Co zpomaluje domácí Wi-Fi? Podezřelých je spousta, stěhovat ale nemusíte půl bytu

Videohovor, který se začne sekat pokaždé, když někdo v kuchyni ohřívá polévku, není náhoda ani výmysl. Internetové seznamy věcí, které „nikdy nesmí stát u routeru“, ale obvykle házejí do jednoho pytle mikrovlnku, akvárium, Bluetooth reproduktor i lustr. Každá z těch věcí přitom na Wi-Fi působí jinak a některé skoro vůbec.

Dává smysl rozdělit je podle toho, co se signálem dělají. Část zařízení vysílá ve stejném rádiovém pásmu jako router a přehlušuje ho. Jiné věci nevysílají nic, signál jen pohlcují nebo odrážejí. Třetí skupina s rádiem nesouvisí vůbec: kvůli ní se router přehřívá. Jednotná bezpečná vzdálenost pro všechny tři skupiny proto neexistuje. TP-Link radí držet router aspoň metr až dva od spotřebičů, které vytvářejí rádiový šum. U kovové skříně nebo akvária ale víc než centimetry rozhoduje, jestli stojí signálu v cestě.

Pojďme se tedy podívat na to, jak jednotlivé spotřebiče nebo věci běžné dostupné ve vaší domácnosti škodí či neškodí vaší Wi-Fi síti.

Mikrovlnka používá stejné pásmo jako Wi-Fi

Mikrovlnná trouba ohřívá jídlo vlněním o kmitočtu kolem 2,45 GHz, tedy uprostřed pásma 2,4 GHz, ve kterém Wi-Fi vysílá od svých začátků. Kovové stěny a mřížka ve dvířkách drží záření uvnitř, malý únik je ale povolený a počítá se s ním. Magnetron trouby přitom pracuje s výkonem stovek wattů, kdežto router smí v Česku v pásmu 2,4 GHz vyzářit nejvýš 100 mW. I nepatrný zlomek energie, který projde stíněním, proto stačí na citelné rušení okolní Wi-Fi.

Spojení se kvůli tomu většinou nepřeruší, jen zpomalí. Zařízení Wi-Fi před vysíláním poslouchají, zda je kanál volný. Rušení od trouby prodlužuje čekání na volný kanál, takže odeslání dat trvá déle. Pokud navíc poškodí už odeslaná data, zařízení je posílají znovu a sníží přenosovou rychlost. Telefon přitom dál ukazuje plný signál, protože ikonka měří sílu signálu routeru, ne šum kolem něj. V testu firmy Farpoint srazila mikrovlnka necelých osm metrů od přístupového bodu nebo klienta propustnost o 64 procent.

Rušení naštěstí trvá jen po dobu ohřevu a dá se mu vyhnout přechodem na pásmo 5 GHz, případně 6 GHz. Podporovat ho musí router i připojený notebook nebo televize. Router samotný na mikrovlnku ani těsně vedle ní nepatří.

Videochůvička vadí, telefon spíš ne

Mikrovlnka v pásmu 2,4 GHz zdaleka není sama. Pásmo je bezlicenční, a tak se v něm tlačí bezdrátové kamery, chůvičky, myši a klávesnice s USB přijímačem, Bluetooth a samozřejmě sousedovy sítě. Při běžné šířce kanálu 20 MHz se pro Wi-Fi obvykle volí trojice kanálů 1, 6 a 11, které se navzájem nepřekrývají. Místa je tedy málo už bez cizích vysílačů.

Přenos dat mohou výrazně rušit zařízení, která vysílají souvisle, aniž se střídají s Wi-Fi. Ve zmíněném testu Farpoint dokázala bezdrátová videokamera spojení zablokovat úplně. Pozornost si proto zaslouží i videochůvičky s vlastním přenosem na 2,4 GHz mezi kamerou a obrazovkou: obraz mohou posílat klidně celou noc. Kamera i rodičovská jednotka takové chůvičky proto patří dál od routeru i od počítače, který potřebuje stabilní připojení.

U bezšňůrových telefonů je ale potřeba internetové rady přeložit do evropských poměrů. Varování míří na telefony, které vysílají na 2,4 GHz. Analogový telefon tohoto typu v testu Farpoint spojení zablokoval stejně spolehlivě jako kamera. Běžné bezšňůrové telefony v Evropě přitom používají standard DECT v pásmu 1880 až 1900 MHz, tedy mimo Wi-Fi. Přes DECT vysílá i řada zvukových chůviček. U chůvičky tak rozhoduje typ: zvuková s DECT pásmo s routerem nesdílí, model s videem na 2,4 GHz ano.

Bluetooth vysílá ve stejném pásmu jako Wi-Fi, chová se v něm ale ohleduplně: využívá přeskakování kmitočtů. Na stejném principu stál i válečný patent herečky Hedy Lamarrové a skladatele George Antheila. Klasické Bluetooth přeskakuje mezi desítkami úzkých kanálů až 1600krát za sekundu a od verze 1.2 z roku 2003 umí obsazené kmitočty vynechávat, čímž omezuje kolize s Wi-Fi. Bluetooth reproduktor u routeru proto stojí za pozornost hlavně tehdy, když se při přehrávání zpomaluje připojení nebo vypadává spojení.

USB 3.0 disk vypadá nevinně, přesto může rušit

Zdrojem rádiového rušení může být i externí disk. USB 3.0 ale přenáší data rychlostí 5 Gb/s a takový signál má široké spektrum, které zasahuje i do pásma 2,4 až 2,5 GHz. Vyzařují hlavně konektory na obou stranách kabelu, méně samotný kabel. Intel to podrobně změřil už v roce 2012: s připojeným externím USB 3.0 diskem stoupl šum v pásmu 2,4 GHz téměř o 20 dB, tedy skoro stonásobně. Bezdrátová myš, jejíž přijímač byl zapojený do notebooku hned nad portem s flashdiskem, přestala reagovat už ve vzdálenosti 60 centimetrů. Stačilo přesunout přijímač na druhou stranu notebooku a myš fungovala.

Totéž se může projevit u routerů s portem USB 3.0, do kterého si lidé připojují disk jako domácí úložiště. Typickými projevy tohoto rušení USB 3.0 jsou pomalá síť na 2,4 GHz, vysoký ping a výpadky, zatímco pásmo 5 GHz funguje normálně a po odpojení disku je klid. Pomůže stíněný prodlužovací kabel, který umožní umístit disk dál od antén, nebo připojení do portu USB 2.0, pokud nepotřebujete plnou rychlost. Některé routery umějí port USB 3.0 v nastavení přepnout do režimu USB 2.0. Stejný problém mohou způsobovat USB 3.0 hub a dokovací stanice umístěné na stole těsně vedle routeru.

Elektronický šum umějí vyrábět i silné motory nebo vadné elektrické spoje. Běžná nabíječka v zásuvce pod routerem ale není důvod k panice. Když jiné vysvětlení selže, může pomoci zkouška s vypnutými napájecími adaptéry ostatních zařízení umístěnými přímo u antén.

LED žárovky bývají podezřelé neprávem

Výrobci routerů někdy doporučují odstup nejen od mikrovlnky, lednice nebo Bluetooth zařízení, ale také od zářivek. Fyzikálně to není nesmysl, protože elektronické předřadníky zářivek i zdroje LED žárovek rychle spínají proud a vytvářejí elektromagnetický šum. Jenže vytvářet šum a zpomalit přenos dat jsou dvě různé věci.

Brazilští výzkumníci to vyzkoušeli ve stíněné místnosti, kde otestovali sedm druhů světelných zdrojů, celkem třináct kusů, a měřili propustnost Wi-Fi na 2,4 GHz. U testovaných svítidel nezjistili rušení v pásmu 2,4 GHz ani významný pokles přenosové rychlosti. Samotná LED žárovka nad routerem tedy není důvod ke stěhování. Pokud se ale potíže objevují právě po rozsvícení, napoví porovnání rychlosti se světlem zapnutým a vypnutým.

Kov, zrcadlo a akvárium nevysílají, ale stíní

Další skupina předmětů nevysílá vůbec nic, signál jen zastaví nebo odkloní. Kov rádiové vlny odráží, takže ocelová skříň, lednice, radiátor nebo kovový držák televize za sebou vytvoří stín. Zrcadlo má na zadní straně tenkou kovovou vrstvu a pro Wi-Fi se chová podobně. Voda zase vlny o kmitočtu 2,4 GHz ochotně pohlcuje, ostatně právě proto se v mikrovlnce ohřeje polévka. Velké akvárium je tak pro Wi-Fi překážkou stejného druhu jako betonová stěna nebo silná cihlová zeď.

U překážek nerozhoduje jen vzdálenost, ale hlavně směr. Akvárium půl metru vedle routeru nemusí vadit, pokud neleží v cestě k místům, kde Wi-Fi potřebujete. Stejné akvárium o tři metry dál, přímo mezi routerem a pracovnou, může naopak signál v pracovně citelně oslabit. Router schovaný za televizí na kovovém držáku je proto horší nápad než router postavený vedle ní. Nejlépe funguje poloha co nejblíž středu bytu, ve výšce nad nábytkem a s volným výhledem do místností, kde se Wi-Fi nejvíc používá.

Skutečné „nikdy“ nemá s rádiem nic společného

Router běží nepřetržitě a teplo, které vyrábí, musí někam odvést. Kolem routeru by mělo zůstat aspoň 5 centimetrů volného prostoru ze všech stran, aby mohl dobře větrat, zvlášť pokud stojí ve skříni. Nevhodné je přímé slunce i blízkost radiátoru či jiného topení. Konkrétní model může mít v návodu vlastní hodnoty, princip je ale stejný.

Přehřátá elektronika bývá nestabilní a rychleji stárne, takže zavřená skříňka pod televizí, kde se hromadí teplo, pro router dobré místo není. Stojí-li router navíc za televizí nebo za kovovou stěnou skříňky, přidá se k přehřívání i stín. Stejně špatně dopadne router přikrytý dečkou, aby nehyzdil obývák, položený na hromadě papírů nebo na rozpáleném parapetu nad topením. Na jeho větrací mřížku nepatří ani nabíjející se powerbanka či telefon: zakryjí mu větrání a přidávají vlastní teplo. Mezi nevhodná místa patří i ta, kde se sráží vlhkost.

Jak zjistit, co připojení opravdu zpomaluje

První kontrola je jednoduchá: má router kolem sebe dost místa na chlazení a nestojí mezi ním a počítačem třeba televize nebo akvárium? Při hledání příčiny pak pomůže měnit vždy jen jednu věc a porovnávat spojení na stejném zařízení, ze stejného místa a ve stejném pásmu. U mikrovlnky lze porovnat rychlost a výpadky na 2,4 GHz během ohřevu a po jeho skončení a potom totéž na 5 GHz. Při podezření na rušení od USB disku napoví, zda se po jeho odpojení zvýší rychlost nebo přestanou objevovat výpadky spojení v pásmu 2,4 GHz.

Pokud čekáte, že viníka odhalí běžná aplikace na analýzu Wi-Fi, u mikrovlnky nebo USB disku nepomůže. Zobrazí sousední sítě a jejich kanály, samotné rádiové rušení ale nevidí.

Proti sousedovým sítím může pomoci méně vytížený kanál. Proti mikrovlnce nebo USB 3.0 změna kanálu často nestačí, spolehlivější je přechod na 5 GHz. To pásmo má ovšem kratší dosah a hůř prochází zdmi, takže vzdálenější pokoje mohou zůstat na 2,4 GHz. Mnoho chytrých zásuvek, žárovek a dalších domácích zařízení navíc umí jen 2,4 GHz, takže kvůli nim musí toto pásmo zůstat zapnuté.

A pokud se videohovor seká jen tehdy, když v kuchyni běží mikrovlnka, nejrychlejší řešení není stěhovat troubu ani router. Má-li notebook v daném místě dostatečný signál na 5 GHz, stačí ho přepnout do tohoto pásma a mikrovlnka může dál ohřívat večeři.