Hlavní navigace

Intel ruší linii SoC a mikrořadičů Quark, nejmenších x86 jader s kořeny v Pentiu a 486

29. 1. 2019

Sdílet

Zdroj: Redakce

Intel se pomalu chystá ke vstupu na trh samostatných GPU, což bude jedna z největších změn v jeho technologickém portfoliu za poslední léta. Ale zdá se, že současně se firma také z některých oblastí stáhne. Intel totiž oznámil, že skončí s procesory Quark – velmi úspornými a také zjednodušenými procesory architektury x86, které byly určeny do mikrořadičů, embedded a zařízení IoT (internetu věcí). Intel se tak patrně stáhne ze segmentu, kde se snažil konkurovat architekturám ARM, MIPS a eventuálně možná i RISC-V.

Intel již chvíli ukončuje některé tyto aktivity – zbavil se divize Wind River a ukončil řadu vlastních IoT produktů. Ovšem úplné opuštění programu Quark je přece jenom překvapení. Intel přišel s těmito procesory či mikrořadiči na trh v roce 2013, kdy přinesly třetí větev do dvoučlenné rodiny architektur „Core“ a „Atom“. Quarky byly velmi zjednodušené procesory kompatibilní s 32bitovou instrukční sadou x86. Do určité míry v nich lze vidět potomky dávných jader 486 a Pentium, ovšem na moderním procesu a zaměřené na minimální spotřebu.

Quark skončí po šesti letech

Nyní Intel zdá se všechny čipy Quark zrušil, respektive oznámil konec jejich výroby. Tento proces začne poměrně brzo, ale protože se u embedded řešení obvykle garantuje delší doba dostupnosti, bude odcházení hodně pozvolné. Intel uvádí, že poslední čipy bude expedovat do 17. července roku 2022. To se však bude týkat jen dlouhodobých objednávek, které budou zadány nyní. Objednávat Quarky totiž bude možné jen do 19. července letošního roku (2019).

Pro klienty, kteří na Quarcích staví nějaká zařízení, tedy na jednu stranu jejich dostupnost bude ještě 3,5 roku zachována, ale nevýhoda je, že budou muset svůj plánovaný odběr pro tuto dobu závazně objednat již letos a již letos stanovit, jaký počet na tu dobu potřebují.

Intel Quark série X1000

Intel zrušením Quarků přichází o jednu ze svých architektonických větví, i když technologicky nejde o takovou ztrátu, jako kdyby například zařízl pokročilejší úsporné Atomy. Trošku otázka je, zda byla zrušeny jen tyto konkrétní čipy, nebo i kompletní vývoj jader a architektury jako takových. Jádra typu Quark Intel také označuje MIA (Minute Intel Architecture, i když nyní zkratka získává jiný nádech…).

Intel totiž stejná nebo podobná jádra používá i jako komponentu obsaženou v jiných svých čipech. Dokonce až tři tato mini-x86 jádra se nacházejí v každém čipsetu Intel od generace Skylake výš (tedy B150/H110/Z170 atd.). Na těchto jádrech běží subsystém Intel Management Engine a další podobné nízkoúrovňové služby implementující z pohledu uživatele skryté hardwarové funkce. A integrovaná jsou tato jádra zřejmě také v modemech Intelu, které používají třeba telefony od Apple. Zda Intel hodlá jádra Quark/MIA nahradit i v těchto rolích, není zatím známo. Mohl by z MIA přejít třeba i na jádra RISC-V, které jsou k dispozici zadarmo a k použití v roli „skrytých“ mikrořadičů, ke kterým uživatel nemá přístup, se docela hodí.

MMF24

Výňatky z dokumentu Intelu oznamujícího zrušení Quarků

Nezájem o x86 v segmentu mikrořadičů?

Jako důvod zrušení čipů Quark je uvedeno jen to, že „poptávka se přelila k jiným produktům Intelu“. Intel tedy asi již nehodlá dodávat takto levné/malé čipy, ale raději se zaměří na SoC založené na architektuře Atom. Nebo na velké procesory uzpůsobené pro role v náročnějších zařízeních IoT a podobných segmentů.

Vedle malého zájmu zákazníků o Quarky je také možné, že Intel neměl chuť dál investovat do inovování Quarků kvůli obtížené konkurenci v tomto segmentu. U čipů této třídy je víc než jinde zájem na tom, aby spotřeba, ale také počet tranzistorů (a tím cena) byly co nejnižší. A tudíž jsou zde vhodnější RISC architektury, protože ačkoliv x86 dekodéry nepřináší na úrovni velkých procesorů významnější zátěž navíc, u jader třídy Cortex M0 už penalizace existuje. Zároveň zde není příliš benefitů z kompatibility s (omezenou) instrukční sadou x86. A v tomto segmentu se v následujících letech dost možná rozhoří drsnější cenová konkurence mezi lowendovými čipy s jádry ARM a novou architekturou RISC-V. I to může být důvod pro to, že Intel o oblast ztratil zájem – proti oběma by totiž asi byl v nevýhodě a tlak na cenu by jen zhoršil vyhlídky na marže. Proto se asi stratégové rozhodli převést zdroje dosud vynakládané na vývoj Quarků jinam.

Byl pro vás článek přínosný?