AMD uvádí Ryzeny 3000 pro notebooky. A také Chromebooky a řešení problémů s ovladači

48

Jak už jsme nakousli minulý týden, v tom nyní započnuvším mělo AMD u příležitosti veletrhu CES 2019 odhalit nové produkty. Mezi nimi některé Ryzeny 3000, i když asi ne úplně to, co se čeká na základě internetem kolujících spekulací. A první z těchto novinek už je venku: trochu dřív, než se čekalo, odhalilo AMD nová mobilní APU: Ryzeny 3000 pro notebooky.

Předchozí
Následující

Procesory AMD se dostávají do Chromebooků: A6-9220C a A4-9120C

Pořád ve stejné dávce vypálilo nakonec AMD ještě oznámení, že se jeho procesory dostanou poprvé do notebooků se softwarem/operačním systémem Google ChromeOS. Nebude to ovšem s Ryzeny. Do těchto patrně nejlevnějších modelů Chromebooků se chystají pozdní výhonky 28nm výrobního procesu a ještě před-zenové architektury Excavator. Půjde o dvoujádrové modely zřejmě o úsporné a levné APU Stoney Ridge, zde nastavené na spotřebu/TDP 6 W.

Rychlejší model AMD A6-9220C má dvě jádra (jeden modul, tedy dvě vlákna) se základní frekvencí 1,8 GHz a maximálním boostem 2,7 GHz; k tomu jen 1 MB sdílené L2 cache. Jako integrovanou grafiku bude mít Radeon R5 se třemi CU, tedy 192 stream procesory. Frekvence GPU bude maximálně 720 MHz.

AMD A4-9120C bude levnější a o něco pomalejší verze, lišit se však bude jen frekvencí. Opět tedy přicházejí dvě jádra/vlákna sdílející 1 MB L2 cache, ale tentokrát je základní frekvence 1,6 GHz a maximální turbo 2,4 GHz. Integrované GPU Radeon R4 má stále 192 stream procesorů, ale frekvenci maximálně jen 600 MHz. TDP je stejných 6 W.

Parametry APU Stoney Ridge pro Chromebooky

Tyto čipy podporují hardwarové dekódování H.264, formátu VP9 a 10bitového HEVC. Ovšem opět to závisí na podpoře v přehrávačích/prohlížečích (například Chrome asi akceleraci/podporu HEVC nezpřístupní). Platforma má podle AMD poskytnout výkon pro webové aplikace, kancelářské činnosti, prohlížení webu a hraní webových her. Výdrž má dosahovat až 10 hodin, ale zde platí to samé, co jsme říkali u Ryzenů – mezi teorií a praxí tu může být dost velký rozdíl.

V oficiálních benchmarcích, které AMD prezentovalo, srovnává tato APU s Celeronem N3350 a Pentiem N4200 a vycházejí mu výkonnější. Ovšem jde samozřejmě o dílčí, vybrané testy. To jsou ovšem „Atomy“ starší generace Apollo Lake, zatímco Intel už má na trhu novější generaci Gemini Lake se značně zdokonalenými jádry.

První Chromebooky od HP a Aceru

První dva Chromebooky s těmito APU už byly oznámeny. Acer Chromebook 315 je model s 15,6″ FullHD displej technologie IPS. Má vyjít v únoru a stát od 280 dolarů (s DPH okolo 7600 Kč). Osazeno bude mít 32GB úložiště eMMC, 8 GB operační paměti, dva porty USB 3.0 typu C (slouží i k nabíjení), dvě velká USB 3.0, sluchátkový jack, HD webkameru a tak dále. Kromě základní verze bude dostupná také lepší s dotykovým displejem a podsvícenou klávesnicí.

Acer Chromebook 315 (Zdroj: Liliputing)

Druhým je 14″ model HP Chromebook 14, jenž vyjde už tento měsíc a začne cenou na 269 dolarech (~7300 Kč). Zde to ovšem bude jen s displejem o 1366 × 768 bodech a 4 GB neupgradovatelné operační paměti; úložiště eMMC je rovněž 32GB. Notebook má vydržet 9 hodin na 47,36Wh baterii, dostane stereo reproduktory Bang&Olufsen, opět dvě USB-C sloužící i pro nabíjení a dvě velká USB 2.0.

HP Chromebook 14 (Zdroj: Liliputing)

Objeví se v něm ale i čtečka karet MicroSD, duální mikrofony a klouby budou umožňovat rozevření displeje o 180 stupňů, takže ho budete moci položit na stůl zcela naplacato – třeba když chcete ukázat něco lidem sedícím přes stůl. Ve specifikacích je dále zmíněna webkamera, Wi-Fi 802.11ac a Bluetotoh 4.2, což je ale už standard. Chlazení má údajně být pasivní, což je pozitivum. Některé modely mají snad mít za příplatek i dotykový displej.

AMD uvádí Ryzeny 3000 pro notebooky. A také Chromebooky a řešení problémů s ovladači

Ohodnoťte tento článek!
4.6 (92.73%) 11 hlas/ů

Předchozí
Následující

48 KOMENTÁŘE

        • To ani ne, v soucasnosti jsou ceny 570 a 580 rady celkem bezkonkurencni. Veka to moc nevytahne.
          Spis akcie NV jedou dolu jako na vodni skluzavce a je potreba neco zacit delat i pro zakaznika..
          🙂

            • Já myslím že to je reakce na telemtrii, která ukazuje, že si lidé gsync monitory nekupují.

            • Investor sice neni zakaznik, ale cena akcii je to, co tema firmama hybe 😉
              Pokud ti padaji akcie stylem jako to ma NV, tak akcionari urcite nejsou happy. Nespokojeny akcionar znamena potencionalni vymeny ve vedeni, skrtnuti bonusu, atd…
              Vysledkem je, ze potrebujes podniknout kroky k tomu, aby ti minimalne padat prestali..jedna (z vice) z moznosti je si vzpomenout zpatky na to, co chce zakanik 😀
              Ta logika, jak to funguje, je prekvapive hodne jednoducha, nekdy az moc..

            • Tak tady je spíš motivace prostě vylepšit prodeje, zavděčit se zákazníkovi (což je pdoobné), než působit na akcie – tipuju.

            • Akcie s tím vůbec nesouvisí. US trh byl dlouhodobě přefouknutej a tech. firmy to odnesou nejvíc. Psal jsem to tu onehdá a Maudit tvrdil, že US trh je naprosto zdravej. 😀 Plus NV nepřidal ten přebytek čipů a dá se tušit, že prodeje RTX zdaleka nedosáhnou na prodeje Pascalu.

            • Nějaký Freesync na akcie nemůže mít vůbec vliv, protože si nemyslím, že by se kvůli němu nějak dramaticky mohly zvednout prodeje střední a nižší třídy, oproti stávajícímu stavu.

            • “Nějaký Freesync na akcie nemůže mít vůbec vliv, “.. vsak ja jsem nic takoveho netvrdil. Ja tvrdim, ze NV potrebuje nekde nabrat ztracene body. Jenda z moznosti je ta, ze projevi “zajem o zakaznika”. Tim samozrejme netvrdim, ze je ‘FreeSync’ zachrani.
              Druha vec je, ze NV skoncila akciove v minusu oproti predchozimu roku. AMD posililo a Intel je na tom zhruba stejne. Proto i ty ‘nesmyslna’ zaloba na NV.
              Negativnimu vnimani Intelu nepomohli ani jeho kontroverzni partnersky program nebo vlazne prijeti Turingu a prozatim nulova hodnota RT..

            • Zákazník fakt není moc důležitej pokud jde o akcie. Naopak někdo to může chápat tak, že NV ztratí část příjmů, co dostávala za Gsync moduly, což není dobré. (ale to zase může být kompenzováno větším prodejem karet, pokud dřív zákazníci kvůli FS kupovali AMD) Každopádně se dá čekat, že už tak bídný prodej Gsync monitorů půjde ještě víc dolů.

            • Jako jo, i tak se da na to divat. Ja to spis beru jako prvni krok v rade NV, protoze neco udelat podle mne musej.
              Jinak s tema monitorama souhlasim 🙂

    • Asi kluci zjisili, ze kazdy zakaznik zase tak dojitelny neni a ze jim s vyhradni podporou G-Syncu utikaji penize… 🙂
      Jinak, pokud jsem to cetl spravne, tak zatim je ofiko podporovanych nejakych 14 monitoru.. u ostatnich je to “bez zaruky” 🙂

      • 14? Kdepak, je jich jen 12. A jestlipak víš proč? Protože mnoho AS monitorů jsou celkem šrot. Předpokládám, že jich mnoho neprošlo úspěšně testy a také se asi Nvidia nejprve zaměřila na ty s lepšími parametry. Viz rozsahy u těch 12 G-SYNC Compatible modelů. Nejhorší z těchto monitorů (parametrově) Acer XV273K má rozmezí 48-120Hz, žádné 48-60Hz nebo podobně.
        Tabulka G-SYNC HDR, G-SYNC a G-SYNC Compatible monitorů zde:
        https://www.nvidia.com/en-us/geforce/products/g-sync-monitors/specs/

          • Crha, Crha, 550+ je počet monitorů podporujících adaptive-sync. 12 z nich prošlo úspěšně jejich testy a získali jejich certifikac G-SYNC Compatible. Ostatní si budou moci uživatelé aktivovat v ovladačích manuálně.

            • Soudím z podobné situace u tabulek kompatibility RAM modulů u výrobců základních desek, že ne každý neotestovaný kus je křáp.
              Že neprošel testy může klidně znamenat i to, že ho prostě jen ještě netestovali. nVidia nepotřebuje honem otestovat co nejvíc monitorů a ukázat zákazníkům, že na tom G-Syncu vlastně není nic extra navíc.

            • No tak ono hlavně G-SYNC není jen o prachsprosté synchronizaci snímků. Testy G-SYNC Compatible například neprojdou monitory s malým rozsahem frekvencí.

              G-SYNC Compatible testing validates that the monitor does not show blanking, pulsing, flickering, ghosting or other artifacts during VRR gaming. They also validate that the monitor can operate in VRR at any game frame rate by supporting a VRR range of at least 2.4:1 (e.g. 60Hz-144Hz), and offer the gamer a seamless experience by enabling VRR by default.

              Nebo pro označení G-SYNC musí monitor projít úspěšně velkým množstvím testů a refresh mít od 1 do maxima co umí.

              For the best gaming experience we recommend NVIDIA G-SYNC and G-SYNC Ultimate monitors: those with G-SYNC processors that have passed over 300 compatibility and quality tests, and feature a full refresh rate range from 1Hz to the display panel’s max refresh rate, plus other advantages like variable overdrive, refresh rate overclocking, ultra low motion blur display modes, and industry-leading HDR with 1000 nits, full matrix backlight and DCI-P3 color.

        • Update: We received word from NVIDIA that you can manually enable G-SYNC on all Adaptive-Sync monitors, even non-certified ones: “For gamers who have monitors that we have not yet tested, or that have failed validation, we’ll give you an option to manually enable VRR, too.”

          Takže zákazník nakonec přece jen bitvu marketingových oddělení neprohrál, má možnost.

          • Ale otázkou je, jak to vlastně bude s podporou dalších věcí. Protože G-SYNC stejně jako FreeSync 2 je spousta věcí mimo Variable Refresh Rate (VRR). Já předpokládám, že Nvidia bude podporovat u adaptive-sync monitoru VPP a FreeSync 2 pújde úplně mimo, tam bude tlačit pořád svoje řešení.

        • Většina těch monitorů je FullHD TN. Napadá mě vysvětlení, že se snaží hlavně zalátat konkrétní díru na trhu, kdy kvůli ceně G-Sync vůbec nejsou pro Nvidiisty dostupné levnější herní monitory za cca 6-7 tisíc.
          Ale samozřejmě zase nechcou, aby jim utekly peníze za ty dražší, kde už svoje želízka v ohni mají. Tak se prostě tváří, že FreeSync monitory jsou hrozně nekvalitní a z 400!! jich prošlo jenom 12!! To mi přijde jako dost podezřele malý číslo, navíc když se kouknu na ten výběr (jedinej IPS monitor, ten 4K 60Hz).

          Těžko říct, jestli to tak opravdu je, to se samozřejmě můžu jenom dohadovat, ale určitě by bylo pochopitelné, kdyby tohle byla jejich strategie za tímhle oznámením…

          (edit, tak ne, kecám, LFC by tam mohlo být zahrnuté, i když v tabulce ukazují rozsah třeba 48-144 Hz místo 1-144. Možná je to jenom nekonzistence.)

        • Tvé srovnání je zcela mimo. Já mluvím o rozpětí 2 týdnů, ty o roce. O majitelích Gsync monitorů co si ho koupili před delší dobou vůbec nepíšu, píšu specificky o Vánocích (je jasné, že NV nechtěla výrobcům pokazit hlavní sezónu, pač z Gsync monitorů teď budou ležáky nebo se musí výrazně zlevnit), ale to bys musel zapojit mozek, případně sundat zelenou kamikaze čelenku. 😀

          Navíc pouze cituju příspěvky z toho okdazu výše: “Not long ago I bought a 21:9 35″ G-Sync monitor (AOC ag352ugc): I feel somebody has just robbed me of 200 dollars/euros.”

            • O Ti se ale vědělo předem, takže srovnání zcela mimo. Snaž se jak chceš, ale napsal jsi hovadinu. Sprostosti kde?? 😀 Ty jsi ten kdo tu agresivně začal něco o brečení, takže reaguji pouze na tvůj tón, kterým jsi sám začal.

            • Jj, ono se vlastně on GTX 1080 Ti vědělo už při vydání GTX 1080. A pak kdo tu má používat mozek a sundat červenou kamikaze čelenku.
              P.S. Jen pro tvé vzdělání, žádný z těch G-SYNC Compatible monitorů nemá ani zdaleka takové parametry jako ty předražené G-SYNC monitory které si ti chudáčci museli před Vánocema koupit. 😀 😀 😀

            • Samozřejmě, že se vědělo, narozdíl od toho, že NV bude podporovat Freesync. Díky za potvrzení toho jak mimo jsi byl.

    • Ale však toto sú stále o generáciu pozadu, 12nm a Zen+ jadrá. Zen2 APU budú až o rok a tam je stále možnosť 6C/12T.
      Škoda, že AMD si píli konár takýmto spôsobom, procesory ktoré závisia od spotreby necháva na starších procesoch s ročným odstupom.

      • Tiež tomu ich počínaniu moc nechápem, APUčka mali byť malé čipy čo by sa práve hodilo na rozbiehanie nižšej litografickej výroby, ale tak možno tie 8C čiplety sú ešte menšie. Zaujímave by bolo keby sa aj APU (4xx0) fyzicky skladá z jedného 8C 7nm čipletu a menšieho IO čipu s GPU, keby aj zo začiatku na 12nm od GF a dajme tomu aj jedného čipu HBM2. Dávalo by to veľké možnosti kombinovania a šetrilo nemalé $$$ a bolo ako stvorené pre notebooky.

        • APU nejsou malá, Raven Ridge má přes 200 mm2 a skoro stejně jako osmijádro Ryzen. Důvody, proč jdou APU na trh až se zpožděním, mě napadají dva (ale můžou být i další).
          1) APU potřebuje jak fyzické zvládnutí procesu, tak architketuru CPU, tak architekturu GPU a všechny musí fungovat dost dobře pro uvedení. Oproti tomu u čistého CPU odpadá jeden z těchto problémů, takže je méně práce ho dotáhnout na trh.
          2) Minimálně u 14nm generace asi platilo, že nebyly zdroje pro současné vypracování jak CPU, tak APU. Takže si museli vybrat, co bude mít prioritu a vyjde jako první. Vybrali si CPU, protože coby osmijádro mělo větší potenciál udělat dobrý první dojem a za druhé se dalo nasměřovat do serveru, kam se AMD hodně chtělo vrátit a ta snaha musela začít co nejdřív.

          P.S.
          IMHO čiplety u desktopu nebudou. Jsou použité u serveru, protože tam řeší problém s NUMA rozdělením Epycu první generace, kde řadiče RAM byly rozházené na různých čipech a de facto to byl 4S server v jednom socketu. Rome by měl z pohledu softwaru vypadat zase jako 1S (snad?). To řešení je určitě výrobně drahé, ale v serverech se to snese, protože se výsledek bude dát prodávat dostatečně draho.

          Na desktopu pravděpodobně čiplety spíš nebudou, podle mě (uvidíme, jestli k tomu teď něco neřeknou na CES, tohle je čistě moje úvaha/odhad). Protože tam by problém neřešily jako v MCM Epycách, ale naopak by problém způsobovaly – latence se zvýší tím, že CPU jádro jde do RAM oklikou přes další čip. Takže IMHO by Ryzeny mohly být separátní monolitický čip a můj tip je, že s 12 jádry (to zakládám na úvaze, že z těch samých čipů měl vzniknout dříve zamýšlený 48jádrový “Starship” Epyc, který byl nahrazen tím čipeltovým 64C Rome). A na desktopu je menší tolerance pro tu zvýšenou cenu výroby.

  1. “AMD totiž nyní vyhlásilo, že přistoupí k řešení, které jsme/jste si ideálně přáli. Ovladače pro mobilní Ryzeny (ale i pro Athlony od nich odvozené) bude nabízet samo, nezávisle na výrobcích notebooků.”

    hlavně že předtím se diskutovalo, že to údajně nejde kvůli rozdílné implementaci hardware výrobců notebooků a já si říkal hned od začátku že to je kardinální kravina a ejhle ono to najednou jde 😀