Reklama

Martin Hřib

Příspěvky uživatele

Šimka s Grossmanem mám rád, ale tahle povídka mi asi utekla. Chtělo by se mi povzdechnout, kde je dneska Baťovi konec. Bohužel to jako zlíňák vím docela přesně - zbyla značka, "baťovské ceny" a vesnice s trolejbusem.

Pochopil kam mířím ;) A je potřeba zjistit odchylku Frapsu od FCAT, aby se dalo říct, jak moc velký je to overkill.
Jinak si dokážu představit, že by se grabovací komp dal postavit výrazně levněji, například při použití 4GB pro systém a 28GB nebo 60GB na ramdrive jako dočasné úložiště (z 32GB či 64GB systémové paměti) místo diskového pole či PCIe SSD a jiné zachytávací karty (např. Epiphan DVI2PCIe, který zvládá rozlišení do 1920x1200@60Hz stojí polovinu). A možná by to vůbec nemusel být samostatný komp, protože co jsem zahlédl na videu PC Perspective, tak grabování videa samotné vytížilo jen jedno jádro, málokterá hra naopak sebere všech šest a minuta záznamu videa má údajně 25GB, takže na i7 v s2011 s osmi DDR3 sloty a vloným PCIe x4 slotem je dostatek výkonu i místa.

Mám to chápat tak, že bez MLAA/FXAA je to možné? Nemyslel jsem všechno. Jen zkušební vzorek, a měřilo by se to zároveň, aby to byly relevantní výsledky. Jde mi o to, jak moc se bude lišit metodika vyžadující hardware v řádu téměř sto tisíc a Fraps zdarma (nebo když moc, tak za 8 stovek). A druhý důvod je prozaický, každá nová metoda musí být nejdřív porovnána se stávájící, zaběhnutou a prověřenou. Pokud Fraps už dnes je schopen měřit intervaly mezi jednotlivými snímky, pak je to výstup, který by měl být srovnatelný s daty získatelnými s pomocí FCAT, ikdyž je pokaždé měřený v jiné části grafické pipeline, protože intervaly mezi jednotlivými měřícími body by měly být podobné a jediné, co tím získám navíc, bude vliv proprietálních GPU efektů na výkon, které díky omezené funkčnosti na konkrétním HW by se měly (stejně jako GPU PhysX, TressFX a podobná kurvítka) při testech hrubého grafického výkonu vypínat. Kromě toho vyvstává otázka, zda má smysl testovat bez v-sync, pokud se chci zabývat plynulostí obrazu a nikoliv hrubým grafickým výkonem?

Měl bych prosbu na redakci. Dá-li se otestovat ten samý záznam jak Frapsem tak FCAT zároveň, zda by se daly porovnat výsledky? Díky.

A to bych si naopak skoro vsadil na to, že softwarova emulace grafiky na procesorových jádrech po nezprovoznění Larrabee je právě to o co Intelu jde především ... ikdyž jsou to se StemCellem odlišné architektury.

Pokud by to bylo jen trochu možné, tak bych se přimlouval za procesor s odemčeným násobičem. S ním se dá totiž mnohem snáz simulovat více druhů zatížení. Ne každý hledá monstrum, co uchladí 130W s "prstem v nose". Jednotlivé zátěže bych rozdělil např. takto:
65W při minimálních otáčkách (tím by se dalo nahradit nic neříkající měření idle ve Windows) - po ustálení teplot v zátěži odečíst RPM, °C, dB(A)
95W při automatické regulaci otáček deskou na cílovou teplotu 65°C (ukáže, jestli je chladič na hranici svých možností nebo může pokračovat dál v testu) - po ustálení teplot v zátěži logovat RPM, °C , dB(A) cca 1 minutu a stanovit průměr.
125W na maximální otáčky (simulace výkonných modelů procesorů nebo mírného přetaktování) - po ustálení teplot v zátěži odečíst RPM, °C, dB(A)
cca 180W na prověření schopností chladičů určených pro přetaktování s originálním ventilátorem a referenčním na max. (referenční by měl být s extrémně vysokým statickým tlakem a průtokem vzduchu, klidně při 5000RPM a 60dB) - po ustálení teplot v zátěži odečíst °C pro každý ventilátor.
65W pasivní režim v zátěži a po zátěži ve Windows (pokud bude z testů zřejmé, že pasivní část je dostatečně výkonná) - po ustálení teplot odečíst °C
Vytvořit grafy pro teploty při 65W, 95W nebo 125W s ventilátorem (podle toho kam výkonnostně chladič zapadne), souhrnný graf pro obě teploty při 180W, případně navíc pro idle/load při pasivním provozu. Výkonné modely nemá smysl dávat do tabulky 95W, protože by tam měly mít všechny 65°C, které bude držet automatika. Dále dva souhrnné grafy hluku a otáček při Min, Auto a Max RPM (u slabých modelů bude Auto = Max). Na závěr poměr cena výkon při 95W nebo 125W zátěži, případně extrémním OC a pasivním režimu.
Podle mě nejpodstnější pak bude měření otáček, kde si můžu aspoň orientačně interpolovat, kolik mi zbývá, než narazím na výkonnostní strop např. při OC nebo teplejších měsících, déle měření při 180W, které prokáže, jestli má smysl měnit ventilátor na pasivu, průměrná hlučnost a poměr cena/výkon podle zátěže, na které budu chtít chladič provozovat.
Ikdyž z toho nakonec nic nepoužijete, přeji alespoň hodně zdaru při další práci.

Ubersampling jsem nepoužíval a tuším jsem měl vypnutý i Motion blur a pro jistotu stíny a počet světel "jen" na High, ale jinak s 6970 a Phenomem 1055T po OC je Zaklínač 2 naprosto plynule hratelný. Do Patche 1.3 prý ubersampling ani nefungoval správně, takže v ranných recenzích ho přímo doporučovali nezapínat. Jinak se jeho funkce v principu srovnatelná se supersamplingem, takže v kombinaci s AA, zvlášť pokud jsou ostatní hry v metodice testované při max 4xAA, je docela overkill. Na druhou stranu, pokud ho mezi testované hry zařadíte, bude docela zajímavé sledovat, jak se s kombinací obou vyhlazování nové generace grafik poperou.

Nejnáročnější se mi zdají cutscenes, tam jsem běžné míval 35-50FPS. Z nich bych asi volil mezi dvěma favority a to tou úplně první, když Geralt ve snu utíká lesem před Divokým honem a hledají ho ostatní zaklínači a nebo na konci snímání kletby, když král Henselt na bojišti odsuzuje Sabrinu Glevissig ke smrti upálením za to, že zdecimovala obě armády ohnivým deštěm. První je náročnější díky průhledům mezi stromy do dálky, druhá za ní trochu zaostává, ale je zase plná různých částicových efektů. Ve hře mám jinak 40-70FPS a níž jen když je grafika limitovaná výkonem procesoru. Příkladem je hromadná bitva při obléhání hradu La Vallet, poté co se otevře padací most obléhací věže, kde mi padly FPS ke 30, ale přitom grafika byla vytížena jen z poloviny.

Měřit FPS v cutscenes mi přijde jako objektivnější řešení a bude i jistota, že při vlastním hraní budou reálné FPS spíše vyšší ikdyž někdo může namítnout, že to neodráží reálnou situaci ze hry.

Hratelnost, statistiky prodeje a grafická náročnost jsou tři rozdílné věci a nemá smysl je míchat.

Dívaje se do statistik, jsem asi hodně nereprezentativní vzorek hráče. Za poslední tři měsíce jsem si zopakoval Gothic IV, Witcher: EE a následně naimportoval postavu a dohrál i druhé pokračování, minulý týden pro změnu dotáhl do konce Overlord: RH a mezitím si jako jediný multiplaier občas s kamarády dám Heroes 3-6, Warcraft III a Doomsday. Plánuju ještě nainstalovat Mass Effect 1 a 2, abych si ho zopakoval před příchodem dalšího pokračování. Zato Skirim mi už od listopadu leží jako chcíplá lemra na stole a nemůžu se nějak přesvědčit k tomu abych ho hrál. FPS a online hraní mě jinak naprosto nechává chladným. To, co lidi hrají, je hodně subjektivní a hlavně u opakovaného hraní offline her těžko statisticky zmapovatelné.

To jestli se hra často hraje nebo ne bych jako kriterium vyškrtl ale i z dalšího důvodu. Je potřeba vybrat hry, která prověří výkonnost HW. V okamžiku, kdy zjistím, že v nejoblíbenějších hrách na 30+FPS stačí prakticky cokoliv, můžu rovnou testování zabalit, protože jediný relevantní závěr musí zákonitě znít, že pro většinového hráče na většinovém železe při hraní většinových her nemá většinou smysl nic kupovat. A ruku na srdce, na kterou hru ze jmenovaných žebříčků potřebuju dneska ve FullHD něco víc než GTS250 nebo HD4850? Možná tak pro Mafii II, GTA, Aion, Skirim a nebo pro hry jako je COD a BF, když budu chtít víc než 30FPS. Takže paradoxně i po tolika letech může o výkonu grafiky víc říct dnes již stařičký první Crysis než cokoliv z dnešní hitparády prodejů.

V metodice by podle mě měly být zastoupené hry buď hodně moderní a nebo pro porovnání i starší, s konzistentními výsledky a klidně i statisticky obskurní, ale hlavně náročné. Jinými slovy všechny onlinovky a mutiplayerovky z tama klidně můžou vypadnout a to nepíšu proto, že je nehraju, ale prostě z principu, že v testu nemají co říct. Držet je tam jako balast "protože se to hraje" bude zbytečně zkreslovat výsledky, povede k devalvaci nových technologií a ve výsledku povede i k odlivu čtenářů, protože na to abych zjistil, že i nová generace grafika na všechno s přehledem stačí (překvapivě po té, co to zvládly už i ty dvě předchozí) nemusím číst článek.

HD6530M jsem zvolil proto, že je parametrově nejblíže alespoň HD6550D. Na wiki se uvádí, že 26W je TDP GPU Only. Ano je to jiný výrobní proces, ale 6430 má TDP 18W a je parametrově poloviční a 6570 v DDR3 provedení zase až 44W. Podle výpočtu na grafické jádro zbývá rezerva 20W. To může být pravda, ale co vím jistě a můžeš si to sám stejným postupem dopočítat je, že například u A8-3850 si jádra v plné zátěži vezmou 89W a na grafiku HD6550D tedy v nejsilnějším provedení zbývá 11W. Do toho se nevlezou ani kdyby se snažili sebevíc.

Porovnával jsem především 620 a 910, Llano jen velmi zběžně a asi jsem se dopustil příliš velkého zobecnění, za to se omlouvám. Samozřejmě že se na zvednutí výkonu může podepsat víc věcí, nejen lepší paměťový řadič, ale například i optimalizace instrukcí a další věci. Tohle už je ale s prominutím slovíčkaření. Pointa, kterou se snažím Arg vštípit je trochu jiná. Toto jsou zvýšení výkonu v řádu jednotek procent a je úplně jedno, jestli je jádro Llanna blíže Propusu nebo Deneb, když Sandybridge je jim na míle vzdáleno. Nejde pak totiž říct, že Llano je na tom v poměru výkon na takt stejně dobře jako Deneb a že to do tohoto segmentu stačí. Poloviční výkon na watt v segmentu úsporných počítačů je tragedie, bez ohledu na to na co Llano stačí.

Arg, znovu se tě zeptám: Má smysl řešit jestli je Llano výkonnější o pár procent než Deneb nebo naopak, když Sandybridge je stále o třetinu na stejném taktu výkonnější a stejného výkonu dosáhne při poloviční spotřebě? Já myslím, že ne.

Poráží ho v Blender, Excel, Winrar a srovnává ho v 3DMax, Pov-ray, DivX, x264 a WM Encoding, Photoshopu, Sony Vegas, Flatout a Crysis. V přesně tech samých testech pak má Llano s větší L2 cache ještě trochu víc navrch. Neříkej mi, že si toho nevšiml.

Já netvrdím, že nemůže Llano podávat lepší výkon než Deneb ve vybraných aplikacích, ale musíš si uvědomit, jak se testuje. Většinou se používají napříč všemi platformami stejné, velmi kvalitní paměti, které pak u takových levných platforem leckdy stojí víc, než procesor a deska dohromady.

Jestli někdo v reálu dá k APU víc než 2x2GB DDR3 1333MHz CL9 pamětí za 450Kč, tak se budu divit. Když se někdo hodně rozšoupne tak 1600MHz CL9 za 600Kč. Kde by se v takovém počítači vzalo CL8 jako tady na EHW? Tím nechci říct, že je metodika špatná, pro srovnání je to nutné, ale svůj vliv to rozhodně mít bude.

Předně Anandovi v nemalé části testů vychází, že je Athlon II X4 620 výkonem nad Phenomem II X4 910, což by tě už samo osobě mělo varovat, že je něco špatně. Pravděpodobně pro testy využívá rychlé paměti s nízkou latencí, které eliminují vliv L3 cache na výkon. To je ale v běžném provozu levného domácího herního počítače naprosto nepravděpodobný scénář. I podle něj, ale leží celkový výkon Llana tak na půl cesty mezi Propusem a Deneb. Hádat se o tom, jestli je to trochu blíž jednomu nebo druhému nehodlám.

V idle má A6-3500 spotřebu 2,9W což na zásuvce při 82% účinnosti zdroje znamená 3,5W. Celkově má 66W, sestava bez procesoru tedy tvoří 62,5W. V zátěži Prime95, který běží jen na CPU má spotřebu 117W, tedy na procesor samotný připadá 54,5W což odpovídá TDP 44,7W. Na integrovanou grafiku do 65W zbývá 20,3W. Grafická část, která výkonem odpovídá HD6530M, by měla mít TDP cca 26W, takže celek zřejmě své TDP překročí.

G620 je na tom v idle obdobně jako i3-2300, budu tedy počítat 8W (na zásuvce 9,8W), sestava v idle má 73, tedy 63,2W připadá na zbytek počítače. V zátěži je to 99W, na procesor tedy připadá 35,8W což zpětně představuje TDP 29,4W. Na grafické jádro Intelu mi do 65W zbývá rezerva 35,6W. Při použití dedikované grafiky to můžu rovnou odečíst.

Grafika GT430, které je srovnatelně výkonná jako nejsilnější A8-3850 má TDP 50W. To celkem dá 79,4W což je výrazně měně než nejsilnější APU AMD, ale více než A6-3500. Kdybych místo ní dal HD6450 s TDP 18W, která výkonu integrovaného jádra HD6530D víc odpovídá, dostanu se dokonce na 47,4W. To jsou 2/3 spotřeby A6-3500. Jediné, kde APU vítezí je spotřeba v Idle, jakmile ale sestavu zatížíš byť jen přehráváním videa, poměr se velmi rychle přehoupne.

Do HTPC a na kancelářskou práci tu grafiku navíc nepotřebuješ. APU je směřováno do levného herního počítače, kde je každý FPS dobrý. Pak mi ale smysl tohoto "úsporného" provedení uniká.

Arg, vzpamatuj se. Víš jakou spotřebu má i3-2100T? 35W místo 65W, které má tahle "úsporná" A6-3500. A kromě toho nechápu proč porovnáváš s ním a ne s Pentiem G630T, které stojí 1800Kč a výkonově neutíká A6 tolik. Úsporné procesory se nedávají do herních počítačů, ale HTPC, kde Intel funguje bez problémů i bez akcelerace při nižší spotřebě, než AMD s nutnou pomocí grafiky.

Llano nemá výkon na takt jako Phenom II s L3 cache, ale jako ořezané Athlony X4 bez L3 cache. Ale i kdyby, pak je to pořád o 20% horší výkon než u Conroe a na SandyBridge ztrácí dokonce 33%.
V segmentu úsporných procesorů je ale docela podstatný výkon na watt a ten má Intel leckdy i 2-3x lepší, což opravdu omluvit nejde ani vyšším grafickým výkonem.

Poměr cena/výkon je jediný, který je na straně AMD, ale i tam mu například dýchá na paty kombinace G630T+GT430+deska (1800+1200+1100=4100Kč) oproti A6-3500+deska (2000+1500=3500Kč). AMD je sice levnější, ale Intel s dedikovanou grafikou zase rychlejší.

Nevykládej si to špatně, já mám poslední 3 procesory od AMD, ale to co předvádí teď mě děsí a rozhodně to nebudu obhajovat.

Nerad bych, aby z toho byl nakonec Flame. Thermalright dělá dobré chladiče, ale Archon je asi jeden z prvních, který má konečně i smysluplný poměr cena/výkon. Obdobně jsou na tom i některé Noctuy. Jenže je to pořád 1400-1900,- za vzduchový chladič zavřený v case. A ikdyž bude sebetišší tak výkonná grafika tichá nebude. Přidej k tomu nejméně stejně drahý chladič na grafiku (který zabere 3 sloty minimálně) a taky pár intake a outtake ventilátorů aby se ti neuvařila celá skříň a dostaneš se rychle přes 4 a v případě kvalitnějších značek i 5 tisíc. Můžeš zapomenout na CF nebo SLI a teploty v uzavřené skříni budou 45-50°C, takže tím utrpí i efektivita chladičů a možnosti přetaktování.

Skládačku vodníka dáš dohromady za 6-7 tisíc. Žádný z výše jmenovaných problémů se tě nebude týkat a ani zdaleka to není dvojnásobek. Hlavní výhodou je fakt, že ono extrémní množství tepla, které se při vysokém OC uvolní se vzduchovými chladiči do skříně odvedeš pryč. Radiátor můžeš navíc ofukovat vzduchem z místnosti, takže o 15-20°C chladnějším, čímž můžeš ještě víc snížit teploty na komponentách.

A jen tak pro zajímavost dostatečně výkonná pumpa se spotřebou 7-11W vydá za 3-4 výkonné 12cm ventilátory ;), ale při 250-300W na procesoru při pořádném přetaktování (o grafikách nemluvě) je ti to stejně úplně jedno :D Ano je to koníček, ale taky dlouhodobá investice a tak se k ní taky musíš chovat. Pokud nemáš opravdu prémiové modely vzduchových chladičů, ke kterým se dělají i upgrady retenčních modulů, po 2-3 výměnách grafiky a desky s novou paticí zjistíš, že jsi s vodníkem vlastně ušetřil ;)

Tu poslední otázku beru trochu jako provokaci. I bez zbytečných emocí je ale odpověď zřejmá - ano má smysl. Vzduchový chladič se dotahuje výkonem na vodní chlazení, ale vždy je to na úkor dvou věcí. Místo ve skříni nebo hlučnost. Navíc místo ve skříni souvisí s airflow a tedy i účinností chlazení. A co hůř, za kvalitní vzduchový chladič si i dnes člověk řádně připlatí.
To spíš vodní chlazení urazilo řádný kus cesty za dobu své existence a začíná se blížit poměrem cena/výkon vzduchovému.

Stránky

-->