Hlavní navigace

Mocná vzpruha pro ARM v serverech? Cavium ThunderX se spojí s Vulcanem od Broadcomu

18. 1. 2017

Sdílet

Zdroj: Cavium/Marvell

Už je to pěkných pár let, co příležitostně píšeme o různých procesorech architektury ARM, které usilují o uplatnění této instrukční sady a platformy také v oblasti serverů. Zpočátku byly hlavní silou za přechodem tohoto ekosystému na 64bitovou architekturu (ARMv8), nicméně po několika letech je zjevné, že jsou zatím daleko od naplnění smělých snů o ovládnutí 10–20 % trhu. Ovšem to neznamená, že by tato konkurence dnes dominantnímu Intelu dál nerostla; minulý týden přišla pro tuto oblast možná velmi důležitá zpráva.

Broadcom Vulcan znovuoživen

Mělo by totiž dojít ke spojení sil dvou významných větví, v kterých se serverové ARMy vyvíjely. Pokud nějakou dobu tyto procesory sledujete, pak jste asi už slyšeli o procesorech kódově označených Vulcan. Ty vyvíjel Broadcom a měly mít na míru navržená 64bitová serverová jádra, od nichž se očekával velmi vysoký výkon. Možná mohlo jít o ARMy se zatím nejvyšším IPC (snad vyjma velmi širokých jader Applu) a patrně i vysokými frekvencemi, Broadcom totiž chtěl s Vulcanem vytvořit konkurenci pro velké Xeony. Ovšem po určité době se o těchto procesorech přestalo mluvit a vysvitlo, že firma vývoj zrušila, pravděpodobně kvůli změně priorit a pochybách o tom, zda se ARM v serverech vůbec prosadí.

Slajd Broadcomu k architektuře Vulcan z doby, než byl projekt zrušen Slajd Broadcomu k architektuře Vulcan z doby, než byl projekt zrušen

Ač se to ale už nečekalo, jádra Vulcan by se nakonec měla dočkat šťastného konce a dozvíme se tedy, zda sliby o vysokém výkonu (který údajně neměl být daleko od schopností serverových Haswellů) byly podložené. Ač totiž Broadcom projekt zrušil, tato technologie přežije díky firmě Cavium.

Cavium je méně známá polovodičová firma, již dlouhá léta ale navrhuje svá vlastní CPU, původně hlavně pro síťovou infrastrukturu (Octeon s jádry MIPS). Ovšem před pár lety také ucítila příležitost dostat se do obecnějších serverů a přišla s procesory ThunderX, které již měly architekturu ARMv8. Ty jsou zajímavé velkým počtem jader (první generace jich nese až 48), ovšem s poměrně jednoduchou architekturou a tedy nízkým jednovláknovým výkonem, což je obecný problém s většinou ARMů pro servery. Ovšem ThunderX je zdá se přesto relativně úspěšný a Cavium by se tak možná mohlo postavit do role tahouna celého tohoto zatím malého trhu.

Cavium nyní – respektive možná už dříve, ale až nyní se o tom dozvídáme – od firmy Broadcom technologie a IP vzešlé z programu Vulcan koupilo a tato jádra se tak dostanou do jeho vlastních procesorů. Je to doloženo v mailové konferenci GCC, kam zaměstnanec zaslal patche, které architekturu Vulcan, pro níž už překladač měl podporu, přejmenovávají na „ThunderX2T99“. Podle toho se zdá, že Cavium tato jádra použije v čipech ThunderX2. Ty byly oznámeny v květnu loňského roku, původní informace ale říkaly, že ponesou vylepšenou verzi vlastních jader Cavia na taktu 2,4 – 3,0 Ghz a s vyšším IPC. Integrace cizího IP by měla trvat relativně dlouho, takže je možné, že původní ThunderX 2 se na trhu objeví také a Vulcan bude až v nějaké další generaci, byť třeba stále označené jako „ThunderX 2“.

Schéma čipů Cavium ThunderX Schéma čipů Cavium ThunderX

Cavium velkým hráčem?

Pokud se Vulcan skutečně osvědčí jako výkonné a efektivní jádro dobře uzpůsobené pro serverové úlohy, pak by měl ideálně doplňovat konektivitu a komunikační infrastrukturu, kterou už Cavium vyřešenu má. ThunderX 2 by díky tomu mohl být překvapivě silnou konkurencí pro Xeony. Už první ThunderX se slabými jádry přitom například web AnandTech zhodnotil vcelku pozitivně a považoval jej za výrazně konkurenceschopnější než svého času první 64bitový ARM pro servery, X-Gene od Applied Micro.

Koupě architektury Vulcan by se tak pro Cavium (a pro ekosystém ARMu) mohla ukázat jako velmi dobrý krok. Nicméně raději nepředbíhejme, jelikož čipy, které z toho vzejdou, se nejprve budou muset osvědčit v praxi. Cavium by nicméně mohlo převzít vedoucí úlohu mezi alternativními serverovými architekturami, pokud ho tedy nesesadí velikán Qualcomm, který chystá vlastní 48jádrové SoC pro servery s označením CentriQ 2400.

V současnosti je totiž také ohrožena role původního průkopníka v oboru, X-Gene od Applied Micro, jelikož jeho nový vlastník nemá o ztrátový vývoj CPU zájem. Podobně se zdá se stáhlo i AMD s architekturou K12 oznámenou v roce 2014. To mezi některými pozorovateli vyvolává obavy, zda jsou serverové ARMy dlouhodobě životaschopné, ovšem menší konkurence pro Cavium a Qualcomm také znamená, že budou mít v případě úspěchu větší kus koláče pro sebe. Nicméně tento koláč může také zmenšit renesance architektury Power, nebo úspěch AMD se serverovým Zenem. I ten bude totiž pro zákazníky ve stejné roli alternativy ke Xeonům, byť má stejnou instrukční sadu – nebo právě proto, přechod na něj bude totiž mnohem snazší.

Byl pro vás článek přínosný?