i z níže uvedených grafů. Ke slévání ale skutečně došlo jen v extrémních případech. Monitor je tak na úpravu fotografií naprosto vyhovující.

Interpolace obrazu

Interpolace obrazu je na vynikající úrovni. Na jemném rastru je i bez zapnutí zachování poměru stran i drobné písmo velmi dobře čitelné. Nejlépe to ale sami poznáte z následujících snímků.


1920 × 1200 – širokoúhlé zobrazení


1680 × 1050 – širokoúhlé zobrazení


1280 × 1024 – širokoúhlé zobrazení


1024 × 768 – širokoúhlé zobrazení


1280 × 1024 – zachování proporcí

 


1024 × 768 – zachování proporcí

Rychlost odezvy

Rychlost odezvy není nikterak závratná a pohybuje se kolem 25 ms. je to o poznání více, než dosáhlo levnější Eizo EV2333W, nicméně ani v tomto případě nebylo patrné přílišné rozmazávání videa. Zkusil jsem rozmazávání i v klasickém testu PixPerPan a výsledek byl velmi potěšující. Na většině snímků nebylo rozmazání patrné vůbec, pokud k němu došlo, tak jen o jeden stupeň.

Trochu zarážející bylo, že ani při maximálním jasu se monitor nevyhnul blikání podsvětlovacích trubic.


Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms


Průběh odezvy 127-255-127, 1 dílek = 40 ms


Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Závěrečné hodnocení

Eizo FelxScan SZ2262W je bezesporu pravým profesionálem, který dokáže vynaložené prostředky patřičně zhodnotit. Nemusíte se obávat, že by v případě tohoto monitoru bylo dvacet tisíc vyhazováním peněz oknem. Monitor vám za ně nabídne nadstandardní rozlišení 1920 × 1200 px na 22″ panelu, díky čemuž se před vámi zobrazí velmi jemná pracovní plocha. Problém by mohli mít snad jen jedinci se zhoršeným zrakem. Pro ně pak lze v nabídce Eiza najít model CG222W, který na stejné úhlopříčce nabízí rozlišení 1680 × 1050 a navíc přihazuje hardwarovou kalibraci.

Monitor je vybaven velmi dobře jak po stránce technologií, tak i po stránce funkční. Stojan FelxStand umožňuje velmi přesné a přitom pevné nastavení monitoru do ideální polohy, dostatek vstupů s podporou HDCP pak možnosti připojení. Obrazová kvalita a pozorovací úhly jsou u kombinace S-PVA–Eizo tradičně velmi dobré, škoda jen horšího továrního nastavení. Na druhou stranu bude asi málokdo, kdo by si takový monitor pořídil a nenechal si jej zkalibrovat přímo pro daný počítač. Navíc velmi dobře funguje profil sRGB.

I když je cena dnes testovaného monitoru i několikanásobně vyšší, než tomu je u konkurenčních 22″ monitorů, je její výše v podstatě opodstatněná. Eizo SX2262W není monitorem, který bychom si pořizovali domů na hraní her a brouzdání po internetu (ne že by to monitor nezvládl), nýbrž je určen pro lidi, kterým se nevyplatí investovat podstatně vyšší částky do monitorů řady CG a nepotřebují nutně hardwarovou kalibraci. Spojení 22″ panelu a vysokého rozlišení s vynikajícími obrazovými parametry je pak právě tou kombinací, která by mohla nadšené amatéry i profesionály při zpracování grafiky, fotografií nebo i práci s videem oslovit.

Plusy a mínusy

+ kvalitní S-PVA panel
+ pozorovací úhly
+ funkční sRGB profil
+ nové ovládání a OSD nabídka
+ vynikající rovnoměrnost podsvícení
+ možnosti polohování
+ automatická regulace jasu
+ dobrá interpolace
+ vysoké rozlišení a jemný rastr

– tovární nastavení
– průběh jasu
– vysoká spotřeba a zahřívání
– vysoká cena

Za zapůjčení LCD panelu děkujeme společnosti AVNET.