Reklama

Prosákla roadmapa Intelu. První 10nm procesory vypustí příští rok v létě

Ačkoliv během GDC 2015 je pozornost soustředěna spíše na grafické karty, objevily se včera i novinky procesorové. Tchajwanský web BenchLife.info totiž publikoval uniklou roadmapu procesorů Intelu, která odhaluje termín uvedení prvních 10nm procesorů, nesoucích kódové označení Cannon Lake (což je zřejmě forma, kterou Intel upřednostňuje před dříve neoficiálně používaným Cannonlake).

Plán ukazuje, že přechod z dvouletého cyklu Tick-Tock na tříletý (bez oficiálního názvu) zřejmě Intelu umožní stabilizovat uvádění nových procesů a nové generace budou přicházet na trh v pravidelných intervalech. Tabulka publikovaná na BenchLife, která se bohužel týká jen notebookových procesorů řady U a Y, ukazuje, že třetí 14nm generace Kaby Lake přijde zhruba rok po Skylake, v koncové části třetího kvartálu letošního roku. Asi tedy bude uvedena v září. Kaby Lake bude na trhu přesně rok a první nástup Cannon Lake do notebooků nastane opět ve stejnou dobu za 12 měsíců, dle grafiky by to mohlo být září nebo konec srpna 2017.

Tento pozdně letní termín pro Cannon Lake platí pro mobilní sféru – BGA čipy s TDP do 15 W (či v některých případech 28 W). Není ale vyloučeno, že do desktopu to 10nm čipům bude trvat déle. U Broadwellu coby prvního 14nm produktu v roce 2014 nastaly problémy s výtěžností a zprvu tak mohly být uvedeny jen menší a níže taktované mobilní verze s vyššími maržemi. Desktop, kde jsou třeba vyšší takty a naopak horší marže vyžadují spolehlivější výrobu, se dočkal až následující léto. Podobný scénář by se mohl opakovat i s 10nm procesorem, což by mohlo desktopový Cannon Lake posunout až do roku 2018. Toto je ale zatím jen spekulace.

Roadmapa procesorů Intel, březen 2016 (Zdroj: BenchLife.info)
Roadmapa procesorů Intel, březen 2016 (Zdroj: BenchLife.info)

 

Kaby Lake nebude jen refresh Skylaku

Co se týče procesorů Kaby Lake, které bude Intel prodávat do té doby, nedávno se zástupci firmy nechali slyšet, že rozvolnění vývojového cyklu na tři roky považují za příležitost, jak na jedné generaci procesu nabídnout častější inovaci v podobě oné třetí generace čipů. Kaby Lake je prý příležitost například aktualizovat „IP bloky“ v čipu na novější verze. To by mělo znamenat, že Kaby Lake nebude identický křemík jako Skylake, nepůjde tedy o analogii čipů Haswell Refresh z předloňska.

Schéma SoC verze Kaby Lake pro notebooky (Zdroj: BenchLife)
Schéma SoC verze Kaby Lake pro notebooky (Zdroj: BenchLife)

Ony novější IP bloky zřejmě znamenají vylepšené multimediální akcelerátory se schopností hardwarového dekódování a enkódování nových formátů (HEVC Main 10, VP9) či zvýšeným výkonem. Aktualizace mohou nastat jinde, každopádně se ale zdá, že Kaby Lake tedy bude nový 14nm čip, i když možná nebude mít novou architekturu samotných jader CPU a GPU.

 

 

Broxton a Apollo Lake v létě a na podzim

Slajd, který se dostal ven, obsahuje kromě velkých čipů také „Atomovou“ linii procesorů. Celerony a Pentia Braswell mají podle něj dostat následníka Apollo Lake (informace o ní jsme měli zde) ve stejné době, kdy přijde Kaby Lake, tedy koncem letošního léta. Apollo Lake vydrží na trhu delší dobu, neboť 10nm čipy se zde do konce roku 2017 neobjeví. V mobilní oblasti bude aktuálně vyráběný 14nm Cherry Trail nahrazen čipy Broxton, které ale na trh přijdou až v Q4 2016. I zde zatím 10nm následník není na horizontu, Broxton by měl být stále 14nm.

Celeron N3150 z rodiny Braswell na průmyslové desce
Celeron N3150 z rodiny Braswell na průmyslové desce

Na přelomu druhého a třetího kvartálu letošního roku také k aktuálně dostupným Atomům x3 řady C (SoFIA 3G a 3GR) přibudou nové modely s podporou LTE. Zhruba po roce na přelomu Q2 a Q3 2017 pak přijde jejich druhá generace „SoFIA LTE2“.

Zdroje: BenchLife.info, Motley Fool

Oblíbené Tisk E-mail
Reklama
Reklama

Komentáře

A co vlastně stálo za tím, že v závěru loňského roku ( říjen až půlka prosince )nebyly skladem i7 Skylake ?

Když se člověk podívá na fakt že, pokrok je z 14 nonametrů na 10 nonametrů, musí být každému jasné že benefit spotřeby ze zmenšení bude už problém změřit. Jedině kde to bude mít opravdu efekt je v úspoře místa na waferu a nebo více tranzistorů v čipu. Problém je že, když narostou tranzistory a spotřeba neklesne, bude se čip hůře chladit.

Ono je to složitější, a udržet nějaká procenta nárustu výkonu je asi čím dál těžší, cpu část asi už není moc kam posouvat, jen zefektivňovat a ladit. Intel teď dost investuje do gpu části, která začíná být rozlezlá. Nějaká revoluce možná příjde s novým materiálem, ani nevím jestli to má být už grafen nebo něco s germániem, každopádně už s tím určitě koketují. 14nm nebo 10nm, v podstatě jen marketingové číslo, nic to neříká o tom, kolik se na plochu vejde tranzistorů, můžou je zmenšit, ale kvůli chlazení mezi nimi budou větší mezery a i když marketingově to klesne o 28 % tak realita nebude o 28 % více tranzistorů nebo menší plocha.

Intel muze pridavat jadra, mista na ukor ve 3D stejne nedostacujici GPU je vice nez dost.

K tomu není moc důvod, samozřejmě bylo by hezké mít konečně něco čistě 8C8T třeba, s rozumnou cenovkou, ale využití? Napadá mě jen komprese/konverze, takže archivy zip, 7z atd. a převody videa a to je tak všechno, všechno ostatní je především jednojádrové. Jen díky rychlému přepínání kontextu a náhodnému přidělení CPU jádra té samé aplikaci to může vypadat, že aplikace využívá všechna 4 jádra na 25 %, ve skutečnosti ale jede jednovláknově a jela by stejně rychle na 100 jádrovém CPU. Takže více jader leda pro multitasking, kdy každá aplikace v podstatě bude mít pro sebe jedno jádro, ať už je to chrome nebo virtuální stroj, ale běžný uživatel konzument dnes pořád bohatě vystačí s dvoujádrem, ti náročnější se čtyrjádrem a ti ještě náročnější tu mají xeony a obecně socket 2011 i s pár core i7 4/6/8C 8/12/16T

"a to je tak všechno, všechno ostatní je především jednojádrové"

No a právě kvůli takovýmhle názorům se softwarové ekosystémy zasekly na programech s jednovláknovými kritickými cestami. Programátoři nepíší silně paralelní aplikace, protože procesory pořád ještě mají dost silná jádra, aby jim to prošlo, a Intel nepřidává jádra, protože programátoři nemají zájem psát silně paralelní aplikace, protože nemusejí. A máme bludný kruh. A všechno to ještě zazdívají jazyky typu C++.