Ryzen 5000 „Lucienne“ s jádry Zen 2 nejsou pustě přeznačené, mají novinky z Cezanne

2

Kontroverzní mobilní Ryzeny 5000U, které nemají jádra Zen 3, ale jen architekturu Zen 2, nakonec nejsou prostě jen přeznačené Ryzeny 4000U. Dostaly totiž řadu zlepšení, které AMD udělalo i u nových čipů s architekturou Zen 3. Sice s nimi tedy nedostanete lepší výkon CPU, ale výdrž na baterii ano.

Když AMD odhalilo mobilní Ryzeny 5000 „Cezanne“, potvrdila se kontroverzní věc, která neoficiálně prosákla už dřív: jen část z modelů 15W řady 5000U bude založená na novém čipu s jádry Zen 3. Další modely jsou založené na APU „Lucienne“, což je refresh APU Renoir z loňského roku. Vypadalo to tedy, že tyto specifické modely Ryzenů 5000U jsou jen přeznačené Ryzeny 4000U.

Nakonec to zdá se je trošku jinak. Lucienne sice bohužel opravdu má architekturu Zen 2, ale přece jenom by mělo přinášet poměrně významné změny proti Renoiru, takže v některých věcech si zařazení do generace 5000 i trošku „vyslouží“.

Tip: AMD odhaluje Zen 3 pro notebooky: Ryzen 5000U a 5000H s takty až 4,8 GHz

Lucienne: Ryzen 5000 zhruba napůl

Jak upozornil například web AnandTech, velká část novinek, které AMD zapracovalo do Ryzenů 5000 „Cezanne“ a které jsme popisovali v tomto článku, nejsou exkluzivní pro křemík s jádry Zen 3, ale naopak je umí i Ryzeny 5000 „Lucienne“ s jádry Zen 2.

Když začneme od toho negativního, Lucienne jednoduše nemá jádra Zen 3, jen Zen 2 – a není to tak, že by třeba šlo o nějakou vylepšenou verzi Zenu 2, která by převzala některá zlepšení. Zrovna jádra CPU jsou věc, která se od Renoiru nezměnila vůbec, zůstává i jen 4MB L3 cache na jeden blok CCX (takže osmijádrové a šestijádrvoé modely mají 2×4 MB). Architektura CPU je čistě beze změn oproti Renoiru.

Lucienne tak logicky nedostane z Cezanne ty novinky, které přímo vyplývají z architektury Zenu 3. Nemá tedy bezpečnostní funkci Control-low Enforcement Technology (CET).

Efektivnější napájení a správa frekvencí z Cezanne

Proti Ryzenům 4000 „Renoir“ má však Lucienne změny mimo jádro CPU. Dostala se do něj schopnost paměťového řadiče přepínat PHY do úsporného režimu (zřejmě i když jsou jádra CPU aktivní) a šetřit tak energii při žádné a malé zátěži. Takže notebook, v kterém výrobce nahradí Renoir aktuálnější „přeznačeninou“ Lucienne, by mohl získat lepší výdrž na baterie.

Detaily architektury mobilních Ryzenů 5000 05 Zdroj: AMD, via Tom's Hardware

Stejně tak Lucienne dokáže měnit separátně napájecí napětí pro jednotlivá jádra, což opět Renoir nedokáže. U APU Cezanne AMD překonfigurovalo řízení napětí, takže jednotlivá jádra mohou mít vlastní napětí. Důležité také je, že už není pevně zamknuté na stejnou hodnotu, jakou má napětí pro integrované GPU, které již má svoje separátní napětí. Ač byste to nečekali, stejnou změnu má i APU Lucienne, byla do něj backportována. Také v tomto tedy bude mít vylepšenou energetickou efektivitu.

Detaily architektury mobilních Ryzenů 5000 09 Zdroj: AMD, via Tom's Hardware

A APU Lucienne také používá vylepšenou a rychlejší technologii nastavení taktu boostu CPPC2, která měla premiéru v 7nm Ryzenech 3000 pro desktop. Ta spočívá v tom, že operační systém nechává volbu frekvence na samotném CPU (a také ho nechá volit frekvenci v kontinuálním spektru místo toho, aby se muselo držet několika definovaných P-stavů). Díky tomu procesor výrazně rychleji reaguje na zátěž. Zatímco klasické řízení frekvenci přes OS způsobuje, že od podnětu k nasazení CPU Boostu se frekvence zvedne až za nějakých 30 ms, pomocí technologie CPPC2 může být tato reakce jen pouhé 1–2 ms. Notebooky s APU Lucienne by tedy mohly také být o trošku responzivnější, než ty s APU Renoir. Toto řízení frekvencí má také vést k lepšímu využití energie (lepší výdrži na baterii), protože stejně jako CPU rychleji přechází do boostu, také dokáže rychleji snížit frekvence po ukončení zátěže.

Detaily architektury mobilních Ryzenů 5000 08 Zdroj: AMD, via Tom's Hardware

V rámci zprovoznění CPPC2 je také u čipů Lucienne nově používaná technologie preferovaných jader, která zvládnou vyšší frekvence než ostatní (takže na něm bude takt boostu vyšší). Pokud máte dostatečně novou verzi Windows 10 (nebo Linuxu), operační systém bude automaticky jednovláknové programy umisťovat na toto jádro.

Detaily architektury mobilních Ryzenů 5000 10 Zdroj: AMD, via Tom's Hardware

O něco vyšší takty GPU

Procesory Lucienne také budou teoreticky mít o něco vyšší grafický výkon. GPU je sice v Renoiru, Lucienne i Cezanne stejné (512 shaderů Vega), AMD v generaci 5000 nastaví vyšší takty. Čipy Lucienne by měly mít minimálně na papíře o nějakých 150 MHz víc. Uvidíme, zda se to promítne i do reálného výkonu. Cezanne má mít nárůsty taktů GPU ovšem ještě vyšší, takže Lucienne asi bude někde mezi ním a Renoirem. Nastavení taktů jinak není kvalitativně nová funkce, jde prostě jen o to, jak se u křemíku nastaví parametry. I když je teoreticky možné, že třeba efektivnější řízení napětí bylo věcí, která toto umožnila, a u Renoiru by takové frekvence GPU možné nebyly.

Novinky nejspíš obsahuje už Renoir, jen je nemá aktivní

Ačkoliv je těchto novinek poměrně hodně, nemusí to znamenat, že je Lucienne fyzicky nový křemík proti Renoiru (asi by to nemělo ani ekonomický smysl). Je pravděpodobné, že tyto nové funkce a vylepšení byly původně vyvinuté už v křemíku APU Renoir, ale AMD je nestihlo včas dokončit a zprovoznit ve firmwaru a ovladačích. Jejich příchod tak byl odsunutý až na následující generaci. Podpora pro separátní nastavení napětí jader nebo úsporné režimy paměťového řadiče jsou pravděpodobně už přítomné v křemíku Renoiru, jen jsou nevyužité. APU Cezanne má asi do značné míry nezměněné části čipu mimo jádra CPU, takže zprovoznění těchto optimalizací na něm bylo samo o sobě trošku „refreshovou“ prací a nebylo už těžké ho současně aplikovat na Lucienne.

Lucienne je nejspíš buď jen lehce revidovaný křemík Renoir (tak, aby úprava výrobních masek/procesu nestála moc), nebo dokonce skoro identický křemík. Asi se budete ptát, proč tedy není možné zpětně zapnout tyto novinky i na Renoiru/Ryzenech 4000. Proti tomu jsou asi praktické důvody – muselo by se totiž hlídat, zda se jejich zapnutím nerozbije něco, co dříve fungovalo. Tyto procesory nebyly při výrobě (a při navrhování a výrobě notebooků) s těmito tehdy neaktivními funkcemi testovány. Zapnout je by proto bylo riziko. Jde tedy asi o analogický případ k tomu, kdy AMD chtělo původně zpětně zapnout PCI Express 4.0 na deskách s čipsety B450/X470 (případně i starších), ale pak to zrušilo, asi právě kvůli tomu, aby se předešlo problémům s nekompatibilitou.

AMD Ryzen 4000 Renoir snímek čipu Fritchen Fritz 1
AMD Ryzen 4000 Renoir, snímek čipu (Zdroj: Fritchen Fritz)

AMD nepotvrdilo ani nevyvrátilo, že je Lucienne nový křemík (nebo naopak že jde o stejný čip, jako je Renoir). Toto asi znamená, že minimálně základ stejný bude, jinak by se firma pochlubila, že jde o nový produkt. Pravděpodobné je asi, že byl-li vůbec provedený nějaký „respin“, nejspíš šlo o drobné úpravy a změny jsou jak už bylo řečeno záležitost firmwaru a pak té validace a testování, které umožnily je ve firmwaru provést.

Důvod, proč stálo za to takto faceliftovat APU Renoir do Lucienne a nepoužít prostě čip Cezanne, je už snadno pochopitelný: Cezanne má plochu 180 mm², kdežto Renoir (a tedy asi i Lucienne) jen 156 mm². Z jednoho waferu se tedy procesorů Lucienne dá vyrobit víc. AMD by možná na menším počtu Cezanne mělo vyšší zisk. Ale v momentě, kdy nestíhá pokrývat poptávku výrobců notebooků a počet waferů, které může u TSMC vyrobit, je asi omezený, by tím promarnilo možnost prodat větší počet procesorů a získat tím tržní podíl navíc a oslabit aspoň trochu svého mnohem většího a silnějšího konkurenta Intel.

Galerie: Detaily architektury mobilních Ryzenů 5000: zlepšení spotřeby, výkonu, výdrž na baterie

Zdroj: AnandTech

Ryzen 5000 „Lucienne“ s jádry Zen 2 nejsou pustě přeznačené, mají novinky z Cezanne
Ohodnoťte tento článek!
4.3 (85.71%) 7 hlasů

2 KOMENTÁŘE