Minitest čtyř síťových karet: Stačí integrovaná, nebo raději externí?

0

Při testování síťových úložišť a routerů jsem řešil poměrně zásadní otázku – tou byla existující úzká hrdla, která mohou zkreslit jinak poměrně přesná měření. Jedním takovým hrdlem je i síťová karta. Můžu mít seberychlejší disky v počítači i NASu, pokud je ale síťový čip pomalý, limity úložiště nezjistím.

I z toho důvodu mě zajímalo, jak na tom vlastně dnešní síťové karty jsou – jestli náhodou úložištím a routerům zbytečně nekřivdím. Do testu jsem vzal čtyři různá řešení – dva integrované čipy (všudypřítomný Realtek a o něco exotičtější Marvell), jednu kartu do slotu PCI od společnosti D-Link (spoléhající na jiný čip od Marvellu) a samozvaného krále síťových karet Intel PRO/1000CT. Konkrétní čipy naleznete v tabulce.

 

Základní parametry jsem seskupil do tabulky pro lepší přehlednost. U integrovaných čipů je většina řádků prázdná, je tomu tak již z logiky integrovaných řešení – žádný výrobce základní desky vám cenu jednotlivých komponent nespočítá, stejně tak je to i se spotřebou.

Výrobce Intel Realtek D-Link Marvell
Model PRO /1000 CT integrovaná DGE-530T B2 integrovaná
připojení PCIe 1× PCIe 1× PCI PCIe 1×
Propustnost 1 Gb/s 1 Gb/s 1 Gb/s 1 Gb/s
čipset Intel 82574L Realtek 8112L Marvell Yukon 88SE8001 Marvell Yukon 88E8052
Rychlosti 10/100/1000 Mb/s 10/100/1000 Mb/s 10/100/1000 Mb/s 10/100/1000 Mb/s
Podpora pro teaming ano ano ne ano
WoL ano ano ano ano
PXE ano ne ne ne
Spotřeba (udávaná) 1,9 W
Redukce pro Low profile ano ano
Záruka doživotní 2 roky
Cena vč. DPH 704 Kč 284 Kč

Intel již tradičně uvádí ke svým produktům kompletní specifikace (někdy možná až do zbytečných detailů), u ostatních řešení se vyhledávání papírových parametrů stalo noční můrou. Jednoduchý příklad za všechny: Dle společnosti D-Link má karta DGE-530T v revizi B2 „very low“ spotřebu. A já se bál že by mohla být vysoká…

Přestože všechny karty jsou schopné běžet v režimech 10/100/1000 Mb/s, opravdový Gigabit Ethernet nám předvedou jen tři z testovaných. Chyba ale nebude na straně čipu. D-Link DGE-530T B2 dojela na rychlost PCI slotu, který zkrátka na tyto rychlosti není stavěný. Nicméně se jedná o reálný produkt za reálné peníze a přišlo mi vhodné jej do testu zařadit.

Závěrem první kapitoly se chci omluvit, že jsem do testu nezařadil žádné běžné integrované čipy, bohužel jsem neměl zrovna žádnou obyčejnou desku po ruce, dva integrované zástupce naleznete spíše v dražších deskách (v tomto případě se jednalo o dvojici základních desek od Asusu s přízviskem Workstation).

Představení soupeřů

Testovací sestava, metodika, poděkování

Testovací sestava a metodika

Pro smysluplné testování propustnosti síťových rozhraní potřebujete sestavy dvě – zdroj a cíl. Jako server jsem použil sestavu používanou při testech síťových úložišť. Ten obsahuje základní desku Asus P7P55 WS SuperComputer, na které naleznete mimo jiné i dvojici síťových karet Realtek 8112L. Do volného slotu PCIe jsem pak přidal ještě síťovou kartu od Intelu – Intel PRO/1000 CT, na další testovaný vzorek (D-Link DGE-530T rev. B2) mi stačil slot PCI.

Pro klientskou část jsem použil o něco starší hardware, pro potřeby testů však bohatě postačí. Základní deska Asus P5K WS podporuje procesory Core 2, má navíc dvě síťové karty s čipy od Marvellu (88E8052/88E8056), které jsem taktéž prohnal testem. A nedopadly vůbec špatně!

Přehled použitých komponent naleznete v následující tabulce:

Testovací sestava (server)
Procesor Intel Core i5 661 @ 3,33 GHz
Základní deska Asus P7P55 WS SuperComputer
RAM 16 GB DDR3 Kingston, 1333 MHz
Pevný disk OCZ Vertex 3 60 GB, RamDisk
Operační systém Windows 7 Ultimate, 64-bit, SP1 (AHCI on)
Skříň Spire
Zdroj Fortron Raider 550 W
Chladič CPU Akasa Venom
Testovací sestava (klient)
Procesor Intel Core 2 Duo E4500 @ 2,2 GHz
Základní deska Asus P5K WS
RAM 4 GB DDR2 Kingston, 800 MHz
Pevný disk Hitachi HDT721010SLA360 1 TB
Operační systém Windows 7 Professional, 32-bit, SP1 (AHCI on)
Skříň CM Elite 330
Zdroj Enermax Liberty ECOII 500 W
Chladič CPU BOX

Zasloužené poděkování:

Obě testovací sestavy dostaly do vínku nové zdroje. Ačkoliv to nemá na testovací metodiku vliv, bez elektřiny to zkrátka nejde. V serveru se tak usadil zbrusu nový Fortron Raider 550 W (chodem mimo, věděli jste, že Fortron má i české zastoupení?), který splňuje specifikace 80PLUS bronze.

Klient pak obdržel upgrade ve formě zdroje Enermax Liberty ECOII 500 W s modulární kabeláží, splňující specifikace 80PLUS. Oba zdroje jsou pro sestavy víc než dostačující a věříme, že budou sloužit věrně dlouhá léta!

Zbývá poděkovat společnosti Intel, která poskytla dvě síťové karty Intel PRO/1000 CT. Díky tomu nyní testy routerů a síťových úložišť budou opět o něco přesnější, protože jak testy ukázaly, není síťová karta jako síťová karta. V kombinaci s rozšířeným ovladačem Intel ANS (advanced network service) se s kartami dají dělat kouzla.

Testovací metodika

V rámci minitestu jsem nechtěl trávit nad metodikou příliš mnoho času – šlo jen o to zjistit, zda mezi kartami existují nějaké reálné rozdíly a pokud ano, jak velké. Vycházel jsem proto z testovací metodiky pro Wi-Fi routery (samozřejmě s rozdílem, že jsem netestoval bezdrátovou část). Karty v testy byly vždy propojeny napřímo, nekříženým kabelem (všechny modely toto zapojení zvládají bez problému). Chtěl jsem se vyhnout zkreslení při průchodu routerem či switchem.

K měření propustnosti linky jsem použil program Iperf (respektive Jperf, který je jeho grafickou nadstavbou), a to následující sadou testů:

  1. Iperf –c 192.168.10.1. –P 1 –t 30                                              /1 vlákno/
  2. Iperf –c 192.168.10.1. –P 5 –t 30                                              /5 vláken/
  3. Iperf –c 192.168.10.1. –P 1 –t 30 –D                                       /1 vlákno duplex/
  4. Iperf –c 192.168.10.1. –P 5 –t 30 -D                                        /5 vláken duplex/
  5. Iperf –c 192.168.10.1. –P 1 –t 30 –u –b 10M                       /1 vlákno UDP packet loss/

Test v bodu 5 není zaměřen na propustnost, ale na ztrátovost paketů v síti. Místo TCP paketů je použito UDP, server Iperf pak zaznamenává procentuální hodnotu ztracených paketů. Vyšší hodnota může v praxi znamenat například to, že se vám bude rozpadat obraz streamovaného videa.

Přestože by výstupy z předchozích testů pravděpodobně stačily, rozhodl jsem se zařadit ještě jeden, poněkud praktičtější test – kopírování souboru přes FTP. Vytvořil jsem na obou sestavách RAMDisk, u klienta jsem do jednoho nahrál 1GB VHD soubor. Poté jsem na serveru vytvořil FTP server pomocí Filezilly, jako cílovou složku jsem zvolil právě oddíl v RAMDisku.

Testy výkonu

Testy výkonu

Kapitola věnující se výkonovým testům je o něco kratší, než bývá zvykem, přesto si však myslím, že výpovědní hodnotu má. Zvažoval jsem i testy latence, ty však v rámci lokálního kabelového spojení stejně žádné zásadní rozdíly neukázaly. A „pingat“ na nějaký server v internetu by zase zahrnovalo takové množství možných chyb, že by to vlastně nedokazovalo vůbec nic. Testy jsem proto zaměřil na propustnost rozhraní.

Čtyři síťové karty v minitestu

Čtyři síťové karty v minitestu

Čtyři síťové karty v minitestu

Čtyři síťové karty v minitestu

Čtyři síťové karty v minitestu

Čtyři síťové karty v minitestu

Výsledky ve screenshotech:

Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet Minitest čtyř síťových karet

Hodnocení a závěr

Hodnocení a závěr

Již letmý pohled do grafů vám řekne, kdo je poraženým v tomto testu. Jednoznačně nejhůře na tom budete, pořídíte-li (jakoukoli) síťovou kartu do PCI. Chyba v tomto případě není na straně použitého čipu. Věřím, že stejnou službu vám udělá jakákoli karta integrovaná na základní desce. Za kartu zaplatíte necelých 300 Kč, rozumnější však bude je utratit za něco hezkého pro vaši drahou polovičku.

Až nečekaně dobře dopadl integrovaný čip Marvell Yukon 88E8052. Pokud však přihlédneme k tomu, že se nachází na (kdysi) highendové základní desce, není se až tak čemu divit. Mírným zklamáním byl čip od Realteku, který je oproti Marvellu novější, nicméně výkonově, byť jen mírně, zůstal pozadu.

Z hlediska výkonu však zcela vyhrál Intel a jeho karta Intel PRO/1000 CT. Pokud tedy hledáte maximální možnosti a nebojíte se za ně zaplatit, určitě se na tuto kartu můžete spolehnout. Díky povedeným ovladačům navíc získáte funkci teaming nebo PXE boot, která v desktopových Windows není zcela běžná.

Nevýhodou by mohla být jedině cena (přibližně 700 Kč s daní). Poměr ceny a výkonu jednotlivých řešení již z principu spočítat nelze (ceny integrovaných řešení jsou umořeny v rámci základních desek). I přesto si dovolím prohlásit, že před pár lety desky od Asusu stály nemalý peníz, a cena integrovaných čipů v nich také hrála nemalou roli.

Díky vysokému výkonu budeme v budoucích testech síťových úložišť používat hned dvojici síťových karet, které nám poskytla společnost Intel.

Intel PRO/1000 CT

+ skutečný gigabit Ethernet
+ rozšířené funkce díky Intel ANS
+ redukce pro PC s nízkým profilem
– další dva Watty navíc do celkové spotřeby PC

– vyšší cena

Minitest síťových karet