Enermax Fulmo GT: jumbo tower s 1mm plechy

0

Jumbo-tower pro opravdové extrémisty

Jumbo-tower pro opravdové extrémisty

Doteď jste mohli v recenzích vidět běžné skříně formátu middle-tower případně většího big-tower. Poté jsou ještě full-tower v podobě například Cooler Masteru HAF 932, Corsairu Obsidian 800D, apod. Enermax však šel ještě dál a zavedl svoje vlastní značení jumbo-tower a to pro právě námi testovanou skříň Fulmo GT.

Podpora základních desek formátu HPTX vás jistě utvrdí v tom, že se nejedná o žádného prcka a problém s osazením dvouprocesorové platformy (např. základní deska EVGA Classified SR-2) mít nebude. Pokud by vám nestačil výkon jednoho zdroje, je připravena druhá pozice pro něj.

Kromě těch nejvýkonnějších počítačů, které se dnes dají pro domácí účely postavit, lze Fulmo GT využít také k osazení slabších komponent, avšak chlazených pořádným vodním chlazením. Bez jakýchkoliv úprav lze totiž do této skříně osadit 420mm radiátor a pokud je člověk alespoň trochu zručný, nebude mít problém s osazením minimálně jednoho dalšího do prostoru, kterého zůstane opravdu mnoho.

O pohyb vzduchu se starají osazené ventilátory, kterých je celkově pět. Tři z nich jsou podsvícené 180mm modely Vegas, jejichž režim podsvícení lze přepínat tlačítkem na panelu skříně. Volit lze mezi šesti mody, mezi které se řadí i možnost podsvícení vypnout úplně.

Předem je nutno říct, že se nejedná o skříň vhodnou pro ty nejtišší sestavy. Od toho jsou na trhu jiné modely. Disponuje totiž mnoha perforacemi a to nemluvím o počtu osazených ventilátorů už od výrobce, které nejsou úplně nejtišší. O tom však až později. Před samotným popisem skříně se společně podívejme na tabulku specifikací.

Enermax Fulmo GT
Formát skříně full tower
Podporované formáty desek HPTX, XL-ATX, ATX, microATX
Počet 5,25″ pozic 4
Počet 3,5″ (2,5″) pozic 10 (10)
Výbava předního panelu 4× USB 3.0, eSATA, 2× 3,5mm jack, hot-swap
Počet pozic pro 120/140/180/230mm ventilátory 10/9/7/4
Počet pozic pro rozšiřující karty 10
Použité materiály ocel, plast
Velikost (D׊×V) 674 × 235 × 640 mm
Hmotnost 15,4 kg
Cena [Kč] 5 264

Exteriér aneb styl ala Cooler Master CM690 II

Exteriér aneb styl Cooler Master CM690 II

Krabice, ve které vám Fulmo GT dorazí, je opravdu gigantická a ještě nikdy jsem tak obrovskou krabici od počítačové skříně neviděl. Potisk znázorňuje skříň v kombinaci s jakýmsi bleskem. Na zadní straně se poté nachází výčet hlavních předností tohoto modelu.

  

Příslušenství je poměrně bohaté a kromě tradičních montážních šroubků mezi ním naleznete i redukci z 20pin USB 3.0 na dva klasické konektory USB 3.0, dvě redukce z molexu na klasický 3pinový konektor pro ventilátory, repráček, dva pásky se suchým zipem pro uspořádání kabelů, několik klasických stahovacích pásků a také kolečka (dvě s brzdou). Za ony kolečka výrobce chválím, jelikož váha celé skříně se po osazení komponenty vyhoupne lehce přes 20 kg.

Skříň je při přepravě v krabici chráněna ještě pěnovými podstavci a hrubým igelitem.

Na první pohled vypadá Fulmo GT poměrně normálně a člověk by si mohl myslet, že ony dva ventilátory v bočnici mají velikost 120 mm. Design není nijak přeplácaný zbytečnostma, ale popravdě by se mi více líbil bez stříbrných pruhů, které vedou přes celou vrchní a přední stranu. Lze si však všimnout výrazné podobnosti se skříní Cooler Master CM690 II. Takových skříní je však na trhu poměrně hodně a vzájemně se od sebe příliš neliší. Pravděpodobně všechny pocházejí od jednoho výrobce.

Vrchní část je z většiny tvořena jemným perforovaným plechem, přes který uniká teplo zevnitř skříně ven a pomáhá mu ještě velký 230mm ventilátor.

Panel skříně je vybaven opravdu bohatě. Kromě konektorové výbavy, kterou jste mohli vidět v tabulce specifikací, se zde nachází také několik „čudlíků“. Hlavními jsou samozřejmě power a reset. K čemu jsou tedy další dva? Jeden slouží pro změny režimů podsvícení třech 180mm ventilátorů a druhý je potenciometr, který je připojen k malému plošnému spoji uvnitř skříně (ukážeme si v dalších kapitolách) a slouží k regulaci až tří ventilátorů.

Perforace na bočnici je ze stejného plechu jako ta na vrchní straně. Ventilátory se připevňují přes gumové průchodky, které zabraňují přenosu vibrací na bočnici. Samotný perforovaný plech by však měl být upevněn lépe, jelikož sám o sobě občas drnčí o bočnici, jelikož je nedostatečně přitažen.

Maska je prosta jakýchkoliv konektorů, tlačítek a podobně. Tvoří ji z většiny perforovaný plech, který jsme již viděli na jiných částech skříně. Zadní strana je však mnohem zajímavější. Prvně zřejmě nejvíce zaujme počet různých pozic. Pro rozšiřující karty je jich deset, pro zdroje dvě a gumových průchodek pro hadice vodního chlazení je celkově sedm.

 

  

Spodek skříně tvoří stejná perforace jako její vrch, včetně možností osazení stejně velkých ventilátorů, která je ještě překryta plastovým prachovým filtrem. Jeho perforování je však příliš hrubé na to, aby se dal považovat za kvalitní filtr. Počítejte tedy s tím, že jím i tak projde nějaké množství prachu. Nohy jsou vybavené gumovými podložkami, který by opět měly zabránit přenosu vybrací ze skříně na podložku.

V pravé bočnici je také jedna perforace pro ventilátor. Je umístěna zhruba v oblasti procesorové patice základní desky, ale jak velký význam by mělo případné osazení 120mm ventilátoru, to je diskutabilní. Bočnice se přitahují klasickými ručními šrouby, které však nejsou nijak připevněny, aby po povolení z bočnice nevypadly, jako jste mohli vidět u Antecu Solo II nebo Corsairu Carbide 400R.

 

Vrchní perforaci není problém demontovat jednoduchým potáhnutí za zadní stranu a následným vyjmutím. Jednoduše se tak dostanete k montážním otvorům ventilátorů.

   

Možná už jste si říkali, že jsem při popisu panelu na něco zapomněl, konkrétně na prohlubeň nacházející se za konektory. Nezapomněl, pouze jsem jí chtěl věnovat vlastní odstavec. Jedná se o hot-swap pozici pro 3,5″ a 2,5″ pevné disky/SSD. S její funkčností jsem neměl žádný problém a určitě se jedná o dobrou vychytávku.

 

Na následujících dvou fotkách této kapitoly se ještě podívejte na zapojení panelu. eSATA a hot-swap pozice se zapojují přes klasické kabely SATA. Všechny čtyři porty USB 3.0 jsou vyvedeny z 20pin konektorů.

 

Tloušťka plechu bočnic je celý jeden milimetr. Je však zajímavé, že výrobce udává ve specifikacích „pouze“ 0,8 mm. Vzhledem k jejich velikosti by se však hodilo ještě nějaké vyztužení, jelikož se poměrně lehce kroutí.

Obrovský interiér pro ten nejvýkonnější hardware

Obrovský interiér pro ten nejvýkonnější hardware

Dostáváme se k popisu asi toho nejzajímavějšího z celé skříně. Obří interiér je připraven i pro ty nejnáročnější uživatele a s pojmutím nejdelších grafických karet, jaké vůbec na trhu existují, nebude mít sebemenší problém. Podle údajů výrobce lze osadit grafické karty o délce až 425 mm. Pro vedení kabelů je zde připraveno opravdu mnoho otvorů s gumovými průchodkami.

Koš pro pevné disky obsahuje deset 3,5″ pozic, které však disponují montážními dírami také pro 2,5″ zařízení jako například SSD disky. Pokud by vám nestačil průtok vzduchu od předního ventilátoru, je na něj možno nainstalovat ještě další dva 140mm ventilátory.

Koš pro 5,25″ zařízení je vybaven rychloupínacím mechanizmem, který je velmi podobný, ne-li stejný, tomu ze skříní Cooler Master. Bohužel musím říct, že není zrovna nejlepší a sám jsem s ním u svého Cooler Masteru Centurion 590 bojoval, jelikož uchycení je velmi slabé a plastové zámky často drnčí o plech koše.

Celé dno, až na koš pro pevné disky, se nese v duchu perforace stejné jako navrchu. Ta pojme radiátor vodního chlazení i o velikosti 420 mm (3× 140 mm). Primárně však bude pravděpodobně využita pro napájecí zdroj, jak už je v dnešní době zvykem. Pro ten jsou připraveny čtyři gumové podložky a suchý zip, pomocí kterého se může dodatečně přitáhnout.

Zadní stěně dominuje černý 140mm ventilátor připojující se přes klasický 3pin konektor. Hned pod ním se nachází deset pozic pro rozšiřující karty, jejichž záslepky jsou perforovany. Nad ním a pod záslepkami se poté nacházejí obě pozice pro napájecí zdroj. Záslepka jedné z nich je také připravena pro instalaci 80mm ventilátoru. Obě pozice pro zdroj mají pěnový rámeček, který má zabránit přenosu vibrací.

Vrchní velký 230mm ventilátor není vybaven, narozdíl od třech 180mm kolegů, podsvícením a připojuje se opět přes 3pin konektor. Na další fotce můžete vidět vrchní perforaci po demontáži plastového krytu.

Všechny tři 180mm ventilátory nesou označení ES182012L-0AL a při maximálních otáčkách by měly spotřebovat maximálně něco málo přes čtyři watty. Jedná se o modely Vegas, které se však běžně v této velikosti koupit nedají. Jsou podsvíceny modrými diodami a díky štříbrným páskům na lopatkách vytvářejí při otáčení moc pěkný efekt. Ten lze podpořit ještě šesti volitelnými mody podsvícení, které jsme si ukázali už v první kapitole.

Přední strana nenabízí po odkrytování prakticky nic zajímavého. Akorát bych výrobce pochválil, že vnitřní záslepky 5,25″ pozic lze po vylomení přišroubovat zpět a to hlavně kvůli další pozici pro 120mm ventilátor. Ve spodní straně můžete vidět další z perforací, ve které je již předinstalovaný 180mm ventilátor Vegas.

V plechu základní desky se nachází dva otvory. Slouží pro možnost instalace chaldiče s vlastním backplate bez nutnosti vytahovat základní desku ze skříně. U toho druhého si tím, vzhledem k jeho velikosti, však nejsem úplně tak jistý.

Jistě jste na předchozí fotce postřehli i malý plošný spoj mezi dvěma gumovými otvory pro vedení kabeláže. Jedná se o onen regulátor, na který je připojen potenciometr nacházející se na panelu. Napájení všech ventilátorů je řešeno klasickým konektorem molex. Poté se na regulátoru nacházejí tři 3pin konektory. Je škoda, že výrobce neosadil ještě jeden tento regulátor, jelikož tak není možné další dva originálně dodávané ventilátory regulovat.

Rámeček pro pevný disk je plastový a vybaven čtyřmi gumovými průchodkami pro 3,5″ disk, opět proti přenášení vibrací. 2,5″ disky se instalují přímo na plast, což je i celkem škoda. Na druhou stranu je pravda, že není moc lidí, kteří by si do takovéto skříně dávali 2,5″ pevný disk, který může vibrovat. V naprosté většině případů se bude jednat o SSD.

Na posledních dvou fotkách této kapitoly můžete vidět montážní otvory pro kolečka. Pro ty zadní je nutno sundat plastové nohy, abyste se k otvorům pro šroubky dostali.

Instalace sestavy, testovací metodika, měření teplot a hlučnosti

Instalace sestavy, testovací metodika, měření teplot a hlučnosti

Testovací metodika, měřící přístroje a sestava

Měření se bude točit hlavně kolem teplot a hlučnosti. Pro testování jsme zvolili základní desku z řady Sabertooth od společnosti Asus. Ta je vybavená velkým množstvím teplotních čidel, takže máme možnost měřit teplotu na různých místech skříně. Teploty měříme při pokojové teplotě zhruba 21 °C. Podívejme se na testovací sestavu, kterou skříň „vyhříváme“.

Testovací sestava
procesor Intel Core i7-2600K
základní deska Asus Sabertooth P67
grafická karta Gigabyte GTX 470 SuperOverclock
operační paměť G.Skill RipjawsX 1600 MHz CL9
pevný disk Intel X25-V 40 GB + Western Digital WD1600JS
zdroj Enermax MaxRevo EMR1350EWT
chladič Noctua NH-D14

 

K zatížení používáme programy OCCT (procesor) a Furmark (grafická karta) a teploty odečítáme po půl hodině běhu těchto testů. Nejhlučnější komponentou ve skříni je po zatížení ve Furmarku grafická karta. Po jejím zatížení zjistíme, jak je skříň schopná tlumit hluk. Hluk měříme pomocí hlukoměru Voltcraft SL-100 umístěného na stativu metr od skříně.

Instalace komponent a cable management

Ač je skříň opravdu velmi prostorná a skvěle vybavena pro vedení kabeláže, je to zároveň tak trochu její negativum. Je totiž potřeba zdroj s dlouhými kabely, což náš, dokonce od stejného výrobce, Enermax MaxRevo zrovna dvakrát nemá. K připojení přídavného napájení procesoru jsem musel použít prodlužku, jelikož sám o sobě, při vedení za plechem desky, kabel svou délkou nedostačoval. Jinak však nebyl žádný další problém a pokud potřebujete někam uklidit přebytečné kabely, nebudete mít u této skříně vůbec žádný problém.

Díky prostornému interiéru je manipulace s komponenty pohodlná a vůbec vás nemusí trápit, že není možno plech základní desky ze skříně demontovat.

Teplotní testy

Při měření teplot podle naší metodiky jsem jen žasnul nad tím, jaké hodnoty jsem viděl u senzorů základní desky. Díky dvěma bočním ventilátorům Fulmo GT rozdrtila všechny mnou dosud testované skříně. Výsledky mluví za vše…

Největší rozdíly lze pozorovat u základní desky a u pevného disku. U procesoru a grafické karty však teplota klesala také a ne zrovna nejméně. U nich to však platí jen při nastavení otáček ventilátorů skříně na maximální otáčky. Abyste nám naměřené hodnoty věřili, přikládáme screenshot z Thermal Radaru.

Hlučnost

Teplotní testy dopadly naprosto excelentně. Jak již však mnozí z vás tuší, měření hlučnosti už tak výborné nebylo. Velké množství ventilátorů a jejich poměrně vysoké otáčky v kombinaci s prošpikovanou bočnicí udělalo své a při maximálních otáčkách byl hluk o více jak 10 dBA vyšší než u odhlučněného Antecu Solo II. To je bohužel daň za skvělé chladicí účinky.

A jak Fulmo GT dopadlo celkově?

A jak Fulmo GT dopadlo celkově?

Každá recenze má svůj konec a této nevýjimaje. Pokusím se vám v následujících odstavcích testovanou Enermax Fulmo GT shrnout a říct vám, jestli tuhle skříň zvolit či ne.

Hlavní přednosti jsou, myslím si, naprosto zřejmé. Obrovské množství prostoru i pro dvouprocesorové základní desky, mnoho pozic pro rozšiřující karty, pevné disky a 5,25″ zařízení, bohatá výbava a skvělé možnosti chlazení. Také nesmíme zapomenout na kvalitní konstrukci, která se nijak nekroutila a nerezonovala. Naměřené teploty byly vynikající a celkově bych hodnotil Fulmo GT velmi pozitivně, nebýt následujících nedostatků.

Perforace v levé bočnici je fajn a osazený perforovaný plech vzhledově ladí. Jeho uchycení je však slabé a při jakémkoliv pohybu se skříní šlo slyšet, jak klepe o plech bočnice. Dále bych vytknul malý počet regulátorů. Pouhý jeden pro tři ventilátory nestačí a z osazených ventilátorů se dva musí připojit buď do základní desky nebo přímo na zdroj. Uchycení 5,25″ zařízení není také řešeno zrovna nejlépe.

Poslední zásadnější výtkou by mohla být hlučnost. Zde je však nutno vzít v úvahu, že je tato skříň navržena pro ty nejvýkonnější počítače, které často potřebují hodně chladit. Navíc se dají ventilátory zregulovat ať už pomocí instalovaného regulátoru, základní deskou nebo dalším regulátorem, který si klidně můžete přidat. Hluk grafické karty a chladiče CPU vám však Fulmo GT kvůli boční perforaci neutlumí.

Celkově si myslím, že se Fulmo GT Enermaxu celkem povedlo, ale s několika drobnostmi, které by se u skříně téhle ceny objevovat neměly. Pokud se podíváme na stránku výhodnosti, není zase cena nijak šílená, jelikož se v této hladině občas pohybují i obyčejnější big-towery s menší výbavou.

+ kvalitní zpracování
pevná konstrukce
+ bohatá výbava panelu
+ možnost regulace až tří ventilátorů v základu 
+ obrovský interiér
+ skvělé možnosti chlazení
+ možnost osadit i extrémně dlouhé grafické karty
+ počet pozic pro ventilátory s prachovými filtry
+ skvělý cable management
± design velmi podobný (zkopírovaný?) od Cooler Master CM690 II
− hlučnost dodávaných ventilátorů na plné otáčky
− horší uchycení perforovaného plechu v levé bočnici
− špatný rychloupínací mechanizmus pro 5,25″ zařízení 

Cena: 5264 Kč (3 .2. 2012 TNTrade)


Za zapůjčení skříně Fulmo GT a zdroje MaxRevo EMR1350EWT děkujeme společnosti Enermax

Za zapůjčení základní desky Asus Sabertooth P67 děkujeme českému zastoupení společnosti Asus