Asus Zenbook Prime UX31A: vítejte v budoucnosti (první pohled)

0

Z prvních několika pokusů o Ultrabooky od různých výrobců jsme Asus Zenbook UX31E hodnotili asi nejlépe. Třeba takové HP Folio 13 bylo sice také dost povedené, ale shazoval jej lesklý displej s rozlišením 1366 × 768 bodů a vyšší hmotnost. Na třinácti palcích totiž obligátní HD Ready není tak zavrženíhodné jako na patnáctipalcovém notebooku za dvacet tisíc, ale ideální to není – je přece jen rok 2012 a 768 pixelů na výšku je standard už od konce devadesátých let. Zenbook byl tehdy (a vlastně doposud je) jediný Ultrabook, nabízející vyšší rozlišení displeje.

Preview Asus Zenbook Prime UX31A

Rozlišení 1600 × 900 na třináctipalcové úhlopříčce Zenbooku UX31E tedy koncem minulého roku působilo jako příjemný závan změny. V nové generaci jde Asus ale ještě o krok dál a namísto vánku z toho je pořádná vichřice. Rozlišení 1920 × 1080 bodů na třináctipalcové úhlopříčce a k tomu ještě IPS matrice, která narozdíl od obvykle používaných TN netrpí problémy s pozorovacími úhly, a to vše v notebooku, který nestojí sedmdesát tisíc – to tu ještě nebylo.

Není to příliš, říkáte si? Vůbec ne. Po vybalení z krabice byl systém Zenbooku nastavený na větší písmo (120 dpi namísto standardních 96 dpi). První, co jsem s ním udělal, byla změna na standardní zobrazení, a teď po ani ne čtyřiadvaceti hodinách, vůbec nechápu, jak jsme se jako uživatelé mohli někdy spokojit s něčím hrubějším. Displej je u tohoto notebooku tak obrovským plusem, že bych mu byl ochotný odpustit i tělo ze sádrokartonu.

To ale nebudu muset. Celé tělo je stejné jako u minulé generace; tedy kompletně z hliníku (kromě klávesnice, o které se rozepíšu za chvíli), velmi tenké a směřem dopředu se zužující – při pohledu z boku má tedy tvar hodně protáhlé kapky. Pevnost zpracování je příkladná, základna se ani nehne, víko pouze opravdu minimálně uprostřed. Mnoho dvojnásobně i více tlustých notebooků se vůbec nechytá. Kloub víka je jediný, ale masivní; zabírá téměř celou šířku zadní strany základny, a je stejně jako minule docela tuhý. Otevřít notebook jednou rukou nicméně jde bez problémů, ačkoliv se tak netváří – základna v takovém případě vypadá, že se zvedne, ale nakonec tomu tak není.

Je tenký jako žiletka, jak se na Ultrabook sluší a patří

Klávesnice byla často kritizovaným bodem minulé generace Zenbooků, a podle mě docela oprávněně. Kovové klávesy sice vypadaly na pohled docela efektně, jenže použitelnost tím dost trpěla – klávesy bylo potřeba mačkat uprostřed, aby stisk zaregistrovaly, což v praxi působilo větší problémy, než by neznalý člověk řekl.

V případě nového Zenbooku Prime se naštěstí Asus poučil. Klávesnice je tentokrát z černého plastu (díky čemuž notebook vypadá opravdu hodně podobně MacBooku Air) a s psaním není nejmenší problém. Navíc konečně dostala i podsvícení, dokonce i regulovatelné ve třech krocích (čtyřech, pokud počítáte i vypnuté podsvětlení) a senzor okolního světla, který úroveň světla dokáže automaticky regulovat v závislosti na okolních podmínkách. Podsvětlení je velmi jemné, ale dostatečné – ani na nejvyšší úroveň vám nesvítí do očí a neruší, ale i při nejslabším nastavení je na klávesy aspoň trochu vidět.

Klávesnice je konečně i podsvícená

Lepší než minule je i touchpad. Není sice od Synaptics, ale od ELANu, ale aspoň zatím jsem při používání nenarazil na větší problém. Jediné, co mi na něm tak trochu vadí, je trochu zvláštní povrchová úprava – což se ostatně týká i klávesnice. Obojí je z jakéhosi snad až příliš jemného plastu a působí to na mě trochu zvláštně; popravdě řečeno si doteď nejsem jistý, zda je to příjemné či ne. U touchpadu nicméně tento plast způsobuje trochu horší klouzání prstů, především v případě, že je máte mokré či zpocené, což při současném počasí není nic neobvyklého. Na druhou stranu je ale touchpad vzhledem k velikosti notebooku pěkně rozměrný a přijde mi i docela přesný, takže celkem nemám důvod kritizovat.

Chlazení schované v kloubu
Vnější strana víka s logem výrobce

A tím asi první pohled zakončím, abych z něj nakonec neudělal malou recenzi. První dojem z nového Zenbooku UX31A je extrémně pozitivní – a nejsem v tom sám, od notebooku musím odhánět zvědavé kolegy, kteří se mi jej snaží zabavit pro sebe. Cena samozřejmě odpovídá parametrům, Full HD IPS displej asi není zrovna zadarmo, takže za tuto konfiguraci (zmíněný displej, nízkonapěťové dvoujádro Core i7 Ivy Bridge s integrovanou grafikou Intel HD Graphics 4000, 4 GB paměti a 256GB SSD) dáte téměř čtyřicet tisíc. To opravdu není málo a nejdražší varianta Zenbooku Prime tak pro většinu uživatelů zůstane nedostupná. Není ovšem pochyb o tom, že se na trhu objeví i levnější verze (třeba s 128GB SSD a rozlišením 1600 × 900 bodů), a u těch už cena bude pro většinu lidí přijatelnější.

Co se obřího rozlišení na relativně malé úhlopříčce týká, je tady samozřejmě problém pro uživatele s horším zrakem – mně osobně to vyhovuje a i to DPI jsem si snížil, ale jistě existuje spousta lidí, kteří by na tom displeji buď nic nepřečetli, nebo by je z toho alespoň bolely oči. Na vině je částečně i samotný systém Windows, který na rozdíl třeba od mobilních operačních systémů stále ještě neumí pořádně pracovat s vysokými rozlišeními na nízkých úhlopříčkách – proto se většině lidí na rozlišení 1280 × 800 na 7″ tabletu kouká o dost lépe než na 1600 × 900 či více na 13,3″ notebooku. To by měl vyřešit nový systém Windows 8. V každém případě platí, že třináctek s HD Ready (1366 × 768) je na trhu hromada, takže stále je z čeho vybírat, a pro nás, co máme ostříží zrak, je Full HD ideální.

Na recenzi si budete muset počkat minimálně do 3. 6., kdy končí informační embargo Intelu na dvoujádrové procesory Ivy Bridge. V praxi se dočkáte ještě o pár dní později, protože nejdřív vyjde samostatný test osazeného procesoru. Já jdu zatím pilně testovat, respektive nejdřív shánět redukci z české zásuvky na americkou (náš kus přišel přímo z USA a tudíž se špatnou vidlicí na adaptéru a anglickým systémem).

Ohodnoťte tento článek!