Hlavní navigace

Apple MacBooky s M2 a 256GB SSD jsou o hodně pomalejší. Výkon horší než předchozí generace

29. 6. 2022

Sdílet

Zdroj: Apple
Ukázalo se, že výkon 256GB MacBooků Pro poslední generace se dost liší od modelů s většími SSD, které obvykle šly do recenzí.

Druhá generace ARM procesorů Apple pro notebooky (M2) přinesla spíš menší zlepšení, jelikož je patrně založená na stejných architekturách jako M1 a výkon zvyšuje vyššími takty a také vyšší spotřebou. Vypadá to ale, že počítače MacBook Pro založené na M2 skýtají ještě jedno překvapení, na které byste si měli dát pozor: ukázalo se, že modely s 256GB SSD mají výrazně horší výkon, a to i proti předchozí generaci.

Apple používá vlastní proprietární formát SSD a tato SSD jsou napevno osazená na desce. Po koupení je tedy už nelze vyměnit nebo upgradovat. To, co jednou pořídíte, máte již navždy, takže je třeba pořádně měřit před „řezaním“ a vědět, do čeho jdete.

Jeden čip místo dvou, poloviční rychlost SSD

Uživatelé zkoušející nové MacBooky Pro založené na procesoru M2 zjistili, že konfigurace s jen 256GB SSD (což je výchozí nejlevnější kapacita, kterou Apple nabízí) mají nižší výkon než modely s 512GB SSD, a to docela výrazně. Přenosové rychlosti čtení a zápisu jsou prakticky poloviční.

Podle Vadima Yuryeva z YouTube kanálu Max Tech měla předchozí generace notebooku MacBook Pro 13 s M1 rychlost čtení a zápisu 256GB modelu 2900 MB/s a 2215 MB/s. Při testech 256GB verze MacBooku Pro 13 s procesorem M2 ale byl naměřen výkon čtení jen 1446 MB/s a 1463 MB/s. To je na úrovni, kde byla lowendová NVMe SSD před pár lety.

SSD od Applu fungují tak, že samotný SoC má v sobě integrovaný řadič SSD, jenž má určitý počet kanálů. Nejde ale o to, že by se pak přímo k procesoru M2 připojovaly čipy NAND. Místo toho řadič v procesoru s pamětí NAND komunikuje přes linky PCI Express pomocí modifikovaného protokolu NVMe a každý kus NAND má v pouzdru připojený jednoduchý řadič, který tento protokol teprv překládá na standardní komunikační rozhraní čipů NAND. Proč je to takto komplikované, těžko říct (pokud tedy nejde jen o překážku pro ty, kdo by chtěli na desce notebooku přepájet čipy NAND a získat tak bez posvěcení Applu vyšší kapacitu).

Apple má na desce notebooků pozice pro dvě pouzdra s pamětí NAND a plný výkon řadiče v SoC je zřejmě dosažen jen tehdy, pokud jsou osazené obě, jinak je polovina kanálů řadiče neobsazených a nelze je využít pro zlepšení výkonu paralelním přístupem k NAND. A to je právě důvod této kauzy. Zatímco předchozí generace MacBooků Pro s procesorem M1 měla 256GB úložiště tvořené dvěma pouzdry o kapacitě 128 GB, nové modely s procesorem M2 mají místo toho jedno jediné 256GB pouzdro a zřejmě ponechávají polovinu kanálů řadiče nevyužitou. A to snižuje výkon SSD na polovinu.

Je škoda, že Apple pro tyto modely nepoužil starší čipy NAND s nižší kapacitou jako v předchozí generaci (když už nebylo možné zvětšit kapacitu nejlevnějšího modelu na 512 GB, což by na nákladech nestálo nějaké strašné peníze).

Apple MacBook Pro M2 13 1600 Apple MacBook Pro M2 13 (zdroj: Apple)

Pomalejší swapování se může projevit i v programech

Toto zpomalení nemá dopad jenom na úlohy, které pracují s daty na SSD – takových nebude zas tak mnoho a obvykle je nebudete provozovat na notebooku s jen 256GB úložištěm. Dopad to ale má i na programy, které nejsou přímo závislé na disku. Nejlevnější model notebooku má totiž zároveň jen 8GB kapacitu RAM a kompenzuje to poměrně agresivním swapováním (jiná věc je, že to může opotřebovávat nevyměnitelné SSD). Swapování dat z paměti do odkládacího souboru je ale na 256GB SSD také dvakrát pomalejší.

Podle benchmarků se výkon SSD projevuje na běžném aplikačním výkonu, 8GB/256GB model s M2 je prý kvůli tomu pomalejší než předchozí model s procesorem M1 ve Photoshopu, Lightroomu nebo Final Cutu Pro – přínos nové generace je pak přes novější CPU záporný. Pomalejší SSD se tedy může projevit i tam, kde byste to přímo nečekali, ne jen při kopírování souborů a podobných operacích.

Apple M2 1600 Apple M2 (zdroj: Apple)

Levnější modely versus výkon v recenzích

Ne, že by to byl nějaký velký skandál. Horší výkon u nižších kapacit je něco, co u SSD dobře známe, takže zde nejde o velké překvapení. Ale v kombinaci s tím, že Apple na rozdíl neupozorňuje a SSD se nedá později vyměnit, jde o něco, co je dobré před koupí vědět. Výsledné rychlosti 256GB verze pořád nejsou nějaké tragické a fungovat by se dalo i s ještě pomalejším výkonem a čtením, ale notebooky Applu jsou přece jen poměrně dražší koupě a marketing si na rychlých úložištích dříve dost zakládal.

„Zrada“ je tedy hlavně v tom, pokud uživatelé budou 256GB modely kupovat s očekáváním vyššího výkonu, která si vytvoří z recenzí. První recenze vyšly totiž od těch vybraných médií, kterým Apple hardware půjčil v předstihu, a byly v nich notebooky s většími 512GB a 1TB disky. Apple se logicky snaží vytvořit co nejlepší dojem na počátku, kdy je o testy největší zájem, s tím, že řada uživatelů bude prostě předpokládat, že výkon vyšších modelů bude platit i pro ty nižší. V tomto případě si na takové uvažování bude třeba dát dost pozor.

Zdroje: Max Tech, MacRumors

Byl pro vás článek přínosný?