AOC V27m: 27″ LCD monitor pod 6300 Kč (minirecenze)

0

Slibované přednosti, parametry, metodika testování


AOC V27m je stavěn do role stylového multimediálního monitoru. Zdroj: ALFA Computer

Pořekadlo čím víc, tím líp jistě platí v mnoha případech. Co
se týče úhlopříčky počítačového monitorů však existuje určitá hranice, kdy už
prostě stačí. Sedmadvacetipalcový AOC je toho důkazem, větší monitor by se na
běžný pracovní stůl vešel jen stěží

 Můj první herní počítač měl 14″
CRT monitor. Když si pak kamarádův tatínek – architekt – pořídil na práci 17″
model, nevěřil jsem, že se něco tak obrovského může vůbec vyrábět. Dnes je 17″
palcové LCD k smíchu, standardem je 21–22″, hráči pak mají běžně i 24″
monitory. Ale i to už je dnes někomu málo. Proto se začínají v nabídkách obchodů
s elektronikou objevovat i větší modely – v poslední době frčí zejména
sedmadvacítky. A to už jsou vlastně takové malé televize.

Jsme si samozřejmě vědomi toho, že V27m nemá TV tuner a není řazen mezi LCD TV. Má však hodně vstupů typických pro moderní televizory a určitě leckoho napadne z něj levnou televizi po připojení k set-top-boxu či k počítači s TV tunerem udělat. A další skupině lidí určitě vytane představa, jak z tohoto monitoru udělat zobrazovač připojený k Xboxu 360, PlayStation 3 nebo jiné herní konzoli, popřípadě k nějakému modernímu přehrávači filmů či multimediálnímu nettopu.

Za kolik? Cože?

Obří LCD monitory se samozřejmě v pracovnách profesionálních
grafiků, designérů a inženýrů objevují už déle. Model AOC V27m je však první
vlaštovkou, která se prodává za opravdu lákavou cenu. Oficiální cena se sice
pohybuje kolem sedmi tisíc, při troše pátrání však narazíte i na internetové
obchody, které mají model v nabídce za méně než šest tisíc tři sta s DPH.

Monitor přitom nabízí Full HD rozlišení, reproduktory a
nadstandardní počet obrazových vstupů. Kde je tedy háček? Ten je samozřejmě
schován v kvalitě samotného zobrazovacího
panelu.

 




V27m má ovládací tlačítka velmi nešikovně schovány za plastovým (okrasným) rámečkem. Zepředu tak nevidíte, co vlastně mačkáte. Nápověda k tlačítkům přímo na obrazovce je kvůli tomuto designovému ústupku nutná, přesto ji výrobce neudělal


Vstupy jsou silnou disciplínou V27m: je tu HDMI, D-Sub, S-Video, komponentní i kompozitní vstup, samozřejmě nechybí audio a potěší 3,5mm konektor pro výstup na sluchátka

Parametry AOC V27m

Řada Fashion Wide
Viditelná úhlopříčka (cm) / Velikost 68,5 / 27”
Poměr stran 16:9
Matrice TN
Jas (cd/m2) 300 (typický)
Kontrast 60 000:1 (DCR)
Velikost bodu (mm) 0,3114
Rozměry displeje (mm) 597,89 x 336,31
Pozorovací úhly (H/V) 170° /160°
Odezva (typ.) tr + tf 5 ms
Frekvence
Horizontalní / Vertikální 30K~80KHz / 55~75Hz
Pixel Frekv. 148,5 MHz
Rozlišení
Maximum Resolution 1920 × 1080 @ 61Hz
Recommended Resolution 1920 × 1080 @ 61Hz
Barvy 16,7 M
HDCP ano
Vstupy
Analogový D-Sub x
DVI-D / HDMI – / x
Napájení
Zdroj 110~240VAC, 50/60Hz
Spotřeba ve standby <1 W
Další funkce
Plug & Play DDC 1/2B/CI
Tlačítka Power On/Off, Volume up/down, Menu, Vstupy
Jazyky OSD 19
Repro Ano (2 x 3W)
Normy CB, CCC, CE, EPA, RoHS, GOST, Energy Star, TUV/Bauart
Other Features Ultra slim, low power
Rozměry
š × v × h se stojanem (mm) 680 × 546 × 262 
Hmotnost 7,9 kg
Záruka 3 roky

 

Metodika testování

Velkou část měření provádíme optickou sondou X-Rite
eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním
nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje
kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se
teplotě barev  6500 K, gamma 2,2 a jasu 120 cd/m².

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů,
barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K
těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou
práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko).
Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných
kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé
platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve
dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti
krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a
230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou
přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není
schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které
zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování
nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině
můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak
světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci
se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími
odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými
přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém
přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován
měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných
sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány.
Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení.
Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích – pro nastavení
jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který
najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této
aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž
probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo
zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích
trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny
do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

Barevné podání, úhly, podsvícení, odezva a verdikt

Barevné podání a kontrast

Při připojení přes VGA jsme se
dočakli opravdu ošklivě rozoostřeného
obraz, žádná funkce Auto Adjust zde korekci a doostření nedělá. Přes
HDMI pak již bylo vše v pořádku –
analogové připojení tedy rozhodně nedoporučujeme, na rozdíl od nedávo
testovaných monitorů Samsung F2380M či BenQ BL2400PT byl rozdíl oproti
digitálnímu signálu opravdu propastný.

Barevný prostor sRGB pokrývá monitor celkem slušně,
kontrastní poměr (statický) jsme však naměřili jen 833:1 (a to při vysokém jasu 375 cd/m², kdy monitor s nic moc černou má větší šance)
– sami si jej srovnejte s dynamickým kontrastem 60 000:1, který najdete v
oficiálních marketingových materiálech. Mimochodem, černá v tomto případě svítila 0,45 cd/m², po snížení jasu na 10 % (zhruba kolem těch 120 cd/m2 v průměru) jsme se ale dostali na (pro TN) solidní hodnotu 0,17 cd/m².

Po přepnutí z výchozího režimu Vivid do
režimu Standard jsme zaznamenali překvapivě nepřirozené barvy, ujížděl zejména modrý kanál.
Tudy tedy asi ne. Při nastavení 80% kontrastu (vyšší hodnoty už slévají všechny
světlé tóny) a 10% jasu jsme se ale u režimu Vivid dostali na vcelku příjemné hodnoty i pro počítačový
monitor.

Na testovacích obrazcích však bylo velmi viditelné slévání bílé a
světle šedé, v tmavých tónech byl panel průměrný. Největší problém dělá panelu
červená barva, modrá a zelená nebyly slity tolik. Také přechody nás nepotěšily a přestože 6bitová barevná hloubka TN je asi obohacena o A-FRC (a výrobce tak může udávat 16,7 milionů barev), v šedých či třeba i zelených gradientech byly patrné nehezké skoky (páskování). Vše je podtržené velkou úhlopříčkou (a velkými body).

Pozorovací úhly a rovnoměrnost podsvícení

Nejlevnější zobrazovací technologie Twisted Nematic se klasicky podepsala
i na pozorovacích úhlech, kdy se můžete na panel dívat buď přímo nebo trochu
shora, ale už mírný spodní úhel je problém a velmi brzo dochází k naprosté
ztrátě kontrastu a inverzi. Boční pozorovací úhly jsou samozřejmě také o dost
horší než u dražších konkurenčních technologií (VA či IPS), k větším změnám
dochází v úhlech ostřejších jak 45 stupňů.

Nejslabší disciplínou je ale u AOC
rovnoměrnost podsvícení. Při pokusu o nastavení hodnoty 120 cd/m2 jsme naměřili
89 a 137 cd/m2 na opačných stranách panelu. A to už je značný rozdíl.


AOC V27m a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m²

BenQ BL2400PT (LED) a rovnoměrnost podsvícení při 120 cd/m²

Zkritizovat musíme také chybějící autodetekci vstupů a stojan. Ten nenabízí
téměř žádné možnosti polohování (jen mírný náklon dozadu), navíc je výrazně
poddimenzován. Váha samotného panelu je totiž značná a pokud o něj omylem
zavadíte, začne se velmi nebezpečně klátit. Také ovládací tlačítka umístěná i s
popisky v pravé hraně nejsou zrovna ideální.

Verdikt

Verdikt (Jan Čarek): Přes všechna ta mínus není nutné nad panelem lámat hůl. Při hraní běžných
her vás většina vad nebude trápit – zvláště pokud je budete hrát například na
konzoli z pohovky. Přesně k takovému využití nám monitor přišel ideální, nabízí
totiž i reproduktory s nadprůměrným zvukem (na monitor) a dostatečným výkonem
pro ozvučení i většího pokoje.

Bonusem jsou také vstupy pro kompozitní a
komponentní video, je tak možné připojit i další zařízení – např. set-top-box,
který promění přístroj v televizi. Při hraní vás nebude omezovat ani rychlost
panelu, odezva sice udávaných 5 ms nedosahuje, přesto je na poměry levných
panelů poměrně rozumná. Také decentní design je možné hodnotit spíše pozitivně.

Model AOC V27m má
řadu různých nedostatků – nabídne vám tedy dost důvodů, proč o nákupu vážně
pochybovat. Když se to ale vezme kolem a kolem, je to obrovský 27″ panel
za šest tisíc. A to je prostě dobrá koupě.

Druhý pohled (Mirek Jahoda): Já bych se při hodnocení konkurenceschopnosti AOC V27m nerad omezil jen na monitory. V nich opravdu platí, že je to výrazně nejlevnější sedmadvacítka a modely, které stojí 7200 až třeba
10 000 Kč jsou vesměs to samé. Tedy 1920 × 1080 px a matrice TN. Některé mají pěkný tenký rámeček, ale zase nemohou pak konkurovat silnému ozvučení z AOC V27m. Potud by to tedy vypadalo pro AOC docela dobře.

Jiné to je, pokud zavítáme mezi LCD TV. Za osm tisíc korun a nějaké drobné dnes můžete pořídit 32″ LCD TV také s Full HD rozlišením. Máte tedy přinejmenším k dobru TV tuner a pět palců na úhlopříčce. V případě mnoha značek však také lepší matrici než TN. Za IPS či VA se u televizí neplatí tolik . Jinými slovy: za příplatek tvořící asi třetinu cenu AOC V27m můžete získat výrazně lepší zobrazovadlo kupříkladu podporou 24p navíc lépe přizpůsobené i pro filmy, nemuset k němu v případě potřeby hledat TV tuner či set-top-box a v neposlední řadě podle mě s vkusnějším designem se srovnatelnými či lepšími reproduktory.

Je tedy jen na vás, jestli vám velmi omezené pozorovací úhly technologie TN nebudou vadit (mně u tak velké obrazovky vadily i z přímého pohledu a to nemluvím o katastrofální nehomogenitě podsvícení) a zda žádné z výhod LCD TV nevyužijete. Ušetření dvou či dvou a půl tisíce korun je tedy čistě na vás.

AOC V27m

+ cena vzhledem k další 27″ LCD monitorům
+ množství vstupů
+ nadstardně výkonné integrované reproduktory
+ gamut sRGB
+ v režimu Vivid překvapivě malé barevné odchylky

– matrice TN (špatné pozorovací úhly)
– velmi špatná rovnoměrnost podsvícení
– nestabilní stojan a takřka nulové možnosti polohování
– těžká konkurence ze strany LCD TV
– krkolomné ovládání ukrytými tlačítky


Za zapůjčení monitoru AOC V27m děkujeme společnosti 100Mega.
100Mega

Ohodnoťte tento článek!