Čína chce zavést „národní“ procesorovou architekturu

0

Čína by se v informačních technologiích ráda zbavila
závislosti na zbytku světa. Definovala už vlastní DVD formát nebo formát videa
(AVS). Součástí aktivit tohoto typu je i snaha o soběstačnost ve výrobě
procesorů. Nejvýznamnějším projevem snah o vlastní CPU jsou čipy Loongson,
které používají instrukční sadu MIPS.

Nyní čínské ministerstvo průmyslu a informačních technologií
vyhlásilo záměr vybrat architekturu procesorů, která by se stala jakýmsi
národním standardem. Tyto procesory by měly sloužit v systémech a
počítačích státní správy a dalších úřadů a institucí. Podobně jako u
prosazování svobodného softwaru je cílem ušetřit náklady nebo alespoň omezit
míru, v které vynaložené peníze končí u zahraničních firem.

Loongson 2E: 64-bitové CPU pracující na frekvenci 700 MHz

Druhým a důležitějším cílem však nejspíš je, aby se
architektura stala základem běžných komerčních produktů. V současnosti
čínští výrobci buď nakupují hotové čipy (zejména u architektury x86), nebo
vyrábějí licencované návrhy. V druhém případě jde zejména o architekturu
ARM, která je nepsaným standardem v mobilních zařízeních. Licenci ovšem
podléhá i architektura MIPS. V obou případech sice Číňany nemusí trápit
taková závislost na zahraničí jako u procesorů AMD a Intel, stále však jde o
použití technologií, které kontrolují zahraniční vlastníci.

Cílem snah o nastolení vlastní architektury by kromě získání
kontroly nad všemi kritickými oblastmi polovodičové výroby mohlo být i snížení
nákladů na nákup či licencování procesorů. Ostatně kvůli nižším nákladům již
někteří výrobci používají v mobilních zařízeních místo procesorů ARM právě
čipy s jádry MIPS.

Zatím není jasné, zda bude vybrána existující architektura,
nebo se místo toho přikročí k vývoji zbrusu nové. Vzhledem k tomu, že
návrh nové instrukční sady by si vyžádal svůj čas a vývoj procesorů by musel
začít od nuly, není druhá možnost příliš pravděpodobná. Přinesla by rovněž
náklady navíc, spojené se softwarovou podporou, vývojem překladačů a portováním
softwaru. Je však třeba poznamenat, že vývoj nové architektury není ani dnes
nemyslitelný. V posledních letech se k němu odhodlala například Tilera.

Lze tedy očekávat spíše příklon k některé stávající
architektuře. Z tohoto pohledu má dle všeho nejlepší vyhlídky MIPS, neboť
vývoj a produkce již zmíněných čipů Loongson již nějakou dobu běží. Dávalo by
tedy smysl zúročit investice do projektu věnované. Architektura se dočkala
podpory v operačním systému Android, takže je jí otevřený i trh
s telefony a tablety. Mnoho čínských výrobců ovšem vyvíjí SoC čipy pro
mobilní zařízení na bázi jader ARM. Dle EETimes má tak i tato architektura
určitou šanci. Proti však mluví, že je v současnosti spojena
s vyššími poplatky. Naopak procesory x86 pravděpodobně nepřicházejí
v úvahu. Ostatně, do velké míry je cílem celé iniciativy se jich zbavit.
Navíc je v současnosti ani nelze volně licencovat jako jádra MIPS nebo
ARM. Dle EETimes je dohromady ve hře až pět jmen. Dalšími kandidáty by nejspíše mohly být architektury SPARC a PowerPC. U obou platí, že procesory na nich postavené lze vyrábět na základě licence.

Čínský tablet Novo7 s MIPS SoC čipem Ingenic

V této souvislosti je třeba připomenout, že před pár
týdny se vyrojily spekulace o možném
prodeji MIPS Technologies
, tedy společnosti, která stejnojmennou
architekturu vyvíjí a licencuje. Je-li MIPS ve výběrovém řízení z výše
uvedených důvodů favoritem, dostávají se tyto zprávy do nového světla. Dost
možná byly dokonce vypuštěny, ale připravily půdu pro čínský vstup. Pokud by se
totiž podařilo společnost odkoupit, splnily by se všechny cíle iniciativy. Pod
kontrolu by Čína dostala nejen specifikace architektury, její licencování a
cenovou politiku, ale i veškeré duševní vlastnictví vlastněné MIPS
Technologies.

Logo MIPS Technologies

MIPS je zralá architektura podporovaná operačními systémy i
vývojářskými nástroji. Má i určitý podíl na trhu, byť hlavně v průmyslovém
nasazení. Čína ostatně nemá v úmyslu nasazovat své „národní“ procesory jen
doma. Snahám o export tedy pomůže, že procesory MIPS již v současnosti
používá celá řada významných společností. 
Stručně řečeno, pokud je mateřská firma skutečně na prodej, představuje
v soutěži o čínský národní procesor architektura MIPS ideálního kandidáta.

Méně jasné je, zda má celá iniciativa šanci na dlouhodobý
úspěch. Propagátoři volného trhu jistě přijdou s výhradou, že násilné formování
průmyslu a trhu se sebou přinese problémy a konkurenceschopnosti domácích firem
nepomůže. Procesory Loongson také stále zaostávají výkonem za konkurencí
v podobě AMD a Intelu. Jejich nasazení v osobních počítačích je tak
otázkou mnoha kompromisů. V mobilní sféře jsou ovšem vyhlídky lepší.
Osobně se přikláním k názoru, že národní architektura se může rozšířit ve
veřejném sektoru, spotřební elektronice a v mobilních zařízeních. Na tvář
světa informačních technologií to ale zároveň nebude mít dramatický dopad.
Osobní počítače zůstanou převážně doménou procesorů AMD a Intel, i díky
setrvačnosti a softwarové výbavě platformy Windows. Vzhledem
k technologické síle Intelu (ale i AMD) si také dlouhodobě zachovají
výkonnostní náskok.

Zdroj: EETimes

Ohodnoťte tento článek!