Bastlírna aneb nejšílenější kreace uvnitř PC obrazem

0

Nejčastějším doma opravitelným problémem u počítačů je přehřívání procesoru či grafické karty. Výrobci často navrhují chlazení přesně na míru s ohledem na co nejnižší náklady a nejkratší životnost výrobku. Pak stačí roční nános prachu, dva roky provozu miniaturního ventilárku k jeho zadření či pouze postavení počítače poblíž topení, nebo do uzavřené skříně a máte problém. Normální uživatel si našetří několik stokorun a zaběhne si do obchodu koupit lepší chladič, osadí ventilátor na bočnici, popřípadě techniku přesune do nejbližšího servisu. Pokud ale nejsou finance, zato plný šuplík starých komponent vhodných ke kanibalizaci a nechybí zkušenosti z mládí s merkurem, tak to dopadá všelijak.

Obrazem z praxe : Bastlírna

 Majitel tohoto počítače se zjevně nespokojil s výkonem své grafické karty a náležitě ji připravil na taktování. Proti modrým pasivním chladičům na paměťech nelze nic namítat. Ovšem vylepšení chlazení grafického procesoru je vskutku originální. Použit je hliníkový pasivní chladič chipsetu ze základní desky. Nevím jaké úspěchy zaznamenal majitel s tímto řešením, ale obávám se, že přenos tepla mezi žebry obou chladičů asi nebude moc efektivní. V tomto případě stačilo zakoupit ventilátor 40 × 40mm a přišroubovat jej na pasiv grafické karty. Výrazně by se snížila teplota a toto řešení vás nebude stát více než stovku. Má jen jednu nevýhodu – ventilátor se většinou musí po dvou letech vyměnit – někdy vydrží i déle, ale to záleží na prašnosti.

Obrazem z praxe : Bastlírna

U grafických karet ještě zůstaneme. Tento kutil se zjevně nespokojil s poddimenzovanou hliníkovou pasivní částí chladiče na své kartě (myslím že to byla GeForce 2 MX). Nastříhal tedy plech na čtverečky a pořádně pasivní část nadstavil. Přenos tepla mezi několika vrstvami ne moc rovného plechu asi také nebude ideální. Nutno podotknout, že karta v tomto případě přežila a normálně fungovala. Největší zásluhu ale na tom měla spíše nízká spotřeba. Na novějších modelech karet by asi toto řešení pohořelo. V tomto případě stačilo zakoupit pasivní chladič na chipsety základních desek v hodnotě 150 Kč a problém by byl jednoduše vyřešen.

Obrazem z praxe : Bastlírna

Toto vylepšení chlazení by mohlo fungovat. Zlatá část je chladič čipsetu základní desky od Gigabyte. Majitel nebyl spokojen s vysokou teplotou a na seříznutou střední část chladiče nanesl teplovodivou pastu a další chladič chipsetu od zalmanu. Je to poměrně pracné řešení, protože nejdříve musíte sundat chladič čipsetu a to se neobejde bez demontáže základní desky. Taktéž neumožňuje použít dlouhé grafické karty. V tomto případě to přesně vyšlo, ale u delších grafik by se musela ještě uříznout spodní část Zalmanu.

Obrazem z praxe : Bastlírna

Vysoce originální náhrada ventilátoru umístěného na bočnici PC. Nejvíce překvapující byl úvazový materiál. Takovéto využití gumy do kalhot by mě opravdu nikdy nenapadlo. Viděl jsem i podobné řešení, jen místo gumy byly použity staré tkaničky do bot. V obou případech je to mnohem lepší materiál, než klasické gumičky, které používají někteří lidé. Gumičky totiž v důsledku vysoké teploty rychle zkřehnou a rozpadnou se. Ventilátor zcela jistě trochu rozhýbal vzduch uvnitř, ale přišroubování na bočnici PC je podstatně lepší řešení. Pokud nemáte na skříni připravené otvory, tak prostě použijete vrtačku a otvory si vyrobíte na míru. Vzhledem k tenkosti stěn většiny skříní, to není žádný problém. Je to sice trochu brutální a někdy i nevzhledné řešení, ale v tomto případě by to vzhledu moc neuškodilo.

Obrazem z praxe : Bastlírna

S desktopy jsou jen problémy. Mají nestandardní zdroje, nestandardní desky, nic se do nich nevejde a chlazení je navrženo na míru. Ovšem často se nepočítá s prachem a po několika letech provozu a centimetrech prachu uvnitř se takový počítač mění na hučící turbínu. Nákupům desktopů se raději vyhněte velkým obloukem. Když už ale nějaký máte, tak je nutné občas řešit nestandardní problémy. V tomto případě jde o hlučný 6cm ventilátor umístěný na pravé boční straně. Ten vhání studený vzduch přímo na chladič procesoru. Majitel jej odstranil a místo pravidelného čištění od prachu se spolehl na ventilátorové monstrum. Ventilátory jsou spojeny stahovacími plastovými pásky a napájí se skrze soustavu průchozích molex konektorů.

Obrazem z praxe : Bastlírna

Zvolené řešení má dvě závažné chyby. Je samozřejmě velmi hlučné a navíc je jeho efektivita jen poloviční. Čtyři ventilátory na pravé straně jsou zanesené prachem a zbylé čtyři na levé straně jsou relativně čisté. Na důvod tohoto jevu jsem přišel celkem rychle. Krycí plast horní strany desktopu má totiž vetrací otvory jen na pravé straně nad chladičem procesoru. Ventilátory na levé straně tedy nemají kudy nasávat vzduch (a prach) a jsou tam naprosto zbytečně. Přitom stačilo umístit na pravý perforovaný bok jeden nebo dva tiché ventilátory o rozměrech 6 nebo 7 cm.

Obrazem z praxe : Bastlírna

 
Problém s nestandardnímy rozměry desktopových komponent musel řešit i majitel této miditower skříně. Nevím co jej vedlo k opuštění desktopového formátu (možná touha nainstalovat grafickou kartu), ale mohl alespoň zainvestovat 400 Kč do ATX zdroje. Jak vidíte, tak desktopové zdroje nejsou vhodné k montáži do tower skříní. I s tím si ale šikovný uživatel/hazardér lehce poradí.

 Obrazem z praxe : Bastlírna

Stačí přece použít plastový kolíček na prádlo k zapření zadní části zdroje o napájecí konektor chladiče ventilátoru a problém je vyřešen. Chlazení procesoru ovšem nijak řešeno nebylo a měl bych osobně obavy o jeho teplotu. Naštěstí se intel procesory při přehřívání pouze zpomalují, takže se dají dlouhodobě provozovat i při poměrně vysokých teplotách (jen budete mít výrazně pomalejší počítač a při připojení ventilátoru na cpu konektor i výrazně hlučnější kvůli automatické regulaci otáček).

 Obrazem z praxe : Bastlírna

Hlučnost zdroje originálně vyřešil další kutil. Stačí libovolná pěnová hmota a spousta lepící pásky. Jen nesmíte zapomenout vyřezat díry pro větrací otvory. Ocenění za design tento výtvor určitě nedostane, ale fungovat by to mohlo docela dobře.

Obrazem z praxe : Bastlírna

Problém nekvalitních kondenzátorů je známým fenoménem a lze jej řešit celkem jednoduše i v domácích podmínkách. Stačí pájka a mít štěstí při shánění náhradních kondenzátorů. Ne vždy se ale povede sehnat adekvátní náhradu. Jak to dopadne když si nedáte pozor na průměr kondenzátorů vidíte na fotce. Toto řešení sice funguje, ale v žádném případě jej nelze doporučit a ani vyměněné kondenzátory nebyly příliš kvalitní. Navíc jsou určené jen pro teploty do 85 stupňu – u základních desek se nejčastěji používají odolnější modely s označením 105 stupňů. S vyšší provozní teplotou se snižuje životnost kondenzátorů a kousky certifikované pro nižší teploty tedy mají i kratší dobu použitelnosti.

Obrazem z praxe : Bastlírna

Pájka byla třeba i k této zajímavé náhradě za vybitou baterii CR2032 používanou pro udržení nastavení Biosu a času. Místo originální 3V baterie se použily dva tužkové články a problém je vyřešen. Proč si ovšem majitel raději neskočil zakoupit náhradní baterii v ceně 25 Kč do nejbližšího elektro obchodu mi není jasné. 

Obrazem z praxe : Bastlírna

A na závěr tu máme originální windtunel vyrobený z pet láhve a kusu pěnové vycpávky. Windtunely zavedl intel kvůli velmi žravým a velmi horkým procesorům Prescott, ale výrobci PC skříňí měli jako vždy menší zpoždění při uvádění této novinky. Co ovšem dělat když máte starou skřín a hluboko do kapsy? Vyrobíte si vlastní vyvedený do perforace pro zadní přídavný ventilátor. Obdivuji taková jednoduchá a levná řešení.

Ohodnoťte tento článek!