Enermax Hoplite: bohatá výbava především
Enermax má skříň Hoplite v nabídce ve třech variantách. Liší se modelovým značením. U nás se ale prodává pouze model ECA3220, který jsem také testoval.
Model ECA 3221 není vybavený horním dokem pro disk a model ECA 3222 zase dostal víc 2,5" pozic na úkor 3,5" disků a navíc jej lze osadit delšími grafickými kartami (až 33 cm).
| model | ECA3220 | ECA3221 | ECA3222 |
| rozměry (hloubka × výška × šířka) | 493 × 200 × 490 mm | ||
| materiál | 0,6 + 0,8 mm SECC (ocelový plech) | ||
| formát desek | ATX, mATX | ||
| napájecí zdroj | PS2 | ||
| pozice 5,25" | 4 | 4 | 4 |
| pozice 3,5" | 2× hot-swap, 4× interní | 2× hot-swap, 4× interní | 2× hot-swap, 3× interní |
| pozice 2,5" | 2 | 2 | 4 |
| horní dok pro disk | ano | ne | ano |
| konektory na čelním panelu | 2× USB 2.0 (volitelně 2× USB 3.0), 1×eSATA, HD Audio | ||
| pozice pro ventilátory – přední | 1× 12 cm (osazená) | ||
| boční | 2× 12 cm nebo 1× 28 cm | ||
| horní | 2× 14 nebo 2× 12 cm | ||
| zadní | 1× 12 cm (osazená) | ||
| rozšiřující sloty | 7 | ||
| otvory pro vodní chlazení | 3 | ||
Skříň je vyvedená v celočerném provedení. Výrobce šel dokonce do takového extrému, že černé jsou i všechny šrouby dodávané se skříní v příslušenství.
Design se nese v podobném duchu, jako je tomu u řady současných skříní určených pro výkonné počítače – robustní dojem se snaží navodit tvarováním plastů, které snad mají asociovat masivní litinové odlitky s technologickými úkosy a žebry. Podobné to ostatně bylo i u Cooler Master HAF 922 (recenze).
originál | originál | originál | originál
Kovová kostra skříně je o poznání menší, než samotná skříň včetně plastů. Zdá se, že Hoplite vznikl upravením existujícího šasi, které se výrobce pokoušel nafouknout, jak jen to šlo. Z Hoplite totiž skoro na všechny strany lezou nějaké boule. Nahoře je obrovský hrb, pod který lze ukrýt dvojici 120mm nebo 140mm ventiltátorů (případně i s výměníkem vodního chlazení). Do nafouklého „břicha“ na přední stěně skříně výrobce zase vsadil 120mm ventilátor a dvířka k hot-swap pozicím pro pevný disk. A konečně se skříň nafoukla i do stran díky prolisům v bočnici.
Jinak ale konstrukce skříně žádný menší model z nabídky Enermaxu nepřipomíná. Některé skříně Enermaxu mají podobné útroby jako modely Cooler Masteru (ostatně není výjimkou, že stejnou kostru s jinými plasty prodává i několik výrobců), takže by mě nepřekvapilo, kdybyste tuto konstrukci znali ze skříní konkurenčních výrobců. Připomíná vám některou jinou starší skříň?
Konektory a vypínače: vše potřebné pohromadě
Na čelním panelu najdete dvojici konektorů USB (v našem případě rychlejší verze 3.0, podle specifikací výrobce je to ale volitelná položka, proto si při případném nákupu ohlídejte, o kterou variantu jde). Kabely neměly koncovku pro zapojení desky do interních konektorů, ale klasickou koncovku, která se zapojí do zadních konektorů USB. Je to pochopitelné, v době, kdy skříň vznikala, desky s interními konektory USB 3.0 prakticky neexistovaly.
Dále je to klasický 3,5mm Jack pro sluchátka a mikrofon, eSATA konektor (pokud byste tedy chtěli zapojit všechny externí konektory pro SATA, spolu s horní hot-swap pozicí a spodními dvěma boxy už si bude skříň z desky usurpovat čtyři konektory SATA).
Reset je o něco menší než Power a po hmatu se celkem dá zorientovat.
Na čele skříně je další specialita – regulátor otáček čelního ventilátoru a přepínač režimů podsvícení ventilátoru. Červené a modré LED po obvodu vytváří na stříbrných lopatkách ventilátoru zajímavé efekty, a hlavně – tlačítkem se dají i úplně vypnout.
Hoplite v detailech
Na čele skříně jsou čtyři velké záslepky pro 5,25" pozice. Jednoduchá masivní plastová mříž chrání druhou kovovou z perforovaného plechu a za ní je ještě molitanový prachový filtr.
Obvykle následuje externí 3,5" pozice pro mechaniky. V případě Hoplite byste ji hledali marně. A výrobce bohužel nepřikládá ani redukci do 5,25" slotu. Nemožnost osadit disketovou mechaniku by asi trápila málokoho, v tomto ohledu bych výrobce chápal, jenže v počítačích už se místo mechanik uhnízdily čtečky karet, které se vyrábějí právě ve 3,5" formátu.
Pod záslepkami pro mechaniky jsou velká dvířka pro 120mm ventilátor (dodává se se skříní). Aby prst při otvírání dvířek neklouzal, je v místě zámku nalepená guma. Před ventilátorem je další typ prachového filtru. Zvenčí vypadá jako klasický kovový plech s jemným perforováním, který znáte kromě skříní třeba z reproduktorů, ve skutečnosti jde ale o tenkou plastovou fólii. Zajištěná je zaháknutím za malé zámky
originál | originál | originál | originál
originál | originál | originál | originál
Pod nimi jsou ještě jedna nižší dvířka, za kterými je ukrytá dvojice 3,5" „hot-swap“ pozic pro disky. Rámeček je kovový, plastové je jen čelo a kolejničky po stranách. Otevírá se zatáhnutím za západku na čele, po zasunutí disku se čelo zahákne za plech a při zavírání dotlačí na sdružený datový a napájecí konektor SATA. V této fázi pozor, disk musí mít standardně umístěné konektory. Pokud jsou z nějakého důvodu posunuté (zejména u starších disků s napájením pomocí SATA i klasického čtyřpinového molexu, nebo kvůli jumperům, a nebo stejně jako v našem případě u WD Velociraptor, což je vlastně 2,5" disk v rámečku), v lepším případě disk nedotlačíte, v horším něco nevydrží.
originál | originál | originál | originál
Sdružené konektory jsou na tištěném spoji na konci obou pozic, datové je zapotřebí připojit k řadiči z protější strany, napájecí konektory SATA jsou vyvedené ze čtyřpinového molexu.
Samotné doky nemají žádnou elektroniku, podobně jako v případě klasických portů eSATA v čelních panelech jde jen o jednoduché redukce a podporu pro připojování a odpojování za chodu (tedy hot-swap) musí obstarat řadiče disků a systém.
Další milou drobností jsou dva konektory pro ventilátory (neregulované), které usnadní především zapojení ventilátorů v bočnici.
Levý bok skříně je výrazně perforovaný. V bočnici jsou připravené tři pozice pro ventilátory. Pod sebou vzadu jsou dvě pro 120mm ventilátory. Mezi 120mm pozicemi je pak ještě čtveřice otvorů s roztečí 154 mm, které jsou zhruba uprostřed perforace. Nenajdete mnoho ventilátorů, které by se této vzdálenosti montážních otvorů držely, jedním z mála by měl být například 23cm ventilátor Thermaltake AF0047 (výrobci bohužel rozteč otvorů neuvádí a tuto informaci nemám jak ověřit).
S osazením ventilátoru pochopitelně ukousnete část prostoru nad základní deskou, znamená to, že byste mohli mít potíž osadit nejvyšší chladiče. Výrobce udává, že největší výška chladiče je v případě, že neosadíte boční ventilátor, 178 mm, při osazení ventilátoru pak 160 mm (např. Noctua NH-D14). Tyhle počty ale nějak nesedí, při osazení klasického ventilátoru s 25mm výškou by mělo zbývat jen nějakých 150 mm (s ohledem na zapuštění pro šroubky v plechu bočnice). Při srovnání fotek zavřené a otevřené to ale vypadá, že v prvním optimističtějším případě výrobce počítá s tím, že chladič narazí na plech po obvodu bočnice. Ventilátor se ale osazuje do vyboulení v bočnici, takže je do bočnice částečně zapuštěný a do vnitřního prostoru skříně tak zasahuje jen částečně.
Horní díl skříně a obě bočnice jsou zezadu uchycené celkem šesti šrouby s velkou hlavou, na které nebudete potřebovat šroubovák. Zezadu je při pohledu na 120mm ventilátor natěsnaný do mezery mezi konektory a bočnicí patrné, že je skříň užší, než by se na kategorii, do které už spadá, slušelo.
Schválně ji srovnejte s Cooler Master HAF 922, která je o poznání širší a přesto ještě stejně jako Hoplite nahání vnitřní prostor vyboulením v bočnicích.
Co nepotěší, je provedení záslepek pro rozšiřující karty. Jsou pouze vylamovací a výrazně perforované. Výrobce ke skříni samostatné záslepky nedodává. U záslepek je ještě další perforace, která má nejspíš pomáhat chlazení grafických karet.
Ve spodní části skříně je otvor připravený na osazení zdroje ve dvou polohách – ventilátorem dole, kdy nasává vzduch přes perforaci a prachový filtr na dně skříně a nezasahuje tak do systému chlazení, nebo naopak ventilátorem nahoru (tedy budeme-li se bavit o zdrojích se 120mm nebo 140mm ventilátory v největší stěně).
Prachový filtr pod zdrojem se dá jednoduše vytáhnout. Roli filtru plní jemná plastová síťka. Nožičky na dně skříně jsou plastové.
originál | originál | originál
Zdroj sedí přímo plechem na plech, nečekejte nějaké antivibrační podložky. Nešikovné je, že spodní šroubek se opírá o hranu spodního plechu, neškodilo by, kdyby výrobce kousek plechu kolem díry vyseknul.
Poslední, čeho si vzadu ještě můžete všimnout, jsou gumové průchodky pro hadičky vodního chlazení a jednu obdélníkovou nahoře.
Pravá bočnice je celkem nezajímavá. Nasazuje se klasicky zaháknutím zámků do otvoru posunutím směrem dopředu. Obdobně jako na levé straně je na ní asi centimetrový prolis, toť vše.
Nahoře v „hrbu“ je perforace dokonce opatřená jednoduchým prachovým filtrem, což nebývá u horních ventilátorů zase tak časté.
Vysoký díl umožnil přidat i další „hot-swap“ dok pro pevné disky. Opět počítejte s tím, že podporu zapojování za chodu musí obstarat řadič disků a systém, jde o jednoduchý konektor zapojený přes tištěný spoj přímo do zdroje a desky.
Dvojitá dvířka umožňují připojit dokonce nejen klasický disk, ale i mobilní 2,5". Radost kalí jediná věc – pod dvířky už schází jakékoliv vedení disku a konektor se opravdu špatně trefuje. Zatlačit jde navíc dost ztuha, takže se jen obtížně pozná, jestli jste se trefili.
originál | originál | originál
Do připravených pozic lze osadit až dva 140mm ventilátory, nebo dvě menší stodvacítky.
originál | originál | originál
Příslušenství skříně je celkem prostinké, čtyři distanční sloupky (zbývající jsou už v šasi zašroubované při dodání), dva plastové stahovací pásky, sada černých šroubků (detail, který potěší), bzučák namísto klasického PC speakeru a dva praktické pásky ze suchého zipu.
Interiér a osazení komponent
Interiér a osazení komponent
Montáž je docela pohodlná, kolem desky je dostatek místa. Zápasit jsem musel jen s kratším kabelem přídavného 12V napájení, jinak montáž probíhala téměř bez komplikací.
Do testované varianty Hoplitu lze osadit grafické karty o délce až 315 mm. S Radeonem HD 6990 tedy budete mít jen 5mm rezervu. To by mělo stačit prakticky na všechny karty, jednou z mála (ne-li jedinou) výjimkou byla svého času o centimetr delší dvouprocesorová HD 4850 od Sapphire.
originál | originál | originál
Po oholení plastových dílů už skříň nevypadá zdaleka tak robustně, a také je ještě lépe znát, že není tak pevná – konstrukce využívá ocelové plechy o tloušťce 0,6 a 0,8 mm. Po osazení komponent a upevnění plastových dílů se ale zpevní.
originál | originál | originál
Na plechu pro upevnění základní desky je zřejmé, že někdo při návrhu otvoru pro zadní výztuž chladiče (backplate) konečně uvažoval a vyzkoušel víc základních desek. U většiny skříní s touto vychytávkou totiž často narazíte na to, že otvor mezi distančními sloupky je příliš malý. Patice pro procesory napříč různými platformami i modely po desce hodně cestují. Jedinou možností, jak zajistit přístup k patici z druhé strany na všech deskách, je vyříznout otvor v celém prostoru mezi čtveřicí distančních sloupků v zadním horním rohu. Pokud výrobce udělá otvor menší, často se může stát, že bude osazení či výměna chladiče stejně vyžadovat demontáž základní desky.
Zajištění 5,25" mechanik funguje úplně jednoduše. Šroubek je z vnitřní strany klece proti vypadnutí zajištěný plastovou závlačkou. V dlouhém otvoru jej posunete na potřebné místo a zajistíte. Jednoduché, funkční, až na jednu drobnost. Tyto šrouby jsou jen na jedné straně, na opačné je v kleci jen pružinka. Pokud chcete do slotu upevnit nějakou kratší věc (např. regulační a monitorovací panel), bude ji držet pouze na jedné straně jediný šroub. Aby držela i na protější straně, už ji musíte klasicky přišroubovat.
originál | originál | originál
Disky (u testovaného modelu ECA3220) mají vlastní uzavřenou klec. Uvnitř je plastový rámeček, do kterého se disky zasouvají bez nutnosti šroubování. Po zasunutí disku za ním zavřete vrátka, zacvaknete kovovou západku, a vrátka můžete i přišroubovat. Na opačné straně je klec otevřená, aby byl volný přístup ke konektorům.
originál | originál | originál
Plastové přihrádky jsou asi o něco užší než klasické pozice v plechové kleci. Trochu jsem narazil při osazování Velocraptora, který je o něco širší (při osazování do běžných 3,5" pozic jsem s ním ale dosud neměl problémy). Za cenu menší deformace klece se ale také dá dovnitř zasunout.
Nad pozicemi pro 3,5" disky jsou ještě dvě malé 2,5" pozice pro SSD – další drobnost, kterou výrobci i u nejnovějších skříní rádi opomíjejí.
U chlazení klece s disky udělal Enermax další botu – před klecí je sice ventilátor, ale perforace je dvojitá a u samotné klece opravdu mimimalistická, k samotnými diskům už se moc vzduchu zepředu nedostane.
originál | originál | originál
Pro pořádek v kabelech
Přes průchodky se dá bez problémů prostrčit i široký 24pinový napájecí konektor ATX. U desek běžných formátů je ale průchodka dost blízko konektoru na desce a kabel je zapotřebí dost zlomit. Proto bude možná lepší obejít otvor a napájení vytáhnout z pod klece pro mechaniky.
originál | originál | originál
O přípravě pro cable management svědčí i přítomnost oček, ke kterým lze kabely upevnit.
Když poctivě nataháte a nějak uspořádáte dráty, může vás čekat nepříjemné překvapení. Přestože se uvnitř skříně na uspořádání kabelů myslelo a počítalo se s ním, zjistíte, že pod pravou bočnicí není zdaleka dost místa. Bez prolisu v bočnici by bylo její nasazení při kabelech vedených pod deskou nejspíš nemožné, a ani s prolisem nezbývá na kabely moc místa.
Skříň s takto uspořádánými kabely jsem nakonec musel zavírat vleže na bočnici. A to ještě musím připomenout, že osazený zdroj má modulární kabeláž a pokud byste toužili zapojit všechny dodávané kabely, pod bočnici se možná ani nevejdou.
A ještě jedna drobnost – všimněte si 12V přídavného napájení pro procesor. Kabel byl napnutý k prasknutí. Těžko říct, je-li to chyba výrobce zdroje (příliš krátké kabely s ohledem na stávající trendy), každopádně krátká prodlužka, která se navíc špatně shání, by výrobce nezruinovala a majitelé by ji určitě přivítali.
originál | originál | originál
Testovací sestava, naměřené teploty
Testovací sestava
Pro testy a srovnání jsem využil stejné komponenty, které znáte ze sestavy pro testy grafických karet či disků. V Cooler Master Centurion běžely ventilátory se stejným nastavením, jaké používám pro testy grafických karet, tedy přední systémový ventilátor před klecí s disky běžel na 1000 ot./min, procesorový ventilátor na 1500 ot./min a zadní Nanoxia rovněž na 1500 ot./min.
Jako grafická karta posloužila GeForce GTX 580 v referenčním provedení.
U Enermaxu jsem testoval dvě konfigurace – první se standardně dodávanými ventilátory a druhou s dvojicí přidaných ventilátorů – v bočnici to byla 14cm Noctua na maximálních otáčkách (1200 ot./min), a nahoru dozadu jsem přidal jeden 120 ventilátor Nanoxia zpomalený na 1500 ot./min.
Za tabulkou naměřených teplot ještě následuje podrobný popis použitých komponent.
| Cooler Master Centurion 534 | Enermax Hoplite (dodávané ventilátory) |
Enermax Hoplite (Noctua NF-P14, 1200 ot./min Nanoxia 12 cm, 1500 ot./min) |
|
| teplota procesoru bez zátěže | 36 °C | 35 °C | 33 °C |
| teplota procesoru v zátěži (LinX) | 72 °C | 69 °C | 67 °C |
| teplota GPU bez zátěže | 46 °C | 44 °C | 42 °C |
| teplota GPU v zátěži (Crysis) | 90 °C | 88 °C | 87 °C |
Testovací sestava
Základní deska Gigabyte EX58-UD5 je osazená „extrémním“ šestijádrovým Core i7–980X. Procesor je přetaktovaný na 3,8 GHz při napětí zvýšeném na 1,344 V (podle CPU-Z).
V BIOSu jsou vypnuté úsporné technologie. Používáme totiž stejnou testovací sestavu jako pro testy grafických karet (pouze doplněnou o přídavný řadič SATA 6,0 Gb/s), u kterých je důvod jednoduchý – co nejvíce omezit vliv procesoru při měření spotřeby grafické karty. Kvůli snížení chyby při měření, ke kterým by jinak docházelo kvůli automatickým a nevyzpytatelným změnám taktovací frekvence, je vypnutý i Turbo Boost.
Paměti DDR3–1600 běží na 1360 MHz při časování 8–8–8–22–1T a 1,64 V.
Procesor chladí výkonný Coolink Corator DS, který můžete znát z testu zveřejněného na ExtraHardware.
„Levný“ Centurion od Cooler Master se k podobné sestavě na pohled ani trochu nehodí, ale jde o skříň s typickou (a stále ještě nejčastěji používanou) koncepcí a konfigurací chlazení. V bočnici jsem zalepil otvor v místě chladiče procesoru – při použitém chladiči procesoru a daném uspořádání systémového chlazení nadělal víc škody než užitku.
Vepředu je 1000otáčkový Cooler Master dodávaný se skříní. Zadní systémový ventilátor Nanoxia FX12 (možná si jej ještě pamatujete z naší recenze) může v případě potřeby běžet až na 2000 ot./min, pomocí panelu je zregulovaný na 1500 ot./min, při kterých je aerodynamický hluk ještě únosný.
O napájení se stará 920W Enermax Revolution 85+ má vysokou účinnost, nabízí vysoký výkon a umožňuje i bezproblémový provoz řešení postavených na 3-way SLI či CrossFireX ze tří karet. Při časté manipulaci se náramně hodí odpojitelná kabeláž, která ve skříni zbytečně nepřekáží. K samotnému průvanu ve skříni zase tolik nepřispívá, ventilátor obvykle běží v rozmezí 800–900 ot./min.
Pevný disk VelociRaptor VR150 (WD3000GLFS) s kapacitou 300 GB používáme především kvůli rychlejšímu načítání her.
Procesor |
||
 |
Intel Core i7–980X |
|
základní parametry |
||
| počet jader / vláken | 6 / 12 | |
| taktovací frekvence | 3,33 GHz | |
| násobič | 25× | |
| TurboBoost | až 3,6 GHz, násobič 1/1/1/1/2/2 | |
| cache | 12 MB | |
použité nastavení |
||
| taktovací frekvence | 3,8 GHz (28 × 136 MHz), 1,344 V, vypnutý HyperThreading, TurboBoost a C1E/EIST | |
recenze |
||
| Šestijádrový Intel Core i7–980X (Gulftown) v testu | ||
 |
Za zapůjčení procesoru děkujeme společnosti Intel | |
Základní deska |
||
 |
Gigabyte GA-EX58-UD5 |
|
základní parametry |
||
| patice | LGA 1366 | |
| čipová sada | Intel X58, ICH 10R | |
| paměťové sloty | 6× DDR3, max. 24 GB | |
| PCIe sloty, PCI sloty | 3× PCIe ×16 (16+16+1/16+8+8), 1× PCIe x4, 1× PCIe ×1, 2× PCI | |
| podrobné specifikace | viz specsheet | |
recenze |
||
| Gigabyte EX58-UD5: výkon s Ultra Durable 3 | ||
 |
Za zapůjčení základní desky děkujeme společnosti Gigabyte | |
Paměti |
||
Kingston KHX1600C7D3K3/6GX (3× 2 GB) |
||
základní parametry |
||
| typ | DDR3 | |
| taktovací frekvence | 1600 MHz | |
| časování | 7–8–7–20 | |
| napájecí napětí | 1,65 V | |
| udávaná spotřeba | 1,8 W na modul | |
| podrobné specifikace | viz specsheet | |
použité nastavení |
||
| takt/časování | 1360 MHz, 8–8–8–22–1T, 1,64 V | |
 |
Za zapůjčení pamětí děkujeme společnosti Kingston | |
Pevný disk |
||
Western Digital VelociRaptor VR150 (WD3000GLFS) |
||
základní parametry |
||
| kapacita | 300 GB | |
| otáčky | 10 000 ot./min | |
| rozhraní | SATA 3 Gb/s | |
| vyrovnávací paměť | 16 MB | |
| průměrná přístupová doba (čtení/zápis) | 4,2 ms / 4,7 ms | |
| podrobné specifikace | viz specsheet | |
| Za zapůjčení pevného disku děkujeme společnosti Western Digital | ||
Optická mechanika |
||
Lite-On DH4O1S |
||
základní parametry |
||
| typ | BD-ROM | |
| podporované formáty | [BD] BD-R, BD-RE , BD- ROM , BD-R DL , BD-RE DL , BD- ROM-DL [DVD] DVD Video, DVD-5, DVD-9, DVD-10, DVD-18, DVD+RW 4.7GB, DVD+R 4.7GB, DVD-RW 4.7GB (closed session), DVD-R 4.7GB, DVD+R9 [CD] CD-DA, RAW, CD-ROM XA (m1,m2,m2f1/m2f2), CD-R, CD-RW, CD-PLUS, CD-I |
|
| rychlost čtení | BD-R/RE/ROM/SL/DL : 4× CAV DVD +R/-R SL : 12× DVD +R/-R DL : 8× DVD +RW/-RW SL : 8× DVD-9 : 8× CDR/CDRW : 32× |
|
| podrobné specifikace | viz specsheet | |
 |
Za zapůjčení optické mechaniky děkujeme společnosti LiteOn | |
Zdroj |
||
 |
Enermax Revolution 85+ ERV920EWT-00, 920 W |
|
základní parametry |
||
| celkový výkon | 920 W | |
| špičkový výkon | 1010 W | |
| podrobné specifikace | viz specsheet | |
 |
Za zapůjčení zdroje děkujeme společnosti Enermax | |
Skříň |
||
Cooler Master Centurion 534 |
||
základní parametry |
||
| formát | miditower | |
| standard | ATX | |
Chladič |
||
 |
Coolink Corator DS |
|
základní parametry |
||
| podporované patice | Intel LGA 775/1156/1366, AMD AM2/AM2+/AM3 | |
| rozměry | 155 × 140 × 121 mm | |
| hmotnost pasivu | 1040 g | |
| materiál | měděná základna, hliníková žebra | |
| ventilátor | 120 × 120 × 25 mm, 800–1700 ot./min, PWM | |
| podrobné specifikace | viz specsheet | |
recenze |
||
| Test chladičů (finále): Noctua, Thermalright, Zalman… | ||
| Za zapůjčení chladiče děkujeme společnosti Rascom | ||
Operační systém, nastavení a ovladače
- Microsoft Windows 7 Ultimate (64bitová verze)
- vypnuta automatické defragmentace, aktualizace i swap file na
všech jednotkách - DirectX redist August 2010
- Intel INF
9.1.1.1
Pro testy využíváme 30" LCD panel HP LP3065
Závěrečné hodnocení
Závěrem
Enermax Hoplite je skříň navržená pro výkonnější komponenty, která se drží moderního a módního uspořání. Odpovídá tomu i výrazná perforace, kvůli které se příznivci tichých sestav podobným skříním vyhýbají obloukem.
Konfigurace skříně umožňuje osadit nejvýkonnější a nejrozměrnější grafické karty, pořád ale nejde o řešení pro extrémisty – trochu mě mrzelo, že kvůli klasickým sedmi záslepkám nelze do jinak prostorné skříně osadit tři grafické karty pod sebe. U skříní této kategorie to ale není takový problém, ten, kdo plánuje propojit tři výkonné karty, asi pořídí i dražší skříň a nebude pokukovat po Hoplitu.
Počítejte také s tím, že skřín nění tak robustní, jak by se z masivních plastů, kterými je obalená, mohlo zdát. Není to ale ani žádný papírák, jak bývá jinak u nejlevnějších skříní z 0,6mm plechu zvykem. Ještě víc mě ale mrzí to, že výrobce nedotáhl některé drobnosti – třeba že přes evidentní snahu nabídnout dostatek možností, kudy táhnout kabely a jak je nejlépe uspořádat, na ně nakonec nezůstalo příliš mnoho prostoru pod bočnicí. A obdobně výrobce nedotáhl chlazení klece s disky.
A teď to příjemnější. Skříň za poměrně nízkou cenu, která se obvykle pohybuje v rozmezí 2300–2500 Kč, nenabízí špičkový návrh a provedení, ale dohání to bohatou výbavou a řadou zajímavých funkcí. Regulovaný čelní ventilátor s možností vypnout podsvícení není obvyklý ani u dražších skříní. Hot-swap pozice pro disky už vůbec ne – v případě, že budete chtít něco podobného pořizovat samostatně do 5,25" pozic, vyjde vás to na několik stovek.
Ani dvě pozice pro 2,5" SSD nejsou ve skříních běžné, přestože tu s námi 2,5" SSD už nějaký pátek jsou a výrobci měli dostatek času zareagovat.
Hoplite se zkrátka hodí pro výkonnější sestavy, ve kterých je zapotřebí dosáhnout vyššího průtoku vzduchu a pro šťouraly, kterým nestačí jeden šuplík na disky, ale nechce se jim neustále lézt do skříně. A hlavně – nechce se jim víc utrácet.
Enermax Hoplite (ECA3220)
+ výkonné chlazení
+ hot-swap pozice pro disky
+ čelní ventilátor s vlastní regulací
+ pohodlná montáž
+ příprava pro cable management
+ čelní konektory USB 3.0
+ interní pozice pro SSD
− vyšší hlučnost kvůli výrazné perforaci
− pod bočnicí méně místa pro kabely
− horší zpracování některých dílů
− schází externí 3,5" pozice (pro čtečku karet)
− pouze vylamovací záslepky
