Reklama

Lukáš Fiala

Příspěvky uživatele

Stránky

Stránky

co ale popírám, je fakt, že když něco používá víc lidí, tak to musí být nutně lepší
To netvrdím, obecně to samozřejmě neplatí.

Apropos, zeptejte se svých redaktorů, kteří se v podcastu pochlubili, že i přesto že mají licenci na Office, používají ten podle Vás mnohem horší open source balík, možná Vám to budou schopni vysvětlit polopatičtěji než já.
Asi jim to vyhovuje. Ale stejně tak jsou lidi, kteří vědí o OO/LO, ale přesto raději používají MS Office, byť je to třeba starší verze (nebo upirátěná).

Je určitě dobře, že kompatibilita se zlepšuje, nicméně stále to není stoprocentní - například máme udělátko na import dat z Excelu do databáze a jakmile soubor někdo upraví v LO, Apache POI/OOXML knihovny to nepřečtou. Což třeba není chyba na straně LO, ale prakticky je to problém.

Alespoň že uznáváte, že Office používá víc lidí a proto se o něm víc píše. Ale nevyštrachal bych statistiky používanosti, nýbrž bych vám vysvětlil, jak jsou lišty ve stylu Office 97 s nepopsanými, vizuálně neoddělenými a barevně nerozlišenými tlačítky ergonomicky špatně a proč Microsoft, poté, co se tento koncept snažil v Office 2000 vylepšit, ho nakonec úplně opustil ve prospěch Ribbonu.

Ano, stojím si za tím, že MS Office je lepší a kdybyste byl ochoten poslouchat, doložil bych vám to argumenty. Ale stejně byste nakonec řekl "a mě vyhovuje tohle a ne tamto", takhle si alespoň ušetříme další zbytečný flame. Také na shledanou.

Já nevím, jestli Microsoft zveřejňuje nějaké takové výsledky, ale vím, že než vydá nějaké software, tak to takovými testy prochází a to samo o sobě vypovídá o tom, že to těmi testy prošlo dobře. Samozřejmě, praxe někdy ukáže, že to tak slavné není. Ale v případě Office a Ribbonu to neplatí.

Ano, samozřejmě, že si zvyknou, a na prohlížení a psaní nějakých základních dokumentů a tabulek to stačí. Ale o tom jsme se původně nebavili: řeč byla o tom, že MSO je věnován větší prostor než OO/LO. Důvod je ten, že MSO je rozšířenější a je rozšířenější mj. proto, že je lepší.

Microsoft ty testy nedělá kvůli marketingu, ale proto, aby zjistil, co lidem vyhovuje. To pak ovlivňuje podobu produktu. Čili, relevantní to je.

Pokud rozhraní vypadá jinak, logicky se stejné věci neprovádějí stejně. Pro vás je to možná irelevantní, ale pro většinu lidí to je hodně důležité.

A jo, vím, co chcete napsat, ale nevidím, proč by někdo měl mít vůli učit se s LO, když má licenci alespoň na nějakou starší verzi MS Office.

1) Protože je opravdu hodně vidět, jestli uživatelské rozhraní splácal programátor tak, jak mu to zrovna přišlo pod ruku, nebo jestli se okolo vývoje nachomýtnul návrhář UX.

2) Váš názor je ale názor člověka, který léta používá LibreOffice. Kdybyste k tomu posadil lidi, kteří v životě neviděli ani jedno, a dal jim vykonat nějaké mírně pokročilé úkony, záhy byste měl empirický důkaz, že váš názor je mylný. Microsoft takové výzkumy dělal a proběhly i nezávislé studie, např. tato.

3) V tom je problém vašeho argumentu - v Ribbonu nejsou žádné těžce nabyté znalosti. Pochopí to každý, kdo k tomu nemá předem odpor.

4) Kdybych celý život rozdělával oheň křesáním, možná bych taky neviděl důvod kupovat si elektrický sporák, protože jsem celý život strávil zdokonalováním se v křesání. Nic to ale nemění na tom, že uvařit si jídlo na sporáku je objektivně jednodušší.

Ono samozřejmě nejde jen o to, jak to vypadá, ale že je to méně přehledné a hůře použitelné než MS Office. Chápu, že člověk, který si zvykl na Office 97 nebo Open/LibreOffice a za léta používání se s tím dobře naučil, vidí Ribbon jako zbytečnou změnu, protože mu těžce nabyté znalosti jsou najednou k ničemu. Ale pro všechny ostatní je MS Office daleko snazší na pochopení a používání.

Hodně open source softwaru je napsané v Javě, ale originální Oracle JDK/JRE open source není. No a většina softwaru jmenovaného v tom seznamu jsou aplikace pro podniky, ne koncové uživatele. Zajímalo by vás, kdybychom psali například o business intelligence aplikacích, jako je z odkazovaného seznamu třeba Pentaho?

Nám je jedno, jestli píšeme o placeném nebo open-source programu, za článek dostaneme zaplaceno stejně. Ale pochopitelně více píšeme o programech, které používá hodně lidí, nebo alespoň pro hodně lidí mohou být zajímavé. Existenci open-source alternativ netutláme, ale určitě bychom raději psali novinku "LibreOffice zapracovalo na uživatelském rozhraní a konečně vypadá jak z roku 2015" než "Vyšla nová verze LibreOffice, ale nic nového neumí a je pořád stejně škaredá jako ta předchozí".

Tím podílem na úrovni statistické chyby mohl někdo myslet jedině operační systémy na desktopu. V mobilním světě vládne Android, který je překvapivě taky open source. Takže ano, open source je všude, nicméně, zajímalo by mě, jak si představujete tu adekvátní pozornost. Tím, že open source je převážně na serverech a v back-endu aplikací (jako např. enkodér Lame), není tolik zajímavý jako software, se kterým člověk přichází přímo do styku. Výjimku tvoří ty aplikace, které kolegové jmenovali v podcastu, a tam docela platí úměra mezi popularitou (počtem uživatelů) a prostorem, který je jim v médiích věnován.

Posluchač by mohl nabýt dojmu, že open source rovná se vývoj partou nadšenců, ale ono to v mnoha případech tak není. Jsou aplikace, které jsou vyvíjeny komerčně a přesto jsou open source. Typicky do těch zdrojáků moc lidí nečumí, ale je to dobré třeba k tomu, že se to dá zkompilovat i pro méně rozšířené OS. Někdy jsou to komunitní edice, které mají nějakou základní množinu funkcí a pokročilejší věci (enterprise edition) se platí, někdy je to open source celé a platí se za literaturu a support. Ale nepředstavujte si, že komunitní edice je nějaké omezené demo - na tom se normálně dělají velké komerční projekty.

Kromě Winampu, který už tu byl zmíněn, bych do seznamu přidal ještě ATI Tray Tools a RivaTuner. Obě byly ve své době hodně oblíbené a ATT ještě tak pro Radeony sérií R3xx/R4xx uměl nahradit těžkopádný Catalyst Control Center. Obojí se pak přestalo vyvíjet.

Osobně jsem taky měl rád KlipFolio 2.6 (ne přímo před deseti lety, nicméně v letech následujících). To sice ještě existuje, ale od verze 3 se to začalo vyvíjet jiným směrem a dneska je z toho placené software pro business dashboardy - zatímco tehdy se to dalo používat jako RSS čtečka s trochu jinou filozofií, než co nabízela a nabízí většina ostatních programů pro tento účel.

Já se z toho picnu. Když AMD koupilo SeaMicro, psalo se, jak to Intel prokoučoval, že je neschramstl jako první a jakou tím AMD v budoucnu získá výhodu. No a namísto toho, aby to spojili s ARMovými Opterony a zabrali neobsazený tržní segment, tak to nedokázali prodat a teď to zavřou. Tak si říkám, kde mohlo SeaMicro být, a kde mohl být celý segment mikroserverů, nebýt téhle nepovedené akvizice?

Když by firma nespirátila Windows tak používá Linux. MS Office za OpenOffice
Ani náhodou, protože většina firem má nějaké aplikace, které běží jen na Windows, eventuelně webové aplikace optimalizované pro IE (protože IE jako jediný nabízí nějakou dlouhodobou stabilitu/kompatibilitu, zatímco ve FF/Chrome se může kdykoliv něco změnit a aplikace může přestat fungovat).

Bez MS Office se firma taky neobejde, protože když pošlete někomu dokument vytvořený v LibreOffice a on ho otevře v MS Office, celkem snadno se stane, že se mu to nezobrazí správně - no a to nemluvě o tom, že MS Office je z hlediska použitelnosti v trochu jiné třídě než LibreOffice.

Codec packy rozhodně nejsou mrtvé. Jasně, když někomu jde jen o takové to domácí přehrávání, tak věřím, že ty přehrávače v defaultu poberou všechno, a že codec pack už není nutnost, jako bývala dříve. Ale jakmile někomu alespoň trochu záleží na kvalitě a chce použít například madVR s GPU-akcelerovanými filtry, balík kodeků je nejjednodušší způsob, jak to nainstalovat. Já používám Kawaii Codec Pack, který má právě v defaultu madVR.

Stránky

Reklama
Reklama