Kvantové počítače postupně dobývají svět, přičemž jeden stroj od finské společnosti IQM už například funguje také v Ostravě, jak uvádějí kolegové na Lupě. Nejpokročilejší systémy současnosti však vyrábí americké IBM.
Jmenuje se IBM Quantum System Two a fyzicky zatím běží jen na čtyřech místech – ve výzkumném centru IBM v New Yorku, ve vědeckém centru s San Sebastianu, na klinice v Clevelandu a ve výpočetním centru v japonském Kobe. Společnost jej pro širokou odbornou veřejnost dovezla ukázat i na letošní MWC 2026.
Žádný lustr, nýbrž chlazení schopné jít téměř k –273,15 °C
Nejnápadnější částí kvantového počítače je jeho chladicí systém, který může někomu připomínat lustr či jakési postmoderní umění. Tato soustava dokáže snížit teplotu přibližně na 10 až 20 miliKelvinů, tedy těsně nad absolutní nulou. Využívá takzvanou technologii „dilution refrigerator“, která pracuje se směsí izotopů helia-3 a helia-4 a při jejich přechodu mezi fázemi pohlcuje teplo.
Výpočetní část tvoří podle serveru Lupa.cz kvantový čip IBM Heron, jenž obsahuje 156 supravodivých kvantových bitů (neboli quibitů). Ty jsou kvůli správné funkci chlazeny na extrémně nízkou teplotu, aby zmizel elektrický odpor. Elektrony pak mohou vytvářet takzvané Cooperovy páry, které umožňují vznik kvantových jevů. Informace se do systému zapisují pomocí přesně kalibrovaných mikrovlnných pulsů o frekvenci okolo 5 GHz.
Systém zvládne v rámci jednoho kvantového obvodu provést až pět tisíc dvouqubitových operací. Chybovost se pohybuje kolem 3×10⁻³ na dvouqubitových hradlech a v některých případech může klesnout až k hodnotě 1×10⁻³. Jeden chladicí kryostat přitom dokáže pojmout až tři procesory Heron, které lze navzájem propojit pomocí speciálních kvantových spojů. Díky tomu je možné systém postupně škálovat až na tisíce qubitů.
zdroj: Lupa.cz
ČLÁNKY DO MAILU