Čína chce zavést „národní“ procesorovou architekturu

0

Čína by se v informačních technologiích ráda zbavila závislosti na zbytku světa. Definovala už vlastní DVD formát nebo formát videa (AVS). Součástí aktivit tohoto typu je i snaha o soběstačnost ve výrobě procesorů. Nejvýznamnějším projevem snah o vlastní CPU jsou čipy Loongson, které používají instrukční sadu MIPS.

Nyní čínské ministerstvo průmyslu a informačních technologií vyhlásilo záměr vybrat architekturu procesorů, která by se stala jakýmsi národním standardem. Tyto procesory by měly sloužit v systémech a počítačích státní správy a dalších úřadů a institucí. Podobně jako u prosazování svobodného softwaru je cílem ušetřit náklady nebo alespoň omezit míru, v které vynaložené peníze končí u zahraničních firem.

Loongson 2E: 64-bitové CPU pracující na frekvenci 700 MHz

Druhým a důležitějším cílem však nejspíš je, aby se architektura stala základem běžných komerčních produktů. V současnosti čínští výrobci buď nakupují hotové čipy (zejména u architektury x86), nebo vyrábějí licencované návrhy. V druhém případě jde zejména o architekturu ARM, která je nepsaným standardem v mobilních zařízeních. Licenci ovšem podléhá i architektura MIPS. V obou případech sice Číňany nemusí trápit taková závislost na zahraničí jako u procesorů AMD a Intel, stále však jde o použití technologií, které kontrolují zahraniční vlastníci.

Cílem snah o nastolení vlastní architektury by kromě získání kontroly nad všemi kritickými oblastmi polovodičové výroby mohlo být i snížení nákladů na nákup či licencování procesorů. Ostatně kvůli nižším nákladům již někteří výrobci používají v mobilních zařízeních místo procesorů ARM právě čipy s jádry MIPS.

Zatím není jasné, zda bude vybrána existující architektura, nebo se místo toho přikročí k vývoji zbrusu nové. Vzhledem k tomu, že návrh nové instrukční sady by si vyžádal svůj čas a vývoj procesorů by musel začít od nuly, není druhá možnost příliš pravděpodobná. Přinesla by rovněž náklady navíc, spojené se softwarovou podporou, vývojem překladačů a portováním softwaru. Je však třeba poznamenat, že vývoj nové architektury není ani dnes nemyslitelný. V posledních letech se k němu odhodlala například Tilera.

Lze tedy očekávat spíše příklon k některé stávající architektuře. Z tohoto pohledu má dle všeho nejlepší vyhlídky MIPS, neboť vývoj a produkce již zmíněných čipů Loongson již nějakou dobu běží. Dávalo by tedy smysl zúročit investice do projektu věnované. Architektura se dočkala podpory v operačním systému Android, takže je jí otevřený i trh s telefony a tablety. Mnoho čínských výrobců ovšem vyvíjí SoC čipy pro mobilní zařízení na bázi jader ARM. Dle EETimes má tak i tato architektura určitou šanci. Proti však mluví, že je v současnosti spojena s vyššími poplatky. Naopak procesory x86 pravděpodobně nepřicházejí v úvahu. Ostatně, do velké míry je cílem celé iniciativy se jich zbavit. Navíc je v současnosti ani nelze volně licencovat jako jádra MIPS nebo ARM. Dle EETimes je dohromady ve hře až pět jmen. Dalšími kandidáty by nejspíše mohly být architektury SPARC a PowerPC. U obou platí, že procesory na nich postavené lze vyrábět na základě licence.

Čínský tablet Novo7 s MIPS SoC čipem Ingenic

V této souvislosti je třeba připomenout, že před pár týdny se vyrojily spekulace o možném prodeji MIPS Technologies, tedy společnosti, která stejnojmennou architekturu vyvíjí a licencuje. Je-li MIPS ve výběrovém řízení z výše uvedených důvodů favoritem, dostávají se tyto zprávy do nového světla. Dost možná byly dokonce vypuštěny, ale připravily půdu pro čínský vstup. Pokud by se totiž podařilo společnost odkoupit, splnily by se všechny cíle iniciativy. Pod kontrolu by Čína dostala nejen specifikace architektury, její licencování a cenovou politiku, ale i veškeré duševní vlastnictví vlastněné MIPS Technologies.

Logo MIPS Technologies

MIPS je zralá architektura podporovaná operačními systémy i vývojářskými nástroji. Má i určitý podíl na trhu, byť hlavně v průmyslovém nasazení. Čína ostatně nemá v úmyslu nasazovat své „národní“ procesory jen doma. Snahám o export tedy pomůže, že procesory MIPS již v současnosti používá celá řada významných společností.  Stručně řečeno, pokud je mateřská firma skutečně na prodej, představuje v soutěži o čínský národní procesor architektura MIPS ideálního kandidáta.

Méně jasné je, zda má celá iniciativa šanci na dlouhodobý úspěch. Propagátoři volného trhu jistě přijdou s výhradou, že násilné formování průmyslu a trhu se sebou přinese problémy a konkurenceschopnosti domácích firem nepomůže. Procesory Loongson také stále zaostávají výkonem za konkurencí v podobě AMD a Intelu. Jejich nasazení v osobních počítačích je tak otázkou mnoha kompromisů. V mobilní sféře jsou ovšem vyhlídky lepší. Osobně se přikláním k názoru, že národní architektura se může rozšířit ve veřejném sektoru, spotřební elektronice a v mobilních zařízeních. Na tvář světa informačních technologií to ale zároveň nebude mít dramatický dopad. Osobní počítače zůstanou převážně doménou procesorů AMD a Intel, i díky setrvačnosti a softwarové výbavě platformy Windows. Vzhledem k technologické síle Intelu (ale i AMD) si také dlouhodobě zachovají výkonnostní náskok.

Zdroj: EETimes

Čína chce zavést „národní“ procesorovou architekturu

Ohodnoťte tento článek!