Cablegate: když WikiLeaks rozdělily národy

0

Od roku 1966 až po součanost, od Prahy až do Washingtonu

Strašák politických špiček, portál WikiLeaks, opět udeřil. Už minulý týden sliboval na Twitteru sedmkrát větší únik neveřejných informací, než byl předchozí rekord z války v Iráku. Potvrdily se odhady, že se zveřejní diplomatické rozhovory z amerických ambasád. Mj. i té z Prahy a Bratislavy.

Wikileaks CablegateCablegate aneb kudy vedou kabely, zdroj: Spiegel

Šéfredaktor WikiLeaks Julian Assange, na něhož je vydán mezinárodní zatykač kvůli údajnému znásilnění, neponechal nic náhodě a v opět v předstihu nabídl tajné materiály významným světovým deníkům. Uvedení mělo být jednotné, a to v neděli, přitom každý z nich mohl vybrat informace, které chtěl. Ještě ten den měl být podle Twitteru spáchán DDoS útok na server WikiLeaks, údajně americkou vládou. Servery byly na čas nedostupné, ale to už minulý týden ve středu, kdy jsme o aféře psali poprvé. Otázkou tedy je, jestli se opravdu jednalo o útok, nebo jen pod náporem zájmu nestíhaly kompjůtry.

Assange přitom tvrdil, že nové informace změní svět, už jej prý nemůžeme vnímat stejně. V rukou má totiž 251 287 dokumentů, které ukrývají 261 276 536 slov (to je ono sedminásobné číslo oproti Iráku). Dokumenty obsahují informace z období od 28. prosince 1966 až do 28. února 2010, původem jsou záznamy konzultátů, 274 ambasád a diplomatických misí. Aféra byla nazvána Cablegate jako narážka na Watergate, která donutila k rezignaci prezidenta Nixona. Cable si představte jako kabel/spojení, které má charakterizovat krátké depeše mezi jednotlivými místy.

Cablegate v číslech

Dle analýzy WikiLeaks je 15 652 dokumentů tajných, 101 748 důvěrných a 133 887 nezařazených. Nejvíce diskutovanou zemí je Irák (15 365 dokumentů), nejvíce zpráv pochází ze sekretariátu USA (8017). Hlavními tématy jsou:

  • Mezinárodní politické vztahy – 145 451
  • Vnitřní vládní záležitosti – 122 896
  • Lidská práva – 55 211
  • Ekonomika – 49 044
  • Terorismus – 28 801
  • Rada bezpečnosti OSN – 6 532

Podle vizualizace německého deníku Der Spiegel pochází nejvíce dokumentů až od roku 2000.

Wikileaks CablegateUniklá data jsou někdy i 44 let stará, zdroj: Spiegel

Zatím uveřejněný balík neobsahuje veškerá data, ty budou postupně odhalována v následujících měsících. Proto je například z Prahy vydán pouze jeden dokument, týká se amerického radaru u nás.

Nechci na Cnews zabředávat do politiky, to nechť komentují zasvěcenější (např. podrobný rozbor ČT24). Pokud chcete opravdovou porci informací, zkuste původní deníky posvěcené WikiLeaks: americký New York Times, britský Guardian, německé Der Spiegel, francouzský Le Monde a španělský El País.

Pro nás ale může být zajímavá informace, že za lednovými útoky na servery Googlu stojí čínská vláda. Ta dala dohromady své lidi, soukromé počítačové experty a další „žoldáky“, aby vyřídili největší vyhledávač světa. Jejich vztahy byly napnuté, ale Google kvůli lukrativnímu trhu nakonec v zemi zůstal, i když servery přesměroval do svobodnějšího Hongkongu.

Svoboda slova, nebo terorismus?

WikiLeaks jsou teď plné zprávy. Nedokážu posoudit, jestli se Assangemu podařilo změnit svět, ale minimálně jej rozdělil. Na lidi, kteří za WikiLeaks stojí, a ty, kteří považují portál za zločin. O víkendu proletěl Twitterem anketa, 77 % lidí považuje WikiLeaks za bojovníka za svobodu.

Na té druhé straně samozřejmě stojí i většina politiků. Já osobně jsem tak někde mezi. Na jednu stranu jsem rád, že někdo odhalí lži, kterými nás krmí politika. Na tu druhou si uvědomuji, že uniklé informace pro mě nejsou natolik důležité, protože to může klidně někomu mohlo ublížit. Nemusí to být jen zdiskreditovaný diplomat, ale uniklé informace mohou odhalit slabiny jednotlivých zemí a toho se mohou chytit třeba teroristé. Pravdivost informací Američané samozřejmě nepotvrdili.

Vůbec bych se nedivil, kdyby Assangeho některá ze stran nestíhala jako teroristu. Protože jim může pomáhat a celá historie WikiLeaks je téměř jednostranně vedena proti politice USA. Buď mají nejslabší bezpečnostní systémy (pochybuji), nebo má z Ruska, Číny a zemí Středního východu strach. Anebo tam není dostatek „bonzáků“, přes které by se materiály dostaly do rukou WikiLeaks. Ostatně pokud by měl být za uniklé informace trestán, vina zřejmě padá na toho, kdo zprávy „prodal“. Wikileaks by v této rovnici mohl zastupovat pozici jako třeba Rapidshare. Za data není zodpovědný (i když v tomto případě je sám i vydává), ale zodpovědnost leží na onom zloději.

Polehčující okolností budiž přednostní právo prozkoumat materiály významnými deníky. To ostatně tak trochu chválí i americká vláda, protože jinak by mohly být informace mylně prezentovány, naopak zodpovědné deníky tomu dodají i kontext. Tak či onak, jde hlavně o byznys. I kdyby informace nikomu nezměnily život, jedná se o fenomén, o kterém se bude mluvit. Americká politika je vděčné téma a roste tím kredit nejen zainteresovaných deníků.

Co si myslíte vy? Je WikiLeaks prospěšný portál podporující svobodu slova a demokracii, nebo zločinecký web?

Zdroj: cablegate.wikileaks.org

Cablegate: když WikiLeaks rozdělily národy

Ohodnoťte tento článek!