Reklama

Lukáš Fiala

Příspěvky uživatele

Stránky

Stránky

Taky si myslím, že ačkoliv na veřejném webu už na Java applety člověk prakticky nenarazí, někde ve firmách pro interní a B2B aplikace se to určitě ještě používá, protože se to prostě kdysi takhle napsalo a zatím to vyhovuje.

ve slotech pro GPU žádný Pascal rozhodně nebyl, jednalo se podle všeho o mobilní grafiky s čipem GM204
Ladies and gentlemen, this puppy here is Drive PX 2 :)

Politováníhodná situace, kterou popisuješ, vznikla skutečně tím, že byl stanoven termín na odevzdání odpovědí, Adam Vágner jej (o několik hodin) nesplnil a kolegové z DIIT chtěli mít co nejdřív padla, takže úderem deadline posbírali a použili to, co v ten okamžik bylo odevzdáno. Takto bohužel přišli i o pozdější úpravy a korektury v jiných příspěvcích.

Svět Hardware měl jako každý web, jehož redaktoři se článku účastní, možnost výsledné dílo publikovat u sebe, avšak rozhodl se ji nevyužít.

"Not for a long time" znamená česky "ještě dlouho ne".

Omáčka zde: https://blog.mozilla.org/security/2015/04/30/deprecating-non-secure-http/ (Ale letos to možná ještě nebude. Nepíšou, kdy, jen že to mají v plánu.)

Mám tušení, že HTTPS bude velkým tématem letos, až Mozilla zařízne podporu pro HTTP a spousta webů přestane ve Firefoxu fungovat.

Já to vůbec neberu jako zlou kritiku. V kolektivu autorů jsme si s formátem lámali hlavu už před lety, když dění okolo grafických karet přestalo být natolik výživné, aby to uneslo celý článek jako v prvních ročnících. Vznikl z toho tento formát, kde se každý může rozhodnout, o čem bude psát, ale významná část osazenstva jsou z historických a setrvačnostních důvodů recenzenti grafických karet nebo jiného hardwaru, a článek vychází na webech zaměřených na hardware - proto je výběr témat takový.

Já jsem naopak na monotematickém pojetí vždycky oceňoval to, jak se sejde více pohledů na jednu věc - třeba v názoru na HBM jsme se shodli, což je nuda, ale třeba na Radeony R300 se názor lišil a ohledně fiaska s GeForce GTX 970 jsme došli k tomu, že Honza Olšan přesně zkritizoval postoj v mé odpovědi, aniž by ji předem četl. To mně přijde zajímavé a kdyby každý psal o něčem jiném, tak o tohle přijdeme.

Ono je to taky tím, že na některé věci si člověk prostě při psaní nevzpomene a teprve pak ho trkne, že by se tam docela dobře vyjímaly. Jako například vámi zmíněný směr vývoje webu - že v roce 2015 existují weby, které prošly redesignem v posledních několika letech a přesto (nebo právě proto) jsou zcela nepoužitelné na mobilních telefonech, to mě morbidně fascinuje (že takový design někdo zadal a schválil) a teď docela mrzí, že jsem někde ve zklamání, trendech nebo škoditelních neuvedl. (Na druhou stranu jsme se kdysi dohodli, že nebudeme v článku pomlouvat konkurenční české weby, takže kolegové z DIIT by si takovou výtku třeba mohli brát osobně.)

U těch dalších okruhů je to dané jednoduše tím, že se o ně prostě nezajímáme, nesledujeme a tudíž nejsme schopni hodnotit. Jsme koneckonců web zaměřený na PC hardware a od toho se odpovědi odvíjí.

Pokud ta pasta leptá ušlechtilý kov, tak bych v její bezpečnost v kontaktu s čímkoliv moc nedůvěřoval.

Taky by mě zajímalo, jestli to někdo zkoušel a takhle naměřil, nebo je to jenom domněnka. Přece jenom s přepastovaným IHS má člověk pořád dvě styčné plochy, s holým čipem jenom jednu. Jednu výhodu to ale přece jenom má - člověk se pak nemusí zabývat modifikacemi chladiče, který na CPU bez IHS bez úprav nedosedne.

Otázka je, jak se počítají jednotlivá měření. Když si nainstaluju aplikaci, obejdu barák a během toho udělám pět měření, budu tam započítaný pětkrát? Když jsem totiž koukal na tu jejich mapu, tak jsem našel např. toto (to bude asi to, co táhne Prahu nahoru, společně s pár měřeními Jablonky, co někdo provedl v bezprostřední blízkosti centrálního routeru a naměřil tak nějakých 37 Mb/s):
http://www.dsl.cz/mapa-rychlosti-wifi#?w=50.1176888092024&l=14.496733546...
(a není to vůbec na Wi-Fi nějak moc? Některá měření mají zaznamenáno ISP "RychlýDrát" a ti podle svého webu nedělají Wi-Fi, ale síťujou bytovky 100Mb/s ethernetem).

Nebo toto - to vypadá, jako že jsou všechna měření z jednoho free hotspotu, co pokrývá park, a v celé městské části úplně chybí jakékoliv měření jiných poskytovatelů, kteří jsou tu minimálně dva a oba rychlejší:
http://www.dsl.cz/mapa-rychlosti-wifi#?w=50.132714645292594&l=14.5523786...

Těch dat by to prostě chtělo mít víc na nějaké spolehlivé závěry.

Tak to jsem zvědavý, jestli zase bude hromadná žaloba za klamání spotřebitele, nebo jsou všichni zlatokopové momentálně zaměstnaní kauzou dieselgate...

Přestože aktivně používám čtyři soukromé e-mailové účty a dva firemní, k offline poštovním klientům jsem nikdy cestu nenašel. Nikdy ta integrace nebyla bezproblémová, někde nefungovalo načítání e-mailů přesměrovaných do jiné složky než Doručené, smazané e-maily nebyly na jednom místě (webový a offline klient to řešily nějak jinak, takže v jednom se pak objevila složka ~Trash nebo cosi), speciální funkcionalita třeba Gmailu je úplně nepoužitelná... takže když sjednocení více schránek do jednoho klienta funguje takhle blbě a zároveň většina mainstreamu asi má jen jednu schránku, kterou aktivně používá, je asi jasné, že takový program nemá moc velký smysl.

Za takové peníze bych teda ale očekával vyšší kvalitu (všechno v 320kbps, ne jen něco) a promyšlenější uživatelské rozhraní.

Nicméně, titulek zní "Proč dnes někdo pirátí hudbu, když ji může mít zdarma i legálně?" (a nemyslí se tím YouTube). Hudba na Spotify Free sice může být "technicky" zdarma, ale pokud po každých pěti písničkách hraje (pokaždé ta samá) reklama nějakých oteplených šampónů, kteří se touto cestou rozhodli propagovat cédéčko svojí oteplený kapely, tak to je ve skutečnosti za cenu mentálního zdraví posluchače. Přitom nejsem žádnej antireklamní nácek, před časem jsem hodně poslouchal FM rádio i internetové rádio, kde taky hrajou reklamy, ale ne tak rušivé a vlezlé a hlavně asi ne tak hlasité, jako na Spotify Free. Na objevování nové hudby podle podobnosti interpretů je to (od doby, co umřel Grooveshark) fajn, a jsou tam věci, které člověk na uložto nenajde, ale jinak to na nějaké vážnější poslouchání zadarmo není.

Tak Spotify Free s nepřeskočitelnými reklamami po každých pěti písničkách nebude ta pravá cesta legální hudby zadarmo. Nějaké jiné návrhy?

Tomu se není co divit, kupovat zajíce v pytli za 60 éček si troufne málokdo a řekl bych, že vydavatelé s tím tak nějak počítají, když dema dneska prakticky nikdo nevydává. Ale třeba Shadowrun: Hong Kong jsem neváhal koupit v předprodeji, protože po dvou předcházejících dílech bylo téměř jasné, že ta hra bude dobrá (a je!).

Obecně je Steam výborný příklad, kdy je legální cesta jednodušší než pirátství. Řekněme si to na rovinu, s kradením her je spousta práce. Nejdřív musíte najít funkční linky na nějaké úložiště, stahovat typicky několik částí, aplikovat crack a je docela vysoká šance, že ani s tím crackem vám to nepojede, nebo bude hra nějak částečně rozbitá (v cracku navíc může být nějaké malware). Když si chcete hru zahrát po čase, řešíte, kam jste uložil nebo odzálohoval instalační .iso, kde sehnat updaty a cracky na updaty... oproti tomu, u legální hry všechno funguje, patche se stahují automaticky, u některých her se savy ukládají do cloudu, a hra je kdykoliv k dispozici ke stažení plnou rychlostí.

Nevím o tom, že by Steam někdy vyřadil z nabídky hru, kterou má někdo koupenou a on ji pak už nemohl stáhnout. Dokud to u služeb pro streamování hudby a hlavně filmů bude běžná praxe, zákazníci je nebudou brát vážně.

Stránky

Reklama