Budoucnost chlazení: rotující kov namísto větráku

0

Ne, tentokrát si z vás neděláme dobrý den. Vědci ze Sandia National Laboratories v Kalifornii (což zní, jako by se jednalo o státní instituci, nicméně stoprocentním vlastníkem Sandia Corporation je Lockheed Martin) zkoumali limity dnešních chladičů používaných ve výpočetní technice a dospěli k závěru, že přenos tepla znatelně zhoršuje vrstva „mrtvého vzduchu“, který se drží na povrchu žebrování chladiče. Tento mrtvý vzduch je potřeba rozhýbat silným větrákem, což je energeticky náročné.

Jeff Koplow a jeho tým na to šli jinak: točit budou celou pasivní částí (tedy ne úplně celou, část doléhající na zdroj tepla samozřejmě bude statická). V současné době mají podanou patentovou přihlášku a hledají výrobce, který si technologii licencuje.

Rotující žebrování chladiče je umístěno tak, že od základny jej dělí jenom tenká vrstva vzduchu, která přenosu tepla příliš nebrání. Vzduch, který se ohřívá mezi žebry, je hnán ven z chladiče odstředivým efektem. A nejen vzduch: Sandia tvrdí, že její chladič se nezanese prachem, který je metlou účinnosti konvenčních řešení. Přestože namísto lehkých plastových lopatek se otáčí těžký kovový díl, Sandia tvrdí, že její chladič je energeticky účinnější.

Výzkumníci předpokládají, že jejich „Air Bearing Heat Exchanger“ se uplatní především v datových centrech (jak si račte všimnout, má poměrně nízký profil), potenciál vidí ale i ve výkonných počítačových sestavách a noteboocích. Přestože pro fungování odstředivého efektu je nutné, aby chladič rotoval rychlostí několik tisíc ot./min, díky aerodynamickému designu žeber je prý vynález oproti klasickým chladičům tišší. Jeho výroba přitom nemá být závratně drahá.

Teoreticky by ale technologie mohla nalézt využití i jinde, například v klimatizačních jednotkách. Pokud bude nápad fungovat i u větších chladičů, má prý technologie potenciál snížit spotřebu elektrické energie v celých Spojených státech až o sedm procent.

Zdroj: Sandia National Laboratories

Ohodnoťte tento článek!