Propus a Rana: AMD Athlon II X4 a X3 v testu

0

Odemykání: z usmoleného Athlona za blyštivým Phenonem

Athlony II X4 série 600 si získaly popularitu ještě před svým uvedením: zájem o nejlevnější čtyřjádrové procesory byl od počátku mezi nadšenci dost velký. Pro AMD to byla zase chytrá varianta, jak v cenách do 3000 Kč nabídnout něco výrobně výhodnějšího než Phenomy II X3. Defektních procesorů asi ubývalo a když už, tak se mohou použít pro jasně zařaditelné Phenom II X2.

Hlavní rozdíl mezi Athlonem II X4 (Propus) a Phenomem II X4 (Deneb) spočívá v L3 cache. Zatímco Phenomy (I, Agena, K10) nesly 2 MB L3 cache, u Phenomů II (K10.5) s výjimkou série 800 byla velikost navýšena na 6 MB. Velká L3 cache byla také jedním z faktorů podílejících se na zlepšeném výkonu na takt proti starší generaci Phenomů. A najednou je tu Propus, který má 0 MB L3 cache, tedy pouze vyrovnávací paměti první a druhé úrovně. Co to udělalo s velikostí jádra a tím pádem množstvím umístitelným na typický 300mm wafer v drážďanské Globafoundries Fab 1 (a následně samozřejmě cenou), to vidíte zhruba na tomto obrázku:

Pro srovnání ještě (možná ne ve zcela správném poměru velikosti k horním dvěma) přidávám snímek jádra Regor, tedy Athlonu II X2. Ten má jen dvě jádra K10.5, opět se 128 kB L1 cache pro každé z nich, ale už ne s 512 kB L2 na jádro, nýbrž 1024 kB. Celkem tedy nese Regor navzdory „pouhým“ dvěma jádrům také 2 MB L2 cache.

Máte-li zájem o fotografii jádra procesoru Propus v opravdu vysokém rozlišení (3436 × 2114 px, 2,57 MB), využijte tohoto odkazu. Athlon II X3 435 (Rana) pak není nic jiného než Propus s jedním neaktivním jádrem, které může, ale také nemusí být defektní. Tím jsem ale už pomalu nakousl problematiku aktivace uzamčených jader, populární „odemykání“. Na nějaké to odemykání může dojít i u Athlonu II X4, přestože více jak čtyři jádra opravdu neobsahuje.

Může ale obsahovat L3 cache. Ptáte se jak to, když jste přeci viděli jasně snímek jádra, kde o žádných 6 MB L3 cache není ani vidu? K očnímu opravdu nemusíte, vše je dáno tím, že některé Athlony II X4 i X3 nemusí být vlastně jádry Propus (tedy skutečně bez L3), nýbrž jádrem Deneb, pouze s vypnutou L3 cache. Ta zase a opět může a nemusí být defektní.

Abyste se neztratili v tom, co už jde kde u aktuálních procesorů AMD vlastně odemykat, připravil jsem pro vás stručnou tabulku. Ta ukazuje, u kterých procesorů si můžete dělat nějaký zálusk na zvýšení výkonu i jinak než přetaktování a co z kterého vlastně můžete při jisté dávce štěstí udělat.

Model Kódové označení Aktivních jader Celkem jader L3 cache Po aktivaci všech jader Po aktivaci L3 cache
Sempron 140 Sargas 1 2 Athlon II 240 (Regor)
Athlon II X2 235–250 Regor 2 2
Athlon II X3 400–435 Rana (xxDxx) 3 4 Athlon II X4 (Propus)
Athlon II X3 400–435 Rana (xxCxx) 3 4 neaktivní Athlon II X4 (Propus) Phenom II X4 (Deneb)
Athlon II X4 600–630 Propus (xxDxx) 4 4
Athlon II X4 600–630 Propus (xxCxx) 4 4 neaktivní Phenom II X4 (Deneb)
Phenom II X2 545, 550 Callisto 2 4 6 MB Phenom II X4 (Deneb)
Phenom II X3 705–720 Heka 3 4 6 MB Phenom II X4 (Deneb)
Phenom II X4 925–965 Deneb 4 4 6 MB

Právě u dnes testovaných procesorů (Rana a Propus) je to trochu složitější. Najdete-li na svém procesoru nápis AADAC, jedná se o skutečný Propus, tedy procesor bez L3 cache (a s mnohem méně tranzistory). Zde budete moci pouze v případě Athlonu II X3 moci myslet na aktivaci čtvrtého jádra, nic víc. Je-li naopak na procesoru AACYC, můžete se o odblokování cache pomocí ACC pokusit. U každé značky základních desek je to trochu jinak, jak to vypadá například u Athlonu II X4 620 a základních desek Biostar ukazuje názorně video na YouTube.

Dle sbírky uživatelských výsledků odemykaných Athlonů II na Overclock.net se zdá, že u Athlonu II X4 620 se bude jednat o série CACYC (Deneb) a CADAC (Propus), přičemž rozhodující je prostřední písmeno (C = Deneb, D = Propus).

Abych ještě uvedl celou řadu Athlonů II do kontextu se souvisejícími (a současně otestovanými) procesory konkurence i soky z vlastních řad, připravil jsem jinou tabulku. K ní se hodí dodat, že Athlon II X3 435 i Athlony II X4 620 a 630 mají sice TDP 95 W, ale už jsou na světě úsporné varianty (označované jako 4XXe) s TDP 45 W. Tyto procesory jsou všk o dost dražší i než jejich výše taktovaní (a tedy výkonnější) kolegové s více jak dvojnásobnou stanovenou hodnotou TDP.

Výrobce AMD AMD AMD AMD AMD
Řada Sempron Athlon II X2 Athlon II X3 Phenom II X2 Athlon II X4
Model 140 250 435 550 BE 630
Frekvence 2,7 GHz 3,0 GHz 2,9 GHz 3,1 GHz 2,8 GHz
Počet jader 1 2 3 2 4
Jádro Sargas Regor Rana Callisto Propus
L1 cache 1× 128 kB 2× 128 kB 3× 128 kB 2× 128 kB 4× 128 kB
L2 cache 1× 1024 kB 2× 1024 kB 3× 512 kB 2× 512 kB 4× 512 kB
L3 cache 6144 kB
FSB/HT/QPI 3,6 GHz (DDR, HT) 4 GHz (DDR, HT) 4 GHz (DDR, HT) 4 GHz (DDR, HT) 4 GHz (DDR, HT)
Násobič 13,5 15 14,5 15,5 14
Výrobní proces 45 nm SOI 45 nm SOI 45 nm SOI 45 nm SOI 45 nm SOI
Velikost jádra 117 mm2 117 mm2 169 mm2 258 mm2 169 mm2
Počet tranzistorů 234 milionů 234 milionů ~300 milionů 758 milionů ~300 milionů
TDP 45 W 65 W 95 W 80 W 95 W
Patice AM3 AM3 AM3 AM3 AM3
           
Výrobce AMD Intel Intel Intel Intel
Řada Phenom II X4 Pentium Dual-Core Core 2 Quad Core 2 Duo Core i5
Model 955 BE E6300 Q8200 E8400 750
Frekvence 3,2 GHz 2,8 GHz 2,33 GHz 3,0 GHz 2,66 GHz
Počet jader 4 2 4 2 4
Jádro Deneb Wolfdale Yorkfield Wolfdale Lynnfield
L1 cache 4× 128 kB 2× 64 kB 4× 64 kB 2× 64 kB 4× 64 kB
L2 cache 4× 512 kB 2048 kB 2× 2048 kB 6144 kB 4× 256 kB
L3 cache 6144 kB 8192 kB
FSB/HT/QPI 4 GHz (DDR, HT) 1066 MHz (QDR) 1333 MHz (QDR) 1333 MHz (QDR) 2,5 GT/s
Násobič 16 10,5 7 9 20
Výrobní proces 45 nm SOI 45 nm high-k 45 nm high-k 45 nm high-k 45 nm high-k
Velikost jádra 258 mm2 104 mm2 164 mm2 104 mm2 296 mm2
Počet tranzistorů 758 milionů 410 milionů 456 milionů 410 milionů 774 milionů
TDP 125 W 65 W 95 W 65 W 95 W
Patice AM3 775 775 775 1156

 

Fotografie a detekce

Oba procesory jsme k testu obdrželi přímo od AMD, jednalo se o vzorky dodané bez krabičky a Box chladiče.

Athlon II X4 630 (Propus)

Athlon II X3 435 (Rana)

Athlon II X3 435 (Rana) v CPU-Z a OverDrive

Plné takty (zátěž):

Idle:

Athlon II X4 630 (Propus) v CPU-Z, EasyTune6 a OverDrive

 

Plné takty (zátěž):

Idle:

Velmi vtipná je detekce Propusu v možná ne úplně nejnovější verzi EasyTune6. Gigabyte měl dopředu zřejmě podstatně jiné informace o tom, jak bude procesor s tímto CPUID pojmenován. Spica měl být opravdu nový Sempron (K10, nakonec je to až Sargas z K10.5), ale pokud vím tak s jediným jádrem, koneckonců Rana měl podle spekulací být snad „nový“ dvoujádrový Athlon, nástupce Brisbane.

 

Přetaktování testovaných kusů

Athlon II X4 630 (Propus)

Na přetaktování a vůbec zvyšování výkonu Athlonu II X4 630 nebylo nic zvláštního, a tak to vezmeme kalupem. Nejednalo se o jádro s možností aktivovat L3 cache, čistokrevný Propus můžete v současnosti jen taktovat. A protože neexistuje žádný Athlon II s označením Black Edition, musíte se spokojit s trochu složitějším zvyšováním základní frekvence. Naše základní deska Gigabyte GA-790FXT-UD5P si přitom umí frekvenci pamětí a HyperTransportu (resp. NB) hlídat sama a sníží většinou násobiče tak, aby byla schopna nastartovat. Potrápíte ji spíše tím, když u procesoru anebo pamětí nenastavíte stabilní hodnotu napětí.

Při už dost vysokých 1,50 V jsem se Athlonem II X4 630 dostal na 3,7 GHz, ale nejednalo se o zcela stoprocentně bezchybný takt.

Zdálo se, že když se uskromním na 3,5 GHz, bude mi stačit 1,35 V, nakonec jsem narazil na nestabilitu i v této kombinaci a procesor nadále provozoval na 1,40 V (a 3,5 GHz). S tímto nastavením můžete bez problémů fungovat (nedostanete-li ještě horší kousek).

Ani po přetaktování se Athlon II X4 630 pod ne zrovna bůhvíjakým chladičem Evercool Buffalo (na 2000 rpm) chová docela chladnokrevně, 53 stupňů Celsia po dlouhé zátěži v Prime95 není nijak alarmujících.

Athlon II X3 435 (Rana)

Už v minulé kapitole jste si možná všimli, že Athlon II X3 435 nese kýžené označení AACYC a můžete se pomocí Advanced Clock Calibration v BIOSu základních desek (s AMD SB710 a výše) pokoušet nejen o aktivaci čtvrtého jádra, ale také o odblokování L3 cache.

Ačkoli upgrade na „Phenom II X4 B35“ nebyl problém, nastavení se nejevilo jako stabilní a procesor nepřežil nikdy ani start Windows Vista, abych pořídil obrázek z CPU-Z.

Nezoufejte ale, pěknou ukázku zvýšení výkonu s odblokovanou L3 cache najdete v této recenzi na InsideHW na jediné souhrnné stránce s grafy (najdete tam i výsledky přetaktovaného Athlonu II X4).

Já jsem se pustil alespoň do přetaktování tohoto maskovaného Deneba. Pro 3,8 GHz bylo třeba nastavit v BIOSu 1,525 V, opět se ale ani tak nejednalo o nastavení, které by mohlo dlouhodobě fungovat třeba v LinX nebo AMD OverDrive Stress testu.

Zato pro 3,625 GHz (250 MHz základní frekvence) už bylo nutné mít jen poměrně rozumných 1,45 V (BIOS nastavil o chlup více) a na tomto nastavení jsem také nárůst výkonu po přetaktování otestoval (viz grafy pod následujícím screenshotem).

Abych nemusel nikde lovit výsledky dalších přetaktovaných procesorů, přidal jsem pro srovnání i výše taktované modely z různých další řad. Všimněte si potom také, že i po přetaktování fungoval bezproblémově režim Cool’n’Quiet (jen takt se snižoval logicky nikoli na 4× 200, ale 4× 250 MHz a také napětí bylo i v idle odvozeno od Vcore (pro zátěž)).

Výkon přetaktovaného Athlonu II X3 435

Testovací sestavy a návod k použití grafů

Testovací sestavy a nastavení

Pro všechny sestavy byly společné tyto komponenty a software:

  • grafická karta: Nvidia GeForce GTX 280, 1024 MB    
  • pevný disk: Western Digital Caviar SE16, WD5000KS    
  • zdroj: Corsair TX650w    
  • mechanika: Toshiba SD-H802A, HD DVD, DVD-ROM  
  • chladič procesoru: Evercool Buffalo, pro LGA 1156 a 1366 pak Noctua NH-C12P
  • operační systém: Windows Vista Ultimate, 64-bit, SP1    
  • ovladače GPU: Nvidia ForceWare 180.43, GeForce PhysX: off

Platforma LGA 775 sestávala z:

  • základní deska: Asus Rampage Extreme (Intel X48)
  • paměti: 2× 1 GB Kingston DDR3-1800

Platforma LGA 1156:

  • základní deska: Gigabyte P55-UD4P (Intel P55)
  • paměti: 2× 1 GB Kingston DDR3-1866

Platforma LGA 1156 (Core i5-661):

  • základní deska: Asus P7H57D-V Evo (Intel H57)
  • paměti: 2× 1 GB Kingston DDR3-1866

Platforma LGA 1366:

  • základní deska: Gigabyte EX58-UD5 (Intel X58)
  • paměti: 3× 1 GB Qimonda DDR3-1066

Platforma AM2+ sestávala z:

  • základní deska: Gigabyte GA-MA790GP-DS4H (AMD 790GX)
  • paměti: 2× 1 GB Kingston DDR3-1800

Platforma AM3 sestávala z:

  • základní deska: Gigabyte GA-MA790FXT-UD5P (AMD 790FX)
  • paměti: 2× 1 GB Kingston DDR3-1800

Poznámka: U procesorů AMD Athlon 64 a čipových sad AMD je frekvence pamětí odvozena od celkové frekvence procesoru. Athlon X2 4850e proto například pracoval s pamětmi na 714 MHz efektivně, všechny Phenomy a Athlon X2 7750 pak na deklarovaných 1066 MHz efektivně. Časování bylo ve všech případech 5-5-5-15, 2T. Procesory otestované na platformě AM3 (140, X2 250 a 550, X3 435, 705e a 720, X4 630, X4 810, X4 945 a 955) měly paměti nastaveny na 1600 MHz efektivně s časováním 8-8-8-24, 2T.

U procesorů Intel Core 2 byly paměti DDR3 nastaveny dle implicitní frekvence FSB, v případě Core 2 Duo a Quad tedy typicky na 1333 MHz efektivně (časování stále 8-8-8-24, 2T), u Core 2 Extreme QX9770 pak na 1600 MHz s identickým časováním. To samé platilo pro procesory Core 2 s 1066MHz sběrnicí (1066 Mz, 6-6-6-16) či Pentia Dual-Core a Celerony (800 MHz, 5-5-5-15). Pro zatím jen dva otestované procesory v patici LGA 1156 byly paměti Kingston DDR3 nastavené na 1066 MHz efektivně s časováním 7-7-7-20, 1T.

Za zapůjčení základních desek EX58-UD5, P55-UD6, 790GP-DS4H a 790FXT-UD5P děkujeme společnosti Gigabyte.

Za zapůjčení základních desek Rampage Extreme a P7H57D-V Evo děkujeme společnosti Asus

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston

Kingston

Za poskytnutí chladiče Noctua NH-C12P a teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
společnosti RASCOM Computerdistribution

Jak číst a používat interaktivní grafy

 

  1. v základním nastavení jsou grafy automaticky seřazeny dle naměřené hodnoty (vzestupně, či sestupně pak podle toho, je-li zrovna vyšší = lepší či naopak)
  2. budete-li chtít řazení změni, využijte přepínačů pod grafem; můžete pruhy řadit

    • sestupně
    • vzestupně
    • dle ceny
    • dle naměřené hodnoty (fps, body, sekundy, …)
  3. po najetí myší na některou z položek (třeba procesor AMD Phenom II X4 955) se z této stane 100 % (základ) a ostatní procesory se spočítají podle něj. Všechny absolutní hodnoty se změní na relativní. Zpět se změní, až kurzor myši opustí oblast s názvy položek (v tomto případě procesorů), inspirováno webem ComputerBase
  4. budete-li chtít nějakou položku (procesor) v grafech sledovat, můžete si její pruh libovolně obarvit. Stačí klepnout levým tlačítkem myši na barevném pruhu a vybrat si z palety. Máte-li povoleny cookies, mělo by vám nastavení vydržet i pro další grafy v dalších kapitolách.
    Ukázka obarvení
  5. cenu můžete zobrazit kdykoliv v každém grafu: stačí u vybraného procesoru najet kurzorem myši nad pruh s hodnotou (měření) a chvíli počkat. Objeví se jako plovoucí nápověda.
  6. zámek základu (procesor, který se stane těmi 100 % a od něhož se odvíjí další relativní hodnoty) aktivujete pomocí současného stisku klávesy CTRL a levého tlačítka myši nad procesorem (či jeho pruhem v grafu), který chcete uzamknout.

  7. neklikejte do grafů jen tak bezmyšlenkovitě (nebo klikejte, pak použijte F5 pro refresh a přidávejte nám ve statistice zobrazených stránek)
  8. před prvním použitím grafů si pro jistotu vyprázdněte cache prohlížeče (zřejmě bude stačit silnější refresh). Prohlížeč Internet Explorer 8 zatím není plně podporován, grafy by měly fungovat bezproblémově ve Firefoxu, Opeře i Chrome (dohromady asi 81 % čtenářů). V IE 8 je třeba zapnout režim kompatibility s IE 7.

Multimédia: video, fotky, hudba

x264 benchmark

x264 benchmark testuje výkon procesoru při převodu videa v rozlišení 720p s použitím kodeku H.264. Benchmark je ke stažení na TechARP.com, používáme výsledky z náročnějšího druhého průchodu.

VirtualDubMod + DivX 6.8.4

VirtualDubMod slouží pouze jako rozhraní pro převod souboru 400MB souboru MPEG-2 (.VOB) ve standardním DVD rozlišení do .AVI s kodekem DivX. Experimentální podporu SSE4 necháváme vypnutou, volba Enhanced multi-threading je naopak zapnuta. Předvolej je profil Home Theater a kvalita Balanced.

Paint.NET

Pro testování výkonu ve volně šiřitelném bitmapovém editoru používáme rozhraní TPUbench.

Zoner Photo Studio 11

Poslední verze Photo Studia společnosti Zoner má za úkol hromadnou úpravu třiceti 6Mpx fotografií ve formátu JPEG: automatický kontrast, vyvážení bílé, zmenšení, doostření, saturace, uložení jako JPEG pro web, vložení obrázku do obrázku a pár dalších.

WAV do MP3: LameEnc 3.97

Jeden rozměrný soubor ve formátu WAV je pomocí kodeku LameEnc převáděn do souboru formátu MP3.

Rendering a raytracing

Cinebench R10

Cinebench je benchmark snažící se nastínit výkon procesorů při renderingu v CAx programu Cinema 4D společnosti Maxon. Používáme x CPU benchmark (vícevláknový).

POV-Ray v3.7

Beta verze freeware raytraceru POV-Ray umožňuje využít vícejádrové procesory. Pro testy používáme jednu ze scén mezi příklady dodanými s programem: chess2.pov a rozlišení 800 × 600 px bez anti-aliasingu.

Blender 2.47

Pro testování v 3D modeláři Blender používáme standardní nastavení a model flyingsquirrel.blend.

Aplikační výkon v testech PCMark Vantage

PCMark Vantage

PCMark Vantage prověří celý počítač a je to tzv. polosyntetický benchmark. Obsahuje fragmenty skutečných aplikací, renderuje například webové stránky v prohlížeči s více záložkami, pracuje hromadně s fotkami a občas některé činnosti dělá současně.

Další dílčí výsledek jsou už jen z 64bitové verze benchmarku:

Komprese souborů a syntetické testy

WinRAR 3.71

Pro příklad výkonu při kompresi souborů jsme vybrali rozšířený formát RAR, zkušenosti s programem 7-zip (a dalšími ZIP archivátory) zatím ukazují na využití maximálně jednoho jádra.

wPrime 2.0

Vícevláknová obdoba jednoduchého benchmarku SuperPI (samozřejmě se nepočítá Ludolfovo číslo, ale prvočísla).

Fritz Chess

Benchmark simulující počítání šachových kombinací skutečného šachového programu Fritz.

Everest 4, CPU Queen

Především diagnostický nástroj Everest obsahuje i několik syntetických benchmarků, čistě procesorový CPU Queen či svými výsledky trochu zvláštní PhotoWorxx.

Propustnost a latence paměťového subsystému

Everest 4 – propustnost a latence paměťového subsystému

Jen připomenu konfiguraci jednotlivých testovaných systémů:
– Core i7, i5: DDR3-1066, 7-7-7-20, 1T (LGA 1366: triple, LGA 1156: dual channel)
– Core 2 Extreme: DDR3-1600, 8-8-8-24, 2T (dual channel)
– Core 2 Duo E8000, Core 2 Quad Q9000: DDR3-1333, 8-8-8-24, 2T (dual channel)
– Core 2 Duo E7000, Pentium DC E6000, Core 2 Quad Q6000: DDR3-1066, 6-6-6-18, 2T (dual channel)
– Pentium Dual-Core, Celeron (Dual-Core): DDR3-800, 5-5-5-15, 2T (dual channel)
– Phenom X4, X3, Phenom II: DDR2-1066, 5-5-5-18, 2T (dual channel, unganged)
– Phenom II X2 550, X3 720, X4 810, 9×5, Athlon II X2/X4, Sempron 140 (AM3): DDR3-1600, 8-8-8-24, 2T (dual channel, unganged)
– Athlon X2 4850e: DDR2-714, 5-5-5-18, 2T (dual channel)

Herní výkon a skóre v 3DMarku

Call of Duty 4

1680 × 1050 px, maximální detaily, bez anti-aliasingu, režim timedemo.

Crysis

1680 × 1050 px, DirectX 10, island demo, celkové detaily: high, bez anti-aliasingu

Unreal Tournament 3

1680 × 1050 px, VCTF-Suspense, maximální detaily, bez anti-aliasingu

World in Conflict

1680 × 1050 px, střední detaily, DirectX 10, fyzika zapnuta, bez anti-aliasingu

3DMark Vantage

Základní nastavení (performance), pouze CPU score.

3DMark06

Implicitní nastavení, opět pouze CPU score.

Spotřeba a teploty

Spotřeba celé sestavy s daným procesorem je měřena pomocí zásuvkového měřiče spotřeby elektrické energie FK Technics.

Poznámka: spotřeba celé sestavy s procesory AMD může být zejména v idle při použití jiné základní desky podstatně nižší (a v zátěži zase vyšší), viz článek:

 

Teplotní testy berte spíš jako velmi hrubou informaci. Použitým chladičem je sice většinou Evercool Buffalo, ale u procesorů LGA 1156 a 1366 jej nebylo možno použít. Zde chladila buď Noctua NH-C12P, nebo u Core i7 965 XE dokonce Thermalright Ultra-120 eXtreme.

Pozor: Minimálně u procesorů Phenom X4 a procesoru Core 2 Extreme QX9770 (ES) nefunguje čidlo či jeho čtení pomocí CoreTemp/RealTemp správně a na hodnoty se nedá spolehnout (přestože třeba u QX9770 je podle této hodnoty řízen thermal throttling).

 

Shrnující grafy, cena/výkon

Průměrný výkon v Call of Duty 4, Crysis, Unreal Tournament 3 a World in Conflict

 

Průměrný výkon v konverzi videa do H.264, DivX, audio do MP3 (LameEnc) a při práci s fotografiemi (Zoner Photo Studio 11 a Paint.NET)
 

 

Průměrný výkon v Cinebench R10 (32 i 64-bit), Blender a POV-Ray 3.7

Graf aplikačního výkonu byl získán jako průměr ze 32 a 64bitové verze PCMark Vantage.

 

Průměrný výkon ve WinRAR 3.71, wPrime 2.0 32M, Fritz Chess a Everest 4 CPU Queen

Průměr z výkonu při práci s multimédii a při renderingu dělený aktuální cenou

Průměr z výkonu ve hrách dělený aktuální cenou

V grafu celkového výkonu nejsou započítány syntetické testy (Everest apod.), PCMark Vantage nebo komprese pomocí WinRAR (graf, který tyto testy bere v potaz, najdete na tomto odkazu).

Pokud tento výkon podělíme aktuální cenou procesorů vč. DPH, dostaneme následující index výhodnosti jednotlivých CPU. Platí, že vyšší číslo znamená výhodnější procesor. Opět si můžete prohlédnout i graf počítající se syntetickými testy a kompresí.

Verdikt

Porovnání přínosu třetího, čtvrtého a prostě každého další jádra procesoru je obtížné a samozřejmě hodně ovlivněné použitými testy. Kdybych vycházel z nějakého průměru všech provedených benchmarků bez těch syntetických, dá se zhruba říci, že u Athlonu II na stejné frekvenci je třetí jádro přínosem zhruba 15 % a čtvrté jádro pak už pomůže jen nějakých 10 %. Pohled se změní, budete-li se dívat na čistě jednojádrové aplikace (kterých naštěstí ubývá), nebo naopak na mnohavláknové testy jako x264 benchmark (konverze 720p videa do H.264).

Bez zajímavosti není ani srovnání Athlonů II s předchozí generací Phenomů. Jádro Propus (K10.5) je i při absenci L3 cache na stejné frekvenci o něco výkonnější než Agena (K10, ale s L3 cache). Jedná se o další důkaz toho, že vylepšení bylo u Shanghai (první procesory Opteron architektury K10.5, poté přišel desktopový Deneb – Phenom II X4) více než jen pouhé zvětšení L3 cache ze 2 na 6 MB a vylepšení.

Dle série bylo zřejmě, že testovaný Athlon II X3 435 v sobě skrýval vyšší potenciál než Athlon II X4 630. AACYC na procesoru totiž znamená, že se jedná nikoli o Propus, ale o Deneb. Aktivace zablokované L3 cache skrze Advanced Clock Calibration se ale nakonec nepovedla, stejně jako odemknutí čtvrtého jádra. Alespoň vám nedávám plané naděje, přestože šance na aktivaci alespoň čtvrtého jádra bude dle ohlasů na fórech tvořit nemalé procento. Potvrdilo se také, že Deneb jde taktovat o něco lépe než Propus a s Athlonem II X3 435 bylo možné jít výše než s X4 630.

Provozní vlastnosti tříjádrového X3 435 nejsou nijak oslnivé, X4 630 si mezi čtyřjádrovými procesory vede lépe. Hodně samozřejmě záleží také na základní desce a čipové sadě, popřípadě se sami můžete pustit do hledání nejnižšího stabilního napětí (undervolt). Co ale dělá tyto procesory bezesporu zajímavými je cena a poměr cena/výkon.

Athlon II X3 435 vychází v současné sadě testů jako jeden z vůbec nejvýhodnějších procesorů, Athlon II X4 630 potom jako nejvýhodnější čtyřjádrový procesor. Uživatelé se samozřejmě neomezují na pouhý poměr cena/výkon, do výhodnosti se počítá také platforma, spotřeba či přetaktování. Zatímco AM3 se jako slepá větev zatím nejeví, Intel má nejlevnější čtyřjádra (Core 2 Quad Q8000) pouze pro LGA 775, progresivnější LGA 1156 má v ceně čtyřjádrového Athlonu II X4 620 nejlevnější Core i3 (Clarkdale). Tento dvoujádrový procesor má sice vyšší takt a vyšší výkon na jádro, dvojnásobek jader ale ve vícevláknových úlohách nedostihne.

Athlon II X3 435 má cenového soupeře jen v Pentiích Dual-Core a ty na něj mají také jen v max. dvouvláknových testech anebo jsou lepší z hlediska spotřeby. Jakmile dojde ale na hru více procesových vláken současně, má AMD lepší nabídku.

Chytnete-li „opravdové“ jádro Propus, počítejte u Athlonů II X3 a X4 s přetaktováním tak kolem těch 3,5 GHz, u maskovaného Denebu (seženete-li jej vůbec) se můžete dostat bez příliš velkého zvýšení napětí a se vzduchem na frekvence kolem 3,7 GHz. Přetaktování není tedy bez kapalného dusíku či hélia takové jako třeba u Core 2 Duo, Core i3 či i5, ale nedá se říct, že by se jednalo o nějakou větší nevýhodu. Všechny nové Athlony, Regor, Rana i Propus se prostě do PC sestav s velkým důrazem na cenu i díky dalším komponentám platformy AMD velice dobře hodí.