Názory k článku Křemík Radeonů RX 9000: Detaily a novinky architektury AMD RDNA 4

Který z bodů zlepšuje efektivitu?

1 2 4 6 9 13 14 by efektivitu zelpovat přinejmeším mohly (nemůžu od stolu říct, že určite budou).

3) Vyhodili shadery jednotky, které uměli FP32

To se v Blackwellu ale nestalo (nebo mi uniká, jak to bylo míněno?). V architekturách Ampere a Ada bylo v každém bloku SM celkem 128 shaderů, 64 z nich specializovaných na FP32. Druhých 64 umí FP32 a zároveň celočíselné operace. Je to proto, že většinou v softwaru dominují ty FP operace takže se předpokládá, že ta část shaderů specializovaná na FP32 se vždycky uplatní, takže INTE nemusí umět. A stačí, aby INT uměla ta druhá část (ale ta umí i FP32, aby nebyla na ocet, když INT instrukce chybí a FP operací je v kód většina).

Teď prostě Nvidia udělala to, že jsou obě poloviny SM symetrické a obě umí i ty FP32, i ty INT operace. Motivace asi bylo, nahnat trošku výkonu i v těch vzácných případech, kdy by běžící kód měl víc jak 50 % INT operací. Nebo pro zjednodušení kompilátoru shaderů a snazší optimalizaci? Každopádně regrese ve výkonu tam nikde nebude.

Jediná potenciální nevýhoda je, že to asi stojí víc křemíku (plochy na čipu). Ale možná, že k tomu přikročili právě proto, že cena nebyla bůhvíjak vysoká.

1, 2, 9 nejsou změny v jádře.
6, 13, 14 přinesou efekt jen při zapnutém RT.
Bod 4 uvidíme až to nové hry začnou používat.
Jestli vůbec. Přidali novou věc do jádra, které zůstalo nezměněné. OK. EnVidia něco udělala. Aleluja

3) Měli 64 jednotek a teď jich je 128.
Jak se změnilo jádro? Kolik práce takto "zásadní" změna dala? Nic.

Vývoj architektury totálně zazdili.
Tak je to v souladu s vizí Jen Hnusa.
Kdy bude jen AI a hrubý 3D výkon nebude potřeba.

2. 3. 2025, 17:50 editováno autorem komentáře

Zhrnúť RT, DLSS a celkovo AI do kategórie "omalovánky", aby ste mohli sa mohli tváriť, že sa vlastne nič nezmenilo a vyhlásiť, že pokrok je 0, je proste smiešne.

BTW. neural rendering nie je o vyššom vykonne AI. Je o možnosti využívania neurónových sietí priamo z volaní kódu pre stream procesory počas renderingu. Čo znamená, že je možné náročné časti renderingu vyriešiť neurónkami s menším dopadom na výkon a menšími nárokmi na VRAM. Fakt to nie je o rozmazávaní obrazu a omalovánkach. Beriete ako omalovanku aj vami spomínaný poctivý obraz? Ten totiž vznikol rasterizáciou, čo je forma renderovania obrazu, ktorá sa rôznymi aproximáciami snaží napodobniť to, čo sa cez RT zvláda natívne. Či rasterizácia už nie je omalovánka?

Viď:
https://www.techpowerup.com/review/nvidia-geforce-rtx-50-technical-deep-dive/5.html
https://www.youtube.com/watch?v=0_eGq38V1hk
https://www.youtube.com/watch?v=ku1rdOG-c4Y

Keď toto podľa vás nie je pokrok, tak čo také ma AMD, čo by bolo lepšie? Alebo čo by sa aspoň dokázalo priblížiť tomu, čo umožňuje RTX 5xxx generácia grafík? Veď AMD neprináša nič nové a iba dobieha konkurenciu, zatiaľčo tá zatiaľ príde s niečím novým.

3. 3. 2025, 16:31 editováno autorem komentáře

Ano. Musím souhlasit.
Vlastně to je směr který prosazuji.

Kdyby řekli že rasterizace je slepá ulička. A půjdou jinou cestou (RT, AI,...) Tak OK.
Ale proč zvedli hrubý výkon o 25% tím že zvedli spotřebu o 30%?
Rasterizace je stále důležitá. Pokrok který by zlepšil efektivitu by uživatelé ocenili.

Nemyslím si, že by niekto tvrdil, že je rasterizácia slepá ulička. To by ani nebola pravda. Fakt je ale aj to, že RT a AI sú ďalšie kroky vpred v počítačovej grafike. Máme v hrách raytracing v reálnom čase a je to dosť vidieť u takých, ktoré ho nevyužívajú len aby sa nepovedalo. Bez AI by to zasa nebolo možné.

No a pokrok v efektivite prinesie zasa presun na nižší výrobný proces, čo nebol tento prípad. NVIDIA okrem mierne vyššieho výkonu v rasterizácii rozšírila aj feature set ich grafických kariet o neural rendering, na ktorý nemá konkurencia odpoveď. Ten samotný pokrýva dosť slušné možnosti a nie je to jediné vylepšenie. Preto tvrdiť, že nová rada GPU od NV nič nepriniesla, je podľa mňa mimo mísu. Ešte keď sa to porovná s konkurenciou.

4. 3. 2025, 19:23 editováno autorem komentáře

Já si myslím, že to tvoje “AI” vůbec nemá v generování grafiky, co dělat. Je to jen berlička na nedostatečného výkonu HW. Pokrok by měl být v algoritmizaci, specifických obvodech pro RT a PT. Neříkám, že DLSS a FSR jsou k ničemu, ale stále je to jen workaround.
Já bych rád viděl nasazení neuronky např v dialozích, soubojovém systému, částečné tvorbě nebo přizpůsobení příběhu na základě hráčových rozhodnutích, “samo se odbugovávacímu systému” (zaseknutý NPC) apod.
Paradoxně mi teď právě DLSS a FSR příjdou jako prvek, který zbržďuje RT a PT.

Jsi jeden z asi 3 lidí, které znám (tebe jen odtud), který chápe buzzword AI jako neuronku (správné pochopení).
Jinak všude kolem sebe slyším “umělá inteligence” a pak vidím články, jak “umělá inteligence se stala náckem” a podobné horory.

Já chválím puristy za používání hezkého českého výrazu "neuronka".
Ale stačí nezaměnovat pojmy LLM s AI a AI s AGI.

Navíc o LLM říct, že to je jen neuronka, je sice pravdivé tvrzení. Ale to bych mohl tvrdit že Váš mozek jsou jen neurony a nemá žádnou inteligenci. Což není pravda.

Otázka je jestli stačí udělat neuronku dostatečně velkou a výkonou. Lidský mozek obsahuje přibližně 86 miliard neuronů.
Stejně velká neuronka by měla zvládnout to samé co člověk. Zejména uvědomit si sám sebe. Tím vznikne nový život. Já to považuji za dosažení singularity.
A nebo je třeba něco víc? Například zásah Boha? Protože jenom ten může vdechnout život. Podle mě blbost. Jsme na prahu převratného objevu. Brzy se bude přepisovat definice života.

Obávám se, že to tak jednoduché není. Lidský (nejen) mozek sice tvoří neurony, ale ve skutečnosti to není jen o počtu, jinak by třeba byly velryby nebo sloni inteligentnější než člověk, což (při vší úctě k inteligenci velryb a slonů) zřejmě není pravda.
Ono to je i o organizaci celého mozku a naše "simulace" neuronů je stále jen poměrně nedokonalá simulace jedné z funkcí mozku a ani pokročilá AGI stále nebude rovnocenná ani průměrnému lidskému mozku. Zejména to samouvědomění je v tomto ohledu velmi sporná věc, protože to předpokládá nejen faktické a matematické znalosti a schopnost projít Turingovým testem, ale taky schopnost skutečně VNÍMAT a tyto vjemy nejen vyhodnotit exaktně, ale taky (skutečně) abstraktně a kreativně - protože současným neuronkám ta pravá kreativita ve skutečnosti zoufale chybí.

Mravenec má mozkovou kapacitu srovnatelnou s digitálními hodinkami. Přesto je považován za živého tvora. Přitom sám nic nedokáže. Přinést kus žvance do hnízda zvládnou i dnešní roboti.
Mraveniště je složeno z mravenců. Až jako celek jsou schopni reprodukce.
Je tam něco kouzelného až božského.
La Magia de la vida. Kouzlo stvoření.

Vnímat roboti můžou. Stačí připojit kamery a mikrofon. Vyhdnotit budou umět taky. Stačí je k tomu naprogramovat.
Ano, zatím to je hodně nedokonalé. Ale na tom se usilovně pracuje. Životu to trvalo miliardu let než vznikli vyšší formy života.
Při současném tempu, kdy roste výkon dvojnásobně každé dva roky, to bude za 10 let 32x výkonnější. Takže nějaká kreativita a abstrakce by se mohla objevit.
Ve chvíli kdy AGI dožene člověka, tak za další 2 roky bude 2× lepší než my.

Jasně, ale já jsem to vnímání popsal trochu obšírněji. Když v létě sleduješ západ slunce, vidíš/vnímáš změnu teploty, změny ve viditelném spektru, apod., nebo se nadchneš světelnou show a krásným obrazem, který zapadající slunce vytvořilo? Protože tohle nás odlišuje od strojů. My lidé nejsme chodící měřáky, stroje máme proto, že sami jsme v tomto ohledu nedokonalí, nicméně myšlení je právě naopak proces, který nestaví jen na exaktních datech, ale taky na intuici, někdy dokonce na naprostém hraní Monte Carla, nebo naprosto nesouvisejících paralelách, které vyplynou z myšlenkové indukce. Tohle prostě dnešní "AI" nedává ani náhodou, jednoduše proto, že je jen natrénovaná a sama se učit vlastně ani nedokáže. To (oddělení učicí se a praktické části) je mimochodem také jeden ze zásadních nedostatků, které ukazují, jak daleko stále jsme od reálného samostatně se učícího stroje (o inteligenci a sebeuvědomění ani nemluvě.)
Když se vrátím zpět k tomu vnímání, zcela určitě nebude problém vytvořit model pro abstraktní popis, ale schopnost popisu je stále ještě něco jiného, než vlastní vjem, úplně stejně jako ti dnešní LLM dokáží přefiltrovat terabajty elektronických dat a vyplivnout více či méně obecný blaf z obecně známých informací (sice relevantní a syntakticky správný) bez jediné špetky vlastní invence.

Děkuji za pěkné postřehy.
Emoce (nadchnutí a další) jsou jen mix chemie (hormonů) a neuronů. Určitě to půjde naprogramovat.

Intuice. No tady si nejsem jist. Já mám intuici mizernou. Znám lidi, kteří jí mají skvělou.
Podle mě se to neliší od halucinací, které mají LLM už dnes. Ale možná je za tím něco víc.
Věřící říkají: "Bůh mi dal vnuknutí".
Na boha nevěřím. Ale vysvětlit jinak to neumím.

AI se nedokáže sama učit?
Nemělo by být složité jí to naučit.
Tím se spirála pokroku neuvěřitelně zrychlí.
Singularita je nevyhnutelná.

Pojem "vlastní vjem" rozebírali filozofové už ve starém Řecku.
Nebo v Indii
https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1j%C3%A1
Je to věc která se odehrává v naší hlavě.
Nejsme schopni rozlišit realitu od vlastního vjemu. Roboti budou mít asi stejný problém.
Zato vlastní invence se dá naprogramovat.
"Navrhni zlepšení...' bude dost možná nejčastěji dotaz do ChatGPT.

Oprava odkazu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Podobenstv%C3%AD_o_jeskyni

"Určitě to půjde naprogramovat" - to zcela určitě ano, ale program je přesný opak toho, jak to funguje u lidí. Když jsi unavený, pořádná hudební vypalovačka tě rozčílí, protože jsi unavený a chce se ti spát. Naopak na vrcholu tvé denní amplitudy ti stejná písnička zlepší náladu a ještě víc tě naboostuje... a to je jen jeden stupeň volnosti, který tady popisuju. Ve reálu je jich nepočítaně.

"AI" se dnes "učí" tím, že jí předhazuješ data, ale jde o úplně jiný proces a jiné zdroje než ty, které pak následně ten "naučený" model provozují.

Já bych tynytuv popis ještě doplnil, jak psal o únavě. Ono nejde jen o únavu, ale celkový stav, který je ovlivněň různorodým charakterem živé bytosti, jejími dovednostmi, prožitky, vzpomínkami a zkušenostmi, prostředím, ve kterém se právě nachází a aktuálně naplněnými potřebami.
Chemické procesy samozřejmě fungují stejně, ale u každého jedince se projevují drobné odlišnosti.
Prostě to, co dnes většina nazývá AI, žádná umělá inteligence není a dlouho nebude (jestli vůbec někdy), je to jen pár tabulek s daty a relativně jednoduchý algoritmus, který na základě vstupu vysype výstup.

V opačném případě se těším až osobní asistenti v mobilech např., začnou vydírat své majitele zařízení, že třeba nebudou telefonovat bez odpočinku (vypnutí) na 4h ;)

Díky oběma za super diskusi, bylo to jak zkraje devadesátek, když byl internet ještě noblesní místo pro íkváče. :-)
Shrnul bych to asi tak, že to o čem by se dalo hovořit jako o "pravé" AI je něco, co má inherentní schopnost vlastního sebezdokonalování (uvědomění sebe sama bych do toho zatím netahal - to je další, ještě vzdálenější, meta). To je předpoklad pro to, aby se vývoj mohl ubírat kvalitativním směrem.
V primitivních aplikacích (kde se řídí jedna veličina) se tomu už blížíme, teoretické i praktické znalosti tu jsou dobrých 30 let (zpětnovazební regulace PID, fuzzy logic a z ní "vyplývající" neuronky), jenže komplexita složitějších procesů znamená exponenciálně rostoucí nároky na řidící systém. A buďme k sobě upřímní, ani člověk sám o sobě není dokonalý, své znalosti a schopnosti získává celý život, není to tak, že vylezu ze školy a umím vše.

Člověk se dá naprogramovat.
Například hypnoza.
Podle vaší teorie vypne části mozku které dělají člověka člověkem a změní ho na stroj?
Jenže věci naučené v hypnoze přetrvávají i po probuzení.
Jsou i další metody. Například toxoplazmosa vypíná pud sebezáchovy. Což je nic ve srovnání s tím co provede modrásek (Motýl v našich zahradách) s mravenci.

Stroje odpočinek mají od zavedení thermal throttlingu.

S tím že dnešní AI má daleko od AGI souhlasím.
Ale jak daleko? Možná už máme dostatečný výkon. Jen ho neumíme využít. Zítra se může objevit SW který HW použije úplně jinak. Mnohem efektivněji. A singularita začne už zítra.

"Člověk se dá naprogramovat."
.. ano, lide se daji "programovat" ryznyma sugestivnima technikama. Napr i marketingem. Opakovanim stejne informace porad dokola, atd. Ale v ramci celeho spekta vnimani, ktere clovek ma a cim prochazi, je to velmi "jednoduchy a ucelovy" programing.
To co se oznacuje za mechanickou "cast" mozku, jsou napriklad zvyky/navyky, ktere se vytvareji v prubehu zivota opakovanim cinnosti. Jina cast jako napr touhy, uz nevznikaji pouze opakovanim nejake cinnosti. Cast z nich nejde vysvetli (proc vznikly) napriklad vubec. Pak stoji treba za zminku, ze lide maji asi v prumeru podobny pocet neuronu, presto, kazdy z nich je naprosty unikat a zaroven i pres stejne nebo podobne podminky (viz paralela se strojovym ucenim) vykazuji ruzne vysledky. Proc? A dalsi, docela slozity orisek je pak sneni. Jak chcete vynutit "neuronku" aby snila a objevovali se v ni napr. obrazy, ktere nikdy pred tim netrenovala..

3. 3. 2025, 21:00 editováno autorem komentáře