DVD mělo být dávno mrtvé, přesto letos porazilo i Nintendo Switch 2. Mechaniky zažívají nečekaný návrat

V roce 2018 jsme na Cnews sepsali deset důvodů, proč už optickou mechaniku nepoužívat. Tehdy bylo docela rozumné čekat, že za pár let bude DVD působit podobně historicky jako disketa. Jenže v červnu 2026 skončila externí CD/DVD vypalovačka druhá v žebříčku Tom’s Hardware podle počtu kliknutí čtenářů na nabídky z Prime Day. Předběhla Nintendo Switch 2 i několik SSD.

Nešlo přitom jen o mechaniku. Nabízené zařízení mělo také USB rozbočovač, čtečku karet a slot pro M.2 SSD. Přesto žebříček připomněl jednoduchý fakt: v domácnostech zůstala spousta disků, zatímco zařízení schopná je přečíst z běžných notebooků zmizela.

Pohřbili jsme mechaniku, disky zůstaly ve skříni

Výrobci se vestavěné mechaniky zbavili z dobrých důvodů. Zabírala místo, hlučela a kapacita 4,7 GB začala vedle flashdisků a rychlého internetu působit zastarale. Vozit ji každý den v notebooku kvůli dvěma večerům za rok bylo podobné jako nechávat v autě celoročně řetězy kvůli jedné lednové cestě na hory.

Notebooky se ovšem ztenčily rychleji, než domácnosti vyklidily skříně. V nich zůstaly hudební sbírky, MiniDVD z kamer, krabicové hry, zálohy fotografií i obálky z nemocnic. Od nenahraditelného záznamu tak může současný počítač dělit jediná chybějící součástka: laser.

Externí mechanika proto v roce 2026 nepředstavuje nový způsob distribuce. Patří do stejné kategorie jako čtečka paměťových karet nebo redukce pro starší konektor. Většinu času může ležet v zásuvce, ale občas zpřístupní obsah, který nový počítač bez ní nepřečte.

Fyzické album má obal. Po ripování z něj může zbýt Track 01

Hudební CD není složka plná hotových MP3. Obsahuje zvukové stopy, zatímco názvy skladeb, rok vydání a obrázek obalu často najdete jen v potištěném bookletu nebo v internetové databázi. Když disk po dvaceti letech vložíte do mechaniky, můžete si jej rovnou pustit. Praktičtější je ale využít příležitost a skladby převést do souborů.

Jedno odpoledne může proměnit krabici alb v knihovnu pro telefon, autorádio nebo síťový přehrávač. Při ripování Windows Media Player přečte jednotlivé stopy z CD a uloží je ve zvoleném formátu a kvalitě. Názvy alba, interpreta a skladeb si však dohledává online. Bez připojení proto mohou místo názvů zůstat jen položky Track 01, Track 02 a tak dále.

Originál může zpátky do krabičky, jakmile ověříte, že se převedené soubory přehrají a že je máte uložené také na druhém úložišti. Převod usnadní další poslech a zároveň znamená, že stárnoucí disk nebudete muset tak často znovu načítat. Soubory pak můžete průběžně kopírovat na novější úložiště, aniž byste při každé migraci znovu potřebovali původní CD a mechaniku.

Zvláštní pozornost vyžadují osm centimetrů široká MiniDVD z domácích kamer. Malý kotouč se vkládá do vnitřního prolisu uprostřed výsuvného tácu. U štěrbinové mechaniky je potřeba podporu 8cm médií ověřit předem, protože ji nelze automaticky předpokládat.

Ani vhodná mechanika nemusí záznam načíst, pokud kamera disk po natáčení neuzavřela. Návod Canonu k tehdejším kamerám upozorňuje, že MiniDVD se před přehráním v jiném zařízení musí finalizovat. Pokud původní kameru ještě máte, může být k finalizaci disku nezbytná. Teprve potom lze video zkopírovat, zkontrolovat a uložit na současné úložiště.

Mechanika přečte disk, kompatibilitu hry ale nevyřeší

Počítač může instalační disk staré hry bez potíží přečíst a zobrazit jeho soubory, aniž by šla hra nainstalovat. Čitelnost média potvrzuje pouze to, že mechanika získala data. O kompatibilitě programu s novým systémem nic neříká.

Šedesátičtyřbitová Windows podle dokumentace Microsoftu nepodporují 16bitové programy. Některá starší hra přitom může být 32bitová, ale používat 16bitový instalátor. Instalace pak na současných Windows vůbec nezačne. Přidat se mohou dobové ochrany proti kopírování, nepodporované ovladače nebo aktivační server, který už není v provozu.

S kompatibilitou může pomoci oficiální oprava od vydavatele, novější digitální vydání nebo starší počítač. Když nic z toho nepomůže, z disku se někdy podaří získat alespoň bonusy, manuály a další běžné soubory.

Nemocniční CD není fotoalbum

Obálka s CD z CT nebo magnetické rezonance vypadá docela obyčejně. Po vložení do počítače však na disku obvykle nenajdete galerii JPEGů, nýbrž adresáře se specializovanými daty a soubor DICOMDIR. Ten funguje jako rejstřík pacientů, vyšetření, sérií a jednotlivých obrazů; sám o sobě není snímkem, který stačí otevřít v prohlížeči fotografií.

Současný standard DICOM s CD a DVD stále počítá a popisuje také uspořádání souborů na médiu. Přiložený prohlížeč může být tak starý, že se na nových Windows nespustí, i když obrazová data zůstala v pořádku. Vedle samotných obrazů může DICOM uchovávat také údaje potřebné k jejich přiřazení ke konkrétnímu vyšetření a sérii a k určení jejich pořadí. Při výběru jednotlivých souborů se snadno vynechá index nebo část souvisejících dat. Proto je vhodné zkopírovat celý obsah disku v původní struktuře, včetně adresářů a souboru DICOMDIR. K otevření kopie je potom potřeba program s podporou DICOM.

Offline záloha má výhody, ale malou kapacitu

Po vypálení lze disk vyjmout z mechaniky a uložit odděleně od počítače. Takovou offline kopii doporučuje vedle dalších opatření také průvodce CISA k obraně před ransomwarem. Výhodou není rychlost ani pohodlí, ale právě to, že záloha nemusí zůstávat trvale připojená.

DVD+R má ještě jednu užitečnou vlastnost. Jednou zapsaná data podle normy ECMA-349 nelze přepsat, takže disk zachová verzi souborů z doby vypálení. Kapacita 4,7 GB ovšem na úplnou zálohu dnešního notebooku nestačí. Vejít se na něj může vybraná sada dokumentů, fotografií nebo jiných menších souborů, které chcete uchovat také mimo běžná úložiště.

Životnost zapisovatelných disků nelze vyjádřit jedinou spolehlivou hodnotou. Americká Kongresová knihovna ve svém výzkumu médií zjistila značné rozdíly podle konstrukce, výrobní kvality a způsobu skladování. Disku prospívá chladné a tmavé místo, ani správné uložení z něj však nedělá jediný archiv na desítky let. Cenná data je potřeba průběžně kontrolovat a včas převést na novější úložiště.

Nejdřív otevřete krabici, potom e-shop

Výběr mechaniky nezačíná rychlostí uvedenou na obalu, ale typem disků, které doma skutečně máte. Pro hudební CD a běžná DVD stačí základní externí vypalovačka. Blu-ray obyčejná DVD mechanika nepřečte a MiniDVD vyžaduje podporu 8cm kotoučů. Kdo chce vytvářet offline kopie, potřebuje zapisovací mechaniku; pro jednorázový převod existujících dat stačí model určený jen ke čtení.

Teprve potom přijde na řadu USB-A nebo USB-C a kabel, který se skutečně připojí k notebooku. Mechanika také automaticky nedodá potřebný software: hudební CD vyžaduje program pro ripování, filmové DVD přehrávač a zdravotnická data prohlížeč DICOM.

Jestli chcete převést staré album, rodinné video nebo důležitý dokument, vybírejte mechaniku podle konkrétního média a konektoru počítače. U zařízení používaného několikrát do roka je kompatibilita důležitější než nejvyšší rychlost uvedená na krabici.

V tehdejším článku jsme napsali: „Kdo mechaniku nemá, tomu nechybí.“ U běžného notebooku to pořád platí, ale jen do chvíle, kdy potřebujete přečíst jediný disk s nenahraditelným záznamem.