AMD E-350 vs. Intel Atom D525: souboj trpaslíků

0

AMD Fusion proti podivnému spolku Intelu a Nvidie

Souboj platformy AMD Brazos zastoupené APU E-350 proti společné platformě Intelu a Nvidie (CPU Atom D525 a GPU Nvidia Ion Next-gen) v herním výkonu a v plynulosti přehrávání HD videa i 3D Blu-ray jste si mohli přečíst před několika týdny a jelikož tvoří v podstatě první i druhý díl celého souboje (dnes to nebude primárně o souboji grafické části, ale takřka čistě o procesorech), musíme jej viditelně připomenout:

Fusion APU poprvé

Testům procesorů rodiny Intel Atom a později i AMD série C a E jsme se na ExtraHardware dlouho vyhýbali. Výrobci s nimi totiž cílí především do notebooků, all-in-one počítačů či úsporných dedikovaných serverů. Tedy buď do vod sesterského magazínu ExtraNotebook, nebo do oblastí na okraji zájmu EHW. Nastupující souboj Sandy Bridge vs. Llano nás však tak trochu přinutil ke zpětnému ohlédnutí a změření těchto nejnižších výkonnostních pater pro vytvoření si té správné reference.

O Fusion začala AMD hodně hlasitě mluvit již o mnoho let dříve, jak to tak ale u „revolučních“ věcí bývá, došlo nakonec k odkladům. Mezitím měli v AMD alespoň čas vymyslet po vzoru CPU a GPU název APU, tedy Accelerated Processing Unit. Tato zkratka tedy v současnosti náleží všem procesorům AMD integrujícím v sobě funkce procesoru, severního můstku čipové sady včetně paměťového řadiče a grafického jádra. Kolem APU už má AMD dvě platformy, mimo Brazosu ještě zbrusu nový Lynx se čtyřjádrovými procesory Llano. Ty byly odkládány hlavně kvůli čekání na 32nm výrobní proces, bez něhož by bylo jen stěží možné integrovat čtyřjádrový procesor s už relativně výkonnou grafikou dohromady. To už bychom odbočovali, takže zpět k E-350 a dalším levným APU.

Platforma Brazos je tvořena buď APU Zacate (série E, Radeon HD 6310) nebo APU Ontario (série C, Radeon HD 6250) ve spojení s čipsetem či dnes již jen jižním můstkem Hudson-M1. Snad vás to trochu vyvedlo z chaosu názvosloví, dobrý přehled dává také tabulka z článku na ExtraNotebooku:

Procesory platformy AMD Brazos
  APU CPU GPU model GPU spotřeba
           
AMD E-350 Zacate 2 jádra @ 1,6 GHz 80 SP @ 500 MHz Radeon HD 6310 18 W
AMD E-240 Zacate 1 jádro @ 1,5 GHz 80 SP @ 500 MHz Radeon HD 6310 18 W
           
AMD C-50 Ontario 2 jádra @ 1,0 GHz 80 SP @ 280 MHz Radeon HD 6250 9 W
AMD C-30 Ontario 1 jádro @ 1,2 GHz 80 SP @ 280 MHz Radeon HD 6250 9 W

Kromě Zacate, Ontaria či Brazosu jste určitě často slyšeli také slovo Bobcat. To je kódové označení jednoho CPU jádra ve zmíněných APU a jeho architekturou se můžete pěkně probrat v článku Bulldozer a Bobcat, dvě nové architektury AMD. Ve zkratce si připomeňme, že Bobcat je podobnější jednomu jádru procesorů Athlon či Phenom o něco více než je to v případě Atomu a Core u Intelu. Především se jedná o moderní architekturu schopnou těžit z vykonávání instrukcí mimo pořadí (out-of-order). Toto je fundamentální rozdíl oproti in-order Atomu a často najdete přirovnání Pentium (= Atom) a Pentium Pro (= Bobcat). Nebo spíše Pentium MMX a Pentium II, to byly pro většinu uživatelů na desktopu dvě po sobě jdoucí architektury Intelu s tímto zásadním rozdílem.


Bobcat je nejen CPU jádrem prvního APU (Fusion) AMD, ale hlavně první opravdovou odpovědí na Atom a střelou do jeho trhu

Jen frekvence nejsou tentokrát na straně „Pentia II“ (= čti Bobcatu). In-order pipeline Intel nezvolil totiž pouze ze svévůle či kvůli ochraně svých dražších procesorů. Komplikovanější Bobcat zvláště v integraci s relativně výkonným Radeonem potřebuje konkurenceschopné TDP, takže AMD i s pokročilejším výrobním procesem musí držet frekvence trochu níže. Na konec vyprávění o Brazosu jsem si pro vás nechal tabulku věnující se guláši ohledně kategorizování různých desktopových sestav procesor plus grafika do programu AMD Vision (ještě bez Llana). Trochu se to váže k detekčnímu screenshotu z HWinfa32 ukazujícímu testovanou sestavu se Zacate

Atom, jakoby nechtěné dítě Intelu

Když Intel bez velké pompy začal s levnými procesory Atom, nikdo asi netušil, co všechno v IT budou nakonec tito staronoví-ale-hlavně-ekonomičtí hlemýždí pracanti znamenat. Tyto procesory podstatě odstartovaly éru netbooků, pád cen notebooků i těžké časy kdysi výhradně luxusní kategorii subnotebooků, vytvořily prostor pro stavbu domácích serverů zastupujících NASy a ještě kupříkladu začaly výrobce lákat k tvorbě all-in-one PC ve větší míře. Bylo toho hodně a nebýt toho, že Intel navrhnul Atomy tak, aby zaostávaly i za slabšími či ULV členy rodiny jeho procesorů, mohlo to od něj být podřezání si vlastní větve. Mimochodem, kdo si dnes ještě vzpomene na první „netbook“ Eee PC od Asusu se strašlivým SSD integrovaným na základní desce a rozlišením dnešních smartphonů?

Právě první Atomy ve spojení s netbooky v nejslabších přípustných konfiguracích (v lepším případě 1 GB RAM a alespoň klasický pevný disk) a nedej bože osazenými náročným operačním systémem Windows Vista nakonec způsobily, že si spousta uživatelů zafixovala rovnici Atom = hlemýždí procesor. Šok po přechodu z desktopu (toho času běžně 3GHz dvoujádra Athlon X2 nebo Core) nebo i klasického notebooku (také již dvoujádra plnokrevných moderních procesorů kolem 2 GHz) byl tak velký, že spousta běžných věcí trvala zdánlivě věčnost. Na spuštění nějaké novější hry nebo videa ve vyšším rozlišení člověk neměl raději myslet, smrtící byla i webová stránka s vícero flashovými bannery.

Od té doby se ale svět trochu změnil. Po uvedení Windows 7 se dalo s 1 GB RAM jakžtakž přežít, netbooky s nepoužitelně mizernými SSD zmizely, 7″ s 800 na já-nevím-kolik bylo nahrazeno minimálně 9″ s 1024 × 600 px a především i do netbooků se pro zájemce začaly dostávat dvoujádrové Atomy. Pro zájemce je podstatné, protože Intel novinářům a potažmo IT geekům připomínal, že ve světě „normálních“ lidí a „běžných“ věcí, které po počítači chcete, Atom zastane práci bez problémů. Jelikož nejsem normální, nebudu posuzovat tuto pravdu, každopádně dvoujádrový Atom už je procesorem podstatně použitelnějším.

Rozdíl v odezvě Windows při běžném používání (brouzdání po webu apod.) pozná podle mě i ten nejskromnější a nejméně geekovský uživatel a jestliže 1,6GHz Atom měl vinou své architektury (in-order) navržené pro jednoduchou výrobu a nízké energetické nároky výkon srovnatelný s 900MHz out-of-order Pentiem III, tak dva takovéto procesory už zastanou jednoduše dost. Tedy dokud Atom nenarazí na nějakou čistě jednovláknovou a přitom náročnou aplikaci. Pak je zle.


Srdce, plíce a játra Asus AT5IONT: vlevo nahoře Nvidia GT218 aka Ion Next Gen, kolem ní grafické paměti, vpravo nahoře Atom Pineview-D skrývající dvě jádra a v tomto případě vypnutou grafiku GMA 3150, vpravo dole pak obstarožně vypadající jižní můstek Intel NM10

Genezi Atomů a představení druhé generace máme shrnuto v článku o platformě Pine Trail, model D525 s dvěma jádry o taktu 1,8 GHz do něj přišel až později. V době uvedení Pine Trail (už je to dost dlouho) se také nepočítalo s podporou DDR3, D525 na AT5IONT už ale samozřejmě doprovodit pamětmi DDR3 SO-DIMM musíte.

Parametry vybraných procesorů z testu

Výrobce Intel  Intel  Intel Intel Intel Intel
Řada Atom Pentium Dual-Core Pentium Core i3 Core i3 Core i5
Model D525 E6500 G6950 530 2100 2300
Frekvence 1,8 GHz 2,93 GHz 2,8 2,93 GHz 3,1 GHz 2,8 GHz
Turbo 3,1 GHz 3,1 GHz
Kódové označení 2 2 2 2 (4) 2 (4) 4
Jádro Pineview-D Wolfdale Clarkdale Clarkdale Sandy Bridge Sandy Bridge
L1 cache 2× 56 kB 2× 64 kB 2× 64 kB 4× 64 kB 2× 64 kB 4× 64 kB
L2 cache 2× 512 kB 2048 kB 3072 kB 2× 256 kB 2× 256 kB 4× 256 kB
L3 cache 4096 kB 3072 kB 6144 kB
FSB/HT/QPI 800 MHz (QDR) 1066 MHz (QDR) 2,5 GT/s 20 Gb/s 20 Gb/s 20 Gb/s
Násobič 9 11 21 22 31 28
Výrobní proces 45 nm 45 nm high-k 32 nm high-k 32 nm high-k 32 nm high-k 32 nm high-k
Velikost jádra 87 mm² (s GPU) 82 mm² 81 (+114) mm² 81 (+114) mm² 131 mm² 216 mm²
Počet tranzistorů 176 mil. (s GPU) 228 milionů 383 (+ 177) mil. 383 (+ 177) mil. 504 milionů 995 milionů
TDP 13 W 65 W 73 W 73 W 65 W 95 W
Patice FCBGA559 775 1156 1156 1155 1155
Výrobce AMD AMD AMD AMD AMD AMD
Řada E Athlon II X2 Athlon II X3 Athlon II X4 Phenom II X2 Phenom II X4
Model 350 250 435 645 550 BE 965 BE
Frekvence 1,6 GHz 3,0 GHz 2,9 GHz 3,1 GHz 3,1 GHz 3,4 GHz
Turbo
Počet jader 2 2 3 4 2 4
Kódové označení Zacate Regor Rana Propus Callisto Deneb
L1 cache 2× 64 kB 2× 128 kB 3× 128 kB 4× 128 kB 2× 128 kB 4× 128 kB
L2 cache 2× 512 kB 2× 1024 kB 3× 512 kB 4× 512 kB 2× 512 kB 4× 512 kB
L3 cache 6144 kB 6144 kB
FSB/HT/QPI 2 GB/s (UMI) 4 GHz (DDR, HT) 4 GHz (DDR, HT) 4 GHz (DDR, HT) 4 GHz (DDR, HT) 4 GHz (DDR, HT)
Násobič 16 15 14,5 15,5 15,5 17
Výrobní proces 40 nm 45 nm SOI 45 nm SOI 45 nm SOI 45 nm SOI 45 nm SOI
Velikost jádra 75 mm² (s GPU) 117 mm² 169 mm² 169 mm² 258 mm² 258 mm²
Počet tranzistorů ??? milionů 234 milionů ~300 milionů ~300 milionů 758 milionů 758 milionů
TDP 18 W 65 W 95 W 95 W 80 W 125 W
Patice BGA413 AM3 AM3 AM3 AM3 AM3

Plocha jádra je především u Zacate dost matoucí, neboť grafické jádro zabírá opravdu podstatnou část. Oproti tomu jednoduchá DX9 grafika u Intelu takový podíl logicky nemá. Při součtu ploch Pineview-D a Nvidia GT218 bychom se dostali úplně jinam.


Schéma čipu AMD Zacate

Gigabyte GA-E350N-USB3 a Asus A5IONT-Deluxe

Nebojte, nebudu se pokoušet srovnávat jen velmi těžko srovnatelné, přesto bych se s vámi rád podělil o několik postřehů nasbíraných při poměrně dlouhém soužití s oběma deskami.

Gigabyte GA-E350N-USB3

Ačkoli je E350N formátu mini-ITX, nabídne vám překvapivě skoro to samé co běžné desky větších desktopových formátů. Bez potíží osadíte i delší grafickou kartu, dvě běžný moduly DIMM, čtyři zařízení SATA a pokud se podíváte kousek níže na obrázky z BIOSu, určitě mnoho rozdílů oproti třeba vaší full ATX desce pro Athlon či Phenom nenajdete.

Takhle na první pohled je určitě odrazující malý větráček na jediném pasivu. Ten si zpočátku bzučel kolem 46 dBA (měřeno ze 20 cm), což by bylo možné umíštěním do ne úplně děravé skříňky utlumit. Bohužel však po delším provozu docházelo k prvním známkám opotřebení ložisek a všelijaké nepravidelné pazvuky by už otravovaly i lidi s horším sluchem. Oproti zdánlivě pasivní Asusce níže to však není minus. K dalšímu vysvětlení se ještě dostaneme, ale v podstatě bych vám doporučil prostě tento větráček vypnout a chladit systémovým ventilátorem.

Jelikož je E350N vybavena jak porty USB 3.0 a SATA 6 Gb/s, tak zůstala zachována možnost připojit PS/2, musíme Gigabyte za návrh povětšinou chválit. Objevil jsem však jednu mouchu a ta se týká špatně odstíněných grafických výstupů. Kvůli využívání monitoru k benchmarkování dvou sestav jsem v podstatě omylem vyzkoušel analogový D-Sub a nestačil se divit. Při aktivitě sítě, procesoru a disku (stahování z webu) po obraze přejížděly pruhy. Co bylo trochu horší, tak drobné nedostatky jako shluk třepotajících se pixelů jsem objevil i na DVI. Jen HDMI byl zcela nepostižen. Záležitost kusu vyloučit nemohu.

 

 

 

Asus AT5IONT-I Deluxe

AT5IONT-I v provedení Deluxe stojí dvojnásobek toho, co běžná deska s Atomem D525 a Ionem či právě Gigabyte E350N-USB3. Co tak zázračného za těch 5000 Kč dostanete?

První odpovědí bude asi krásné pasivní chlazení. Ale pozor. Při benchmarkování na stole měl Atom už v idle kolem 70 stupňů Celsia, v zátěži docházelo k throttlování, procesor se přehříval. Vše vyřešila Nanoxia FX12-2000 položená na rozměrný pasiv a pro stavitele malého PC s touto deskou mám upozornění: bez nějakého systémového ventilátoru to jednoduše nepůjde.

Od ceny desky při srovnávání s konkurencí musíte odečíst také zdroj, 65W je totiž součástí balení. Nejen adaptér, ale celá deska nápadně připomíná notebookový svět. Asus zde tedy buď prodává své zkušenosti z toho byznysu, nebo jednoduše vzal notebookovou desku a přiohnul ji pro desktop. Tak či onak, deska bude požehnáním pro všechny, kdo si chtělí postavit miniaturní počítač do elegantní skříňky vyžadující externí napájecí adaptér (napadá mě třeba Nexus Psile – všimněte si, že se systémovým ventilátorem je stejně počítáno), naopak znechutí všechny kutilštější a především na běžná PC zvyklé uživatele: BIOS je taky jako u notebooku (takže toho moc nenastavíte). místo DIMM sháníte SO-DIMM, PCIe ×4 (elektricky PCIe ×1) bude rozumné grafikou rozhodně neosazovat a pouze dva SATA se snoubí s dodávanou rozdvojkou Molex-SATA-SATA.

 

 

 

Použité testovací sestavy a návod k použití grafů

Testovací sestavy a konfigurace u procesorů ve srovnání

Platforma LGA 1155 byla zastoupena konfigurací:

  • základní deska: Intel DP67BG (Burrage)
  • paměti: 4× 1 GB Kingston DDR3-1866, 1,5 V (nastaveny na 1333-8-8-8-24-1T)

Pro procesory AMD AM3 (Phenom II a Athlon II) byla použita:

  • základní deska: Gigabyte GA-MA790FXT-UD5P (AMD 790FX), BIOS F7 (F8c pro 1090T, F8k pro 1055T, F8m pro Athlon II X4 645)
  • paměti:

    4× 1 GB Kingston DDR3-1866, 1,5 V (nastaveny na 1600-8-8-8-24-2T, 1,75 V)

Jádro testovací sestavy pro platformu Intel LGA 1156 bylo tvořeno těmito komponentami:

  • základní deska: Gigabyte GA-P55A-UD4 (Intel P55), BIOS F11
  • paměti: 4× 1 GB Kingston DDR3-1866, 1,5 V (nastaveny na 1333-8-8-8-24-1T,
    pro Pentium G6950 potom na 1066-7-7-7-20-1T, 1,64 V)

Kvůli LGA 775 jsem oprášil tyto komponenty:

  • základní deska: Asus Rampage Extreme (Intel X48), BIOS 0501
  • paměti: 4× 1 GB Kingston DDR3-1800, 1,9 V (nastaveny na 1333-8-8-8-24-1T, u Pentia DC na 1066-7-7-7-1T)

U Bloomfieldu a Gulftownu pak takto:

  • základní deska: Gigabyte GA-EX58-UD5 (Intel X58), BIOS F11
  • paměti: 3× 1 GB Kingston DDR3-1866, 1,5 V (nastaveny na 1333-8-8-8-24-1T, 1,5 V u Extreme a 1066-7-7-7-20-1T u Core i7-920)

A všechny platformy měly společné tyto komponenty:

  • grafická karta: Nvidia GeForce GTX 280, 1024 MB    
  • pevný disk: Intel X25-M Gen2, 160 GB (SSD)   
  • zdroj: Corsair CMPSU-650TX    
  • mechanika: Toshiba SD-H802A, HD DVD, DVD-ROM  
  • chladič procesoru: Noctua NH-C12P, 1350 rpm
  • operační systém: Windows 7 Enterprise, 64-bit
  • ovladače GPU: Nvidia ForceWare 196.21, GeForce PhysX: off

Za zapůjčení základních desek EX58-UD5, P55A-UD4 a 790FXT-UD5P děkujeme společnosti Gigabyte.

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR3 děkujeme společnosti Kingston

Kingston

Za poskytnutí chladiče Noctua NH-C12P a teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
společnosti RASCOM Computerdistribution

Jak na interaktivní grafy 2.0

  1. Pokud se vám nelíbí písmo se stíny, velmi snadno je vypnete v Nastavení. Máte-li ještě problémy s rychlostí zobrazování, můžete v Nastavení povypínat také animace. 
  2. V základním nastavení jsou pruhy seskupeny dle úhlopříčky monitory a dále seřazeny dle naměřené hodnoty (vzestupně, či sestupně pak podle toho, je-li zrovna vyšší = lepší či naopak). Toto můžete snadno změnit zvolením řazení dle naměřené hodnoty v testu, seskupením třeba podle matrice apod.
  3. Po najetí myší na některou z položek (třeba na HP ZR24w) se z této stane 100 % (základ) a ostatní položky se spočítají podle ní. Všechny absolutní hodnoty se změní na relativní. Zpět se změní, až kurzor myši opustí oblast s názvy položek (v tomto případě procesorů).
  4. Budete-li chtít nějakou položku (monitor) v grafech sledovat, můžete si její pruh libovolně obarvit. Stačí klepnout levým tlačítkem myši na barevném pruhu a vybrat si z palety. Máte-li povoleny cookies, mělo by vám nastavení vydržet i pro další grafy v dalších kapitolách.
  5. Cenu a další základní parametry (například rozlišení či úhlopříčku) můžete zobrazit kdykoliv v každém grafu: stačí u vybraného procesoru najet kurzorem myši nad pruh s hodnotou (měření) a chvíli počkat. Objeví se jako plovoucí nápověda (tooltip).
  6. Zámek základu (monitor, který se stane těmi 100 % a od něhož se odvíjí další relativní hodnoty) aktivujete pomocí současného stisku klávesy CTRL a levého tlačítka myši nad procesorem (či jeho pruhem v grafu), který chcete uzamknout.
  7. Před prvním použitím grafů si pro jistotu vyprázdněte cache prohlížeče (zřejmě bude stačit refresh) a v případě problém smažte i příslušné cookies.
  8. Interaktivní grafy 2.0 jsou kompatibilní s prohlížeči Firefox (testovány verze 4.x), Opera (testováno s 11.x), Internet Explorer 8 a 9 (verze 7 a starší už nejsou podporovány) a Chrome (zde mají tooltipy hranaté rohy namísto kulatých).
  9. V případě problémů se nejdříve ujistěte, že máte v prohlížeči povoleny skripty i cookies, dále splnění bodů 7 a 8, teprve potom nám chybu prosím co nejpřesněji reportujte. Jedná se o první ostré nasazení grafů, takže i přes delší testování autorem a redakcí při komplexnosti aplikace určitě ještě nějaké mouchy v nějaké kombinaci objevíte.

Zasloužená reklama:

Autorem enginu interaktivních grafů na ExtraHardware je Lukáš Prvý, který opravdu umí v makrech pro Office (VBA), JavaScriptu, XHTML a asi i v lecčems dalším neuvěřitelné věci v krátkém čase. Budete-li na váš web potřebovat nějakou skutečnou vyšší dívčí, můžete jej už teď kontaktovat na e-mailu LukasPrvy(zavináč)email.cz

Video (konverze přes CPU a přehrávání HD videa na YouTube) a hudba

Přehrávání HD videa na YouTube

Náš věrný čtenář s přezdívkou tralalák mi mezi tipy na zajímavé testy těchto úsporných procesorů dal i vyzkoušení plynulosti přehrávání videa na YouTube. To jsem provedl už v testu integrovaných a nejlevnějších grafik, tam jste ale mohli vidět pouze screenshot z okenního přehrávání 1080p streamu a komentář k plynulosti (a příkonu sestavy) při playbacku ve fullscreenu. Bohužel jsem neměl k dispozici desku bez Ionu (kde by se musel Atom D525 spolehnout na svou integrovanou grafiku), takže to jednoduše oproštěno o vliv GPU úplně nebude. O to blíže to bude ale asi praxi, netbookům i all-in-one počítačům. Těch je s Ionem druhé generace ve spojení s Atomem jistě dost a dost.

Abych ilustroval to, co vám stručně popíšu nakonec slovy, natočil jsem zrcadlovkou velmi neumělé video. To má čistě a jen dokumentační charakter, bohužel z něj neplynulost vinou dané snímkové frekvence videosekvencí DSLR odečtete spíše jen srovnávacím způsobem. Bylo to ale takto:

  • po přepnutí na kvalitu 1080p, ale stále s videem v malém okně prohlížeče nemá s plynulostí ani Atom D525 + Ion, ani E-350
  • přepnutí do celoobrazovkového režimu v rozlišení monitoru 1920 × 1080 px znamená pro Atom D525 + Ion časté trhání a velmi rušivou neplynulost testovaného traileru Avatara
  • po přepnutí do kvality 720p je video na D525 + Ion ve fullscreenu téměř plynulé, občasné zaškubnutí se ale koná i při předem už zcela načteném videu
  • 720p přes celou obrazovku naopak E-350 nedělá sebemenší problém, vše jde opravdu hladce
  • 1080p ve fullscreenu na E-350 je srovnatelné zhruba se 720p na D525 + Ion. Tedy skoro plynulé, s občasným záškubem v některých scénách.

 

Konverze videa (silou CPU)

 

x264 benchmark

x264 benchmark testuje výkon procesoru při převodu videa v rozlišení 720p s použitím kodeku H.264. Benchmark je ke stažení na TechARP.com, používáme výsledky z náročnějšího druhého průchodu.

VirtualDubMod + DivX 6.8.4

VirtualDubMod slouží pouze jako rozhraní pro převod 400MB souboru MPEG-2 (.VOB) ve standardním DVD rozlišení do .AVI s kodekem DivX. Experimentální podporu SSE4 necháváme vypnutou, volba Enhanced multi-threading je naopak zapnuta. Předvolen je profil Home Theater a kvalita Balanced.

VirtualDubMod + XviD 1.2.2

I XviD už v novějších verzích podporuje práci na více jádrech procesoru.

Windows Media Encoder 9

1TB full HD video pořízené Frapsem ve hře Empire: Total War je převáděno do WMV9 720p, 5,5 Mb/s.

PCMark Vantage


Následující dva testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):


Následující dva testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):


Průměrný výkon v testech převodu videa

Nero AAC

Ten samý WAV je pomocí prostřednictvím volně stažitelného kodeku Nero AAC převáděn do MP4 (AAC).

PCMark Vantage


Následující tři testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):

Bitmapová grafika, fotografie

Paint.NET

Pro testování výkonu ve volně šiřitelném bitmapovém editoru používáme rozhraní TPUbench a benchmark PdnBench.

Zoner Photo Studio 13 x64

 

ZPS 13 je oproti verzi 12 důslednější ve využití více procesových vláken. V jednom sub-testu jsou prováděny dávkové operace nad 56 fotografiemi ve formátu JPEG, v dalším je převáděno 96 fotek ve formátu RAW (CR2 z přístroje Canon a Adobe DNG z DSLR Pentax) do JPEG.

Autopano Giga 2.0.6

Fantastický program pro automatizovanou tvorbu panoramat umí využít až 16 procesových vláken a je schopen zapojit i GPU (k testování procesorů této možnosti nevyužívám). Pro tříjádrový Athlon je rychlejší zvolit čtyři procesy (namísto dvou), pro šestijádrový Phenom pak osm. Naopak šestijádrový Core i7-980X s HyperThreadingem běží rychleji s osmi vlákny a nikoli s šestnácti (mezistupně, jako třeba tři, šest anebo dvanáct vláken program nenabízí).

AutoStitch

AutoStitch sice není tak dokonalý jako Autopano Giga, ale také nestojí 260 EUR (demo bylo svého času zcela zadarmo) a popravdě je na automatickou tvorbu panoramat schopnější než třeba Zoner Photo Studio.

Everest PhotoWorxx

Jakýsi dílčí test výkonu procesoru při práci s fotografiemi nabízí i Everest. Už dříve jsem si všiml, že nemá rád tříjádrové procesory (u starší verze test snad ani nedoběhl), dnes na tří- a šesti- jádrech běží pomaleji než na dvou- a čtyřjádrech (poměrně).

Rendering

Byla to sice doba, ale screenshoty s kompletním testem Cinebench na disku testovací sestavy mám. Časově jsem nevydržel jen 3Ds Max 2011, proto není spočten průměr z renderingu. Výsledků z renderingu, převodů videa a bitmapové grafiky si opravdu važte, strávil jsem nad nimi mládí. Viz například jen časy ve Frybenchi:

Frybench

Postup měření v programu Frybench je popsán v tomto článku. Vaše výsledky můžete ukázat a s dalšími konfiguracemi srovnávat zde: Frybench – výsledky.

Cinebench R11.5

Poslední verze benchmarku výkonu v Cinema 4D.

E-350 (vlevo)

Atom D525

Cinebench R10

Cinebench je benchmark snažící se nastínit výkon procesorů při renderingu v CAx programu Cinema 4D společnosti Maxon. Používáme x CPU benchmark (vícevláknový).

E-350 (vlevo), Atom D525 (vpravo)

 

 

POV-Ray v3.7

Beta verze freeware raytraceru POV-Ray umožňuje využít vícejádrové procesory. Pro testy používáme jednu ze scén mezi příklady dodanými s programem: chess2.pov a rozlišení 800 × 600 px bez anti-aliasingu.

Blender 2.48

Pro testování v 3D modeláři Blender používáme standardní nastavení a model flyingsquirrel.blend.

Aplikační výkon v testech PCMark Vantage, multi-tasking

PCMark Vantage

PCMark Vantage prověří celý počítač a je to tzv. polosyntetický benchmark. Obsahuje fragmenty skutečných aplikací, renderuje například webové stránky v prohlížeči s více záložkami, pracuje hromadně s fotkami a občas některé činnosti dělá současně. Zejména u nejsilnějších procesorů současnosti už nejsou jeho výsledky zcela spolehlivé a kolikrát nepomůže ani trojité opakování (a buď průměrování, či braní nejlepšího výsledku). Celkové skóre PCMarku Vantage je hodně ovlivněno tím, jak se „pevný disk“ zrovna vyspí, mnoho jeho dílčích (a hlavně multi-taskingových) testů však považuji stále za dobré.

 

 


Následující dva testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):

 

 


 

Následující dva testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):

 


 

 


Následující tři testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):

 


 


 

Následující tři  testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):

 


 

 


 

Následující tři  testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):

 


 

 

Komprese souborů a šifrování

WinRAR

 

7-zip

Zlib (Everest)

Jeden dílčí test komprese souborů nabízí i Everest:

PCMark Vantage

TrueCrypt 7

Testy pochází z integrovaného benchmarku (Tools, Benchmark), nastaveno 100 MB.

Při zprůměrování osmi dílčích testů TrueCrypt dostaneme tento shrnující graf:

Prvočísla, PI, šachové úlohy, fraktály, MIPS, FLOPS, MMX/SSE, .NET

Fritz Chess

Benchmark simulující počítání šachových kombinací skutečného šachového programu Fritz.

Everest 5.3, CPU Queen

Především diagnostický nástroj Everest obsahuje i několik syntetických benchmarků, čistě procesorový CPU Queen či výpočty fraktálů.

wPrime 2.0

Vícevláknová obdoba jednoduchého benchmarku SuperPI (samozřejmě se nepočítá Ludolfovo číslo, ale prvočísla).

SuperPI mod XS 1.5

Výpočet Ludolfova čísla na milion desetinných míst.

MaxxPI2

Opět počítání pí, ale modernějším vícevláknovým kódem.


Webové prohlížeče, HTML, Java, JavaScript, Flash


Následující tři  testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):


Průměrný výkon

Propustnost a latence pamětí, cache, mezijádrová komunikace

U všech platforem (AMD AM3, Intel LGA 1366 i LGA 1156) jsem se pokusil o nějaké typické bezproblémové nastavení pamětí DDR3, přesněji to bylo takto (LGA 1156 a AM3 4 GB v dual, LGA 1366 3 GB v triple channel):

  • 4× DDR3-1600, 8-8-8-24-2T: Phenom II X6 1090T (Thuban, 3,2 GHz) a 1055T (2,8 GHz), Phenom II X4 980 BE (Deneb, 3,7 GHz) a 965 BE (Deneb, 3,4 GHz), Athlon II X3 435 (Rana, 2,9 GHz), Athlon II X2 250 (Regor, 3,0 GHz)
  • 4× DDR3-1333, 8-8-8-24-1T: Athlon II X4 645 (Propus, 3,1 GHz)
  • 3× DDR3-1333, 8-8-8-24-1T: Core i7-980X (Gulftown, 3,33 GHz), Core i7-975 XE (Bloomfield, 3,33 GHz)
  • 3× DDR3-1066, 7-7-7-20-1T: Core i7-920 (Bloomfield, 2,66 GHz)
  • 4× DDR3-1333, 8-8-8-24-1T: Core i5-750 (Lynnfield, 2,66 GHz), Core i5-661 (Clarkdale, 3,33 GHz), Core 2 Quad QX9650 (Yorkfield, 3 GHz) a Core 2 Duo E8500 (Wolfdale-6M, 3,16 GHz), Core i7-2600K (Sandy Bridge, 3,4 GHz), Core i5-2500K (Sandy Bridge, 3,3 GHz), Core i5-2300 (Sandy Bridge, 2,8 GHz), Core i3-2100 (Sandy Bridge, 3,1 GHz)
  • 4× DDR3-1066, 7-7-7-20-1T: Pentium Dual-Core E6500 (Wolfdale-2M, 2,93 GHz)
  • 2× DDR3-1066, 7-7-7-20-1T: E-350 (Zacate, 1,6 GHz)
  • 2× DDR3-800, 6-6-6-15-2T: Atom D525 (Pineview-D, 1,8 GHz)

Provozní vlastnosti, verdikt

Příkon („spotřeba“) a teploty

Mnoho aspektů kolem provozních vlastností jsem už zmínil v testu integrovaných grafik nebo při popisu desek v druhé kapitole tohoto článku, viděli jste srovnání spotřeby platforem v idle, při přehrávání videa na YouTube, v PowerDVD i 3D Blu-ray disku v Total Media Theatre. Zbývá ještě přihodit nárůst spotřeby (příkonu) sestavy při nějaké takřka výhradně procesorové zátěži, dobře posloužil opět vícevláknový Prime95 25.9 a jeho subtest In-place Large FFTs. Celá tabulka je absolutně nefér, jelikož se různí nejen zdroje (příkon), ale především je různé chlazení u teplotního srovnání (na pasivu A5IONT-I je 2000otáčková Nanofia FX12):

Atom D525 (Pineview-D, 1,8 Ghz) E-350 (Zacate, 1,6 Ghz)
Spotřeba PC v idle [W] 32 33
Spotřeba PC v Prime95 25.9 [W] 38 43
Teplota CPU v idle [˚C] 27 52
Teplota CPU v Prime95 25.9 [˚C] 32 79

Verdikt

Jelikož jsem neměl důkladně projity testy PineView-D ani Brazosu, dočkal jsem se sám několika překvapení:

  • rozdíl v CPU testech není mezi Atomem D525 a E-350 vůbec veliký, často je to celkově spíše plichta
  • oproti tomu, při jedné z činností, které by po těchto procesorech mohly opravdu být požadovány, tedy při používání různých stránek ve webovém prohlížeči, pocítite mezi procesory rozdíl sami i bez měření. E-350 na různých zafleshovaných a mohutně skriptovaných stránkách (jako třeba EHW ;-)) nejde do kolen tak rychle jako Atom D525 – mezi architekturami obou procesorů jsou ale tak velké rozdíly, že ze své pozice nemohu podat zjednodušující vysvětlení („to je tím out-of-order zpracování u Zacate“)
  • příkon „18wattového“ E-350 je srovnatelný s „13wattovým“ Atomem D525 s Ionem (GT218) – jeden watt navíc v idle udělá rozdíl efektivit při takto malé zátěži u 400wattového a 65wattového zdroje, pět wattů navíc v procesorové zátěž už je taky trochu dáno tím, že E-350 počítá rychleji

U Brazosu s jistotou můžu prohlásit, že kdyby s ním AMD přišla v roce 2009, byla by to bomba. Na přelomu 2010 a 2011 už je to jen konkurence – byť nebýt partnerství z nouze mezi Nvidií a Intelem, uživatelé toužící po HD videu z malé krabičky či občasné 3D hře by o Atom s GMA 3150 ani nezavadili. Alternativa s Ionem tu však je a co je pro AMD nešťastné: byla tu dřív a je (vinou procesoru) horší jen o trošku. Jenže je taky levnější.

Grafika je u E-350 podle mě požehnáním i prokletím zároveň. Tím prokletím myslím fakt, že kdyby existovala nějaká varianta s výrazně slabší grafikou (ale třeba stejnými výstupy), která by byla ale výrazně levnější, získala by AMD na svou stranu další zájemce, kteří lepší grafiku nepotřebují a sáhnou tak po Atomu D525 na nějaké levnější desce bez Ionu.

Dalším kamenem úrazu je pro E-350 Sandy Bridge, kdy výkon dvoujádrového i3 předčí Zacate násobně, příkon v idle je srovnatelný a výkon grafiky se také dost podobá. Uklidněním pro AMD může zatím být to, že malé a podobně vybavené desky jako E350N-USB3 se v kombinaci s i3 nikdy nedostanou na nějakou 2400 Kč a lidem prahnoucím po občasné hraní bych stejně kvůli horší kompatibilitě Intelu a nižší možné kvalitě filtrování textur raději doporučil integrovaný Radeon. V případě touhy po výkonnějším procesoru pak v podobě AMD Llano, o něm ale více zase příště.

AMD E-350

+ spolehlivější výkon než Atom
+ solidní grafika v čipu

+ spotřeba i s běžným 400W zdrojem jako u Atomu na notebookovém zdroji
 – proti běžným procesorům stále velmi pomalý
– grafika je jen na úrovni nikterak nového Ionu
– procesor předčí Atom D525 jen o kousek

Intel Atom D525

+ bez Ionu lze desky sehnat velmi levně
+ slušný výkon v některých aplikacích

+ pro většinu kancelářských úloh opravdu dostatečný
 – integrována slabá a zastaralá grafika (nutná pomoc skrze Nvidia Ion)
– především u webových aplikací a videí za E-350 zaostává
– proti nejlevnějšímu Pentiu či Celeronu (Dual-Core) hrozivě pomalý


Za zapůjčení desky E350N-USB3 děkujeme společnosti  Gigabyte

 

Za zapůjčení desky AT5IONT-Deluxe a pamětí SO-DIMM děkujeme společnosti   Asus ČR


AMD E-350 vs. Intel Atom D525: souboj trpaslíků

Ohodnoťte tento článek!