Reklama

Test sedmi Wi-Fi routerů standardu 802.11ac: čtyřikrát rychlejší bezdrát

Nový standard bezdrátové sítě 802.11ac se po dlouhé době konečně objevuje i v noteboocích a začíná dávat smysl jej používat. Nová rychlá Wi-Fi slibuje rychlosti srovnatelné s gigabitovou sítí, realita je ale jako vždy kousek jinde. Dosud bylo Wi-Fi reálně rychlé kolem 8 MB/s, standard 802.11ac zvládá ke 40 MB/s. Je to pro vás zajímavé? Pak potřebujete nový router.

Úvod

Dráty kvůli nové Wi-Fi vyhazovat nebudeme, to lze přiznat hned na začátku. Nejen proto, že stacionární prvky domácí sítě (vlastně všechno kromě notebooku, tabletu a smartphonu) bude vždy lepší připojit kabelem. Udávaná rychlost Wi-Fi je totiž pouze teoretická a na slibovaný gigabit raději nemyslete.

Dodnes se převážně využívá Wi-Fi na frekvenci 2,4 GHz, které znáte pod označením 802.11b/g/n. Ta písmena znamenají rychlosti a snad už všechny dnešní sítě mají alespoň n s reálnou rychlostí okolo 8 MB/s. Frekvence 2,4 GHz je ale hodně zarušená, v běžném paneláku na ní běží i desítky sítí, což rychlost velmi snižuje. Není se co divit, při stavu mobilního internetu u nás jsme zkrátka bezdrátovou velmocí.

Proto se objevil standard 802.11a, který využíval dalšího bezlicenčního pásma 5 GHz. Jeho rychlost je na úrovni staršího standardu 802.11g, ale jelikož na 5 GHz toho ve vzduchu tolik není, jde o zajímavou alternativu. Vyšší frekvence má ale často horší dosah, jelikož se delší rádiové vlny hůře lámou kolem překážek v bytě.

Přejděte na 5 GHz

Nový standard 802.11ac také využívá frekvence 5 GHz, nicméně vysoké rychlosti jsou proti teoreticky slabšímu dosahu silným argumentem. Výrobci dnes uvádí rychlost až 1 900 Mb/s, což je samozřejmě jen marketingový součet teoretických rychlostí obou pásem (routery umí Wi-Fi současně na starším i novém standardu) a nelze je pro jeden počítač sdílet. Když připojíte počítače dva, jeden přes pomalejší Wi-Fi, jste v součtu na oněch 1,9 Gb/s.

Podporu 802.11ac potřebujete mít i na druhé straně, tedy na notebooku, což stále není úplně běžné – při jeho výběru si tento parametr hlídejte. Síťové karty 802.11ac do USB už tak pohodlné nejsou.

S podporou 802.11ac na obou stranách se připojíte rychlostí až  1,3 Gb/s, ale jen na krátkou vzdálenost, pro jediné zařízení a stále zde velká část pásma padá na režii. Když započtete nějaké to rušení, najednou už není Wi-Fi tak rychlé, jak se píše na krabici nového routeru.

Navíc ani teoretická rychlost nemusí být 1,3 Gb/s. Zjednodušeně řečeno, jedna anténa na jednom frekvenčním kanálu umí 433 Mb/s a jen při použití tří antén (na routeru i v notebooku) dosáhnete současné nejvyšší rychlosti. Často se setkáte spíše s rychlostí 866 Mb/s, ale reálné rozdíly jsou minimální.

Wi-Fi je v domácí síti brzdou. Ale pohodlnou…

Domácí gigabitové síti se Wi-Fi ještě dlouho nepřiblíží, přesto už s novým tandardem 802.11ac dosahuje zajímavých rychlostí. A to až takových, že vás nemusí brzdit ani při kopírování velkých dat. Film ve Full HD najednou zkopírujete místo osmi za dvě minuty. Wi-Fi je občas duchařina a rychlost nižší, než byste očekávali. Obecně se udává, že reálná rychlost je zhruba na třetině rychlosti teoretické a 1 MB/s není žádná míra.

Rychlou Wi-Fi nepotřebujete kvůli internetu. Pokud nejste přes známosti připojeni na páteřní lince, ale patříte mezi normální bezpáteřné uživatele standardních českých poskytovatelů, poběží vám internet i na starším routeru stejně rychle. Rychlost 802.11ac budete potřebovat jen doma – pro spojení s NASem nebo ostatními počítači. Routery s rychlou Wi-Fi jsou stále drahé, ale najdete mezi nimi skutečně kvalitní kousky, které mohou být srdcem vaší domácí sítě na mnoho let dopředu.

Routery zapůjčili:
Asus RT-AC68Uwww.asus.cz

Belkin AC1200

Linksys EA6900

www.belkin.cz
D-Link DIR-865L
Netgear Nighthawk R7000www.netgear.cz
TP-Link Archer C7cz.tp-link.com
Zyxel NBG6716www.zyxel.cz

Bezdrátová část routeru je ta nejzajímavější, nicméně router obsahuje i switch – přepínač drátové sítě, do kterého zapojíte vše, co je lepší připojit drátem. Téměř vždy se setkáte se čtveřicí gigabitových portů LAN: pro stolní počítač, NAS, HD přehrávač, dokovací stanici notebooku… a jakmile porty dojdou (a ony dojdou), upotřebíte k routeru další dokoupený gigabitový switch. Pamatujte, že přes Wi-Fi se připojují jen ta zařízení, u nichž to buď jinak nejde, nebo je to významně pohodlnější.

Výkonné routery mají většinou tři antény, které slouží spíše pro vyšší rychlost než lepší pokrytí. Každá totiž vysílá signál jiným směrem a v cíli se sečtou. Router v domácnosti příliš neschovávejte, naopak se jím pochlubte a umístěte jej pokud možno do ideálního středu. Samozřejmě s ohledem na kabeláž. Rušivé indikační LED lze často vypnout. Antény natočte tak, aby krajní svíraly úhel, každá zhruba 30°.

Pro využití rychlé Wi-Fi potřebujete notebook s podporou 802.11ac, třeba Asus UX301LA

Spotřeba routerů je proti starším a pomalejším mnohem větší. Stále však jde o nízké hodnoty 5–10 W, které k dividendám v ČEZu nepomohou. Pro zajímavost, vysílací výkon je zákonem omezen na 100 mW (200 mW pro 5 GHz), přeci jen provozujete domácí Wi-Fi, a ne radar.

Druhou možností je pořízení karty do počítače, třeba Asus PCE-AC68, nebo adaptéru do USB 3.0

S novým routerem budete mít doma dvě sítě: rychlejší 5GHz a pomalejší pro starší zařízení na 2,4 GHz. V záloze můžete mít i třetí bezpečnou síť pro hosty, kterým omezíte přístup k vašim počítačům, naopak na internet se dostanou bez problémů.

Rozšířené funkce mají všechny routery podobné. Do USB k nim připojíte tiskárnu či externí disk, obsahují rodičovskou ochranu, umožňují vzdálený přístup k administraci přes internet, umí funkce typu DHCP, firewall, DMZ, IPv6 nebo přesměrování portů.

Jak jsme testovali

Pro měření rychlostí jsme zvolili dva scénáře. Na krátkou vzdálenost dvou metrů bez překážek jsme zjistili maximální rychlost, které dosáhnete doma na pracovním stole. Poté jsme s notebookem odešli do druhé místnosti na vzdálenost deset metrů přes 20 cm tlustou cihlovou zeď.

Měření probíhalo na ultrabooku Asus Zenbook UX301LA, který jako jeden z mála disponuje novou Wi-Fi s podporou 802.11ac. Vyzkoušeli jsme i připojení stolního počítače přes PCIe kartu Asus PCE-AC68.

Naměřili jsme:


Nové routery samozřejmě podporují i starší standardy, připojíte se na ně tedy i se starším notebookem. Tím byl Lenovo Ideapad U300s a USB 3.0 adaptér Asus USB-AC56. Pro srovnání jsme vše změřili i starší verzí adaptéru Asus USB-AC53 do USB 2.0, který by měl být omezován právě rychlostí staršího USB.

Všechny výkonné routery dnes stojí okolo 5 000 Kč, včetně Airportu Extreme od Applu. Je to hodně, ale rychlá síť je tak lákavá… a jestli už máte notebook, který 802.11ac podporuje, není co řešit.

 

Galerie všech routerů

 

 

 

Další články na téma: 
Zakoupíte na CZC.cz
Asus RT-AC68U AC1900 + Myš Trust Yvi bezdrátová modrá v ceně 325 Kč4 990 KčBelkin AC12004 999 Kč
Linksys EA69004 590 KčNetgear Wireless Router AC19004 648 Kč
TP-LINK Archer C7 AC1750 WiFi DualBand Gbit Router3 988 Kč
Oblíbené Tisk E-mail
Reklama

Komentáře

V článku je poněkud pomotaná historie wifi. 802.11a bylo standardizované v roce 1999, nikoliv 2009. Takže nevzniklo paralelně s 802.11n, ale 802.11n bylo nástupcem 802.11a. V případě 802.11n bylo jediným problémem povolení použití pásma 2.4GHz, ke kterému nemělo vůbec dojít a nikoho nenapadlo, že jsou výrobci takoví kr*****, že místo smysluplného použití 5GHz (kde je na to celkem slušná zásoba kanálů) začali vyrábět nesmyslná zařízení v pásmu 2.4GHz (kde na provoz není dost místa). Jinak 802.11n má maximální rychlost 600Mbit, takže zrychlení 802.11ac je pouze dvojnásobné, nikoliv čtyřnásobné.

to loobick:

To není tak docela pravda. Na indoor použití má větší smysl 2.4 GHz pásmo, jelikož lépe leze přes překážky, proto má smysl. To, že je 802.11n i na 2.4 GHz je jen výhoda. Uživatel si může svobodně vybrat, jestli bude provozovat WiFi na 2.4 GHz, na 5 GHz nebo na obou pásmech současně. N je modernější než "G", má lepší přenos a je méně odolné proti rušení. Jediný důvod, proč se dosud používá "G" je zpětná kompatibilita.

V žádném případě není na místě nadávat výrobcům.

S rychlostí 802.11ac to také není pravda. Porovnáváš hrušky a jablka. Něco jiného je maximální rychlost jednoho streamu a něco jiného je celková maximální rychlost při MIMO.
Maximální linková rychlost "ac" při jednom streamu je 867 Mb/s. Maximální linková rychlost "n" streamu je 150 Mb/s. AC je tedy téměř 6× rychlejší.
Pokud chceš porovnávat rychlost při MIMO, tak je to ještě výraznější - 600 Mb/s vůči 6,77 Gb/s.

Berme standardních 20 MHz tak aby se to dalo srovnat,linkové rychlosti, zaokrouhleno, u AC a N GI = 800 ns.
802.11b = 11 Mbps = 0,55 Mbps/1 Mhz
802.11ag = 54 Mbps = 2,7 Mbps/1 Mhz
802.11n = 72 Mbps = 3,6 Mbps/1 Mhz
802.11ac = 78 Mbps = 3,9 Mbps/1 Mhz
Je dobré dodat že v reálu jsou rychlosti většinou poloviční (někdy i méně).
Vyšších rychlostí norma 802.11ac dosahuje pouze tím, že zabere více pásma a také tím že je použito 256 stavové modulace QAM oproti 64 stavové u N. Pokud se kouknete do VO-R/12/08.2005-34 zjistíte že pro indoor tam máte celkem 200 Mhz = znamená to pouze 1 nerušící se AC WiFi.
---
PS: Porovnávejte porovnatelné, single chain N vs AC porováváte 160 MHz CH vs 40 MHz CH. Když to srovnám při stejné šířce (40MHz, 400ns GI) tak N = 150 Mbps ; AC = 180 Mbps.

Ano, je to sice pravda, že by se mělo srovnávat na stejném kanálu, ale porovnání na maximálních šířkách kanálů je také relevantní. Ukazuje to totiž strop dané technologie pro všechna zařízení.

Zapomněl si na spatial streams, N definuje max 4, v praxi sem narazil na zařízení max se třemi, AC podporuje teoreticky až osm, na to kolik nejvíc se reálně bude používat si asi bude ještě potřeba počkat.

Nejsem příznivcem normy "ac". Umožňuje zabírat až 160 MHz na kanál, což povede ke spolehlivému zarušení 5 GHz pásma. Přitom přínos bude diskutabilní, protože

1) deklarovaných rychlostí stejně nikdo v praxi nedosáhne,

2) maximální rychlost portů je pouze 1 Gb/s a to bude úzké hrdlo,

3) jedná se bezdrát, takže rychlosti jsou pouze half-duplex,

4) více připojených uživatelů znamená drastický pokles přenosových rychlostí,

5) velké rychlosti si budou užívat pouze uživatelé v bezprostřední blízkosti, jelikož pětigigo špatně leze přes překážky a "ac" je dost citlivé na sílu a kvalitu signálu,

6) výrobci dělají na zákzníky malý podvod, jelikož sčítají rychlosti 2.4 GHz "n" a 5 GHz "ac"

7) spousta notebooků zvládne jenom dva streamy, některé dokonce jen jeden, mobily a tablety pouze jeden stream, což znamená nižší rychlosti, než zákazník vidí napsané na krabici.

Někteří lidé nepochopili význam WiFi. Indoor bezdrát nemá nahradit klasické kabely a ani není určen pro tahání velkých objemů dat vysokou rychlostí. Kabel vyjde po všech ohledech lépe, ať už jde o cenu, rychlost nebo spolehlivost.

Jediné dvě zajímavé věci jsou, že konečně přišel do SOHO segmentu beamforming a MU-MIMO. I když, beamforming je u enterprise AP poměrně běžná věc, takže zas tak velká senzace to není. Na několikasegmentové antény Ruckusu to stejně nemá. Tři jednoduché antény nemohou vytvořit stovky zón.

Škoda, že jsou všechny testované WiFi routery od obyčejných výrobců. Jedná se sice o líbivé produkty, ale nemají valnou kvalitu a mají silně omezené možnosti. Zajímavé je například UniFi AC. Sice je to trochu jiná kategorie, ale věřím, že by dala všem testovaným WiFi routerům na prdel.

V prvé řadě je naprosto špatné, že se prodávají pouze slepence routeru, switche a AP. Kategorie SOHO AP prakticky zanikla a kdyź chce zákazník rozšířit pokrytí signálu, tak musí kupovat WiFi router, i když ho využije pouze jako AP.

Další problém je, že výrobci kašlou na podporu. Firmware je kdovíjak děravý a k opravám se výrobci po ukončení prodejů nemají. Naštěstí tu je OpenWRT.

Možnosti nastavení jsou potom přímo tragické. Většina routerů lze spravovat pouze přes webovské rozhraní a správa přes SSH je skoro sprosté slovo. Nastavit toho moc nejde. Podpora VLAN žádná, omezené možnosti nastavení směrování, absence kvalitního firewallu, velmi omezený NAT, omezená konfigurace DHCP, absence kvalitního QoS, IGMP snooping je také sprosté slovo, bezpečnostní funkce žádné, VPN, když je tak velmi hloupá... Rozhraní není navrženo s ohledem na funkčnost, ale především, aby se líbilo BFU. Pojmenování jednotlivých pojmů je zcela nelogické a proti zažité terminologii. Když už je umožněna nějaká pokročilejší tvorba ACL (ale stále velmi omezená), tak jsou všudypřítomné nelogičnosti. Pojmy jako adresa WAN a adresa LAN jsou také úsměvné, stejně jako pojmenovávání portů.
Tento problém naštěstí také řeší OpenWRT.

Bohužel, s omezený počtem portů nikdo nic nenadělá. Většinou tam jsou ty nejlevnější čipy, které umožňují připojení 4 Ethernetových portů a jednoho GMII nebo RGMII. Víc nic. Sice většinou umožňují i některé zajímavé věci, ale to je spolehlivé zabité hloupým firmwarem. Je docela ostuda, že některé modely mají switche, co nezvládnou ani plný Gigabit. Kvalita WiFi části je rovněž nevalná.
U většiny těchto SOHO WiFi routerů se vůbec nepočítá s tím, že by měly sloužit v nějakém větším celku, například v síti s více AP. U staršího firmwaru Aušusu mě zarazilo, že neumí vysílat 5 GHz síť a 2.4 GHz síť pod jedním SSID.

Proto říkám, vykašlete se na tyto předražené "AC" křápy a raději kupte MikroTik na routování, HP nebo Cisco na switchování a samostatné AP - UniFi a nebo koupit z ebay nějaký starší Ruckus.

Čekal jsem u toho Zyxelu hrozný Ralink, ale je tam Atheros https://wikidevi.com/wiki/ZyXEL_NBG6716 . Škoda, že si autor nedal trochu práce, aby zjistil, co v těch routerech tiká.

A čo vplyv na zdravie? Oficiálne vyhlásenie WHO o elektromagnetickom žiarení: "ELEKTROMAGNETICKÉ ŽIARENIE-KATEGÓRIA 2B-POTENCIÁLNY KARCINOGÉN"
zdroj:
http://dopice.sk/9v7
S mobilmy a wi-fi to dopadne presne tak isto ako s cigaretami, no dnes sa už výrobcovia poisťujú: Prosím Vás stiahnite si a prečítajte si toto, je to po slovensky: http://dopice.sk/9v8
V origináli je to tu, tá stránka stojí za preštudovanie, je v slovenčine: http://dopice.sk/9v9
Naše bývanie je kontaminované elektromagnetickým žiarením a to si ešte ľudia prikladajú mobil k hlave a jedia kontaminované jedlo z mikrovlnky. Nikto nepotrebuje žiadny wi-fi router, za rakovinu mu to nestojí! V domácnosti dnes wi-fi preto nesmie byť! Mikrovlnku nikto nepotrebuje takisto, za rakovinu mu to nestojí! A koľkí z vás skutočne potrebujú mobil? Aspoň používajte hlasitý reproduktor na mobile, nedávajte si viac mobil k hlave prosím vás. Najlepšie by bolo, keby každému stačila iba drôtová pevná linka. Kto vypne wi-fi a nahradí ju káblom urobí veľmi veľa pre seba aj pre svoje okolie. Iba Pán Boh nás može ochrániť pred týmto svinstvom, čo sa tu už deje, akurát tu z lietadiel nad našim mestom vysypali tony kovom potiahnutých mikrovláken zase, ktoré všetci dýchame, jeme a pijeme preto je elektromagnetické žiarenie obzvlášť nebezpečné, pre ilustráciu ako to tu dnes vyzerá, je to strašné niečo: (ráno): http://dopice.sk/9vb
(poobede)
http://dopice.sk/9vc

Tak si ještě zjisti, kolik wattů co které zařízení vyzáří. ;-)

Souhlasím pouze s tím, že je lepší kabel než WiFi, ovšem ze zcela jiných důvodů.

Tvůj komentář je čistá manipulace a je plný zavádějících informací. Nikdo dosud relevantně neprokázal škodlivý vliv WiFi na zdraví. Ty směšné výkony (0,1 a 0,2 W pro indoor) nemůžou ničemu škodit.

Používání WiFi, mobilu a mikrovlnky podle tebe automaticky znamená rakovinu, jo? To je sprostá lež a manipulace.

Ono je nebezpečné úplně všechno, jenom záleží na množství. Možná tě to překvapí, ale všude kolem nás se vyskytuje přirozená radiace. A vadí to něčemu? Ne, protože je velmi malá. Výš jaké ozáření dostaneš, když letíš letadlem?
To bys nesměl dělat nic.

Já raději prožiju život o nějakých 5 nebo 10 let kratší a naplno, než abych žil 50 let v panické hrůze ze všeho elektronického a ochuzoval se o moderní techniku.

Na závěr jenom mohu říci, že všechno to jsou teorie vymýšlené lidmi, kteří nemají nejmenší potuchy o fyzice, natož pak o medicíně.
Říká ti něco skin efekt? Říká ti něco faradayova klec? Studuj exektní vědy, místo odvolávání se na neexistující bytost.

PS:
Nechceš nám povědět konspirační teorii, jak vlády kontrolují naše myšlení pomocí rádiových vln z WiFi?
To je také dost směšná představa, že nějaká Tenda, Aušus, TP-Link a spol, umožňují kontrolu myšlenek pomocí rádiových vln, když stěží zvládají to, k čemu byly skutečně vyrobeny - bezdrátové spojení pomocí WiFi.

Tedy ne, že by na myšlení některých lidí ty 800 MHz procesorky nestačily - a ještě s rezervou na vlastní přenosy dat... :-)

Je škoda, že test nebyl proveden podrobněji a na délce článku se šetřilo.

Úplně chybí popis testovací metodiky, nejsou grafy, nejsou podrobnosti... Nebyl otestován výkon při směrování, nebyl otestován výkon switche. Píšete, že některé routery mají funkci rodičovské kontroly, proč nebyl otestován výkon při filtrování určitých testových řetězců. Jelikož se musí data vybalovat až na aplikační vrstvu, tak bude výkon tragický.
Také mi chybí test propustnosti při několika firewallových pravidlech a ACL.

Nechápu výtky na absenci češtiny. Většinou to stejně jsou ustálené anglické termíny, kterým lze bezproblémů rozumět. Návody jsou psány většinou anglicky. Překlad do češtiny spíš nadělá zmatek. U rozhraní Aušusu je to krásně vidět. Tam totiž proběhlo několik překladů. Z technické angličtiny (QoS) ne anglickou reklamštinu (Traffic Manager) a následně na českou zpatlaninu (Manažer dopravy). Oceňuji ostrovtip českého Asusu, ale tohle je vážně moc. Vpadá to, jako by "rozhraní vašeho směrovač překládat do češtin nějaký marketing pracovník s pomocí Google Translator".

Poč nejsou v článku naměřené rychlosti v Mbit/s, co si má představit pod tím, že jeden má přes zeď 40 % a jiný 95 %?

Proč na závěr článku není tabulka se srovnáním parametrů a dosažených přenosových rychlostí?

Souhlas.

Dle mě toto není test, ale pouze porovnání parametrů. To si můžu zajít rovnou na heureku a dozvím se toho víc. Zbytečná práce.

Jelikož je tam uvedeno "rychlost" a "rychlost přes zeď", tak se nabyl dojmu, že snad i nějaký, byť možná improvizovaný, test proběhl, ovšem uvádění rychlosti v procentech (co je základ?) je poměrně nicneříkající.

Dobrý den,

rychlosti doplněny.

Díky, teď si lze udělat alespoň nějakou představu. Jen doplním, že pouze ta PCI karta podporuje 1300 Mbit/s, USB adaptéry i Zenbook umí jen 867 Mbit/s a tedy nevyužívají plně možnosti AP s podporou 1300 Mbit.

A ukazuje se, že externí antény mají smysl, až na TP-Link mají AP s ext anténami lepší výsledek přes zeď.

Opravdu odfláknutá recenze, čísla se člověk nedozvěděl prakticky žádná, o metodice testování se taky může jenom dohadovat, kromě toho, že jsme se dozvěděli, že byl použit nějaký notebook. A co třeba dát na závěr nějaké srovnání všech routerů do tabulky/grafu a shrnutí výsledků?

Díky za skvělou recenzi, wifi ac je opravdu mnohem rychlejší ale ne každé zařízení ho podporuje.A když jsem sháněl nový mobilní telefon s rychlým wifi internetem hodně mi pomohlo toto video:

https://youtu.be/WfUJqm4PycE

Reklama
Reklama