Jedna služba končí, další začíná. O víkend vyšlo najevo, že Google chystá poznámkový blok po vzoru Evernotu, načež se tu o tři dny později objevila hotová služba. Evernotu nová konkurence nakonec nevznikla, Keep, jak se jmenuje zápisník od Googlu, nabízí jen obdobu žlutých papírků. Poznámky můžete zapisovat ručně nebo je diktovat, a tím možnosti zápisníku zhruba končí. Google se vydal cestou možná až přílišné jednoduchosti, která ale přitom může spoustě lidí vyhovovat. Především v kontrastu k Evernotu, který je sice skvělým, ale poněkud těžkopádným nástrojem pro správu poznámek. Jeho funkce – za sebe bych zmínil hlavně OCR u fotopoznámek – jsou nepřekonatelné, ale stále komplikovanější. Facelift rozhraní by službě, resp. jejím programům rozhodně prospěl. Lze ale Googlu ještě důvěřovat a spoléhat se na něj poté, co zařízl hojně používanou čtečku Reader? Poznámovač Keep v sobě ukrývá stejný potenciál pro cílení reklamy jako končící čtečka. A způsob, jakým Page vede Google, nenapovídá tomu, že by firma vyvíjela produkty jen tak pro radost. Keep mi proto do této skládačky příliš nezapadá.
Přesto lze konci čtečky Google Reader přičíst minimálně jednu pozitivní věc. Média i lidé se začali více zajímat o RSS, čímž se otevřel prostor pro nové služby a programy, které dosud stály spíše ve stínu Readeru. Během dvou dnů po oznámení konce přetáhla služba Feedly na půl milionu uživatelů a na větší zátěž se prý vyzbrojila novými servery. Je ovšem otázkou, jak dlouho může služba fungovat bez rozumného obchodního modelu. Nabízí se jí pouze reklama nebo placený model, kreditku by ale stěží vytáhla alespoň desetina těch, co se dušovali, že by klidně za Google Reader platili.
Víte také, že nemusíte na nikoho spoléhat, a RSS kanály odebírat přímo v prohlížeči?
Apple pociťuje konkurenci, rozjíždí novou kampaň
Motorola představila dva nové smartphony s Androidem. Čtyřpalcový model nabízí rozumnou konfiguraci; dvoujádrový procesor mu tepe na frekvenci 1,2 GHz a pohání jej Android 4.1, přičemž lze očekávat aktualizaci na novější verze, neboť společnost patří Googlu. Menší 3,5” model pak pohání jednojádrový procesor. Jak v příslušné zprávě poznamenal už Lukáš Václavík, Motorola je “téměř jediným výrobcem, který produkuje kvalitní smartphony v rozumných úhlopříčkách.”
Což se rozhodně nedá říct o Samsungu a jeho telefonu Galaxy S4, který byl představen předminulý týden. Mobil s pětipalcovou uhlopříčkou displeje, i když s báječnou jemností, musí stahovat gatě dolů, teda pokud se do jejich kapsy vůbec vejde. Nedovedu si úplně dobře představit, co bych s tímhle osmijádrovým zázrakem (do Evropy zamíří slabší, byť pořád čtyřjádrová verze) měl dělat, neboť papírově má asi tak dvakrát větší výkon než počítač, na kterém píšu tenhle komentář. Přesto smekám tomu, jaký výkon je dnes možné napcat do takové cihličky.
Apple si uvědomuje, že jeho pozice v záplavě právě takových smartphonů už není tak jistá jako dříve. Rozjíždí proto novou kampaň Why iPhone, kterou chce přilákat nové zákazníky. Vyzdvihuje v ní koncepci designu, fotoaparát a další vlastnosti svého telefonu. Pokud kampaň přijde do Česka (jakože spíše ne), bude zajímavé sledovat, zdali se Apple stále bude chlubit iTunes plnými filmů nebo všestrannou asistentkou Siri.
Vláda slibuje rychlý internet pro všechny do roku 2020
Slibuji, že k Googlu dnes již naposled. Kolegům ze zahraničních redakcí se do rukou dostala budoucí verze obchodu Google Play pro Android. Rozhraní vypadá oproti současné verzi dost odlišně, vychází z designu posledních Androidů. Položky programů v kartách už tolik nesplývají, jsou od sebe odděleny rámečky. Změny se týkají jen vzhledu, nové funkce podle současných informací do obchodu nepřibudou. Nová verze obchodu Play bude zřejmě vypuštěna s novou verzí Androidu, kterou lze očekávat v květnu, kdy se koná vývojářská konference Google I/O.
Vláda by ráda, aby všichni občané do konce roku 2020 surfovali rychlostí nejméně 30 Mb/s. Kabinet tento cíl vytičil v koncepci Digitální Česko 2.0, která vychází z rad Evropské unie. Dokument se věnuje i dalším oblastem, zmiňuje se dokonce o legální nabídce obsahu na internetu. Velký důraz přikládá na samoregulaci prostředí internetu, rozšiřování technologie DNSSEC, která předchází možnému podvržení domény, a také přechodu na protokol IPv6. Další zajímavá opatření a samotný dokument najdete v našem článku.
Trochu nostalgie na závěr. Nadšenec vyzkoušel, jak by se s dnešními aplikacemi dalo pracovat na patnáct let starých Windows 98. Výsledek byl více než překvapivý, na stařičkých Windows bez větších problémů fungoval Firefox včetně Flash playeru i přehrávač VLC. Nahlédněte do našeho článku, nechybí v něm samozřejmě video!
