Děti na Tchaj-wanu ze zákona nesmí trávit s elektronikou zbytečně moc času

27. 1. 2015

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: loriklaszlo – Depositphotos
Ilustrační obrázek

Nakolik má stát (právo) zasahovat do výchovy dětí? Podobnou otázku si budete jistě klást, až se dozvíte, že na Tchaj-wanu vešel v platnost dodatek zákona na ochranu blahobytu a práv dětí a mládeže. Podle něho musí rodiče hlídat své ratolesti, aby netrávily s elektronikou příliš mnoho času.

Nepochybně budete rovněž řešit otázku svobody nebo hlouposti nařízení. I kdyby bylo myšleno dobře, smysl příliš nedává. V první řadě bych se zajímal, kdo bude hlídat, zda je nařízení dodržováno.

Jako již poněkolikáté mám pocit, že osvěta by byla mnohem lepším prostředkem proti boji s přílišným civěním do obrazovky než omezující zákon, který ve výsledku nebude nikdo dodržovat. Nepříliš šťastná je také formulace zákazu, kterou si budou různí lidé vykládat různě:

„… may not constantly use electronic products for a period of time that is not reasonable.“

Státní orgány mohou na rodičích vymáhat pokutu ve výši až 50 000 TWD (zhruba 40 000 Kč) v případě, že nadměrné využívání počítačů, smartphonů a dalších zařízení způsobí nějakou újmu, ať už psychickou, nebo dokonce fyzickou.

MM_AIvideo

Obávám se, že se něco takového bude těžko dokazovat. Různé problémy mohou mít různé původce. Dodatek pak nekonkretizuje, kolik časových jednotek má být nadměrné používání. Podobně dětem těžko zabráníte i ve věcech jasně definovaných. Jak zaručíte, že nebudou sledovat pornografii nebo filmy plné násilí?

via Neowin

Autor článku

Kvíz týdne

Tyto konektory zná každý. Ale víte, co jejich zkratky doopravdy znamenají?
1/9 otázek