Hlavní navigace

10 hloupostí, které brzdí smartphony s Androidem [komentář]

14. 7. 2013

Sdílet

Zdroj: Redakce

První pětice hloupostí

Android 5 je na obzoru a stejný je i počet let jeho vývoje. Stále nás však trápí hloupé problémy. Nebo jen mě? Článek je určitým způsobem subjektivní, ale snažil jsem se zohlednit i problémy kolegů a kamarádů. Určitě se najde někdo, komu zmíněné body vadit nemusí, nebo na to má aplikaci, přesto nezaškodí si je sepsat. Víte o dalších? Podělte se v komentářích.

P.S. Nebojte se, články typu 10 něčeho nedáváme narozdíl od konkurence do deseti malých kapitol :)

 

1. Roztříštěnost Androidu

Android i na levných zařízeních je samozřejmě strategií Googlu, ale pokud se uživatel setká s nekvalitním plasťáčkem s nápisem Android a udělá na něj špatný dojem, těžko jej pak přesvědčíte o kvalitě Nexusu. Přílišná benevolence je spíše ke škodě – Google by měl jasně stanovit, jaké parametry musí smartphone splňovat, aby na něm mohl být nainstalován Android. Anebo nazvat takový systém třeba Android Lite, nechat pro něj starší verze Androidu a nechtít po takovém stroji zázraky.

2. Nadstavby, robotova zhouba

Zatímco iPhone je v podstatě jeden a aktualizace systému proběhnou ve vlnách hned po vydání. Android najdete napříč různými výrobci a každý si původní čistý systém doplní vlastní nadstavbou. Občas přinese pár užitečných funkcí, ale i celou řadu hloupých funkcí a problém je na světě.

Trpí zejména aktualizace – nejnovější verzi máte zaručenu jen na Nexusech. Ani špičkové a drahé čtyřjádrové modely Samsungu a HTC nenabídnou nejnovější verzi Androidu a když nakonec ano, již existuje novější.

Nadstavby by proto měly být volitelné, jejich vnucováním výrobce nic nezíská. Samsung nevydělává na používání TouchWizu a HTC nemá peníze ze Sense. Vydělávají na prodeji samotných přístrojů, které mohou svým upraveným rozhraním nalákat, ale i odradit. Pomalu se však karta obrací a ve Spojench státech bude k dostání Samsung Galaxy S4 a HTC One i ve verzi s čistým Androidem. Je to však stále málo, zatím dva tři modely.

3. Honba za velikostí, co si tím kompenzují?

Už ani nevím, kdo s tím začal, ale najednou se všichni výrobci začali předhánět, kdo ho má většího. Ty jsi vydal telefon 4,7"? Tak my dáme 4,8". Další přijde s 4,9" a nikdo neví, kde se to zastaví. Vzniká nová kategorie zvaná Phablety (Phone+Tablet), jenže všichni asi zapomněli držet telefon jednou rukou. Úhlopříčka nad 4,5" = pro mnoho lidí nevhodný telefon.

Normální úhlopříčka do jedné lidské ruky je kolem 4 až 4,3", více obdaření jedinci zvládnou ještě 4,5". Takový telefon, pokud to má být současně špičkový model, dnes prakticky není. Snad jen Motorola Razr i nebo chystaný HTC One mini, je takovým kvalitním telefonem s rozumnou úhlopříčkou. Když už, tak se má zvyšovat rozlišení a ne úhlopříčka. Sony s Xperií už ukázalo, že to jde a není problém se dostat k retinové hodnotě přes 300 ppi.

Menší verze smartphonů nazvané "mini" by před pár lety měly asi označení "maxi". Samozřejmě je dobře, že velké telefony existují, své uživatele si najdou, jenže ty malé zkrátka chybí. Důvody jsou zřejmě dva: 1. větší číslo vypadá lépe na billboardu 2. v Asii je u žen sexy mít malou ruku, proto chtějí velké telefony, které ruku opticky zmenšují. A Asie, to je pořádný trh, s nimi ve střední Evropě nemůžeme soupeřit. Je samozřejmě dobře, že se vyrábějí i velké telefony, jenže ty malé zkrátka chybí.

4. Výdrž baterie – jeden den a konec

Není normální ráno vytáhnout telefon z nabíječky a večer být na 0 %. Smartphone používáme klidně celý den, voláme, prohlížíme web, navigujeme… a výrobci místo vylepšování akumulátoru přidávají jádra a zvyšují frekvence. Nároky na akumulátor jsou dnes samozřejmě vysoké, hloupé telefony se dříve používaly úplně jiným způsobem, takže mohly vydržet klidně týden. Jenže dnes je to jinak a nižší výdrž zdá se výrobce tolik netrápí.

Trochu s tím souvisí i honba za tenkostí. Marketingově to zní krásně: máme nejtenčí telefon, je o 0,2 mm tenčí, než konkurence. Jenže v určitém momentu je vhodné se zastavit a třeba si říct "Umíme udělat tenký telefon, co třeba dát tlustší baterii?".

 

K baterii se pojí také ukazatel aktuálního stavu. Jakmile jednou vyzkoušíte CyanogenMod, nebudete chtít jinak – místo barevného proužku jen tenký proužek, vedle nějž je navíc procentuální číslo. Nádhera. Jenže v Androidu tohle nastavit nejde a aplikace, které něco podobného umí, pouze přidají další ikonu do horní lišty, která navíc ukazuje skutečnou hodnotu se zpožděním.

5. Fotoaparát většinou slabý

Některé dražší smartphony už dělají celkem pěkné fotky, ale přesto nejsou aplikace pro focení tak dobré, jak by mohly být. Až na výjimky nenajdete aspoň malý optický zoom, jenže proč je v telefonech ten digitální zatím žádný výrobce nevysvětlil. Je prakticky k ničemu a jen zavdává pocit, že držíte v ruce něco lepšího. Digitální zoom by suploval ten optický jen v případě obrovského rozlišení. Fotomobily se objevují pomalu a po všech stránkách slušný fotoaparát má jen malé procento dnešních telefonů.

Dobře, tento bod je o něco slabší, tak jej vylepšíme: z nějakého důvodu prakticky vymizela hardwarová spoušť fotoaparátu, přitom by ji uživatelé uvítali. zachovává ji snad jen Sony a Motorola.

 

Druhá pětice hloupostí

6. Počet ikon na ploše – málo

Matrice 4 × 4 na běžném smartphonu (po vzoru iPhonu) je nedostatečná. Je vhodná jen pro velmi malé displeje a Android neumožňuje změnu. Až po nainstalování neoficiálního launcheru si můžete nastavit větší matrici, čímž zase nastanou problémy se správným zobrazením některých nevhodně naprogramovaných Widgetů – písmo se špatně zalamuje apod. Teprve obří Galaxy Note má matrici 5 × 5, ale i to je málo. Android v základu neumožňuje systémové nastavení, které by neovlivňovalo widgety. Ve srovnání s iPadem a jeho gigantickými mezerami mezi ikonami je na tom Android ještě dobře.

7. Zálohování jak čeho

Android zálohuje vaše kontakty přes Gmail, ale samotné aplikace mu činí problémy. Prostě si chci koupit nový telefon, přihlásit se ke Google účtu a během chvíle mít všechny aplikace tak, jak jsem je opustil ve starém telefonu. Včetně uložených pozic ve hrách. Ale nejde to. Google však něco takového chystá, nicméně zatím se musíte spolehnout na výrobce her, že mají přihlašování a zálohu u sebe na serveru.

 

8. Vynucený překlad prostředí do češtiny

Pokud máte telefon v angličtině, často nejde na Googlu hledat výsledky "jen Česky". Po přepnutí telefonu do Češtiny bývají zase problémy s chybějícím rozložením QWERTY, většinou je v nabídce jen QWERTZ. Otrocký překlad aplikací v Android Marketu u některých aplikací je směšný jen malou chvíli, poté již začíná štvát. Něco z toho jde vyladit, něco ne, každopádně je to otrava.

9. Rotace obrazovky je spíš k vzteku

Otočení obrazu podle gyroskopu trvá někdy déle, než by mělo (tedy okamžitě). Ovšem mnohem více drhne zámek otáčení a jeho provedení – fyzický přepínač najdeme jen na některých tabletech, pro malé smartphony je logičtější softwarový zámek. A tady začínají problémy.

Zámek je (většinou) zahrabaný hluboko v nastavení, takže jej málokdo bude hledat a zůstane u stále zamčené/odemčené funkce. Některé telefony mají pruh nástrojů v notifikační liště, což ovládání hodně pomůže, ale často tato lišta chybí a i v zde je v některých fullscreen aplikacích nedostupná.

Pro starší telefony ještě s fyzickým tlačítkem lupy existuje aplikace Autorotate Switcher, která slouží jako fyzický zámek autorotace – je namapovaný na delší stisk lupy. Byl to neocenitelný pomocník, který již na nových telefonech nejde využít.

Některé aplikace nastavení autorotace ignorují a takový YouTube se otočí, i když to máte zakázáno. A tak by to mělo být – pokud je to logické, má se aplikace otočit sama. Jenže kromě Youtube to většinou nefunguje. Třeba Galerie fotek by měla také fungovat nezávisle a samozřejmě tomu tak není.

Ideálně by mělo jít v každé aplikaci (případně systémově v Androidu) nastavit, jak se má při rotaci chovat. Existuje sice program, která toto umí pro všechny ostatní nastavit, ale není spolehlivý a většinou mi nefungoval.

10. Notifikace

Vylepšit si jednoduše telefon podle vlastního vkusu a změnit vyzvánění, to vůbec není samozřejmost. Defaultní vyzvánění přednastavená výrobci jsou vybírána zřejmě zlými učiteli hudební výchovy. Změnit vyzvánění na vlastní soubor mp3 není v Androidu záležitost na pár sekund, stejně tak zvuk příchozí sms, emailu, či blikání notifikační diody.

Existují na to více či méně povedené aplikace, přičemž často skončíte u nutnosti vytvořit speciální složku na kartě, ze které si Android bude vyzvánění brát. Tohle zkrátka není user-friendly. Chybí jednoduché systémové prostředí pro správu vyzvánění a notifikací.

 

 

 

Bude to lepší s Androidem 5?

Chystaný Android 5 Key Lime Pie přinese mnoho nového, výrobci smartphonů také, jenže u výše popsaných bodů se z větší části obávám, že jsou jen výkřikem do tmy. Zlepšení očekávám u zálohování, nadstaveb a možná u výdrže baterie, zbytek pravděpodobně zůstane jako připomínka, že nic není dokonalé a většina uživatelů si nestěžuje.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šéfredaktor Cnews.cz, dříve editor Computeru. Nadšenec do notebooků a příznivce kompaktních smartphonů. Najdete mě na Twitteru nebo LinkedInu.