Nojo, dojit rozpočty ZŠ a SŠ na generování plastového odpadu nestačí. Je potřeba přidat trochu mikroplastů taky do vzduchu v MŠ a podojit i je, aby se ty peníze náhodou nepoužily na reálné vzdělání. Jediné pozitivum je, že po roce používání to bude rozdrbané a nikdo to nebude umět zkalibrovat a vyčistit, takže to přestanou používat.
Dobrý danajský dar. To bude paní učitelka šťastná, že každý pátek stráví hodinku až dvě čištěním nebo výměnou trysky, kalibrací, promazáváním... Materiál bude nakupovat za co? Náhradní díly?
Mluvím ze zkušenosti - jako informatik na gymnáziu s více jak 10 tiskárnami různých typů a výrobců. Nikdo na to nedá peníze na údržbu, takže pak na tom jako učitel pálím hodiny svého volného času. Viděl jsem pár děcek tisknout na tom velice zajímavé vlastní výtvory. Všichni ale měli tiskárnu i doma, školní využívali, aby ušetřili vlastní peníze a vlastní práci. Doma si totiž musí kupovat za své a musí svou tiskárnu udržovat. Ve škole "se to udělá samo" (rozuměj učitel maká nezaplaceně ve svém volném čase). Těchhle děcek byly jednotky. Zato stovky dalších za ty roky vytiskly hromady nesmyslů z thingiversu/printables apod.
V MŠ je to úplná blbost. Nejen s ohledem na to, co na tom děti zvládnou vyrobit, ale především s ohledem na potřebu rozvoje vlastní nejen jemné motoriky (která je u každé další generace čím dál horší) a pochopení, že technologické stroje nemají co dělat v běžném prostoru a vyžadují pravidelnou údržbu a bezpečnostní pravidla.
Opravdu si myslíte, že děti na MŠ mohou udržovat 3D tiskárnu? Třeba vyměňovat ucpanou trysku?
Je super, když po sobě uklízejí hračky do krabic. To je něco jiného, než 3D tiskárna.
Nemám nic proti tomu, ať si hrají s ozoboty, tam je i ten prvek vlastní motoriky a kreativity, když kreslí trasy fixem na papír. Je to sice jako všechny tyhle věci předražené, ale dává to aspoň nějaký didaktický smysl. Cpát do MŠ 3D tiskárny je jen a pouze marketing zaměřený na děti, což je ta nejodpornější a nejnemravnější verze marketingu.
Jo, máte pravdu, můj přístup k životu, že nechci, aby investice za statisíce ležela nepoužitelná ve skříni. Ale už jsem se poučil, takže momentálně ve skříni nefunkční z větší části leží... Život je krásný, ale způsob financování minimálně středního školství, je naprostá zoufalost k vzteku.
Nejprve se nalijí statisíce do jednorázového projektu "podpory digitálního vzdělávání" čistě na nákup strojů. Školy ale nedostanou peníze ani na stavební úpravy potřebné k vybudování technické místnosti/dílny (ani na ten blbý odtah smradu a výparů, které ty tiskárny produkují), ani na know-how a lidi. Takže celý projekt utopí naše daně v čínské elektronice (my se teda snažili aspoň tam kde to šlo podpořit nákupem třeba Průšu, ale ten má součástky taky z číny) a ani kačku nepošle zpět do oběhu u nás. Jak má mít české školství nějakou kvalitu, když se nefinancují lidi, ale jen (navíc jednorázový) nákup elektroniky.
Já bych to nefinancoval ze státních zdrojů a nedělal z toho povinou akci. Říkal jsem, že je to zajímavý dárek od rodičů pro třídu. Respektive mě napadalo, že bych to s třídní probral a kdyby o to měla zájem, rozjel bych debatu. Věřím, že by se pár rodičů přidalo. Souhlasím, že nejlepší by bylo, kdyby podobné řešení bylo od Průšy.