Hlavní navigace

Dopady těžní mánie: Na Islandu sežerou kryptoměny víc elektřiny než všechny domácnosti

14. 2. 2018

Sdílet

Zdroj: Redakce

Když sledujete hardwarové zpravodajství, mohlo by se vám zdát, že mánie kolem kryptoměn je škodlivá hlavně tím, že se nedají levně koupit grafické karty. Ovšem současná spekulativní bublina nese rizika ekonomická, prasknutí by podle některých ekonomů mohlo rozkolísat světovou ekonomiku jako hypoteční krize, A také se z ní klube hrozba pro životní prostředí a energetickou infrastrukturu kvůli spotřebě energie, kterou „těžení“ vytváří.

Nejnovější doklad tohoto problému přichází z Islandu. Tato země přitahovala těžbu bitcoinu už od předchozí bubliny v letech 2013/2014, nyní ale čelí nové explozi zájmu. Podle mluvčího jednoho z islandských producentů elektřiny HS Orka se v posledních třech měsících roztrhl pytel se zahraničními subjekty, které plánují na Islandu založit datacentrum pro těžbu kryptoměn a u firmy chtějí nasmlouvat dodávky elektřiny (jen tato firma údajně registrovala jednoho nového zájemce denně). Podle odhadů by se kvůli těmto projektům mohla letos spotřeba energie vydané na těžení přehoupnout přes celkovou spotřebu všech domácností na ostrově, který má okolo 340 tisíc obyvatel.

Podle odhadu HS Orka je roční spotřeba ostrovních domácností celkem okolo 700 gigawatthodin, ovšem kryptoměnu těžící datacentra by měla dle odhadu potřebovat až okolo 840 gigawatthodin. Přitom to nemusí být vrchol, při jejich dalším rozvoji by toto číslo ještě stoupalo. Mnoho z těchto projektů přitom už není jen na papíře, ale už jsou konstruována nebo dokonce již stojí a běží. Pokud by se ovšem realizovaly úplně všechny plány, které jsou zatím ve vzduchu, údajně by asi energetické zdroje Islandu přestaly stačit a vznikl by nedostatek elektřiny (hrozící jejím zdražením, mimojiné).

Arktické datacentrum v Reykjanesbaer těžilo bitcoin již v roce 2014 Arktické datacentrum v Reykjanesbaer těžilo bitcoin již v roce 2014

Atraktivitu Islandu pro kryptokopy jedoucí ve velkém spočívá ve dvou věcech. Primárně je to levná elektřina, těžní datacentra vyhledávají lokality s přístupem k energii s co nejnižší cenou a zároveň stabilními dodávkami. To na Islandu platí, ostrov vyrábí 80 % elektřiny v hydroelektrárnách – nebavíme se zde tedy primárně o využívání geotermální energie (jak se objevilo v některých komentářích). Kromě elektřiny je ale také potenciální výhodou chladné podnebí, datacentra mohou využívat k zimu a vítr k přirozenému ochlazování a ušetřit tak za běžně nutnou klimatizaci.

Geotermální elektrárna společnosti HS Orka Geotermální elektrárna společnosti HS Orka

Malý prospěch pro ekonomiku

Prospěch pro ekonomiku je přitom diskutabilní, takže se invaze těžních datacenter setkala s kritikou dokonce už i od představitelů tamní pirátské strany (což už asi o něčem svědčí). Těžení totiž podle nich vytváří naprosté minimum pracovních míst a nevykazuje podstatné zdanitelné příjmy. Islanďané z něj tudíž mimo nepřímých příjmů za pozemky a dodávku elektřiny mnoho nemá, pokud by se nezavedla například daň z vytěžené kryptoměny. Pirátský poslanec Smári McCarthy dokonce na adresu těžby řekl: „Utrácíme desítky nebo stovky megawattů na výrobu něčeho, co nemá žádnou hmatatelnou existenci a žádné reálné využití pro člověka mimo oblast finančních spekulací. To nemůže být dobrá věc.

Cloud24

Spotřeba kryptotěžby dosáhla globálního významu

Mimochodem, v článku Washington Postu je zmíněn odhad, podle kterého prý Bitcoin nespotřebovává tolik energie, kolik se obáváme: údajně to v prosinci bylo jen 0,14 % globální spotřeby (tedy elektřiny spálené na celé planetě). Paradoxně jde o jakýsi konzervativní odhad citovaný zastánci těžby na obranu kryptoměn (takže je asi třeba brát jej s rezervou). Ovšem i pokud by byl pravdivý, neúčelné vyplácání půldruhého promile je v měřítku vší globální elektřiny pořád alarmující. Pokud počítáme s odhadem globální spotřeby, který dává IEA pro rok 2015 (od kdy patrně spotřeba stoupla, ale budiž), vychází z toho na Bitcoin přes 31 terawatthodin ročně, což je blízko polovině spotřeby celé ČR.

A to si k tomu ještě musíte přidat kryptomince jiné, než je Bitcoin… Přitom 68 % zásoby elektřiny je v globálním měřítku (na rozdíl od Islandu) vyráběno pálením uhlí, ropy a plynu. Takže v situaci, kdy kvůli klimatu musíme celkové emise bezpodmínečně snížit, je vyhazování energie na takto pochybné účely jemně řečeno na pováženou. Plýtvá se tím kapacitami, které budou chybět jinde.

Byl pro vás článek přínosný?