Ony tyhle jednostupňové predikce nedávají moc smysl. Není v nich např. započten vliv zhroucení zpomalujícího a slábnoucího Golfského proudu, což je element, který se s rostoucím oteplováním rovněž očekává v blízké budoucnosti, a pak bychom naopak řešili v Evropě masivní ochlazení, respektive i malou dobu ledovou.
Tím nijak nerozporuju vliv člověka na přírodu a klima, avšak to rozhodně nebude takto přímočaré, jak se tato studie snaží líčit.
Nejsem klimatolog a ani meteorolog. Nicméně, pokud budeme vycházet z faktických dat a empirických znalostí, tak můžeme říct, že oteplování planety jako takové to nijak neovlivní. Tudíž bych čekal to, že se budou zvětšovat extrémy, tj. u nás zcela zmizí jaro a podzim (to je patrné už dnes) a zároveň se všechno v našem "mírném" pásu posune na sever, tj. léta budou krátká a poměrně horká, zima krutá a dlouhá. Globálně, směrem na jih budou pouště, na sever zase místo půdy permafrost. Pokud bych měl hledat podobná prostředí pro budoucí Česko, byla by to asi dnešní Sibiř nebo kanadská tundra.
Klimatolog tedy nejste.
Praha leží na 50. rovnoběžce.
Pro představu. Hranici mezi USA a Kanadou tvoří 48. rovnoběžka. To je na úrovni Bratislavi.
Permafrost je běžný až od 60. rovnoběžky. Tam někde začíná tundra.
A tato hranice se posunuje dál na sever.
Takže i kdyby padnul Golfský proud, tak permafrost bude od nás hodně daleko.
Já osobně předpokládám že roztajou Alpy ještě v tomto století. Takže permafrost v Evropě nikde nebude. Kromě skandinávie.
Golfský proud má vliv na naše podnebí podobný jako sopky.
Jenže vliv člověka je řádově větší.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zaklady-pro-spravnou-hospodskou-debatu-o-vlivu-sopek-na-klima
Jaro zmizelo. To je pravda. Ale v nížinách zmizela i zima.
Je půl roku podzim a půl roku léto.
Zima trvá cca týden. Takže se nedá mluvit o ročním období.
Budeme se muset naučit zastavit vodu z přívalových dešťů.
Jinak tu za 100 let bude poušť.
16. 3. 2025, 23:09 editováno autorem komentáře
Golfáč ohřívá hlavně Anglii.
Potom Island a Skandinávii.
Na ČR nemá moc velký vliv.
Jestli se proudění úplně otočí. Tak na severu Anglie se může objevit permafrost/ledovce.
Ale jen na severní straně hor.
Vzhledem k tomu jak člověk ohřívá planetu nevěřím že by se permafrost rozšířil pod 60°.
Spíš bude ustupovat k polárnímu kruhu. 66°.
Myslím v nížinách jako je ČR.
Samozřejmě v horských oblastech je chladněji.
Četl jste ten odkaz?
Cituji:
Kolaps Golfského proudu je v nejbližší době krajně NEpravděpodobný.
Máte pravdu.
Kdyby se proudění zastavilo úplně.
Tak na jih od ČR (Španělsko, Itálie, Řecko) by byla poušť. A na sever (Finsko) ledovce.
Tady by jsme byli relativně v mírném pásmu asi tak 50 let než člověk ohřeje planetu natolik že tady bude poušť a ve Finsku naše klima.
Ale s tím se moc počítat nedá.
Zatím to vypadá že vyšší teplota naopak způsobuje divoké výkyvy počasí.
Jestli se proudění otočí. Tak to u nás vyrovná teploty a do konce století tu budeme mít furt tak nějak podobně.
Takže výhled pro příští roky:
Tři měsíce tropických veder ukončené přívalovým deštěm. Zima bez sněhu.
Mrazy udeří ale pár dní maximálně týden.
Jak víte že to není klasický cyklus země? Vítě že člověk zatím objevil několik cyklů, které se opakují? Nazývají se Milankovičovy cykly a protože mají různou periodu tak se různě mezi sebou kombinují.
ZDROJ: https://www.zsch.cz/news/klima-na-zemi-a-slunecni-aktivita-pavel-kalenda/
Dalším z faktorů jsou sluneční skvrny, které se objevují v 11tileté periodě a pozorujeme že čím více skvrn tím více záření ze slunce dopadá na zemi a čím méně skvrn tím méně záření.
Poslední dva grafy na této stránce ukazují ty výkyvy: https://www.spaceweather.gov/communities/space-weather-enthusiasts-dashboard
Je tam hodně indicií. Snad si vzpomenu na všechny.
1) Podle těchto cyklů by se mělo ochlazovat.
Ale přesto se otepluje. (Viz sluneční minimum v roce 2020 a další...)
2) Způsobují výkyvy v řádu desetin stupně.
Teplota šla o celý stupeň nahoru.
To je řádově větší hodnota.
3) Trvá to desetiletí něž se změní sklon osy nebo protáhne oběžná drahá země.
Teplotní šok za posledních 10 let nemá obdoby.
Ten první odkaz je zajímavý.
Hlavně bod 7. Provázanost teploty s CO2 je evidentní.
Pro názornost si půjčím graf z wikipedie
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Land_vs_Ocean_Temperature.svg/1280px-Land_vs_Ocean_Temperature.svg.png
Teplota kolísala v cyklech.
Ale od roku 1970 se něco změnilo a teplota neustále roste.
Když nastane období pro pokles, tak jen stagnuje. Ale poté začne růst dvojnásobnou rychlostí.
Na grafu je vidět rok 1996, 2009 a 2020 kdy bylo sluneční minimum. Teplota stagnovala.
Poslední 3 roky letěla nahoru. To na grafu bohužel není vidět protože je starý.
Optimista by řekl že teplota ted bude stagnovat.
Ale tomu nevěřím. Objem vypuštěného CO2 se každý rok zvětšuje.
18. 3. 2025, 12:29 editováno autorem komentáře
Země byla jedna velká roztavená koule.
(Před 4 miliardy)
Od té doby se ochlazuje.
Za poslední milion let byla teplota ± konstantní a teď během 30 let vyskočila.
To žádný cyklus být nemůže.
Jo za dinosaurů bylo tepleji a CO2 bylo mnohem víc.
Ale nám savcům to moc nedělalo dobře.
Ještěři nás vytlačili do podzemí kde jsme žili jako krysy.
Nebude problém když se klima ohřeje o 3°C
Když změna bude trvat milion let, tak se příroda přizpůsobí. Ale během 100 let to je rychlá a drastická změna s kterou budeme mít hodně problémů. O přírodě ani nemluvě.
ale v tom grafu máš namalovaný že všechny růsty teploty šli rychle nahoru a pak pomaličku klesali. Rychle třeba znamená 100let.
A čím si tedy vysvětluješ že za dob dinosaurů rostla teplota?
žhavá koule jsme pořád, protože jsme blízko slunce, ale stejně máme chladnou slupku na které žijeme. Takže otázkou je jestli nemáme kus slunce v nitru naší země.
Dobrý postřeh s tím grafem.
Nevím čím to je. Zkusím o tom něco zjistit....
V nitru naší Země kus Slunce nemáme.
Ale pracujeme na ternojaderné fúzi.
Takže budeme mít slunce v tokamaku.
V zemi "hoří" uran a další radioaktivní látky.
Při jejich rozpadu se uvolňuje teplo.
A jelikož jich je omezené množství, tak toho tepla je stále méně.
Jestli víte jak funguje poločas rozpadu, tak to pochopíte.
Za dinosaurů teplota mírně rostla protože produkovali hodně metanu.
Ale před dinosaury bylo ještě tepleji.
Prostě to z nějakých dejme tomu 800°C co měl povrch planety před cca 4 miliardami postupně klesá. Hooodně poomaaaluú. Takže za poslední milion let to stagnuje.
Rozhodně se nechceme vracet do starých dobrých časů. Ne tak rychle. Protože uživit 10 miliard lidí chce hodně úrodné půdy. A té s teplotou ubývá.
Jesteri zde byli o hezkych par milionu let drive, ale jako kazda forma zivota take zacinali evoluci ve forme malych druhu. To byl prirozeny vyvoj...
Jinak je to spise naopak, v obdobi Jury zde bylo na nase pomery velmi teple a vlhke klima s mnohem vyssi koncentraci CO2, ktere pomohlo nejen k bujne vegetaci, ale take k rozmanitosti zivocisnych druhu. To bylo pricinou vzniku a rozvoje novych druhu vcetne prave savcu. Tehdejsi klima bylo pro zivot idealni.
Pochopitelne malym savcum, v dobe vlady dinosaurich monster, nezbylo nic jineho, nez se adaptovat na nocni zivot. Jenze v tom uz nehraje roli klima, ale prirozeny vyber, kdy ten silnejsi bude dominantni ve dne. ;-)
Teplokrevní savci spotřebovávají energii na tvorbu tepla.
Studenokrevni ještěři mají výhodu.
V teplém prostředí jsou hbitější.
Ale když se po nárazu komety ochladilo.
Tak se výhoda otočila.
Proto se plazy k moci vrátili jen v rovnikových oblastech. (Želva na Galapágách, Varan Komodský, Krajta v Amazonii...)
Jurské klima pro člověka určitě není ideální.
38°C při 100% vlhkosti je smrtelná kombinace.
Jsem zastánce přirozeného výběru. Silnější nebo chytřejší má nahradit slabší a hloupější.
Klidně ať člověka někdo nebo něco nahradí.
A může to nastat hodně brzy. Singularita je za rohem. Jen doufám že to bude dřív než zničíme planetu. A že ona vyšší inteligence bude chápat, že není dobré ničit vše živé.
To samozřejmě vím.
Ale nic to nemění na tom že po ochlazení studenokrevni vyhynuli a teplokrevní přežili.
Do toho seznamu úspěšných studenokrevnych je třeba přidat krokodýly. Ty jsou od rovníku nejdál. Severní Austrálie, Florida, Indie, Egypt.
Ale jenom ve vodě.
Ptáci ovládli oblohu a Antarktidu (tučňáci)
Ale jinde na souši kralují savci.
V oceánu bojují se žraloky.
Takže úspěch tak napůl.
Návrat Jurskeho klimatu by to otočil.
Opakují že Člověk nepřežije 38°C při 100% vlhkosti.
Rok stará zpráva říká že Golfský proud nepadne:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/golfsky-proud-je-velmi-stabilni-jeho-kolaps-neni-pravdepodobny-rika-novy-vyzkum-348594