10 případů, kdy zaměstnanec musí podat daňové přiznání

07.02.2022 | , Finance.cz
DANĚ


Za většinu zaměstnanců vyřizuje roční daňové záležitosti jejich zaměstnavatel formou ročního zúčtování daně. Kdy si však musí zaměstnanci sami podat daňové přiznání? Podívejme se na deset vybraných případů.

Zaměstnanci, kteří sami podávají daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob, potřebují od všech zaměstnavatelů, u kterých pracovali během minulého roku "potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2021". Když má zaměstnanec jiné zdanitelné příjmy dle § 7 až § 10 zákona o dani z příjmu, tak podává daňové přiznání, když jsou tyto příjmy vyšší než 6 000 Kč za rok.

TIP: Daňové formuláře ke stažení

1) Práce pro dva zaměstnavatele současně

Při práci během roku 2021 v jednom měsíci pro více zaměstnavatelů je potřeba podat daňové přiznání, pokud byla z obou mezd odvedena zálohová daň z příjmu. Při příjmech pouze ze závislé činnosti je možné použít daňový formulář na dvě stránky. Jestliže si zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr v některých měsících roku 2021 přivydělával na dohodu o provedení práce a měsíční odměna byla 10 000 Kč a méně, potom nemá povinnost podávat daňové přiznání, neboť z měsíční odměny z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč a méně je odvedena srážková daň z příjmu. V takovém případě není povinností daňové přiznání podat, ale pokud ho podáte, může vzniknout nárok na výplatu daňové vratky. Takže zvažte, jestli by se vám nevyplatilo daňové přiznání přece jen podat i při DPP do 10 tisíc.

2) Solidární daň nahradila vyšší sazba

Daňové přiznání musí podat i zaměstnanci s nadstandardními příjmy, neboť dle § 38g zákona o dani z příjmu je daňové přiznání povinen podat poplatník, u něhož se zvyšuje daň z příjmu o solidární zvýšení daně. Pro rok 2021 je solidární přirážka zrušena. Nahradila ji 23% daň z příjmu. V roce 2022 se hrubá měsíční mzda do 155 644 Kč bude danit 15 %. Pokud však hrubá mzda bude vyšší, na rozdíl mezi mzdou a měsíčním limitem se uplatní 23% sazba. Limit pro roční příjmy a zisky pak činí 1 867 728 Kč.

Pro rok 2021 je limit stanoven na příjem 1 701 100 Kč, což odpovídá hrubé mzdě 141 759 Kč.

3) Příjem ze samostatné výdělečné činnosti

Samozřejmostí je podání daňového přiznání pro zaměstnance přivydělávajícího si během roku samostatnou výdělečnou činností, hlavní i vedlejší. A to i v případě zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti během roku. Zaměstnanci s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti vyplňují přílohu číslo jedna daňového přiznání.

Kdy musí zaměstnanec podat daňové přiznání

(foto: Shutterstock)

4) Kapitálové příjmy

U mnoha finančních produktů (např. běžného účtu, stavebního spoření) jsou úroky zdaněny srážkovou daní. Toto zdanění je konečné a do daňového přiznání se neuvádí. Zaměstnanci s příjmy dle § 8 zákona o dani z příjmu, kde jsou uvedeny kapitálové příjmy, však daňové přiznání podat musí. Jedná se např. o podíly ze zisku z obchodní korporace nebo ze zisku tichého společníka, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úrokové a jiné výnosy z držby směnek.

5) Příjem z nájmu

Oblíbeným pasivním příjmem jsou příjmy z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu. Výdaje je možné u nájmů uplatnit 30% výdajovým paušálem. Při příjmech z pronájmu je nutno vyplnit přílohu číslo dva daňového přiznání.

6) Ostatní daňové příjmy

Při nesplnění časového testu podléhá dani z příjmu fyzických osob např. příjem z prodeje nemovitosti, movitých věcí nebo cenných papírů. V některých případech jsou u ostatních příjmů zákonem stanovené podmínky, kdy je příjem od daně osvobozen. Vyplňuje se příloha číslo dvě daňového přiznání.

7) Příležitostné příjmy nad 30 tisíc Kč

Od daně z příjmu jsou osvobozeny příležitostné příjmy, ale pouze do částky 30 000 Kč za rok 2021, v praxi se jedná o příležitostné činnosti či příležitostný nájem movitých věcí. Za příležitostné činnosti se v žádném případě nepovažují činnosti vykonávané pravidelně ani drobné přivýdělky mající znak samostatné výdělečné činnosti.

8) Zrušení finančních produktů

Když dojde k předčasnému zrušení životního pojištění, penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, tak je nutno zpětně dodanit uplatněné daňové odpočty v minulých letech.

9) Obdržení neosvobozeného daru

Když nejsou splněny podmínky pro daňové osvobození daru, potom je nutno dar zdanit. Od daně z příjmu jsou např. osvobozeny bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, dále potom příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou, dále příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobu v předchozích větách a dále dary nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč.

10) Dobrovolné podání daňového přiznání

Daňové přiznání podávají někteří zaměstnanci dobrovolně, přestože by za ně mohl daňové záležitosti vyřídit zaměstnavatel formou ročního zúčtování daně. Jedním z důvodu je získání více času na doložení jednotlivých daňových odpočtů nebo daňových slev. Při zpracování daňového přiznání je totiž potřeba příslušné doklady letos doručit mzdové účetní do 15. února. Základní termín pro podání daňového přiznání za rok 2021 je přitom až do 1. dubna 2022, u elektronických podání do 2. května 2022.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 49 krát

Články ze sekce: DANĚ