BSA: Autorskoprávní opatření jsou dostatečná, ACTA přesto potřebujeme

0

Business Software Alliance (BSA) je mezinárodní organizace sdružující softwarové firmy včetně těch největších, jako je Adobe, Microsoft nebo Apple, a prosazující jejich zájmy v jednotlivých státech. Z jejích aktivit jsou nejvýraznější ty protipirátské.

Jan Hlaváč
Jan Hlaváč (BSA)

Web BSA.cz umožňuje mimo jiné i nahlásit pirátství. Kolikrát měsíčně k takovému nahlášení dojde a jak následně BSA postupuje?

Dostáváme měsíčně desítky až stovky oznámení. Ročně se jedná o několik tisíc. V případě, že oznámení není anonymní, spojíme se s oznamovatelem. Pokud zjistíme, že je věrohodným, podáváme na firmu (či konkrétní osoby) trestní oznámení. Poté obvykle následuje policejní razie v sídle firmy.

Letos navíc můžeme žalovat přímo firmu, neboť je již možné trestně stíhat i právnickou osobu. Pokud je oznámení neúplné či nedůvěryhodné, obyčejně zasíláme varovný dopis, ve kterém žádáme firmu o prověření situace a případné zjednání nápravy.

U kterého produktu bývá pirátství nahlášeno nejčastěji?

Nejčastěji jde o produkty firem Microsoft, Adobe, Autodesk a Corel.

Jak se posléze počítá způsobená škoda?  

Vychází se z „krabicové“ ceny softwaru, tedy bez jakýchkoli multilicenčních či velkoobchodních slev. Výrobci softwaru mohou požadovat odškodnění ve výši dvojnásobku hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Kromě odškodnění uživatel musí zaplatit i za nelegální software, chce-li jej dále užívat. V závěru tedy pirát zaplatí trojnásobek hodnoty nelegálního softwaru.

To je zároveň s možným odnětím svobody dostatečný trest. Proč navíc musíme platit odměny z rozmnožování díla čili jakousi daň z možného využití tiskárny nebo prázdného nosiče k vytvoření kopie díla, na které se vztahují autorská práva? Není to zbytečně preventivní poplatek?

Tento poplatek se platí za možnost si legálně zkopírovat (vytvořit rozmnoženinu) autorského díla pro vlastní potřebu: například pořad z televize či kopii legálně zakoupeného CD pro vlastní potřebu atp. Rozhodně nelegalizuje kopírování pirátských nahrávek. 

Jak je to s mírou softwarového pirátství u nás?

U nás se podle poslední analýzy užívá nelegálně 36 % softwaru. V posledních letech míra pirátství klesá zhruba o procentní bod ročně. Letos dojde podle mého odhadu k poklesu o procentní bod nebo míra zůstane stejná, tedy 36 %. Dlužno dodat, že Česko patří mezi 20 zemí s nejnižší mírou pirátství a je na tom v potírání pirátství lépe než třeba Francie, Itálie či Španělsko.

Splňují podle vás protipirátská opatření typu nejrůznějších registrací a aktivací softwaru svůj smysl? Narážím na to, že pirát je stejně většinou obejde, tudíž takové opatření je většinou pouze překážkou poctivému uživateli.

Často tato opatření postrádají svůj smysl. Chápu, že takové restrikce poctivé uživatele zbytečně otravují. Přál bych si, aby výrobci softwaru v tomto ohledu měli soudnost a nedemotivovali platící uživatele.

Jak hodnotíte zátah na majitele serveru Megaupload.com?

Je to zlomový precedens a varování, že pokud podobní poskytovatelé budou neteční k šíření pirátského obsahu prostřednictvím jejich serverů, budou na ně podány žaloby. Je to také zdvižený prst, že se nelze držitelům práv do nekonečna jen vysmívat a ignorovat je. Majitelé těchto serverů jsou tvrdí byznysmeni, kteří je neprovozují z lidumilství, ale kvůli tučným výdělkům plynoucím ze sdílení autorských děl.

Mohlo by k něčemu podobnému dojít i u nás?

Může k tomu dojít i u nás. Proto se třeba server Ulož.to snaží vyjednávat s některými autorskoprávními organizacemi o prodeji například hudby.

Přijdou vám současná právní opatření týkající se ochrany autorských práv dostatečná?

Ano, jsou dostatečná. Co je nedostatečné, je vybavení a lidské zdroje policie, která nemůže dostatečně obsáhnout kriminalitu v oblasti kybersvěta. Kromě autorskoprávních deliktů mají specializovaní policisté na starosti i další online trestnou činnost. Přestože důležitost a ekonomická síla kybersvěta stoupá, vláda do policejních týmů neinvestuje adekvátní množství prostředků, naopak jim ubírá. To se nakonec vymstí všem, neb nejde jen o ochranu autorských práv, ale také o online podvody, krádeže, extremismus, obchodování s pornografií a podobně.

Proč tedy potřebujeme ACTA?

Protože lépe definuje postupy ochrany autorských děl a potírání zejména organizovaného pirátství. Pomůže to zejména exportním firmám, které vyrábějí hmotné výrobky, nikoli nutně software. Snahou ACTA je hlavně zamezit a potírat organizovaný zločin, který vydělává na porušování autorských práv: padělání, pašování padělků, prodej pirátských nahrávek a podobně. O šíření nelegálního obsahu prostřednictvím internetu jde až v druhé řadě, přesto je veřejnosti mylně předkládáno, že ACTA usiluje o ukončení svobody na internetu.

Jak daleko se podle vás může zacházet v ochraně autorských práv – měla by ochrana autorských práv mít přednost před ochranou osobních údajů?

Ochrana soukromí a osobních údajů je samozřejmě prioritou, ale s tím jde ruku v ruce ochrana vlastnických a dalších osobnostních práv. V prostředí, které nahrává anonymní anarchii, nelze zajišťovat dodržování běžných právních norem. Nicméně ACTA toto nijak konkrétně neřeší. Je proto třeba se zamyslet nad důslednějším stanovením pravidel v online světě.

Přes internet se nyní obchoduje, prodává, komunikuje a prostřednictvím sociálních sítí dokonce i „žije“. Jinými slovy v digitálním světě trávíme značnou část života. Je proto dobré mít určité právní rámce, které stanovují pravidla hry a tato pravidla je možné případně vynucovat. Tato pravidla navíc musí fungovat i přeshraničně.

Kdo tvrdí, že to třeba není, možná změní názor, až se sám stane oběti on-line kriminální činnosti. Absence pravidel a nemožnost vymáhání práva je stejně nebezpečná jako totalitní cenzura.

BSA: Autorskoprávní opatření jsou dostatečná, ACTA přesto potřebujeme

Ohodnoťte tento článek!