Apple jde po HTC, ale schytat to mohou všichni výrobci androidových zařízení

0

Dvouletý spor mezi HTC a Apple nabral zajímavé obrátky. Americký kontrolní úřad ITC totiž uznal, že HTC porušuje dva patenty cupertinské firmy. Oba jsou hodně obecné a týkají se hlavně Androidu, ne hardwarových prvků, se kterými přišlo HTC. Úřady by mohly zakázat dovoz takových telefonů do Ameriky a podobný osud by mohl čekat i ostatní výrobce.

První patent system and method for performing an action on a structure in computer-generated data se týká rozpoznávání některých informací ve větším balíku dat a práce s nimi. Například v příchozí SMS bude uvedeno číslo, které je převedeno na odkaz a lze na něj zavolat, nebo je tam e-mail, adresa, odkaz na www apod. Druhý patent real-time signal processing system for serially transmitted data je možná více hardwarový, ale taktéž se týká softwarových vrstev mezi hardwarem a aplikacemi.

Definitivní rozhodnutí, co s HTC, ovšem padne až 6. prosince. Firma se stále může odvolat. Ale i kdyby prohrála, ještě to neznamená zákaz dovozu zařízení za oceán nebo placení licencí. HTC totiž nedávno koupilo S3 Graphics, jež taky vlastní velké množství patentů. V nedávno ukončeném sporu firma vyhrála nad Applem, který také porušoval dva její nápady. Teď je to 2:2 a mohlo by dojít ke smíru. Jenže HTC údajně zneužívá ještě dalších 16 problémů.

Stále platí, že nejvíce selhává Google. Výrobcům nedává žádnou záruku, že Android neporušuje cizí patenty. A Apple, Microsoft a další napadají přímo výrobce, nikoliv Google. Ten mohl nedávno získat silnou páku, jenže v boji o 6000 telekomunikačních patentů Nortelu odešel poražen. I kdyby se tyto patenty netýkaly přímo technologií, které jsou předmětem soudních sporů, minimálně by měl Google prostor pro vyjednávání a cross-licencing. (Přímo proti Googlu ale směřují žaloby Oraclu.)

Přiznám se, že orientovat se v tom kdo s kým, kdo proti komu a čeho se vlastně ony patenty týkají, není vůbec snadné. Softwarové patenty jsou někdy navíc popsány tak abstraktně, že zkrátka jedna a tatéž věc může být evidována v několika patentech. Už to je důvod, proč se lépe žije bez nich.

Zdroj: Foss Patents

Ohodnoťte tento článek!

1 komentář

  1. 🙂 To je jen výmluva.

    ČT24, klidně mohla příspěvky cenzurovat jako to dělají jiné weby. Vulgární výrazy lze zdetekovat i automatem i když to má určité slabiny. Pokud si pamatuji tak míra vulgárnosti byla na diskuzích zrovna na tomto webu minimální.

    Já myslím, že pravá příčina je jinde. Názory v diskuzi byly často politicky nekorektní ! Dnes je editor webu tlačen k odpovědnosti za zveřejněný obsah a může se za zveřejnění názoru dokonce dostat před soud a být odsouzen viz. kauza zvedavec.org (Vladimír Stwora). Toho se pochopitelně editoři bojí a tak pro „sichrů likvidují diskuze také. Není to příjemné aby Vás nějací kašpaři z LPA apod. tahali po soudech.

    Není vlastně vůbec třeba nějaký web nebo diskuze zakazovat. Stačí precedens v podobě jednoho odsouzeného editora, který přetiskl něčí názor a umožnil nad ním diskuzi čímž se dopustil ideo-zločinu. A tak nám svobody pokřivením právního systému pomalu mizí a z aktivně diskutujícího občana, který má možnost říci co si myslí, se stává jen konzument toho co média a propaganda v pozadí pumpují do hlavy. Osobně na webu ČT24 končím a přestávám sledovat i tuto TV stanici.

  2. Proč rušit diskuze ? Co je na nich závadného ? Co je v nich třeba omezit nebo znemožnit ?

    1. Vulgarita ? (z psychologického hlediska) jde o uvolnění nastřádaných emocí, o agresi v případě nedostatku argumentů, o léčení si komplexů atp. Vulgarita tu prostě je a bude co svět světem stojí a nemá smysl zavírat před ní oči nebo si zacpávat uši. Zdravý a sebevědomý jedinec s argumenty ji prostě ignoruje. V každém případě může mít editor webu dojem, že vulgarita nezapadá do jakési AURY jeho webu a narušuje jeho konzistenci. Samozřejmě má právo se rozhodnout a vulgaritu může omezit či zakázat.

    2. OFFtopic ? Věci mimo téma ? Zase jde o editora. Pokud chce věcnou diskuzi nad tématem bez nesouvisejícího balastu, tak má samozřejmě právo diskuzi řídit a cenzurovat.

    3. Nekorektnost ? Samozřejmě má editor právo se sám rozhodnout co považuje za korektní a co ne a pak cenzuruje. Bez různých, alternativních pohledů na věc včetně těch nekorektních se ale web stává jen prostorem pro sdělování vybrané „pravdy“ a to už zavání propagandou a ne svobodným výběrem a posuzováním informací. Cenzura se v tomto případě obvykle obrací proti editorovi a klesá mu návštěvnost o ty, kteří jaksi neradi brainwashing. Proč být vlastně korektní ? Chceme chránit něčí práva ? To je myslím jádrem věci. Vše je skryto za Frází : „Svoboda končí tam, kde začíná svoboda jiného“. Co nám ta fráze vlastně říká ? Lidé odpradávna koexistují ve světě, kde musí soupeřit o zdroje. O potravu, o samice, o prostor k životu. Z toho se logicky odvíjí konflikty a pokud má být zabezpečeno přežití jednotlivce dochází ke vzniku společenství. Aby společenství mohlo fungovat, musí se některé potřeby (svobody)jedněch podřídit potřebám jiných. Jednotlivci se podřizují řádu tlupy, státu, straně, vládci, zastupitelům atp. Jednotlivci a menšiny se obvykle podřizují většině a jejím potřebám. Zde je tedy zcela logicky a přirozeně omezena spousta svobod „některých“, které končí tam kde začínají svobody jiné „většiny, státu, diktátorské vlády atp.“ Celá výše zmíněná fráze tedy vystihuje elementární přirozenou podstatu existence živých bytostí. Jaké ale z té fráze plyne praktické východisko ? Myslím, že právě o to VÝCHODISKO tu jde. Jsou zde 2. možná východiska. 1. Nechat prostor (v rámci práva), aby každý mohl za svou svobodu a práva bojovat. Jsem-li osočen, pomluven či napadán a poškodí-li mne někdo, mám právo na satisfakci pokud tu újmu prokáži a prokáži, že jsem byl napaden na základě lži či zlého úmyslu. Tak to myslím nyní funguje. 2.východisko je o delegování odpovědnosti za něčí svobody na stát či „někoho jiného“. Myslím, že výše zmíněná fráze směruje tímto směrem. Jde o snahu chránit NĚKTERÉ svobody NĚKTERÝCH lidí a skupin. Přebírat za ně odpovědnost. Myslím, že to je už docela ošemetná věc. Proč ? Protože nelze chránit všechny přede všemi. A pokud toto nelze pak je taková právně ukotvená ochrana JEN NĚKTERÝCH silně diskriminační. Vzniká v neprecedentním kontinentálním právu cosi precedent postavený na dvojím metru tj. na rozdílném posuzování práv ve vztahu k různým skupinám.

    Závěr : Má svoboda končí tam, kde začíná svoboda jiného a musím si dát pozor jestli svým útokem někoho nepoškodím. Má právo za tu újmu požadovat odškodnění. Rozhodně se ale nebudu snažit přesunout odpovědnost za svou ochranu na celé společenství či nějakou autoritu. Není tedy ani možné činit odpovědné editory za zveřejnění názorů někoho jiného. Oni tu nejsou od toho, aby garantovali něčí svobody. Každý nechť si je v diskuzi hájí sám za sebe. To by mohl být za chvíli stát (my všichni, kdo platíme daně) odpovědný např. za to, že nějaká paní Vondráčková je špiněna v médiích. Podle principu 1. se přeci může soudit s tím kdo ji v médiích pošpinil. Nebo snad má být podle principu 2. odškodněna NÁMI VŠEMI (státem) za to, že ji někdo poškodil? Máme MY (stát) převzít tu odpovědnost za paní Vondráčkovou ? My jsme ji napadli? My ji máme platit odškodnění? My jsme ji snad měli chránit, aby nebyla napadena? A co ti všichni ostatní poškození? Co další poškození umělci či obyčejné lidé? Co různé skupiny, které se cítí být poškozeny? Bude stát spravedlivě chránit úplně všechny? Není to absurdní představa? Není tedy absurdní myšlenka, že by měl stát chránit jen některé (vybrané), kteří mají správné konexe na to aby si zajistili ochranu?

  3. Soudruh Táborský palcát Janeček dotáhl na Kavčí hory hromadu mediálních komoušů z jeho rodného kraje.
    Příspěvek, který se zmíní o personálních a provládních šarádách může být napsaný jak chce spisovně a „musí jít“.
    O tom kolik stál ČT Janečkův milenecký poměr s Ivetou Toušlovou se taky nesmí napsat ani ň.
    V ČT vydělávají poslušné ovečky tak, že dostanou vlastní pořad nebo pořady a stanou se jejich garanty, to jest – dostanou redaktory jako levné síly, sdami napíšou jen úvod a oslí můstky mezi pořady a maj vyděláno.
    Tejdně tři takový šplechty s archívními záběry, každý po 10 000,-, to je 30 x 4 = 120 000.
    Ti úplně prolízaní nebo prokouření jedinci nemusí už dělat ani to.