Arctic GC Pro: konkurence Nintendo Wii za 1200 Kč?

0

Záhadně levná konzole se představuje

Nebojte, žádná změna zaměření ExtraHardware na herní konzole a gadgety se opravdu nekoná. Takto výjimečné zařízení jsme ale prostě proklepnout museli, koneckonců už někdy před Vánoci jste nás na něj vy, čtenáři, v diskuzi upozornili. A když kolegové z časopisu Extra PC po Novém roce konzoli připojili k v té době recenzované LCD TV Philips 231T, vzbudilo mou zvědavost. A nebyla to jen kombinace nízké ceny, 48 obsažených her a bezdrátových ovladačů, tedy výhod, jež jsem zmínil už v perexu, která recenzentovi PC hardwaru nutně musela nasadit brouka do hlavy.

Jakmile jsem uviděl, že se konzole připojuje pomocí kompozitního kabelu (cinch), chtěl jsem ji už zavrhnout. To, co je výsledkem, sice nejsou žádné grafické orgie, ale určitě minimálně koukatelný obraz. A to platilo nejen pro 23″ LCD TV, ale dokonce ještě pro 37″ LCD TV; řekněme od metru a půl. Svou daň si toto připojení vybralo pouze na nenápadných běhajících tmavších pruzích patrných hlavně na větších plochách modré barvy.

Vezmete-li samotnou konzoli do ruky, začnete myslet asi na magii. Černá plastová krabička připomínající designem trochu Nintendo Wii neváží totiž skoro nic! Úžas pokračuje po připojení na zásuvkový wattmetr: 1 W ve standby (s nízkým účiníkem) není nic skvělého, ale 3 až 4 W při hraní her už za pochvalu stojí. Koneckonců samotná konzole může být napájena čtyřmi mikrotužkovými baterkami (AAA). Výdrž si z odběru a kapacity vašich nabíjecích AAA už spočítáte sami.

Když jsem mluvil o čtyřech bezdrátových ovladačích, měl jsem na mysli jeden gamepad, jednu špičku kopačky pro fotbal (střelbu na branku) a dva multifunkční ovladače. Do nich můžete zacvaknout jednu ze dvou násad pro tenis, pro stolní tenis či jedinou násadu pro golf a taktéž jedinou pro baseball.

Nebudu zastírat, že jedním z důvodů, proč je tato herní konzole v centru zájmu hardwarových magazínů, je jméno výrobce: Arctic Cooling. Legenda v tichém a přitom cenově dostupném chlazení procesorů a grafických karet začala nejdříve opatrně s USB ventilátorem Arctic Breeze, za čas následovaly nabíjecí baterie a teď je tu herní konzole. A poslední dva kšefty se AC navíc snaží provázat: GC Pro umí do všech svých ovladačů spořádat baterií docela dost a AC své baterie inzeruje nejen na krabici, ale i v návodech. Minimum pro jednoho hráče jsou u konzole připojené do sítě tři baterie AAA, pro dva hráče pak tedy šest. Ovladače však nejsou žádnými žrouty, i obyčejné zinkouhlíkové baterie vydržely nějaký ten týden redakčního řádění.

Sice jsem zmínil Arctic Cooling jako výrobce této herní konzole, není to však zřejmě tak docela pravda. Trošku jsem procházel eBay i nabídky českých a slovenských obchodů a na co jsem nenarazil: velmi podobně vypadající konzole, se stejnými bezdrátovými ovladači, jen celá v bílém a počet udávaných her byl nižší: 39.


Konzole VMAX 16 je jednou z levných konzolí se stejnými ovladači a podobnými hrami jako GC Pro. Další najdete po internetu po zadání klíčových slov wireless game console nebo drahtlose TV spielekonsole. Zdroj obrázku: Progamingshop.sk

Jinde jsem tutéž bílou konzoli našel s pro změnu mnohem vyšším počtem udávaných her. Po nalezení fotografie krabice v trošku vyšším rozlišení jsem si nemohl nevšimnou i podobnosti osazených her.

Tenis je jednou z nejlépe vypadajících her na GC Pro, navíc můžete hrát ve split-screenu proti sobě

Skoro to vypadá, že zatímco ty jednoduše (osmibitově) působící jsou úplně stejné, u sportovních 3D her má Arctic nějaký novější kabátek a v několika titulech se potom liší (třeba Box u Arcticu není). Zmíněnou konzoli najdete například pod jménem VMAX 16 a typicky se prodává kolem 35 až 40 EUR. Možná je ale soudě pouze podle náhledů na krabici zdánlivě lepší grafika a provedení 3D her u Arcticu nejen softwarovým upgradem, ale také lepším hardwarem, který to umožňuje. Zatímco u VMAX 16 je udáván nějaký (samozřejmě neznámo jaký) 16bitový procesor, Arctic se na krabici chlubí 32bitovým 3D procesorem.

Nebyli bychom na ExtraHardware, abychom Arctic GC Pro nevykuchali. Hned první fotografie z rozborky odhalí, proč je konzole tak lehoučká. Jeden malý tištěný spoj (PCB) má na starosti výstupy a napájení, další potom zřejmě bezdrátový příjem a trochu větší uprostřed je osazen procesorem a celkem třemi paměťovými čipy. Předpokládám, že ty starším dojmem působící v pouzdře TSOP budou plnit úlohu RAM a novější potom sloužit jako prostor pro hry (flash, 256 MB). Dle označení PCB řetězci začínajícími KT- by mohl být výrobcem hongkongský v čínském Shenzhenu působící výrobce Koson Electronic Technology (jedná se jen o spekulaci, přestože firma výrobu herních konzolí uvádí).

   


Samotný hlavní procesor je bohužel zalit a není na něm žádné čitelné označení. Jestli Arctic Cooling tak trochu nemystifikuje, vyvinul jsem celkem čtyři teorie na téma, jaký procesor to asi je. Jednu jsem hned vyloučil sám:

  1. novější klon procesorů Motorola 68000, jež poháněly třeba i Commodore Amiga
  2. nějaký ARM (pro něj by mluvila nízká spotřeba, podobné použití třeba v Nintendo DS, ale proti zase asi licencování a hlavně nechlubení se nikde)
  3. něco z konzolí starších generací (Sega Saturn a Dreamcast, Sony PS, Atari Jaguar apod. – zde ale povětšinou bylo hned několik složitějších čipů; typicky procesor RISC a dedikovaný 3D čip)
  4. nějaký západnímu světu nepříliš známý speciálně pro tento účel vyvinutý procesor

Rozebral jsem také jeden z multifunkčních ovladačů, konstrukce je podobně jednoduchá.

Představení her na 150 fotografiích a třech videích

Nebudu tu rozebírat všech 48 osazených her, k tomu můžete použít pěkný herní manuál od Arctic Coolingu, kde jsou názvy, malý obrázek a popsané ovládání. Snad až na dva nebo tři tituly najdete všechny hry poctivě odfoceny také v galerii v této kapitole jen o kousek níže.

U některých her bych se přece jen rád zastavil, pár vět o nich současně hodně prozradí o konzoli jako celku. Ačkoli menu konzole hlásá 48 sportovních her, jsou to obsaženy skoro všechny hlavní žánry mimo RPG, adventur a FPS. Hry rozdělím do několika kategorií, přičemž mezi těmito kategoriemi je zpravidla i zásadní rozdíl ve zpracování:

  1. Sportovní 3D hry jako tenis, stolní tenis, šipky, golf, bowling či basketbal mají nejhezčí grafiku, zpravidla svou originální a vcelku pěknou hudbu a jsou nejlépe uzpůsobeny pohybovému ovládání. Svým provedením do této kategorie spadá i vaření (tvorba palačinky je zdokumentována v galerii).
  2. Některé převody her z osmibitů a raných dob IBM PC XT/AT jsou povedenější a některé méně. Mezi povedenější patří určitě klon Atomic Bombermana (Dynablaster na PC), dále zde najdete přejmenované Space Invaders (Space Defence), plošinovku Magic Key atd.


    Řada závodních her je z pohledu shora a jsou tu i dvě hry připomínající první (motorkové) GP na PC v EGA grafice (spouštění přes GPEGA.exe) a takřka stejné formule. Na rozdíl od těchto her (myslím od Microprose) zde nejsou existující okruhy či vozidla, ale špatná hratelnost a jen pseudo 3D je stejné.

  3. Poslední kategorie her obsahuje směsici přejmenovaných klasik, jejichž kvalita je kolísavá. Zatímco Russian Blocks (Tetris) se hraje dobře (i ve dvou), podobně jako tradiční sdružování diamantů stejných barev, miny, Bubble Monster (= Zuma), Undersea Bubble (Arkanoid), s jinými už je to vinou kostrbatého ovládání horší. To platí třeba pro Sudu (= Sudoku), nic moc není také Photo Match (Pexeso) či spojování trubek a stavění železnic.

Předem se omlouvám za nevyrovnané fotky a rozklepaná videa (jednou se zvukem proběhnuvší malé), tvorba o víkendu s pohybovým ovládáním v ruce jedné a fotoaparátem v ruce druhé si vybrala svou daň. Náprava v editorech by zabrala hodiny a snad se nejedná o znehodnocení zásadní.

Menu a hry Fishing, Space Defence, Cross Street

Tenis

Stolní tenis

 

Verdikt

V hodnocení si trochu zahraji na DPreview a dovolím si svůj dojem z konzole shrnout rozsáhlejším výčtem kladů a záporů:

+ nízká cena
+ spotřeba max. 4 W, lze provozovat i na baterie
+ nízké nároky na TV
+ reminiscence klasik (osmibitové plošinovky, bomberman, závodní hry apod.)
+ často možnost hry dvou hráčů, split-screen
+ 48 už obsažených her
+ bezdrátové ovladače
+ v balení už je vše kromě baterií (konzole, adaptér, kabely, ovladače, manuály)
+ cenou, provedením i sadou her ideální pro děti
+ rychlý start i restart
+ decentní a nenápadný vzhled
+ kompozitním výstupem vedený obraz vypadá překvapivě solidně
+ konstrukce je překvapivě robustní (vyzkoušeno nervními kolegy)
+ ani celý set mnoho neváží; ideální na chatu, na návštěvu apod.

– hudba v menu není špatná, je ale i u mnoha her, a tak vám možná bude znít v uších ještě hodinu po vypnutí
– kompozitní kabel je náchylný na rušení
– některé hry se špatně ovládají (sudoku, stavění železnic)
– hry nelze rozšiřovat, dokupovat
– neexistují uložené pozice
– kostrbaté procházení nabídkou 48 her (k dosažení některých musíte stisknout ovladač až 23×)
– pohybovým ovládáním nesměřujete v prostoru (např. míček odpálíte, ale neurčujete už kam)
– ovládání vás nenutí ani dělat větší pohyby
– ač GC Pro vypadá převratně, podobné levné konzole se stejnými ovladači jsou již na trhu déle
– systém pro zacvaknutí násad není spolehlivý

Honza Čarek svou variantu stejné recenze v Extra PC nazval Osmibit stále žije a já s ním musím souhlasit. Jestli hraní na GC Pro něco připomíná, jsou to osmibity a u sportovních her s pohybovým ovládáním samozřejmě i Nintendo Wii. Nečekejte ale za svých 1200 Kč to samé jako u Wii, kde byste za stejnou sadu s ovladači a několika hrami zaplatili násobně více.

Jednodušší je nejen grafika, ale také propracovanost jednotlivých her a hlavně celý systém ovládání, kdy pohybový senzor v podstatě zajistí jen odpálení/úder/cokoli ve správnou chvíli, ale už nemáte kontrolu nad přesným provedením.

Jelikož tenis apod. vypadají velice slušně a konzole je evidentně v pohodě stíhá i ve split-screenu, můžeme si trochu postesknout nad nevyužitím pro nějaké složitější počiny umožňující i ukládání, hry typu Zelda nebo Final Fantasy si dovedu v této grafice představit. Nemyslím to samozřejmě doslova, jak by se taková díla v laciné konzoly asi zaplatila, že.

Přestože AC GC Pro dva týdny sloužila pro odreagování nejen redaktorům-hračičkům, ale i našim grafikům (DTP), vidím její hlavní využití u dětí, pro něž vám přijde ještě peněz za Wii škoda. A potom případně na chatách, chalupách apod., kde máte nějakou obyčejnou televizi a jen se chcete s přáteli či rodinou večer něčím zabavit. Do minuty konzoly vybalíte, další minutku zapojujete, za 12,4 sekundy od zapnutí potom už vybíráte z 48 her (zhruba po šesti sekundách při bootu můžete vybrat hi-res LCD TV nebo obyčejnou TV). Her pro dva hráče je tu dost a porce zábavy se nedá přístroji upřít.

Za zapůjčení herní konzole Arctic GC Pro děkujeme společnosti TN Trade

Ohodnoťte tento článek!