Výzkum využil hru A Plague Tale: Requiem, což je akční adventura z roku 2022. Vědci zkoumali, jaký vliv má hraní na psychickou a fyziologickou zátěž hráčů. Ve hře není nouze o násilné scény (i když by se našly i vhodnější hry), napětí a všudypřítomné krysy.
Studie zahrnovala 82 účastníků ve věku 18 až 40 let, z toho 42 žen. Většina z nich (79 %) měla předchozí zkušenosti s hraním her a týdně jim věnovala v průměru čtyři až pět hodin. A jak to probíhalo?
Vyvolání stresu ponořením ruky do ledové vody
Nejprve byli účastníci vystaveni stresové situaci pomocí tzv. SECPT – metody, při níž musí člověk ponořit svou nedominantní ruku na tři minuty do ledové vody. Tato procedura spolehlivě vyvolává jak fyzický, tak psychický stres. A ten pak může být příčinou násilného chování.
Poté byli účastníci rozděleni do dvou skupin. Jedna hrála dvě násilné scény ze hry A Plague Tale: Requiem na konzoli PS5, druhá si vyzkoušela dvě nenásilné pasáže. Během celého experimentu vědci sledovali fyziologické reakce pomocí EKG, analyzovali sliny účastníků, ale také se jich ptali na subjektivní hodnocení. Hráči násilných pasáží subjektivně označili svůj stres za vyšší, než hráči nenásilných částí.
Měření naznačila něco jiného
Fyziologická data ukázala pokles stresu u obou skupin – bez ohledu na to, jakou část hry hráli. Vědci k tomu dodávají: „Rozpor mezi tím, co lidé cítí, a tím, co ukazují jejich těla, naznačuje, že si často nedokážeme přesně uvědomit vlastní míru stresu.“
Podle nich mohl být rozdíl ve vnímání způsoben tím, že násilné části hry působily intenzivněji nebo náročněji. Subjektivní stres tedy zřejmě neodrážel skutečný fyzický stav. Důležitým závěrem studie je, že násilné hraní videoher nezvyšuje agresivní chování.
Výsledky se ovšem týkají pouze jedné konkrétní hry (zde její recenze od lidí z Indianu) a jistě bychom mohli najít hry, které způsobí mnohem větší stres. Po dohrání však opět klesne. Násilné i nenásilné videohry podporují relaxaci zvýšením variability srdeční frekvence (HRV), snížením HR a snížením hladiny kortizolu.
Pokud se zeptáme ChatGPT, které hry jsou nejvíce násilné, vytvoří následující seznam:
- Hatred (2015): Hráč se stává masovým vrahem zabíjejícím civilisty. Hra byla zakázána nebo cenzurována v mnoha zemích.
- Manhunt (2003): Hráč vraždí brutálním způsobem kvůli zábavě publika. Jedna z nejkontroverznějších her historie.
- Doom Eternal (2020): Rychlé tempo, brutální zbraně, rozsekávání démonů. Násilí je přehnané, ale „nerealistické“.
- Mortal Kombat 11 (2019): Legendární „fatality“ – animace smrti jsou extrémně krvavé a graficky propracované.
- The Last of Us Part II (2020): Násilí je součástí vážného příběhu. Hráč často pociťuje vinu a morální dilema.
zdroj: Science Direct
ČLÁNKY DO MAILU