Vlákno názorů k článku Ostravští vědci vyvíjejí nový typ baterií. Jsou bezpečnější než Li-ion, nehořlavé a s vyšší kapacitou od Ondro - Osobne ma baterie do aut az tak netrapia. Via...

Osobne ma baterie do aut az tak netrapia.
Via cma zaujimaju baterie do bateriovych ulozist, kde by lacna a ekologicka bateria mohla priniest mensiu revoluciu.

Ono to je skoro jedno jakou aplikaci si pro ten článek vymyslíš. Paradoxně statické baterky jsou z pohledu vymýšlení jednodušší než ty pro EV, protože nemusí být lehké a dokonce ani nemusí mít vysokou hustotu náboje, prostě budou jen trochu větší. Co je u nich potřeba, je, aby měly vysokou trvanlivost (tj. odolnost proti cyklování i proti stárnutí) a aby byly co možná výrobně nejlevnější.

Trvanlivost netřeba, spíš jenoduchost. No docela dávno jsem viděl video, jak pakistánci renovují staré autobaterie, v dílně bez střechy jí rozříznou, vyndají olovo, kyslinu vylejou do díry v zemi, ze starýho olova odlejou nový desky, dají to zpátky do baterky, nalejou kyselinu, slepí to a tradá. Na to jak je to dávno co jsem to viděl, mi to furt zůstává v hlavě.

Jednoduché jsou právě ty olověné. Jenže: pouhých 300 cyklů a je po akumulátoru. A asi ti nikdo neřekl, že ten pákistánský recyklát ze zasulfatovaných desek moc dobrou službu neudělá?

Ve skutečnosti to jde ještě jednodušeji. Stačí vylít starý elektrolyt, důkladně baterii propláchnout a oživit (na to je technologický postup) a nalít čerstvý elektrolyt. Určitě minimálně jeden téměř rovnocenný životní cyklus lze takto skoro zadarmo vyrobit. A kdyby ne, stačí spojit dvě takto zrecyklované baterie, místo jedné.
Viděl jsem to dělat hlavně pro velké baterie do nákladních vozů v oblastech, kde cena baterie = roční rodinný příjem ...
A šlo by jistě zrecyklovat i ten původní elektrolyt, ale to se nevyplatí ani těm chudým lidem.

Ve skutečnosti nikoliv. Sulfatace je jev, který se týká elektrod, nikoliv elektrolytu. A ač ji lze v méně závažných případech potlačit a elektrody desulfatovat (odpovídající pulzní nabíječkou), tak v případech závažnějších, kde ty krystaly síranu olovnatého jsou už masivnější, se na plnou kapacitu a proudovou zatížitelnost nikdy nedostaneš. To jsou pak ty baterky, které sice velmi rychle nabiješ, ale které ti nedají deklarovaný proud.
Že se pakistánci snaží dělat nějakou revitalizaci baterie, to chápu, viděl jsem to i na vlastní oči. Jen ten výsledek už nikdy není totožný jako u "panenské" nové baterie.

Tam už menšia revolúcia nastala lebo práve tieto veľké úložiská zvyknú používať práve špeciálne bezpečnejšie LiFePO4 články, čo majú sice menšie napätie 3,2V (namiesto 3,6V), no ich výdrž sa ráta v tisíckach dobytiach (pri správnom použití to vraj môže byť až 10,000!).