Asus Zenbook UX31E: nejdražší ultrabook, a stojí zato!

0

Úvod, parametry

Asus Zenbook UX31E: nejvybavenější z ultrabooků

Ultrabooky jsem si poprvé pořádně osahal na tiskové konferenci Intelu, kde Acer, Asus, Lenovo a Toshiba představili svoje modely. Každý výrobce se snažil být něčím jedinečný a každému se to v jistém slova smyslu povedlo. Asus ale předvedl nejokázalejší podívanou – dva extravagantní ultrabooky jako nože, u 13″ varianty nejsilnější ULV procesor dneška, velké SSD i obrazovku s vysokým rozlišením. Proto jsem neváhal a rovnou se sháněl po kousku na recenzi.

Čtěte také:

Tento úvod jsem asi už trochu postihl ve článcích výše. V kostce – Zenbook UX31E je “ultratenký, ultralehký a ultrarychlý”, jak by řekl nejen Intel. Jde o 13″ ultrabook, v nejtlustším místě se honosí tloušťkou jen 17 mm a vůbec se snaží napodobit nejvyšší konfiguraci MacBooku Air 13″. Stejný procesor, podobné SSD, vyšší rozlišení LCD, design…

 

Ale nižší cena a Windows. A samozřejmě i pár zádrhelů, které si v článku objasníme. Je ale faktem, že prakticky stejná konfigurace MacBooku Pro se na Apple Store prodává za téměř 42 tis. Kč, zatímco Zenbook stojí jen 30-31 tis. Kč. Intelu se asi z velké části díky svému fondu, který ultrabookům věnoval, podařilo srazit cenu těchto přístrojů mezi vcelku běžné smrtelníky.

Asus Zenbook UX31E (RY010X) 
Cena s DPH 30 990 Kč (CZC.cz)
Zapůjčil Asus ČR
Hardwarová výbava
Procesor Intel Core i7-2677M
Počet jader (virtuálních) 2 (4)
Frekvence 1,8 GHz
Max. frekvence (turbo) 2,9 GHz
Operační paměť 4 GB DDR3, 1333 MHz (2 x 2 GB)
Pevný disk (velikost) 256 GB
Pevný disk (typ) SSD
Mechanika
Úhlopříčka displeje 13,3″, 1600 × 900 bodů, lesklý
Grafická karta Intel HD Graphics 3000 (integrovaná)
Konektory, sloty
Výstupy na monitory micro-HDMI, mini-VGA, VGA (D-Sub) přes redukci
Porty (s výjimkou USB) 1× 3,5mm audio, LAN přes redukci
Počet portů USB 2.0 1
Počet portů USB 3.0 1
Čtečka paměťových karet SD/MMC/MS
Bezdrátové sítě Wi-Fi, Bluetooth 4.0
Rozměry, baterie
Rozměry (š×d×h) mm 325 × 223 × 2,8-17 mm
Hmotnost 1,3 kg
Baterie 50 Wh (4 články)
Software
Operační systém Windows 7 Professional SP1 (64 bitů)

 

Dojmy, zpracování a konektivita

První dojem

Velkolepý! Jak už jsem psal v prvním pohledu, stačí se podívat na konfiguraci, cenu a fotky notebooku a hned je vám jasné, že jde o velmi zajímavý přístroj. Tloušťka 2,8-17 mm je ale číslem nepopsatelná – šasi se snaží zužováním na stranách a hlavně ztenčováním směrem dopředu navodit dojem, že je ještě tenčí. Téměř zcela kovové zpracování z kartáčovaného hliníku, na víku nablýskaného až absurdně do kruhu, také dodá na kráse.

Když vezmu notebook do ruky, všímám si jako první věci jeho trvanlivosti a pevnosti. Zenbook mě potěšil právě převážně kovovým zpracováním, které opravdu není žádná náhražka, ale masivní vrstva kovu, které jen tak něco neuděláte. Trochu mě ale hned při prvním zvednutí zamrzelo lupnutí v plastovém kloubu víka. Jinak jsem byl ale dost spokojen.

Lesklý displej mě hned napadl jako mínus, je ale fakt, že Asus umí odlesky přebít opravdu intenzivním podsvícením. A ostré hrany. Chvíli jsem zkoušel, jestli se o ně nepořežu, ale usoudil jsem, že je to v pořádku. Notebook je opravdu velmi tenký a díky sklonu základny vaše ruce nepokládáte na žádný výrazný výstupek hrany. Skoro jsem se ale bál nosit notebook v brašně bez pouzdra. Kovu nic neuděláte, ale v zavřeném stavu je celková tloušťka přední strany opravdu ani ne 3 mm, a to už si koledujete o natržení chatrnější tašky.

Zpracování

Notebook je zpracován veskrze kvalitně. Prakticky celé tělo je z kovu, což velmi neomylně poznáte už po prvním vybalení a obvykle i při každém přenášení – notebook je opravdu studený. To asi není tak docela dobře, přece jen by hořčíková kostra byla lepší. Co do robustnosti a odolnosti ale kov chválím.

Chtěl jsem říct, že základna je z jednoho kusu hliníku, není tomu tak, na spodu najdete další hliníkový plát, který vypadá stejně a je spojen velmi tenkým švem, ale je tam, přišroubovaný. Slícování je ale perfektní, nemám výtku, navíc bude asi snadné do notebooku vstupovat pro nějakou výměnu nebo opravu. Vanička s klávesami také není ze stejného plátu. Celá základna je světlá, čistě stříbrná a kartáčovaná odpředu dozadu. Podložky pro zápěstí se dají trochu prohnout, ale nijak patologicky, kov je kov a věřil bych, že že vše vydrží bez vrzání i další roky.

Víko je trochu zajímavější. Na jeho svrchní straně je opět hliník, tentokrát ale kartáčovaný do kruhu, což je opravdu výrazné, podle mého názoru ale trochu moc “jako pěst na oko”.  Navíc je svrchní plát tmavěji šedý než základna. Rámec okolo displeje je potom z měkčí slitiny hořčíku a je docela tenký.  Displej neohnete, kov je silný a drží. I když nějakou deformaci obrazu při ohnutí v krutu uvidíte hned. Zkuste to ale, a zjistíte, že “ono to umí i praskat”. Vše je v pořádku, ale zde bych si s několika lety trvanlivosti bez vrzání opravdu jistý nebyl.

Víko je připevněné k šasi dvěma kovovými klouby na stranách, do kterých se zasouvá zakulacená a bohužel plastová a lupající lišta. Maximální otevření na 130 ¬∞ mě také moc nepotěšilo. Fajn je, že displej zvednete bez přidržení základny, přitom klouby drží jistě na svém místě.

 

To vše ale nejsou velké výtky, celkově je šasi v pořádku, kvalitní a vcelku trvanlivé, i když určitě ne bez chyb.

Porty, konektivita a notebook ze stran

Tak tohle bude jednoduché. Přední strana má asi 2 mm na výšku, tam nic nenajdete. Záda jsou tenká a zakulacená, tam také ne. Na levé, jakoby oříznuté straně, máte port USB 2.0, jediný 3,5mm konektor pro sluchátka nebo reproduktory a čtečku karet SD, MMC a podobných. Na levé straně potom tenký konektor pro adaptér (pozor, nejde o standardní konektor od Asusu), port USB 3.0 a konektory mini-VGA a micro-HDMI.

Asus dodává k notebooku dvě redukce, jak můžete vidět na poslední fotce v galerii, jednu zapojíte do USB a můžete notebook připojit na síťový kabel, rozhraní Ethernetu přes port RJ-45. Jenže pak máte už jen jedno USB. Druhá redukce je z mini-VGA na velký port VGA neboli D-Sub. Tu vítám, jediným ultrabookem, který se chlubil portem VGA, byla Toshiba Portégé Z830.

O bezdrátové i drátové síťové připojení se starají čipy Atheros, je tu Wi-Fi 802.11n a Bluetooth 4.0 (ten slibuje oproti standardu 3.0 hlavně mnohem nižší spotřebu).

Klávesnice, touchpad a kontroverzní displej (měření sondou)

Klávesnice

Klávesnice mě zpočátku potěšila, postupem času jsem na ní ale začal nacházet drobné chyby. Tak napřed ta pozitiva:

Klávesy jsou velké, čtvercové, dobře se do nich strefuje, nedělají velký hluk a nedočkáte se žádných multimediálních šíleností na okrajích. Tlačítka jsou zapuštěná do vaničky a mají jen asi dvoumilimetrový zdvih. Blok šipek snadno nahmatáte, je navíc na samém kraji klávesnice. A toho, že je vypínací tlačítko v rohu klávesnice, se taky nebojte. Když jej stisknete, nic se nestane, jen na vás vyskočí nabídka, co chcete s počítačem udělat.

Pár detailů a větších nedostatků – klávesy je nutné stisknout uprostřed. Zákeřné je, že není problém třeba levý Shift nebo Fn stisknout na kraji tak, že cvakne a sedne, ale přesto jej vlastně nedržíte. Na to si zvyknete. Je taky fajn, že jsou klávesy veliké, ale radši bych obětoval centimetr z hliníku okolo a přidal ještě sloupec tlačítek Home, End, PgUp a PgDn, tato jsou namapována přes Fn na šipky.

Jinak ale fajn. Funkční klávesy jsou namapované, jak mají být, nezapomnělo se na kontextovou nabídku atp. . Co by ale určitě neškodilo, je podsvícení, které by zrovna notebooku z této cenové hladiny a s tímto použitím skutečně sedlo. Takhle práce ve tmě nebude tak ideální.

Touchpad

Touchpad byl pěkný, i když si na něj taky budete muset zvyknout. Předně byl hodně veliký, citlivý, a samozřejmě multidotykový. Dotyková plocha je rozšířena i na tlačítka. Ano, i po tlačítkách můžete jezdit prstem, což vás bude nějakou chvíli mást. Celá plocha je klikací, tzn. jde jí cvaknout – levý klik. To se hodí, když třeba označujete, zvládnete to jedním prstem docela jednoduše.

 

Bohužel je s onou celoklikací plochou spojen ten neduh, že i když jsou pravé a levé tlačítka oddělená, není možné stisknout obě dohromady, což nepotěší třeba uživatele myších gest. Tlačítka by mohla být i tišší.

Displej a měření

Zaprvé velké plus za velké rozlišení. 1600 × 900 px bodů na 13″ displeji je prostě to pravé ořechové, plocha je velká a body nejsou nijak příliš malé. Displej má lesklou povrchovou úpravu, což je zápor, ale je pravda, že alespoň vysoké rozlišení vidíte opravdu velejemně, jas displeje lze navíc regulovat v rozmezí přibližně 32-469 cd/m2. Maximální hodnota je fantastická, na maximální podsvícení vám lesklý displej nebude vadit ani při práci proti oknu.

Jinak mě ale displej moc neoslnil. Pozorovací úhly jsou viditelně špatné (co také od tak tenkého displeje čekat). Statický kontrast se pohybuje zhruba kolem bídné hodnoty 1:77. Od kýženého barevného prostoru sRGB se displej dalece vzdaluje a zdaleka jej nevyplňuje, barvy jsou špatné, hodně ustřelená je hlavně modrá. Gamma se liší o 6 % a teplota barev jen o snesitelné 4 %, na poctivé úpravy fotek ale zapomeňte.

Hardware a výkon (grafy)

Hardwarová výbava (vnitřnosti)

Uvnitř najdete procesor Intel Core i7-2677M. Nenechte se zmást vysokým číslem, jak poznáte podle sedmičky na konci, jedná se o ultranízkonapěťový, ULV (nebo CULV) čip. To znamená, že se celý 32nm čip Sandy Bridge včetně grafiky chlubí maximální spotřebou 17 W.

Na druhou stranu, jde o vysoké Core i7, takže i přestože jde o ULV čip, dovede procesor solidně převálcovat plnonapěťové modely Core i3 apod. . Není divu, dvě jádra procesoru pracují na 1,8-2,9 GHz, a Turbo Boost se zde  s oblibou hojně využívá, takže procesor někdy nemá problém držet krok i s Core i5-2410M.

Grafickou kartou je Intel HD Graphics 3000 na základním taktu 350 MHz, vysoké Turbo jí ovšem opět propůjčuje docela vysoký herní výkon. Kupodivu tu máme dvoukanálově zapojené 4 GB pamětí DDR3, takže má grafika k dispozici velkou datovou propustnost a tedy i docela solidní výkon. Tedy alespoň jak kde, v herních testech je situace různorodá a grafika umí i dost pohořet, v 3DMarcích je ale vidět, že i Core i5-2410M se stejnou grafikou s jednokanálovou pamětí může skončit hůř.

3DMark Vantage
(body – více je lépe)


Místo pevného disku je tu 256GB SSD, SanDisk U100 na řadiči SATA 6 Gb/s, jak se Asus rád chlubí. Ano, SSD teoretickou propustnost třetí verze SATA využije, situace ovšem není zase tak růžová. I když jde samozřejmě o úložiště rychlostí pokořující libovolný pevný disk.

Jak jste asi vyčetli z parametrů a došlo vám, DVD mechanika samozřejmě chybí, do takto tenkého notebooku by se prostě nevešla.

 

Výkon

Windows Experience Index vám velmi zhruba nastíní celkovou situaci, ale jak jsem řekl, není nijak zásadně vypovídající. Máme tu skutečně rychlý procesor, klasický objem dvoukanálově přístupné paměti, integrovanou grafiku, která skóre sráží nejníže, a samozřejmě nejrychlejší a nejdražší komponentu – 256GB SSD.

Výsledný výkon je poměrně vyrovnaný, pokud se nebavíme o hrách. Pro představu o nich přikládám graf výsledků z 3DMarku Vantage. Procesor je opravdu překvapivě rychlý, a to i na sféru standardních CPU, jak můžete vidět v různých testech převodů videa (x264 Benchmark) nebo renderingu (Cinebench R11.5), pohybuje se zhruba kousek nad Core i3-2310M. Nejsou výjimkou ani situace, kdy srovná krok s plnohodnotnou řadou Core i5. To bychom o ULV modelu Core i5-2467M, nalézajícím se v mnoha ultraboocích, říct nemohli.

 

Pro ilustraci celkové rychlosti počítače a produktivity práce přikládám graf z PCMarku Vantage s grafem výsledků celkových i pouze ze sady pevného disku. SSD není nejlepší, ale celý počítač posouvá o hodně nahoru. Jak vidíte třeba z grafu CrystalDiskMarku, sekvenční rychlosti jsou neskutečné. Jenže na těch počítač nestojí, a tak více než třetí verzi SATA nebo sekvenční čtení oceníte odezvu a práci s malými bloky dat, kde už SSD zase tak neexceluje, alespoň ve srovnání se svými kolegy.

Cinebench R11.5
(body – více je lépe)

x264 Benchmark HD v3.0
(fps – více je lépe)

 

PCMark Vantage
(body – více je lépe)

 

Výdrž, hluk, zvuk, rychlost startu, software a jiné chování

Hluk, zahřívání, výdrž

Co do hluku mě Zenbook docela potěšil, což se ostatně k úspornému hardwaru dalo čekat. V zátěži se dočkáte velmi slyšitelného vyfukování vzduchu dozadu, ale nejde o nic hrozného, v klidu se potom ventilátor o hodně zpomalí a často se zastaví úplně. Potom se v notebooku nehýbe nic, ani rotor disku (který tu není), ani ventilátor (který stojí) a vše je stoprocentně tiché.

V zátěži se zahřívá hlavně spodní strana notebooku, a to pochopitelně zadní část. Pouze do příjemně vlahé teploty ovšem, tady nevidím žádný problém, procesor s grafikou prostě víc jak 17 W tepla dlouhodobě produkovat nebude.

Výdrž je dalším plusem notebooku. Uvnitř Asusu najdete čtyřčlánkový akumulátor Li-Pol s kapacitou 50 Wh, na který má ultrabook vydržet prý až 7 h. Zkušenost tomu napovídá. Sedm hodin dpovídá nenáročnému surfování po Wi-Fi se ztmaveným LCD nebo třeba kancelářské práci. V naprostém klidu se zapnutou Wi-Fi jsem naměřil přes úchvatných 10 h výdrže, při surfování po webu plném flashových reklam a spouštění kupy videí na webu jsem se dostal na necelých 5,5 h. S šesti hodinami můžete klidně počítat.

Zvuk, webkamera a napájení

Reproduktory mě měly asi ohromit, když se jedná o značku Bang & Olufsen. Nic takového se zrovna nekonalo. Musím uznat, že zvuk byl hlasitější a přesnější, než jak jej známe z tichých chrastítek v netboocích a levných noteboocích. Na tloušťku notebooku jde o dost dobrý výkon. Nějakou domácí diskotéku ale vážně neplánujte, basy neexistují a na vyšších hlasitostech je zvuk (jako obyčejně) nesmírně deformovaný.

Webkamera je nic moc. Máte k dispozici rozlišení 160 × 120 px až 640 × 480 px. Dneska bych i od levného enkého čipu čekal megapixel, ale to se nekoná. Citlivost na světlo  není rozhodně světoborná a šumu je spousta. Prostě obyčejná základní webkamera, žádný zázrak.

K notebooku se dodává zvláštní 45W adaptér. Je to taková lehká kostka, kterou zapojíte přímo do zásuvky a od které vede kabel. Je kratší, nenabíjí moc rychle (70 % za 1:32 h) a má tenčí konektor než většina notebooků od Asusu.

Software

Notebook má předinstalovány Windows 7 Professional v 64bitové edici se Service Packem 1. Dále tu máte řadu softwaru od Asusu, který vám má pomoci především v seznámení se s novým PC, ale i v jiných úkonech (Asus Tutor, Vibe Fun Center, eManual, AsusTools aj.). Na ploše máte gadget Asus PowerWiz, který vám ukazuje dobu výdrže v různých režimech běhu, vedle snadné přepínání profilů Power4Gear.

Specialita ultrabooku – Super Hybrid Engine II

Asus tuhle specialitu nazývá Super Hybrid Engine II, Intel třeba Rapid Start Technology. Podstatné je, že je možné systém během dvou sekund uvést do režimu spánku a během dalších dvou sekund ho zase probudit. To nejsou nijak nadsazené údaje. V režimu spánku má velký Zenbook vydržet až dva týdny. Proto Intel i Asus  hlásají, že ultrabooky nemusíte vypínat, stačí jej zavřít a pokračovat v práci za nějaký čas pouhým otevřením notebooku.

 

Pokud chcete počítač kompletně vypínat či zapínat, pomůže vám rychlost SSD. Čistý systém se kompletně vypne za 12 s, když jej zapnete, za 15 s vidíte plochu a za dalších 6 s se vše načte a stabilizuje. To jsou stále čísla, ke kterým mají pevné disky daleko.

Výsledky testů, screenshoty

Výsledky benchmarků

Souhrnné testy výkonu PC
PCMark Vantage 
7 831; Memories: 4 305, TV and Movies: 4 004, Gaming: 7 390, Music: 9 676, Communications: 6 441, Productivity: 8 209, HDD: 12 708
PCMark 7 3 339; Lightweight: 3 263, Productivity: 2 899, Creativity: 5 667, Entertainment: 2 656, Computation: 10 493, Storage: 3 709
Windows 7 Experience Index 5,6; Procesor: 6,9; RAM: 5,9; Grafika: 5,6; Herní grafika: 6,3; Disk: 7,3
Herní testy
 
3DMark 2001 SE 16 695
3DMark06 (body) 3 882; SM2.0 Score: 1 332, HDR/SM3.0 Score: 1 541, CPU Score: 2 872
3DMark Vantage (body) P1723; GPU Score: 1 372, CPU Score: 7 459
3DMark11 (body)
Devil May Cry 23,35 fps (D) (1360 × 768 px)
Far Cry 2 9,8 fps (1366 × 768 px)
Crysis (very high) GPU benchmark: 3,70 fps (1680 × 1050 px)
World in conflict 6 fps (1366 × 768 px)
TrackMania Nations Forever 20,3 fps (1366 × 768 px)
Testy výkonu procesoru
SiSoft Sandra 2010 35 GOPS, 41 GIPS, 30 GFLOPS, 16,2 GB/s
Cinebench R11.5 xCPU: 2,22 pts., 1CPU: 1,12 pts., OpenGL: 10,66 fps
x264 BenchMark HD v3.0
48,72/12,13 fps
Virtual Dub Mod (DivX) (čas) 0:59
Virtual Dub Mod (Xvid) (čas) 1:49
WM9 Encoder (čas) 2:42
Testy výkonu pevného disku
CrystalDiskMark 3 (čtení)
Seq: 424 MB/s, 512k: 229 MB/s, 4k: 11,6 MB/s, 4k QD32: 29,4 MB/s
CrystalDiskMark 3 (zápis)
Seq: 201 MB/s, 512k: 20,8 MB/s, 4k: 10,2 MB/s, 4k QD32: 10,2 MB/s
AS SSD – Copy benchmark viz screenshot níže
HD Tune 2.55 prům. čtení: 249,8 MB/s, odezva: 0,3 ms
Testy výdrže
Výdrž web+video (čas) 5:17
Výdrž v klidu (čas) 10:05
  • Testovali jsme podle této metodiky.
  • V rámci přípravy na novou metodiku jsem začal testovat hry kromě Crysis v rozlišení 1366 × 768 px.


 

 

.

Závěr, zhodnocení

Ultrabook, jak má být

Asus Zenbook UX31E je určitě velmi konkurenceschopný mezi ostatními ultrabooky. Asi se shodneme, že každý ultrabook, co je dnes uveden, má něco do sebe. Co je to v případě Asusu? V první řadě je to vyšší cena. 13″ ultrabook od Aceru máte za 20 tis. Kč, od Asusu za 31 tis. Kč. To není zrovna lichotivé. Jenže pak je tu celá řada položek, ve kterých je Zenbook pro změnu dominantní.

Vysoké rozlišení displeje, 256GB SSD, rychlé Core i7… to jsou věci, které jinde moc nenajdete. Mimoto asi mohu klidně říct, že řada lidí bude Zenbook považovat za nejstylovější z ultrabooků. Je pravda, že Asus zaujal velmi osobitým designem. Z druhé strany vzato – a ruku na srdce – onen vzhled se opravdu poněkud blíží MacBooku Air. Což není špatně, ale je to prostě fakt, notebooky jsou podobně stavěné, podobně vypadají a když se podíváte na konfigurace jednotlivých Airů, zjistíte, že Asus své dva Zenbooky (UX21E a UX31E) míří na stejné konfigurace notebooků od Applu. Jen levněji. Pokud vám připadá 31 tisíc Kč moc, vězte, že za stejný MacBook zaplatíte ještě o 11 tis. Kč víc.

Asus Zenbook UX31E de facto nemá přímou konkurenci. Ostatní ultrabooky, obzvláště populární Acer, se přeci jen pohybují na jiných cenovkách, a pochopitelně taky s jinými výbavami. Samsung 900X3A seženete za velmi podobnou cenu, dostanete kvalitní duralové tělo (ne že by na tom Asus byl s hliníkem nějak zle) a ošidíte se o spoustu pěkných parametrů. Apple je alternativa-nealternativa – celá značka je zahalena v oblaku subjektivních názorů a srovnávat ji s mnohem levnějším notebookem s Windows nemá valný smysl, tady si každý musí udělat názor sám.

Vzhledem k tomu, že je tento model v současnosti nejlépe vybaveným ultrabookem a nabízí výborné zpracování a dlouhou výdrž, rozhodli jsme se mu udělit ocenění.

Plusy a mínusy:

  + stylový design
  + hmotnost jen 1,3 kg
  + extrémně tenké tělo
  + kvalitní zpracování
  + matný povrch šasi
  + rychlý procesor Core i7
  + velké plnohodnotné SSD
  + displej s rozlišením 1600 × 900 px
  + vysoký max. jas podsvícení LCD
  + rychlé zapínání i vypínání, Super Hybrid Engine II, Rapid Start Technology
  + vysoká výdrž
  + přibalené redukce
  + přeci jen lepší reproduktory
  + Bluetooth 4.0
  + nízká cena v poměru k výbavě a oproti MacBooku Air

  – špatné barvy, kontrast a úhly displeje, lesklý povrch
  – jen dvě USB, s redukcí na LAN jedno
  – podsvícená klávesnice by se hodila
  – vyšší cena oproti ostatním ultrabookům
  – Home, End, PgDn a PgUp jedině přes Fn

 

 

Galerie všech fotografií

 

 

.

Ohodnoťte tento článek!