Asus Crosshair IV Formula: Kompromisy stranou

0

Představení čipsetu AMD 890FX + SB850

První dojmy a hlavní přednosti

Ještě než se vrhneme na zkoumání samotné základní desky, řekneme se něco o nově uváděné čipové sadě AMD 890FX. Ta je součástí rodiny čipsetů AMD 800, s jejímiž některými členy jste se již mohli setkat. Nejstarší je zde čipset AMD 880G, který přišel s integrovaným Radeonem HD 4250. Poté následovalo uvedení výkonnější verze AMD 890GX, kde se poprvé objevil jižní můstek AMD SB850 s nativní podporou SATA 6 Gb/s. Oba tyto čipsety ale měly shodně jen 22 PCIe linek.

Nyní již ale uzrál čas na uvedení nejvýkonnější čipové sady AMD 890FX, která se stane základem nejvýkonnější platformy Leo. Čipová obsahuje celkem 42 PCIe linek druhé generace, které slouží jednak k připojení grafických karet, tak i k připojení přídavných řadičů, jakým je třeba NEC starající se o rozhraní USB 3.0. Osazené grafické karty, které mohou být až čtyři, mohou pracovat v režimu CrossFireX 16 + 16, 16 + 8 + 8 nebo 8 + 8 + 8 + 8. Čipová sada tak oproti konkurenční Intel P45 nemá v podstatě žádné úzké hrdlo, kterým je u Intelu právě nedostatek volných PCIe linek.

Novinkou je u tohoto čipsetu i začlenění podpory IOMMU (Input/Output Memory Management Unit), neboli jednotky pro správu paměti. IOMMU je zařízení, které se stará o překlad virtuální adresy, se kterou pracuje
procesor, do fyzické adresy. Propojuje I/O sběrnici schopnou DMA s hlavní pamětí počítače. Hlavní přínos pocítíte v případě virtualizace, která by se tímto měla znatelně urychlit. Podpora IOMMU je ale otázkou nejen čipové sady, ale také operačního systému.

Pokud se zaměříme na samotnou platformu Leo, tak tu v současnosti AMD považuje za vrchol své desktopové tvorby. Jejím základem jsou šestijádrový procesor AMD Phenom II X6, jehož podrobnou recenzi jste si mohli přečíst v úterý, grafická karta ze série Radeon HD 5800 a právě nová čipová sada AMD 890FX s jižním můstkem SB850. Pokud se chcete podívat na přehledné srovnání aktuálních čipových sad, máte možnost právě nyní.

Nebyl by to ale Asus, aby svoji desku neobdařil několika zajímavými funkcemi, které jsou nad rámec čipové sady. Tou nejzajímavější je zřejmě Turbo Unlocker, která dokáže automaticky zvednout výkon na procesorech AMD ze série Black Edition, tedy těch, které mají odemčený násobič směrem nahoru. Výkon se ale dokáže zvednout ne na jednom nebo dvou jádrech, ale rovnou na všech. Navíc se tato funkce netýká jen nově uváděných procesorů, které podporují funkci AMD Turbo Core, ale i starších BE kousků.

Mezi další speciality patří systémová tlačítka, kterými můžete počítač spustit, restartovat, nebo rovnou i přetaktovat, či odemčít blokovaná jádra.

Nechybí ani měřící bodu, z nichž budete moci pomocí multimetru odečítat přesné hodnoty napájení procesoru, pamětí nebo čipsetu.

Na grafických slotech najdete speciální oboustranné pojistky, které usnadňují vyjímání grafické karty, paměťové sloty pak mají pojistky pro změnu jen na jedné straně, aby nedocházelo ke kolizi s horní grafikou.

Balení, příslušenství, parametry

Balení, příslušenství, parametry

Uvnitř velké červené krabice najdete kromě desky i poměrně bohaté příslušenství, které čítá šest SATA kabelů, zadní USB/eSATA modul, USB kabel, stíněnou záslepku nebo pásky na stahování kabelů.

Nyní si můžete prohlédnout podrobné parametry testované základní desky.



Použité komponenty a jejich osazení

Použité komponenty a jejich osazení

Deska má velmi povedený design, navíc i barevně je velmi sladěná. Červeno-černá kombinace zkrátka oku lahodí. Na první pohled je rozložení v pořádku a nikde nic s ničím nekoliduje.

Když srovnáte zadní blok konektorů mezi high-endovými deskami Asus a Gigabyte, tak deska od Asusu vypadá trochu jako chudý příbuzný. Na druhou stranu zde nic podstatného nechybí, najdete zde i dva porty USB 3.0, kombinovaný eSATA/USB port, FireWire nebo tlačítko ClearCMOS.

Součástí desky jsou i vylepšené pojistky na grafických slotech (najdete zde celkem čtyři), které podporují režim CrossFireX v podobě 16 + 16, nebo 16 + 8 + 8. Jednostranné pojistky nechybí na paměťových slotech, tentokrát se správnou orientací.

Desce nechybí ani všemožné vymoženosti poslední doby, jako je nativní rozhraní SATA 6 Gb/s, celá sada tlačítek pro snadné taktování nebo tlačítko GO LED pro zobrazení zapnutí funkce MemOK. Na desce najdete i sadu měřících bodů pro připojení multimetru.

Mezi osazenými čipy najdete řadič USB 3.0 od NECu, EPU pro řízení napájecích fází, TurboV pro snadné přetaktování, které ještě doplňují čipy iROG. I když se manuál ani stříbrný plíšek o konkrétním zvukovém čipu nezmiňuje (v manuálu najdete jen podporu EAX 4.0, X-Fi CMSS nebo X-Fi Crystalizer), odlepení odhalilo čip VIA VT2020.

 

 

Pokud odmontujete pasivy, otevře se vám pohled na samotný čipset.

 

Systém chlazení, teploty a spotřeba

Systém chlazení, teploty a spotřeba

Chlazení Asus nikdy nebral na lehkou váhu. Pasivy jsou dostatečně mohutné, ty na čipsetu a mosfetech jsou navíc provázány pomocí heatpipe.

Severní a jižní můstek jsou provázány pomocí heatpipe.

K dispozici je nadstandardní počet konektorů pro větráky, všech osm je navíc v 4pinovém provedení.

Spotřeba a zahřívání

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdotykovým infračerveným teploměrem Voltcraft IR-270H s laserovým zaměřovačem. Před samotným měřením byl systém v plné zátěži 15 minut, aby se všechny chladiče dostatečně rozehřály.

Naměřené teploty jsou příjemně nízké. Pasivy jsou velmi mohutné a starají se o velmi dobrý rozptyl tepla. Velmi dobře se osvědčil i velký pasiv na jižním můstku SB850.

Měření spotřeby probíhá zásuvkovým wattmetrem, který měří spotřebu celé sestavy (bez monitoru). Bohužel není technicky dost dobře možné změřit spotřebu pouze základní desky, nicméně z porovnání s ostatními deskami s různými čipovými sadami si můžete o spotřebě udělat velmi dobrý obrázek. V tomto případě je měřena spotřeba kompletní sestavy, tedy i s dedikovanou grafikou GeForce 8800 GT a přídavnou zvukovou kartou Asus Xonar D2.

Spotřeba

Také po stránce spotřeby se deska ukázala v tom nejlepším světle. Při nastavení hodnot v BIOSu na Auto si ze všech doposud testovaných desek brala suverénně nejméně energie. A to jak v zátěži, tak i bez ní.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle výkonu chlazení a spotřeby.

BIOS a jeho možnosti

BIOS a jeho možnosti

Jak už jste u desek Asus zvyklí, BIOS je velmi propracovaný a nabízí nepřeberné množství nastavení. Hned jako první se ponoříte do záložky Extreme Tweaker, který je zaměřena přetaktování systému. K tomu máte k dispozici hned několik nástrojů. Začátečníci jistě ocení nástroj CPU Level Up, který zvedne výkon na úroveň požadovaného procesoru. Stejně tak máte možnost přetaktovat i paměti. Pokud chcete pokročit ještě o kousek dál, můžete vyzkoušet automatické taktování pomocí funkce TurboV, které se ukrývá pod položkou OC Tuner Utility. No a na závěr si můžete nechat čistě manuální taktování, s nímž se dostanete nejdál.

Dostatečné jsou i možnosti nastavení časování a vlastností pamětí, které najdete oddělené pod dvěma položkami DRAM Timing Configuration a DRAM Driving Configuration.

Odděleně pak sedí nastavení napětí všech důležitých komponent. Hned vedle nastavované položky vždy vidíte aktuální hodnotu napětí. Pokud pošilháváte po dusíku, můžete zkusit odemknout položku Extreme OV, která zvedne již tak dost vysoké hodnoty maximálního napětí. Nechybí zde ani zapnutí LoadLine kalibrace.

V hlavní záložce můžete ovlivnit maximální rychlost SATA rozhraní a získat základní informace.

V záložce Advanced si zkontrolujte zapnutí funkce Cool’nQuiet a C1E. Ušetříte tím nemálo energie. Stejně tak zde můžete zkusit odemčít deaktivovaná jádra svého procesoru. Součástí záložky Advanced je i nastavení všech osazených komponent nebo zapnutí podpory vzdáleného taktování přes USB kabel – iROG.

Pod záložkou Power si můžete vychutnat dokonalé nastavení všech připojených větráků, které je možné korigovat buďto prostřednictvím BIOSu, nebo pomocí aplikace Fan Expert z Windows. Každý větrák přitom může mít svůj vlastní profil.

Na desce Asus pak nemohou chybět ani takové funkce, jako je Asus EZ Flash 2, O.C. Profile s možností ukládat i na USB disk, AI NET 2 pro kontrolu síťového kabelu nebo nově GO Button, pomocí nějž můžete systém rychle přetaktovat na požadované hodnoty.

 

Jednotlivé nejdůležitější hodnoty pak shrnuje následující tabulka:

Kompletní galerie

Galerie všech snímků

 

Testovací sestava, použité testy

Testovací sestava, použité testy

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

Za zapůjčení zvukové karty Asus Xonar D2 děkujeme společnosti Asus

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston

Kingston

Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
rakouské společnosti RASCOM Computerdistribution

Za zapůjčení mechaniky děkujeme společnosti LG

Přetaktování

Přetaktování

Po stránce přetaktování dopadla deska lépe, než konkurence od Gigabytu. Bez nějakého velkého přemlouvání se mi ji povedlo donutit pracovat na základní frekvenci 330 MHz, což je o 20 MHz více, než zvládnul Gigabyte. Pokud se podíváte na napětí procesoru, tak si buďte jisti, že na 3,760 V jsem jej skutečně neprovozoval.

Při taktování procesoru jsem dosáhl také velmi pěkného výsledku, kdy procesor stabilně běžel na frekvenci 3,7 GHz. Pár MHz navíc je výsledkem nepřesné základní frekvence, která kolísala i v rozmezí 2 MHz směrem nahoru.

Při taktování pod Windows jsem se chvíli dostal i na 3,8 GHz, nicméně tato frekvence byla velmi nestabilní.

Při taktování jsem vyzkoušel i automatické přetaktování pomocí TurboV EVO, které nebylo ke komponentám vůbec milostivé. Na jednodušší nastavení se přetaktování zastavilo na frekvenci 3,36 GHz, při volbě Extreme Tuning pak na 3,43 GHz, což není vůbec špatné.

V tomto případě je měřena spotřeba kompletní sestavy, tedy i s dedikovanou grafikou Nvidia GeForce 8800 GT a přídavnou zvukovou kartou Asus Xonar D2.

Nyní se můžete podívat na celkové nárůsty frekvence sběrnice, procesoru i celkové hodnocení přetaktování.

Testy procesoru a paměti

Testy procesoru a paměti

 

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle výkonu procesoru a pamětí. V grafu jsou porovnány všechny výše naměřené výsledky a výsledky z testu pamětí. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Testy pamětí, pevného disku a USB rozhraní

Testy pamětí, pevného disku a USB rozhraní

Nyní se můžete podívat na propustnost USB rozhraní a výkon pevného disku WD3200AAKS. Jeho výkon je měřen jednak v HD Tachu.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle propustností SATA a USB rozhraní. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Herní testy

Herní testy

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili nízkém rozlišení 800 × 600 bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vyšším rozlišení 1680 × 1050 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním. Detaily jsou ve všech hrách nastaveny na vysoké. Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě.

Do nové metodiky byly zařazeny hry Call of Duty 4, Crysis a UT3 Demo. Dále zde najdete výsledky z testů 3DMark Vantage. Tyto testy probíhají na dedikované grafice Nvidia GeForce 8800 GT. Integrovaná grafika (pokud ji deska má), je v tomto případě vypnutá.

Na závěr kapitoly je zde opět relativní srovnání desek, tentokrát podle výkonu grafiky. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Práce s multimédii

Práce s multimédii

Do těchto testů patří kódování videa do DivX 6.8, převod HD videa do H.264 pomocí X.264 benchmarku, kódování 200MB WAV souboru do MP3 pomocí lame 3.97 a úprava fotek v Paint.NET.

Také zde nechybí relativní srovnání desek, tentokrát podle výkonu v multimediálních aplikacích. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

 

Softwarová výbava

Softwarová výbava

Společně se základní deskou dostanete do ruky i celou řadu zajímavých nástrojů pro správu chování základní desky. Již hodně dlouho je s Asusem spojena tehcnologie EPU, která se snaží na provozu desky ušetřit několik wattů a tím ušetřit nějakou korunu i vám. Její nastavení je přehledné a při zapnutí můžete kolem 10 W skutečně ušetřit.

Druhý mocný nástroj, který je pro změnu určen pro zvedání výkonu, představuje TurboV EVO. Pokud neholdujete přetaktování v BIOSu, můžete jej zkusit právě přes tento povedený nástroj. Ten umožňuje zvedání nejen základní frekvence a napětí, ale také přetaktování integrované grafické karty a s ní spojené paměti SidePort.

Oproti jiným taktovacím nástrojům má TurboV EVO jednu podstatnou výhodu – lze v něm měnit i násobič procesoru.

V Easy režimu se musíte spokojit pouze se zvedáním základní frekvence, což ale není pro naprosté začátečníky vůbec od věci.

No a pro naprosté laiky, kteří touží po přetaktování systému, je k dispozici Auto Tuning. S jeho pomocí jsem se ze základní frekvence 2,8 GHz dostal během pár okamžiků na poměrně vysokých 3,5 GHz. Při takovém přetaktování je ale třeba brát ohled na vyšší nároky na chlazení.

Zvednout výkon procesoru můžete zkusit i pomocí funkce CPU Level Up, která zvedne frekvenci procesoru na úroveň až o tři řady vyššího modelu.

Závěrečné hodnocení

Závěrečné hodnocení

Základní deska Asus Crosshair IV Formula se představila v tom nejlepším možném světle. Deska má skvělé rozložení, je osazená kvalitními komponentami a nabízí i pro pokročilé uživatele nepřeberné možnosti zvedání výkonu i dalších úprav počítače. Jako u jedné z prvních desek pro AMD u ní Asus upustil již od starých rozhraní pro pevné disky a disketovou mechaniku a spoléhá se čistě na SATA (v případě čipsetu ve verzi SATA 6 Gb/s) a dostatek USB konektorů.

Po stránce výkonu není desce také v podstatě co vytknout. Naměřené hodnoty patří mezi nejlepší a deska nezaznamenala během testování žádný výkonnostní výkyv. V dobrém světle se ukázala i spotřeba, která byla nejnižší ze všech doposud testovaných AMD desek. Také přetaktování dopadlo skvěle, škoda jen trochu nestabilní základní frekvence, která místy dokázala poskočit i o 2 MHz.

Prodejní cena, která se pohybuje kolem hranice 5000 Kč sice není nejnižší, na druhou stranu je třeba jedním dechem dodat, že plně odpovídá schopnostem a možnostem desky. Za tyto peníze obdržíte desku našlapanou moderními technologiemi, s níž se budete moci pustit i do extrémního taktování. Vzhledem ke všem těmto vlastnostem jsem se rozhodl udělit základní desce Asus Crosshair IV Formula ocenění We Want It!

Plusy a mínusy

+ rozložení komponent
+ kvalitní zpracování
+

přetaktování
+ nízká spotřeba
+ nízké zahřívání
+ SATA 6 Gb/s a USB 3.0
+ regulace větráků

– vyšší cena
– paměťové sloty u sebe
– chybí druhá síťovka

Za zapůjčení základní desky děkujeme společnosti Asus

Ohodnoťte tento článek!