Reklama

Lazar

Příspěvky uživatele

Pokud má člověk chuť na slané už samotné ingredience (cukr, marcipán, ..) mohou naznačit, že se s výsledkem uspokojení nedostaví. Stejně přistupuji k obsahu podcastu, chutě v oblasti OS a jejich funkcí se samozřejmě individuálně liší. O výsledném úspěchu, ne nutně kvalitě, rozhodne to zda se tvůrcům podaří strávníky o svém kuchařském umu přesvědčit.

Pamatuji si jak kolegovi nadšení z připojení k Internetu na fakultě doma zhořklo, když o víkendu zjistil že si archivy ze zahraničních site pro Amigu (lha?) omylem FTPčkem stáhl v ASCII módu (sedmibitově). ;-)

Ne. Jste zbožím, které poskytuje vydavatel provozovateli (platby za reklamy jsou vlastně za skupinu příchozích čtenářů). Pokud by nikdo magazín nenavštevoval žádné reklamy by se nezobrazovaly a platby to odpovídaly. Vy jako protihodnotu za sebe získávate při své návštěvě obsah daného webu.

P.S. Už nevím jak jinak to vysvětlit, vy ostatní mne chápete?

Nejsem si jist zda v odkazovaném případě jde o stránky, jimiž se vydavatel/autoři živí? Což beru jako premisu podcastu.

Je si třeba uvědomit, že zatímco bulvár má nízké náklady (může si informace nakonec i
vymýšlet, hlavně když dá na konec otazník) a vysokou čtenost s ohledem .... populace. U technických oborů od určité úrovně může odbornost/kvalita článku jít proti čtenosti. Nakonec stačí se podívat na navštěvovaných magazínech, které články dosahují vyšší čtenosti. Nakonec diskuze pod tímto podcastem asi nebude vyjímkou, k vyjádření zde nepotřebuji skoro žádné informace/znalosti jen svůj názor. ;-)

Zadavatel: ten co chce reklamu na své služby/zboží dostat k potenciálnímu zákazníkovi
Vydavatel: provozoval internetových magazínů/novin na jehož stránkách se reklama zobrazuje
Provozovatel: Vlastník/provozovatel reklamního systému, který přijímá platby od zadavatele a platí vydavateli
Čtenár: konzument obsahu vydavatele a potenciální konzument reklam(potažmo zákazník zadavatele)

Zadavatel se rozhodne utrati xxxxxKč za reklamu na Internetu orientovanou na příslušnou skupinu. Provozovatel nechá zobrazovat reklamu u vydavatelů podle zadání zadavatele (obsah/četnost/..). Vydavatel nabízející provozovateli "návštěvnost xxxx/den" na svém zaměřením odpovídajícímu technickém magazínu dočká podílu na reklamní trhu (tj. příjmů z něj). My čtenáři (jako konzumenti reklam) jsme tak zbožím(než výrobkem) ve vztahu provozovatel x vydavatel a naší odměnou(než platbou) je dostupný obsah.

Reklama patrně stále na velkou část populace funguje, nebo si to aspoň myslí její zadavatelé, tvrdí její provozovatelé a musí v to doufat vydavatelé.

Internet původně nefungoval na bázi komerčního obsahu. Tím, že jej sdělovací prostředky akceptovali jako médium apriori s bezplatným přístupem k informacím podcenili míru kanibalizace svých komerčních kanálů (noviny, časopisy,..). Rozvoj (chápat jako objem) reklamy umožnil vznik komerčních periodik především/jen na bázi Internetu. Dnešní míra vlezlosti a rozsahu reklam může být labutí písní chýlícího se konce tohoto modelu (snižování účinnosti, zahlcenost, ..). V lepším případě může tato katarze vést k vyčitění trhu a nalezení modelu, který bude přijatelný pro většinu účastníků. Jako skoro ve všech oborech dnes zde asi bude platit, že zaměstnanost v tom oboru bude patrně dlouhodobě klesat (produktivita/poptávka se asi výrazně nezmění).

Jelikož v tomto případě nejsou předem dohodnuté oběma stranám vyhovující podmínky, platí status quo. Samozřejmě souhlasím, pokud tento nevyhovuje jedné ze stran nemusí se ho účastnit. Zatímco jednotlivec tak nic neovlivní, pokud se stejně zachová většina je rozhodnuto. Podmínky se buď změní, nebo se bez návštěv přestanou uplaňovat.

To mi přijde dost nereálné s ohledem na rozložení čehokoli v populaci a velikosti místního trhu. Pokročilý obsah ocení spíše menšina, na té nelze postavit úspěšný komerční model (malý reklamní trh, či platby od malé skupiny).

Hodnotil byste jako fér přístup, pokud by Vám provozovatel webu při detekci blokování reklam odepřel i část obsahu (například podstatná jména)?

Standardem se může stát skoro cokoli, například i platební karta pro placení přístupu k obsahu.

My čtenáři jsme výrobkem magazínů a jeho obsah je platbou za nás. Je na každém jednotlivci nakolik pod cenu vzhledem k poměru obsah/reklama půjde. Tipnul bych si, že se časem dočkáme nějakého vyhlášky EK, která nařídí na každé stránce v zápatí zobrazení ceny (4x cookies, 2x banner, ...). ;-)

Pokud se více rozšíří prohlížeče/doplňky zajišťující stažení/fungování všech objektů stránky bez jejich zobrazení v prohlížeči, přesune se Černý Petr na stranu poskytovatelů reklamních systému. Ti ztratí přehled v jaké míře byla reklama klientům vlastně zobrazena, což z jejich strany může vést k tlaku na hostitele reklamy, pro které to může být motivací pro zavedení hybridního modelu financování. Celkový objem prostředků pak rozhodne jak velká část populace se bude tímto způsobem i nadále živit. Technicky zaměřené weby jsou vzhledem k dovednostem svých čtenářů více vystaveny riziku výše uvedeného scénáře.

Abychom se vyhnuli scénáři, kdy tu zbudou pouze bulvární technické magazíny mizerné obsahové úrovně, měli bychom pokud možno dodržovat pravidla hry "obsah za reklamy" a doufat, že forma/rozsah reklamy i v budoucnu bude na akceptovatelné úrovni.

Zkoušíte někdy zda při absenci podpory 24p monitor neakceptuje například na vstupu 1920x1080p72?

Po spuštění přehrávání je v levém dolním rohu snad uveden počet přehrátí, plus asi ti co si přehrávají/stahují přímo URL s .mp3. U předchozího dílu (Windows 10) se ukazuje skoro 500.

Stránky

-->