Hlavní navigace

CISPA je zpátky a lid se opět bojí kyberšpionáže

4. 3. 2013

Sdílet

Zdroj: Redakce

CISPA (Cyber Intelligence Sharing and Protection Act) je dosud neschválenou novelou amerického zákona o národní bezpečnosti z roku 1947, která má v zájmu prevence kyberzločinů umožnit na soudech nezávislé sdílení informací mezi vládou (zastoupenou ministerstvem vnitra, Národní bezpečnostní agenturou a dalšími bezpečnostními složkami) a poskytovateli internetových služeb (a rovněž mezi těmito navzájem).

Čtěte více: CISPA – maskovaná náhrada za SOPA a PIPA

Problematickými a vágními formulacemi, jež obsahuje, se CISPA stala v očích mnohých alternativou k protipirátským zákonům SOPA a PIPA (připomeňte si, oč jde, naším starším článkem) – třebaže jde oficiálně o zákonné opatření pro usnadnění potírání kyberterorismu a boje s hackery, podle odpůrců se dost dobře může obrátit i proti uživatelům podezřelým z toho, že porušují sdílením souborů a podobnými aktivitami cizí autorská práva. Při extrémním výkladu hrozí, že si americká vláda přečte maily každého aspoň trochu podezřelého uživatele internetu, aniž by se to on sám vůbec někdy musel dozvědět.

CISPA
CISPA, foto: EFF

Riziko zásahu do svobody a soukromí internetové populace americká Sněmovna reprezentantů tehdy nebrala v potaz a CISPA 26. dubna pokračovala do Senátu. Tam však byl návrh zamítnut, částečně i proto, že prezident Barack Obama dal tehdy jasně najevo, že pokud se mu CISPA objeví na stole, bude ji vetovat. Letos 12. února se ovšem CISPA opět vrátila do Kapitolu.

Na svědomí to mají poslanci Mike Rogers (republikán a předseda kongresového výboru pro zpravodajské služby) a C.A. „Dutch“ Ruppersberger (demokrat). „Americké podniky jsou ohroženy,“ obhajuje Rogers vytažení CISPA ze šuplíku. „Musíme americkým společnostem poskytnout informace, které potřebují, aby ochránily svoje sítě před kybernetickými hrozbami.

 

Do sněmovny se přitom návrh novely zákona vrací ve stejném znění, v jakém byl v dubnu minulého roku přijat a pak Senátem zamítnut. Na vlnu odporu, která se proti CISPA opět zvedá, přitom Rogers reaguje slovy: „Mluvíme tady o výměnách balíčků informací, nul a jedniček, chcete-li, a to stomilionkrát za vteřinu. Představa nějaké invaze do soukromí je při takovém množství dat scestná.“

CISPA musí ještě projít celým schvalovacím procesem (první čtení, druhé čtení…), než se vůbec dostane do Senátu, takže (v případě, že by tentokrát prezident Obama návrh vetovat nechtěl) rozhodně nevstoupí v platnost v příštích týdnech. Protože ovšem Obama ještě před návratem CISPA do sněmovny podepsal vyhlášku, která federálním agenturám nařizuje sdílet informace ohledně kybernetických hrozeb se soukromými společnostmi, nabízí se otázka, jestli zákon CISPA, pokud tedy na chvíli odhlédneme od toho, k čemu by v praxi mohlo jeho prosazování vést, vůbec kyberprostor potřebuje.

Byl pro vás článek přínosný?