Reklama

Lazar

Příspěvky uživatele

Výhrady k Windows 8, ať již oprávněné či nikoli, asi budou jen jedním z mnoha faktorů současného propadu desktop/ntb trhu.

Recese a s tím související úspory v enterprise sféře, omezená technologická inovace/pokrok (od cenově dostupného quad Q6600 v I/2007 Intel za pět let 65nm->45nm->32nm->22nm nepřinesl cenově srovnatelný 6-core+), prodloužení průměrné morální životnosti PC/ntb proti minulosti, strnulost licenční/cenové politiky komerčního OS, použitelnost x-let starých quad-core na náročnější úlohy, vznik konkurenčního trhu (SF, TBL), marginalizace PC jako herni platformy, technologické zaostávaní herních konzolí, do budoucna v enterprise sféře náhrada fyzického PC desktopu virtualizací a tenkým klientem, ... .

S řadou názorů v článku vyslovených se dá polemizovat. Androidu nejsou ani 4 roky (od v.1.6), mobilní Windows platformě (od CE) je 16 let. Popisované nestihnutí vydání WP lze chápat jako eufemismus pro něco jiného.

Nešlo by u akumulátorů udávat údaj o kapacitě buď ve Wh či případně k údaji v mAh zmínit i jmenovité napětí? Z pouhého údaje v mAh si představu o celkové kapacitě akumulátoru bez znalosti jeho napětí učinit nelze. Děkuji.

ad 4)

V těch nejnáročnějších "domácích" úlohách jako například zpracování HD videa (encoding) by se asi již i dnes profitovalo z více než 6ti jader. Neuvažujíc SW, který pravidelně předbíhá dostupný HW o cca 5let+ jako například MS FSX.

http://flightsimvlog.com/flight-simulator/flight-sim-x-on-intel-8-core-a...

Doufejme, že prodloužení inovačního cyklu přispěje ke schopnosti uvádět funkční CPU hned napoprvé (bug VT-d u SB-E atpd.).

Bez zájmu ze strany zákazníků tak asi nebude činit dlouho.

Ve zmiňovaném mezidobí dojde k obnově HW nabídky Android tabletů. Širší paleta quad CPU (či moderní A15) s kvalitními IPS displeji by mohla zájem opět podpořit. O to větší pokles zájmu bych očekával v noteboocích, které přes vyšší průměrné ceny nejsou schopni nabídnout cenově přijatelné kvalitní zobrazení. Dosavadní nejrozšířenější TN ....x768 je nejen zajímavou připomínkou historie (standard XGA 1024x768 je tu s námi již od roku 1990!), ale také velkou ostudou současnosti.

Pozn. Chtělo by to přesněji nafomulovat větu s tvrzením, že procesory Intel Atom nepodporují 64bitové instruce. Podpora x64 chybí především u zástupců řad Atom Zxxx a Exxx.

http://ark.intel.com/products/family/29035

U Intel 320 sice dochází k (de)šifrovaní neustále, ale bez provedení SecureErase snad stále se stejnými továrními klíči (pro každý kus výrobci známými?). Změnu klíčů snad zajišťuje provedení SecureErase k němuž snad bylo nutné provést odpojení/připojení k SATA za chodu pro jeho odemčení (v notebooku se obtížněji realizuje). V této souvislosti zmiňované případy zablokování SSD, údajným odmítnutím reklamací a nejasnosti ochrany klíčů mi tehdy přišel TC jako transparetnější a méně rizikové řešení (i bez výhod TRIMu a výsledným nízkým výkonem daným slabým dualcore CPU). Vzhledem k umístění do konvertibilního notebooku/tabletu bylo prioritou eliminace pohyblivých části (původní HDD), prodloužení celkové výdrže a snížení latence.

Taky jsem ve využití interního širování doufal (12/2011 zvolen Intel 320), ale nejasnosti ohledně managementu klíčů mne od toho odradily ruku v ruce tehdy zmiňované hrozby uzamčení SSD bez možnosti jeho reklamace/opravy. :-(

http://communities.intel.com/thread/20537?start=0&tstart=0

Bohužel dněšní implementace HW šifrování v SSD má svá úskalí. Například omezení využití (volba ATA password často není dostupná v BIOSu desktopů), nejasnosti implementace (způsob zapojení ATA-password do bezpečného interního uložení šifrovacích klíčů), chyby (reálné AES-128 místo AES-256 u SF-2xxx). Proti tomu výhodou interního šifrování SSD bude nulový dopad na výkon, podpora TRIM.

Pozn. Také údaj o velikosti cache se liší od oficiálních specifikací (u ostatních hodnota souhlasí s položkou Intel Smart Cache).

http://ark.intel.com/products/65693/Intel-Core-i3-3220-Processor-3M-Cach...

Třeba se nová generaci konzolí ve hrách dočká nějakého využití GPGPU (DirectX Compute, OpenCL). To by mohlo pomoci vyrovnat případné manko CPU výkonu.

U vícevláknových úloh poměr výkonu FX-6300 a FX-8350 prakticky přesně kopíruje poměr počtu jader a rozdílu jmenovitých frekvencí (4/3.5*8/6 ~ 1.5x  např. Cinebench, Povray, x264, ...). Nejinak je tomu u výsledků Blenderu.

Podobný výsledek Ph II X4 bych chápal jako projev omezeného výkonu jader v Piledriveru (díky společným/sdíleným výpočetním jednotkám?). V single thread aplikacích asi Turbo a nesdílení jednotek rozdíl mezi FX a Ph II zvýrazní.

Z testů se jeví jako výrazná výhoda FX-6300 podpora AES-NI (výkon v TC/AES bench proti i3 cca 7mi násobný), při použití kombinace TC+SSD by tak u FX-6300 nemuselo dojít k významné degradaci sekvenčního výkonu.

Otázkou je morální životnost takového HTPC s ohledem na případný rozmach nyní schváleného H.265(HEVC). Zda v takovém případě jeho chybějící akcelerace v GPU a nižší výkon CPU nebude funkčním omezením.

Stránky

Reklama