Zen má dle AMD vydržet čtyři roky, levnější modely při uvedení a další detaily

18

K Zenu (respektive teď už „Ryzenu“) z AMD teď s blížícím se uvedením utíkají i jsou oficiálně vypouštěny informace v takové frekvenci, že to asi pomalu leze na nervy i zarytým fanouškům. Bohužel se k němu ale přece jen už po pár dnech budeme muset vrátit, abychom shrnuli některé věci, které nám v poslední epizodě seriálu unikly nebo ještě nebyly.

 

Zen (Zen+) má plánovanou životnost čtyři roky

Následující novinky jsou už oficiálního charakteru, na CES je sdělili novinářům (například z PC Worldu) přímo zástupci firmy. První zajímavou sdělil Mark Papermaster. Zen jako architektura by údajně měl mít zhruba čtyřletý životní cyklus. Ovšem nemyslí se tím asi v podobě toho samého jádra, ale zřejmě spíše ve smyslu širší rodiny, jako byl Bulldozer spolu se svými následníky Piledriver, Steamroller a Excavator. Papermaster totiž uvedl, že ve srovnání s „tick-tock“ modelem Intelu údajně očekává, že se Zen bude vyvíjet spíše jako „tock, tock, tock“.

To by zřejmě mělo znamenat stejnou progresi, jaká byla u Bulldozeru, následovaného evolučně vyvíjenými novými verzemi zhruba po roce (s tím, že u Steamrolleru a Excavatoru bylo zpoždění). Také Zen by tedy měly následovat nějak inovované nebo vyladěné verze, které by snad mohly přinášet lepší výkony, než první generace Ryzenů. Podle Marka Papermastera by to měly být architektonická zlepšení nad rámec pouhých bonusů z přechodu/přechodů na nové výrobní procesy, které jsou také zřejmě pro tyto vylepšené Zeny také plánované. (Další stupeň po 14 nm by podle starších drbů mohl být 7nm proces GlobalFoudnries.)

AMD Ryzen, informace z CES 2017

Zatím pro ně nemáme jména ani nevíme, kdy by se první taková aktualizace mohla objevit, cosi jako „Zen+“ je ale zřejmě už v tuto chvíli v přípravě. Po oněch čtyřech letech (s určitou tolerancí tedy v letech 2021–2022) by ale zřejmě mělo AMD vyprodukovat opět nějak radikálněji změněné jádro.

 

Vydání nebude 31. března. Ani papírové

Na stejném místě padlo také cosi k zatím neznámému datu uvedení Ryzenu. Z AMD se zatím podařilo dostat jen údaj „Q1 2017“, což znamená cokoliv až po 31. březen. Robert Hallock z marketingu se ale nechal slyšet, že AMD nemá v plánu tuto pružnost pojmu první kvartál napínat – vydání podle něj rozhodně nemá být poslední den v březnu. Jak daleko od této „deadline“ ale bude, upřesněno nebylo. Těžko tedy říct, zda od tohoto příslibu můžeme očekávat, že uvedení bude třeba už uprostřed měsíce, či dokonce v únoru, nebo naopak jen týden před koncem března. Aspoň nějaká indicie to ale je.

 

Další manažer z AMD, Jim Anderson (vice prezident a hlava divize Computing and Graphics) zase na CES údajně slíbil, že uvedení nebude papírové, nýbrž že se v den D budou procesory skutečně dát koupit. To je opět zpráva, jelikož z počáteční nedostupnosti panovaly obavy. I v tomto případě ale je třeba upozornit, že nějaká fyzická dostupnost na pultech neznamená hned, že se k CPU budete moci dostat. Stále by mohlo dojít třeba na to, že Ryzenů bude zpočátku málo, jen v omezeném okruhu obchodů, nebo nebudou dostupné kvůli tomu, že se první várky rychle vyprodají.

Aktualizováno (11.1. 2017):
Od marketingového zastoupení značek Enermax a Lepa nám přišla informace, že jejich zákazníci si budou moci napsat o zaslání bezplatných adaptérů pro uchycení chladičů od těchto dodavatelů na desky s novým socketem AM4, tj. ty pro Ryzen. Podmínkou bude firmu kontaktovat s dokladem o koupi (s nabídky jsou ovšem vyňaty modely Lepa EXllusion240 a Enermax Liqtech120X).

Toto oznámení zde zmiňuji mimojiné proto, že se v něm uvádí toto: „Adaptéry budou dostupné po uvedení [desek] platformy AM4 nebo nejpozději 1. března 2017.“ Je sice možné, že jde jen o nešikovnou formulaci, z tého věty by ale mohlo vyplývat, že výrobce těchto chladičů již ví, že vydání minimálně desek je naplánováno na den ještě v únoru. Je asi dobrá šance, že s deskami platformy AM4 budou uvedena i CPU Ryzen. Pokud tedy na této formulaci něco skutečně je, mohla by jádra Zen být v obchodech už někdy v příštím měsíci.

 

AMD Ryzen, informace z CES 2017

 

 

Modelů bude při vydání víc. Vše odemčené

Při vydání má také údajně být hned v nabídce více než jeden model. Kromě špičkového osmijádra, které patrně bude drahé (stačí poukázat na cenu osmijádra Core i7-6900K), by se snad mělo objevit ještě něco dalšího, ač bohužel nevíme, co přesně. Mohl by to být osmijádrový čip s nižšími takty, pro který AMD použije čipy, které se nepodaří vyšponovat na úroveň top modelu (představte si něco jako FX 8320 oproti FX 8350). Mohlo by ale jít také o modely s méně jádry, vzniklé částečnou deaktivací. Ta je údajně (podle neoficiálních informací) u osmijádra Summit Ridge možná na čtyřjádra, dvoujádra i šestijádra, pokud je v každém ze dvou čtyřjádrových Core Complexů čipu ponechán stejný počet aktivních jader a stejné množství L3 cache.

 

Potvrzeno je také to, že všechny modely Ryzenu budou odemčeny pro přetaktování. Tedy stejně, jako byly všechny procesory FX pro platformu AM3+. Nicméně připomenu, že tentokrát bude přetaktování omezeno také základní deskou, respektive čipsetem. Přetočení CPU nebude možné na lowendových čipsetech A300 a A320, ale jen na highendovém X370 a X300 (mini-ITX desky) a na mainstreamovém B350. AMD zde tedy přetaktování poněkud omezí, ale méně než Intel, který jej dovoluje jen na deskách s nejdražší sadou Z170/Z270 atd (a omezené je také jen na menšinu CPU).

AMD Ryzen, informace z CES 2017

Zdroje: PC World, techPowerUp (1, 2)

18 KOMENTÁŘE

  1. „čtyřjádra, dvoujádra i šestijádra, pokud je v každém ze dvou čtyřjádrových Core Complexů čipu ponechán stejný počet aktivních jader a stejné množství L3 cache.“

    A čo SMT (HT) ? Amd asi pojde cestou, že HT asi bude vždy aktívne a nie ako bonus u intelu. To by bolo dalšie plus pre Zen si myslim.
    Inak ako to bude s Pcie linkami priamo z cpu, vraj bude len 16x, čo je dnes dosť malo …na viac grafik napr. S čipsetu niake pojdu, ale to je pomale a skorej na SSD a podobne.

      • Hyper threading je super věc. Mám i7 6700K na 4.7GHZ a při streamu, bez vyplého HT, ten procák jel furt na 100% a fps docela nízké (cca 85+). Se zaplým HT se to drží nad 100fps a využití procesoru není vždy 100%. Teda ty fps i záleží na tom, jak mám nastavené OBS, ale prakticky tam je prostě ten výkon HT-BezHT hodně znát.

          • Když HT začínal, tak byl přínos malý, protože programy nebyly dělány na více vláken. V programech, které podporovaly více vláken byl přínos HT i tehdy okolo 15-20% (http://www.anandtech.com/show/1031/6).
            Přinos tehdy pro běžného smrtelníka spočíval úplně někde jinde. Dnes si to už spousta lidí nepamatuje, ale v době CPU s jediným vláknem bylo běžné, že se například v čase kopírování souborů stal PC nepoužitelný – ani myš se nepohybovala plynule. A co teprve když se pustil anitivir… Tohle HT léčilo (a někdy až přeléčilo – někteří si vzpomenou na chybu prioritizace při použití HT).

        • HT byla super věc kdysi, jak správně píše ptipi. Encoding videa (v podstatě proudové zpracování dat) je typický příklad, kdy se HT vyplatí – pokud to člověk neřeší elegantně přes encoding na grafické kartě za „nula“ výkonových nákladů. Naopak u běžných náročných úloh je HT spíše na škodu. A to platí jak pro mou i7-2600K, tak pro aktuální vícejádrové Xeony.

          • Povrchni pohled. SMT pomaha maskovat latence pameti a prostoje vypocetnich jednotek v jadre. Takze pomaha pri jakychkoliv aktivitach, ktere maji dostatek IO. Takze SMT ma podobny ucel, jako hierarchie pameti, jen to realizuje jinak.

            Realne je dle meho velka cast uloh dost zavisla na IO, takze ve velke casti pripadu SMT pomaha.

            Na skodu muze byt jen pokud je drahy context switch, coz zalezi na spouste veci a muze to byt odladeno. Dle meho tedy rozhodne mit v CPU SMT a nechat to na navazujicich oborech ho dobre vyuzit (OS, programatori…).

          • Možná to je povrchní pohled, ale je podpořen empirií. Před nějakými 12 lety jsem byl z HT nadšený, první Pentia4 s HT byla na svou dobu super, ale pak přišly Athlony64 X2 a už tehdy bylo vidět, že HT je chudý příbuzný.

            Nepopírám, že v některých úlohách má HT přínos a smysl, ostatně i proto jej mám na svém CPU aktivovaný. Ale jsou i případy, kdy to je spíše „záporná nula“

          • HT je urcite dobra vec, jen clovek nesmi mit bud prilisne nebo zkreslene ocekvani. Pokud mi OS hlasi, ze mam 8 „jader“, byt je to 4C+4HT a nekdo od toho ocekava opravdu 8 realnych Threadu, tak musi byt zakonite zklamany. Pokud ale clovek chape prinos a omezeni v jednom, je ta technologie uzitecna a prinosna.

    • Viz ty slajdy tady: http://www.cnews.cz/amd-oznamilo-cipsety-x370-x300-pro-procesory-ryzen-desky-odhaleny-na-ces

      Ryzen (Summit Ridge) má z cpu/socu vyvedené PCIE 3.0 x16 pro grafiku (s X370 dělitelné na ×8/×8), dál PCI 3.0 ×4, které se dá použít pro NVMe SSD (takže bude viset přímo na CPU, což by mohlo být dobré, na LGA 1151 by většinou mělo viset na čipsetu, ale zase otázka, jestli to v praxi někdo pozná). V přápadě, že jsou aktivní dva porty SATA vycházející z CPU, jsou z toho dostupné jen dvě linky (to je zase slabina). A pak jsou ještě další čtyři linky PCIE 3.0, na které je pověšený čipset. Z toho pak už vylézají jen linky PCIE 2.0 v malém počtu (×8 u X370) pro síťovku, wifi, sloty na desce (které tedy budou jen 2.0, slabina proti LGA 1151).