7 důvodů, proč většina současných klávesnic nestojí za nic (komentář)

36
Ilustrační obrázek klávesnice Depositphotos
Ilustrační obrázek
-
Zdroj: Depositphotos

Dnešní počítačová klávesnice vychází ze standardu IBM PC/AT a modelu M. Předchozí modely vypadaly jako psací stroje, ale model M přinesl 101 kláves v podobě, jak je známe i dnes. Hlavní část obsahuju alfanumerické znaky klávesnice qwerty, nad nimi jsou funkční klávesy F1 až F12, vpravo blok s kurzorovými klávesy a numerický blok. Okolo potom Escape, tabulátor, dva Shifty či mezerník.

Jak vyrobit počítačovou klávesnici? Na tohle si každý výrobce odpovídá po svém, a přestože z dálky je to všechno stejná skladba tlačítek, rozdílů je mnoho. Rozložení podle PC/AT mají klávesnice dodnes, jenže standard je to velmi volný a výrobci klávesnic či notebooků si jej často přiohýbají. Většinou k horšímu, ať už z důvodu nějakého pokusu o vlastní design, nebo kvůli ušetření. Problematická místa mají hlavně notebookové klávesnice, ale i ty desktopové.

Nebudu řešit kvalitu spínačů či provedení, ani zda jsou mechanické modely lepší. Pokud se výrobce holedbá kvalitní klávesnicí, myslím tím právě spínače, ale už vám zamlčí, že experimentoval s umístěním Insertu, nebo si spletl šipky s nějakými nedůležitými tlačítky. Následující seznam může být subjektivní, vychází ale z mnohaleté práce s nejrůznějšími klávesnicemi. Pokud by vás něco z toho uráželo, berte to jako stesky jednoho konzervativního uživatele.

Klávesnice IBM Model M
IBM Model M, předchůdce dnešních klávesnic (zdroj: Wikipedia)

1. Více standardů rozložení

Nemám na mysli qwerty a qwertz (lepší je samozřejmě qwerty :), ale fyzický tvar některých kláves. Enter je někdy velký přes dva řádky, jindy poloviční (dříve se dělala ještě třetí varianta obřího Enteru s malým Backspacem) a levý Shift má také dvě různé velikosti. Existují totiž dva hlavní standardy (japonský JIS nepočítám) rozložení ANSI a ISO. První je severoamerický, druhý evropský. Výrobci to ale nedodržují.

Klávesnice ANSI vs ISO Wikipedia
Klávesnice ANSI vs ISO (Wikipedia)
Klávesnice u CZC
Filtry v nabídce klávesnic u CZC ukazují, že jde o důležitý parametr

Vybírat třeba notebook i podle tohoto parametru není nic příjemného. U některých notebooků je vidět zdvojení zmíněných kláves Enter a Shift, dělá to tak třeba Acer, kdy výrobce použije stejný díl šasi, ve kterém má pro obě varianty Enteru a Shiftu jednu velkou díru.

Klávesnice Enter
Klávesy Enter a „\“ a jejich společná díra v šasi umožňující použít ANSI i ISO v jednom těle

Vydávat obě verze je dražší, a tak jsou některé klávesnice dostupné pouze globálně ve verzi ANSI (klidně i s vygravírovanou diakritikou). Jiné jsou pak ve i verzi ISO, a když jste zvyklí na jeden standard, ten druhý je někdy k vzteku.

2. Neodsazené kurzorové šipky

Výrobci zapomněli, jak mají vypadat šipky. Že by jako speciální klávesy třeba měly být trošku oddělené a dobře nahmatatelné. Jejich splynutí v klávesovém bloku je zločin proti ergonomii. Šipky musí být nějakým způsobem odsazené, aby na ně prsty pravé ruky padly i poslepu.

U notebooků se často objevuje peklo ve formě poloviční velikosti šipek nahoru a dolů, protože to někteří výrobci považují za hezký „design“. Zároveň je to jednodušší na výrobu. Apple od toho naštěstí už zase upouští. Kromě něj se v tomto bodu nejvíce snaží Lenovo s Thinkpady.

3. Chybějící numerický blok

Numerická klávesnice rozhodně není užitečná jen pro účetní. Logicky se nevejde do malých notebooků, ale často chybí i u těch velkých a někdy dokonce i u desktopových klávesnic. Oficiálním zdůvodněním výrobců bývá například to, že čísla jsou přeci i na alfanumerické části a klávesnice by u notebooku nebyla vystředěná k displeji, takže byste neseděli rovně.

StudioBook S NanoEdge Display.png
Například Asus vydal obří 17″ notebook bez numerického bloku, který poté nabídl jako virtuální v touchpadu

Já si tedy dovolím nesouhlasit a 15,6″ notebooky bez numerického bloku bych zařadil jako speciální kategorii. Na západě se ale čísla na alfanumerické části píšou pohodlněji, neboť jim tam nepřekáží diakritika.

4. NumLock jako pozůstatek 40 let starých klávesnic

Když už numerický blok máte, je tu další zbytečná potíž. Pominu fakt, že u něj někdy zbytečně chybí indikační dioda a vůbec tak nevíte, jestli máte zrovna aktivní psaní čísel. Problémem je vůbec existence tohoto přepínání.

HP Pavilion 15 obr10 numlock bez diody
NumLock bez diody. Ale hlavně úplně zbytečná klávesa.

Druhá funkce numerického bloku, kterou je náhrada všech kurzorových kláves, se totiž již prakticky nepoužívá. Historicky vznikla kvůli starým 84tlačítkovým klávesnicím, které ještě samostatné šipky vůbec neměly, ale už asi 44 let není potřeba.

IBM Model F AT
Klávesnice IBM Model F a důvod, proč vznikl NumLock. Bohužel jej pak zapomněli odstranit.

NumLock je nyní zcela zbytečná funkce (i ve srovnání s Caps Lockem), která je jen k zlosti. Navíc se na něj nejde spolehnout a po restartu někdy zůstává vypnutý. Žádný výrobce ale ještě neměl odvahu tuhle funkci zrušit a blok ponechat pouze číslům.

5. Chybějící sedmá řada kláves

Tady musím zavzpomínat na některé staré notebooky, které měly sedm řad kláves a bohužel úplně vyhynuly. Dnešní klávesnice mají šest řad a v té horní kombinují funkční klávesy F1-F12 spolu s ovládáním hlasitosti či jasu. Jednu variantu máte nastavenou defaultně, ta druhá funguje se současným stiskem tlačítka Fn.

TEX Shinobi obr6
TEX Shinobi je startup vyrábějící sedmiřadí klávesnice

Většinou to lze i prohodit. Notebooky mají nad klávesnicí prostor a několik tlačítek pro ovládání hlasitosti, jasu a dalších speciálních funkcí by se jistě vešlo. Takové modely i existovaly. Jenže je to těžké, když většina výrobců notebooků už dnes neumí udělat zvlášť ani obyčejné zapínací tlačítko… Pro úplnost musím uvést, že i tehdejší klávesnice kombinovaly některé funkce.

6. F-klávesy

U téhle řady ještě zůstanu. Ergonomické modely mají F-klávesy oddělené po čtyřech. Za F4 a F8 je vždy malá mezera, takže jdou tlačítka lépe nahmátnout. Tohle oddělení ale čím dál více mizí a zůstává už jen u herních klávesnic, které jsou na tom s ergonomií o něco lépe (ale jak kdy). Udělat v ostrůvkové klávesnici místy jinou rozteč musí být pro výrobce nesmírně složité, ale je také možné, že jim to prostě jen nedovolí designové oddělení.

Klávesnice Fklávesy 3
Oddělené F-klávesy, jde to i u notebooku

Musím zmínit ještě často nefunkční zkratku Alt+F4 pro zavření okna, neboť v polovině případů si omylem změníte jas. Je totiž potřeba stisknout navíc ještě Fn, ale i zde se můžete trefit do druhého módu a opět omylem změnit jas. Tuto „drobnost“ mají ošetřené pouze notebooky HP a Asus, jiní výrobci zřejmě zavírají okna myší.

7. Stříbrné klávesnice, na kterých není nic vidět

Velká část notebooků má stříbrné klávesnice, což je asi na fotce hezké, v reálu to ale dost snižuje čitelnost znaků. Představte si pak ještě zapnutí bílého podsvícení, které kontrast znak-klávesa navíc otočí, a budete rádi, že jste se ve škole naučili psát poslepu. Barevné varianty těla notebooků můžou být hezké, ale klávesnice má být černá!

Acer ConceptD 7 CN715 71 ksp 01 01 large
Bílá, bílá, bílá…

Závěrečný postesk

V eshopech jsou dnes stovky modelů klávesnic v nejrůznějších cenových relacích. Kvalitní kancelářskou klávesnici ale budete hledat mnohem hůře než kdysi. Výrobci se hodně zaměřují na herní modely, které mají třeba kvalitní mechanické spínače, ale také vysoký zdvih a větší hlučnost. Důležité je u nich podsvícení RGB, každé tlačítko musí ideálně blikat jinou barvou i frekvencí, popisky mají nečitelný herní font jak z Diabla a přídavné programovací klávesy mnohdy zavazejí (pokud nejste hráč). Používat herní model na běžnou práci není zdaleka ideální.

Dražší modely klávesnic často zcela postrádají diakritiku. Od výrobce je to pochopitelné, neboť klávesnic za šest tisíc u nás prodají pár kusů. Možná si posloupnost ěščřžýáíé pamatujete, ale je prostě lepší tam ty znaky mít vygravírované.

Výrobci také někdy zkoušejí experimentovat a přemísťovat či rušit zažitá tlačítka. U některých to vadí více, u jiných (třeba Caps Lock) bysme někteří změnu již uvítali – neboť stejně slouží jen pro křičení v komentářích.

Zejména u notebooků pak řadě uživatelů vadí prohozené Fn a Ctrl. Výrobci umožňují jejich zpětné prohození v BIOSu, ale je to prostě zásah do ergonomie a výrobce nenapadne raději pár tlačítek přidat. Klidně za příplatek.

Jaká provedení klávesnice vám vadí? (lze zvoli více možností)

A co vadí na dnešních klávesnicích vám? Podělte se v komentářích.

Možná jsou ale tyhle stesky už stejně zbytečné a budoucností je šudlání prstem po displeji, přičemž klávesnice zůstane pouze virtuální. Mimochodem, nemáte tip na dobrou klávesnici? Ptám se pro kamaráda.

7 důvodů, proč většina současných klávesnic nestojí za nic (komentář)
Ohodnoťte tento článek!
4.4 (88.7%) 23 hlasů

36 KOMENTÁŘE

  1. Ad bod 3. To vystředění klávesnice je reálné. Já vřdy mával klávesnici ve středu osy mezi tělem a monitorem a ve středu byl právě střed alfanumerického bloku a navigační a numerický blok byl posunutý doprava.

    Nikdy mi to jako levákovi používajícímu myš v levé ruce nedocházelo. Letos jsem finálně podlehl tlaku a pořídil si funkční a ergonomickou myš. díky stavu trhu myš do pravé ruky. Dokážu s ní pravčkou manipulovat, ale ten kus klávesnice mi neskutečně překážel, musel jsem díky tomu prodat 7 tisícový Logitech G915 a koupit kompaktní klávesnici, hodně mi sedí Logitech K380 ale potřebuji z MacOS ovládat Windows přes vzdálenou plochu a touto klávesnicí do Win nepošlu Home, End, PgUp a PgDn, což mě hodně omezuje, nakonec jsem dospěl ke kompaktnější podobně nízkoprofilové mechanické klávesnice v podobě Keychron K1, rozměrově je ok. Ale kvalitou je to proti G915 bída, měl jsem raději zaplatit 2-3x vyšší cenu a jít do TKL varianty 915.

  2. Souhlas s Jirkou, že vystředění klávesnice u notebooku má smysl, a to jsem psavec, který jinak numerický blok na velkém PC používá poměrně hodně a chyběl by mi.

    Co mi ale vadí ze všeho nejvíce, jsou změny základního layoutu klávesnice – vysoký delete, chybějící insert, pgup/pgdn klávesy někde okolo kurzorových šipek, prohozený Fn a ctrl a podobné špeky.

  3. Při výběru poslední klávesnice mě nejvíc štvalo, že se nedá koupit mechanická klávesnice s českými popisky, která by neměla podsvícení. Možná, že se u Notebooku se hodit může, ale v desktopu je mi k ničemu.
    Pokud na klávesy nevidím, tak si rozsvítím. Sedět potmě stejně není zdravé na oči. Oproti tomu klávesnici k PC, kterou jsem nakonec koupil, musím provozovat na 20% intenzity, jinak mě oslňuje a když podsvícení vypnu, tak písmenka nejsou skoro vidět.
    Můj think pad z roku 2013 žádné podsvícení nemá a vůbec mi to nevadí. Zato má hezky kontrastní bílá písmena na černých klávesách.

    • Já dlouho řešil opačný problém, chtěl jsem podsvícenou, ideálně plně programovatelné a zároveň jsem chtěl bezdrát, to člověka extrémně omezí.

      Podsvícení mi přijde fajn, nemyslím nějaké ztřeštěné animace a barvičky, používám jednotnou barvu, ideálně takovou, jakou si nastavím pro ambientní osvětlení, které používám namísto lampičky.

      Sedět „po tmě“ ničemu nevadí, nejméně pak zdraví. Samozřejmě pokud si napálím plný jas monitorů v noci, tak to může oči unavit. Proto používám ambientní osvětlení kolem stolu a za monitory a případně můžu zapnout noční barvy.

      Jinak ano, také používám nejnižší intenzitu podsvícení klávesnice. Na orientaci na ní to stačí, nedělám to ale kvůli osilnění, ale hlavně kvůli delší výdrži baterie, je rozdíl 35 hodin provozu vs 130 hodin provozu.

      Aktuálně mám ale Keychron, kde jdou popisky kláves krásně vidět když je podsvícení vypnuté

  4. Já jsem vysazený na nízký profil. Od té doby, co mám notebook klasické hlučné mechanické klávesnice nesnáším a strašně blbě se mi s nimi pracuje. Sehnat nízkou, podsvícenou klávesnici s krátkým shiftem za rozumnou cenu je nadlidský úkol, takže opět musím dělat kompromisy (dlouhý shift a absence klávesy pravého tlačítka/kontextové nabídky).

    • Mám to stejně, chtěl jsem bezdrátovou klávesnici s nízkým zdvihem, co nejvíce tichou, podsvícenou (1 barva), ISO rozložení a CZ znaky (také prosvícené). Jo a samozřejmě včetně numerického bloku. Trvalo mi snad měsíc než jsem jí našel, a to jen proto že nějaký eshop si nechává dodatečně gravírovat laserem CZ znaky do některých klávesnic. Ještě jsem chtěl i navíc řadu multimediálních kláves oddělenou od F ale to už je naprosto mimo realitu takže to jsem musel oželet… Skončil jsem tedy u Logitech MX keys. Dodnes nechápu lidi, jak můžou vyžadovat vysoký zdvih a mechanická klikací tlačítka 😀

    • Jsem rad, ze nejsem jediny exot, ktery preferuje nizko-zdviznou klavesnici 🙂
      Osobne jedu na Logitech K830, ktera ma integrovany touchpad, coz je suprovka, pokud to clovek zaroven pouziva z gauce 🙂
      Cestinu, ceske znaky a num lock neresim.

  5. kdysi dávno jsou koupil nejlevnější usb klávesnici, co zrovna v datartu měli a byl jsem s ní naprosto spokojenej. po letech odešla a začlo peklo. stejný model se už neprodává, pokusy o objednávku ze zahraničí skončili neúspěšně.

    při pokusu o náhradu jsem koupil pomalu každou drátovou chiclet klávesnici na trhu. většina jich neregistrovala najednou stisknuté w + shift + space, takže byly nepoužitelné na hraní. dvě, které tímto základním filtrem prošly, zase začli blbnout po pár týdnech (jedné se zasekával shift, na druhé přestaly fungovat šipky).

    své požadavky jsem nakonec zredukoval z nízká, chiclet, drát, nepodsvícená, fungující trojkombinace w + shift + space na nízký zvih, drát a trojkombinace a skončil u Corsair K60 LP Speed. vadí mi na ní sklon kláves, nutnost mít vysunuté nožičky a nutnost stáhnout gigovej balast jen kvůli tomu,. abych vypnul cirkusácké podstvíceí, ale je to asi jediná přijetelná klávesnice.

    škoda, že neexistuje funkční usb řadič k notebookvým klávesnicím. u nich jsem s výběrem nikdy problém neměl.

    • Hlavně membrány dneska odchází jedna za druhou. Takže jsem i děckám pořídil mechaniky a je klid.
      Ale k těm starým klávesnicím. Před 20ti lety jsem si koupil první PC a jednu z nejlevnějších klávesnic od Geniusu. Funguje dodnes. A to je už několikátý rok zaprášená u PC v garáži.

  6. Nejlepší rozložení je standardní unixové. Co bych za takovou klávesnici dal. Je podobné ANSI, jen caps-lock chybí a místo něj je control (tedy klávesa bez diody a odsazení). Ostatně všechny x-lock jsou dnes zbytečné jako samostatné klávesy. Na notebooku navíc chci mít šipky, pg-up a pg-down v bloku 3×2, funkční klávesy jako výchozí, home, end, ins a del napravo od nich a sys-req dostupný alespoň přes Fn-klávesu – ta nahrazuje pravou část pravého shiftu. Přesně vím, co chci, ale nikdo takovou klávesnici nevyrábí. Škoda, že notebookové klávesnice nejsou standardizovaný lehce vyměnitelný díl.

  7. Dlouhou dobu jsem používal starou PS/2 klávesnici z roku 2006, protože byla prostě dokonalá a až na chybějící podsvícení (které v té době opravdu neletělo) a velice neochotně jsem se s ní předloni loučil, když mi vypověděla službu.
    Tak jsem si řekl, že je čas přejít konečně na USB hledal náhradu a trvalo mi to opravdu hodně dlouho, než jsem našel vysokou, hybridní – mechanickou klávesnici (nedělá takový rachot) s širokou podpěrkou zápěstí, na které jsem prostě zvykl, a s normálním rozložením nakonec jsem skončil u Trust GXT 860, ale není to prostě ono. I to barevné podsvícení mne štve, ale lepší než žádné (naštěstí se dá stiskem jediné klávesy vypnout a zapnout a dá se i měnit jas). Malé plus za mne mají, že je tam tlačítko FN místo pravého tlačítka Windows, který zpřístupňuje další set funkcí, podobně jako u notebookových klávesnic.

  8. Souhlasím, že u notebooků je to experimentování většinou nešťastné a „smrsklé“ šipky jsou nanic. ThinkPady opravdu mají možná nejlepší klávesnice, jednu dobu jsem ho používal a byl jsem velmi spokojen. Teď mám jako pracovní notebook Dell Latitude 5511 a také nemá špatnou klávesnici na notebookové poměry.

    Co se PC klávesnice týče, tak před rokem a půl jsem si pořizoval kvalitní mechanickou klávesnici, po dlouhé době co jsem používal „obyčejné“. Nebyl jsem nadšený, že jsou prakticky jen s ANSI rozložením a US znaky, každopádně na to ANSI rozložení jsem si zvykl lehčeji, než jsem čekal a na ě,š,….,é jsem si holt dal drobný přelepky na kraj kláves.
    Podsvícení jsem chtěl nějaké normální, ale model co jsem chtěl měli jen v RGB verzi, tak jsem to zkousl….a ono v praxi si člověk alespoň nastaví barvu podsvícení přesně jakou chce. Blikající duhový blbosti jsou mi odporný, ale ono RGB znamená i, že si tam dáte světle modrou… 😀 Sice vám je pak líto peněz za to RGB, ale stejně u mechanických klávenic platíte hlavně za ty spínače. Co mě fascinovalo je, že ovládací program k tomu RGB má asi 2GB (víc než Valheim 😀 ), to jsem fakt nepochopil.
    Kdyby to někoho zajímalo, tak mám: Corsair STRAFE RGB MK.2, Cherry MX Silent Red

  9. Osobně sem to vyřešil šalamounsky. Na práci a běžné věci mám CHERRY KC 1000 – klasická membrána, tichá, přesná s tradičním CZ Layout – není co vytknout.
    A na hry mám za monitorem schovanou CHERRY MX Board 1.0, TKL – levná mechanika s poctivýma Cherry MX Red, podsvícení nechci, absenci numerického bloku beru jako výhodu – je to jen na hry, US Layout beru na hry jako výhodu kvůli dlouhému levému Shift.

  10. Upřímně i samotná numerická klávesnice je už přežitek.

    Uznávám, pro starší lidi je to jistě plus když spousta z nich ani neví, co shift dělá. Každopádně po koupi 13′ notebooku jsem došel k poznání, že numerickou vůbec nepotřebuju. Klávesnice je pak i u desktopu mnohem skladnější a v případě mechanických klávesnic i levnější. A není to jen můj osobní pohled, nevím jak ti starší, ale mladí programátoři už používají výhradně klávesnice bez numeriky. Není to zkrátka třeba, což dokazují i třeba klávesnice Ducky, které se vůbec nebojí těchto modelů bez numeriky u svých prémiových, drahách klávesnic.

    • Nemyslím si, že je to přežitek, jen ne každý píše hodně čísel. Ale pokud ano, tak je nesrovantelně pohodlnější to ťukat na numerické než lítat prstem z leva doprava a ještě u toho držet shift… Já bych si notebook bez numky nekoupil.
      Co se generace týče…vyrostl jsem v devadesátkách, takže už nejsem v té „nejmladší pracující“ generaci no. V práci programuji, ale je to jen část mojí práce (používám hlavně Rko na statistické výpočty), asi bych se vyloženě programátorem nenazval.

    • Záleží na tom, kolik potřebujete cvakat čísel a jak rychle.
      Beru vedle svého zaměstnání i víkendové brigády jako pořadatel různých závodních akcí (alespoň do loňska, teď mám kvůli kovidu celkem utrum).
      V podstatě sedím vedle rozhodčích na kraji stolu, beru od nich papíry a přepisuju to do tabulek, ze kterých vypadne pořadí soutěžících. Nesmím udělat překlep a na zapsání výsledků ze šesti papírů (např. se 14cti číselnými údaji na každém) mám cca 2 minuty než dojde další várka, takže v podstatě nesundám pravou ruku z numerické klávesnice a šipek, zatímco v levé držím papír. Jednou jsem to zkoušel s náhradním notebookem bez numerické klávesnice. Po šesti hodinách jsem měl úplně hotové prsty, bolavou ruku a byl jsem strašně pozadu, takže kvůli mne museli na půl hodiny zastavit vyhlašování, než jsem mohl dodat pořadí a vytištěné diplomy.
      Takže nesouhlasím, že je to jen pro starší lidi, ale záleží na druhu práce.

    • reagujem na: Neo polni tinnit crga 26.4.2021 at 13:49
      Upřímně i samotná numerická klávesnice je už přežitek.

      ja to totalne nezmyselne vyjadrenie cloveka ktory asi v zivote moc numeru nemusel pouzivat.
      To ze sa to da suplovat cez Shift je jedna vec, ale ako ste zabudli dodat potrebujem na to dve ruky!!!
      Skuste si vsimnut napr pokladnicku, uctovnicku alebo obsluhu v stavkovej kancelarii, ked jednou rukou riesi jednu vec a druhou beha po numere, a to este v dnesnej dobe ked na hornom rade ma kazda klavesa minimalne 3 az 4 funkcie, to by namiesto chybajuceho numbloku mali ist na prioperovanie tretej ruky :P.
      PS: caps by mohol iste prec, tak isto scrolllock-na to mame mys, a chcem dvojriadkovy enter.
      PS1: doteraz pouzivam Logitech G15 membranu a desim sa dna ked mi odide.

  11. Čo tam po rozložení kláves. To bežný užívateľ internetu tak nerieši. Dnes je ale tuším dosť dôležité, či ma klávesnica ten trápny kábel, alebo nie. Čo je vec, ktorá mi nikdy nešla do hlavy. Ešte u myši sa to pochopiť dá, ale u klávesnice…

  12. Klávesnice napříč všemi prostředky je nejzastaralejší a nejhorší součást jakékoliv sestavy, ať už je sestava vyrobena jako jeden kus – například notebook, nebo zda jde o příslušenství, tedy o samostatnou klávesnici v podstatě zapojitelnou do jakékoliv sestavy. Docela by mne zajímalo, je li možné pořídit nějakou klávesnici jako stavebnici, kde by bylo možné volit libovolný počet řad, i rozmístění kláves včetně těch které mění význam stisku další klávesy, nebo jejich kombinace.
    Povšiml jsem si, že existuje i tzv. evropská klávesnice, na které lze bez jakéhokoliv dalšího přepínání napsat libovolný znak používaný v Evropě. Psát text obsahující slova ve dvou nebo třech jazycích do jediného souboru většinu uživatelů odradí, a vrátí se často raději k papíru a tužce.

    • Stavebnice klávesnice existují, člověk může postavit ultrakompaktní 40% klávesnici i 100%, skutečný fanda klávesnic začne být fandou až když si postaví vlastní 🙂

      Může si vybrat tělo, desku, spínače a to klidně pro každou klávesu jiný, keycaps – různá výška, profily, tvar, dokonce může mít na zakázku ručně vyrobené – vymodelované. Může používat různé stabilizátory, tlumiče dorazu, vycpávání těla, lubrikace, někdy dokonce i modifikace jednotlivých spínačů.. Tady je video s jednoduchou modifikací Keychron klávesnice, stačí kouknout na začátek jak píše na out of box a pak na konec jak píše na modifikované klávesnici. Zvuk je odlišný. https://www.youtube.com/watch?v=fvJ4AXRmWt4

      Problém ale může být cena, nejlevněji to vyjde na několik tisíc a horní hranice… záleží kam až člověk chce jít a co vše si vymyslí.

  13. No já se děsím dne, kdy mi klekne moje G15 – 13let a zatím drží. Sehnat něco podobného už nejde:-( Zvykl jsem si na G klávesy, kde mám udělané zkratky a když jsem na nějaké obyč klávesnici, tak je pořád hledám. Prostě zvyk. Plus jednoduchý displej, kde si kontroluji teploty a vytížení 😀
    Když jsem se jen tak díval co se dnes prodává, to je děs. Nemám problém zaplatit si za kvalitu, ale když to co člověk chce není k sehnání je to problém.

  14. Napadly mne dvě varianty.
    Ta první spočívá v návratu před použití diakritiky. Tedy aa=á, a tak podobně. Prostě po přihlášení na cizím počítači v zahraničí, kde budou národní klávesy s největší pravděpodobností vždycky chybět, by se diakritika v k l á d a l a právě tímto způsobem. V textu zobrazeném i uloženém by se text zobrazoval již s diakritikou tak, jak jsme zvyklí. Pouze při jeho vkládání by bylo možné použít libovolnou klávesnici, která je právě k dispozici, tedy i tu na které chybí čárka nad písmenem stejně jako háček, a podobně by byly stanoveny dohodnuté způsoby jak vložit kterékoliv písmeno s diakritikou pomocí vložení kombinace několika písmen bez diakritiky po sobě.
    Ta druhá spočívá v tom, že by na určitém místě měl uživatel uloženo své vlastní rozložení klávesnice. Po tom co by se kdekoliv na světě přihlásil k tomuto profilu, stáhl by si toto rozložení (pokud možno stiskem jediné klávesy,) a od tohoto okamžiku by se klávesnice počítače na kterém se přihlásil už chovala přesně stejně jako ta jeho kterou používá doma.

    • To první je hloupost, protože neumožňuje napsat dvě stejné samohlásky vedle sebe. Člověk by napsal pootočit a ono by to přepsalo jako pótočit.
      To druhé je reálné. Až přejdeme se vším do cloudu, tak po přihlášení ke svému účtu budeme mít samozřejmě nastavenu i svoji klávesnici. Ovšem nijak to neřeší, když potřebujete pracovat na cizím počítači (i účtě).

      • Samozřejmě máte pravdu. Představoval jsem si systém, kde by pokud možno všechny podobné situace byly předem ošetřeny, například tím, že v případech kde pomocí oo má být vloženo skutečně ono oo a ne ó bude po onom oo záměna za ó blokována stiskem jediné určité předem libovolně zvolené klávesy, nebo jejich kombinace. Například oo (následované čímkoliv) dá ó, ale oo.: dá zase jen oo.
        Nelze to celé vymyslet v potřebné kvalitě za 5 minut, a samozřejmě by to zvláště zpočátku procházelo postupným vývojem od kterého bych očekával hlavně zjednodušení a stanovení pravidel, o kterých by nebylo potřebné příliš zbytečně dumat.
        Jediným účelem by bylo sjednocení chování libovolného uživatele na kterékoliv klávesnici na světě, kterou by byl nucen použít jako jedinou, kterou má k dispozici. Nejsem podobným nápadem nijak zvlášť nadšen, jde mi pouze o to, aby se došlo k řešení, ve kterém by byly ošetřeny všechny hrozící kolizní momenty, které práci ztěžují, nebo přímo znemožňují.

  15. Článek se letmo dotkl jedné věci, která mě štve na eshopech; nedostatečné filtrování u klávesnic. Procházet všechny je dost otravné…

    Jinak ty zprasené šipky jsou fakt hnus. Numerický blok v klávesnici nechci. Nejvíc mě vytáčí, že s tím všichni pořád experimentují. Třeba i notebooky ve stejné řadě mají každý rok jiné rozložení, což je opruz.

    Co se světlé klávesnice týče, tak mi to nutně nevadí, pokud nemá bílé popisky a podsvícení. Zenbook um/ux431 má takové žluté/zlaté podsvícení a s čitelností a to je ok. Ale zase na ní jde vidět více nečistoty.