MacBook Neo byl vřele (až možná nekriticky) přijatý díky ceně, zpočátku atraktivní ve světě rychle zdražujících SSD a paměti, a svému poměrně rychlému procesoru. Slabina, kterou je jeho nedostatečná 8GB paměť, byla často bagatelizována s tím, že notebook tak dobře „swapuje“, že na něm malá RAM vůbec není poznat. Ukazuje se ale, že je to slabina skutečná – swapování totiž může způsobit velké problémy malému a nevyměnitelnému SSD notebooku.
SSD se opotřebovávají. Jak k tomu přispívá swapování?
Úložiště SSD, které jsou dnes už standardně používaná ve všech PC a noteboocích, mají jednou hlavní nevýhodu – paměti NAND, z kterých se skládají, mají omezený počet přepisovacích cyklů, které zvládnou. Každý cyklus smazání buňky NAND (což je potřebné pro to, aby se do ní mohla zapsat nová data), totiž vede k její fyzické degradaci. Jak se počet mazání zvyšuje, zhoršují se její parametry, až buňka nakonec ztratí spolehlivost – ani s použitím robustního ECC algoritmu už nelze spolehlivě zjistit, jaká data byla uložena, nebo případně buňka nedokáže data udržet správně po delší dobu (tzv. „data retention“; ač je paměť NAND nevolatilní, záznam v ní nevydrží věčně, ani když je zcela nová a s opotřebením se data retention zhoršuje).
Běžně používané paměti NAND typu TLC mívají oficiálně „garantovanou“ životnost ve stovkách nebo nízkých tisících zápisů, což znamená, že teoreticky lze buňky smazat jen třeba tisíckrát a pak už výrobce za nic neručí. V praxi obvykle SSD funguje dál a cyklů vydrží víc, ale už se pohybujete v oblasti postupně rostoucí nejistoty.
A swapování je bohužel něco, co vám SSD přesně takovými přepisy neustále opotřebovává: Počítač se vyrovnává s nedostatkem své operační paměti (RAM) tím, že z ní data, která používá nejméně často, zapíše (odswapuje) na disk, aby si uvolnil místo pro jiná. Když je potřebuje zpět, zase zapíše místo nich na SSD jiné bloky paměti a takto data neustále prohazuje – což znamená, že se na SSD neustále zapisují a zase z něho mažou data. Čím větší nedostatek paměti je nutné vykompenzovat, tím větší objemy dat se neustále zapisují a mažou. Pokud se tedy někde někdo chlubí, že mu třeba na MacBooku Neo běží Chrome, Office, různé komunikátory, hra a ještě si k tomu může pustit Windows ve virtualizaci a stříhat video, nejspíš swapem SSD zatěžuje (a opotřebovává) docela dost brutálně.
Jak rychle se srapování podepisuje na životnosti notebooku?
YouTuber UFD Tech teď publikoval video s výsledky svých testů, ve kterých zkoušel, jak rychle se SSD v MacBooku Neo může opotřebovávat, a vychází z nich, že značně. Nejprve vyzkoušel používání notebooku po dobu jednoho dne, které zahrnovalo hlavně prohlížení internetu – podle vlastních slov na počítači pouze otevřel Chrome a prohlížel weby a informace potřebné pro tvorbu svých videí, se současně běžícími programy Discord a Whatsapp. Tyto komunikátory obvykle máte na počítači aktivní neustále, protože chcete být online místo toho, abyste si zprávy prohlédli jednou denně jako u mailu, takže jejich zahrnutí do testu odpovídá tomu, jak nejspíš bude notebook používat zcela obyčejný uživatel. Podle UFD Tech byl prohlížeč Chrome během tohoto používání místy docela pomalý, takže asi došlo i na vícero najednou otevřených záložek.
Toto omezené použití v podstatě „jen na internet“ na MacBooku Neo podle testu způsobilo zápis 900 GB dat během pouhých třech hodin používání. Při takovém tempu zapisování dat na SSD dochází k velmi rychlému opotřebování SSD a „žraní“ omezených přepisovacích cyklů jeho buněk – u 256GB SSD jsou to jen za tři hodiny skoro čtyři celé cykly u všech buněk pryč.
Rok a půl používání a SSD už může být na výměnu?
Apple ale nikde neuvádí, jaká je garantovaná či očekávaná životnost SSD v MacBooku Neo v objemu zápisu nebo v počtu přepisovacích cyklů, jak je to normou u výrobců SSD (a neuvádí to pro žádné své počítače). Jediné, podle čeho se lze zhruba řídit, je procentuální indikátor zbývající životnosti, který lze v systému MacOS přečíst. UFD Tech se pokusil zjistit, jak rychle ubývá, cíleným opotřebováváním SSD zápisem. A vyšlo mu, že 256GB SSD ztratí 5 % životnosti po zapsání 20 TB a na nulu by se mělo podle odhadu dostane po zápisu 412 TB. U 512GB SSD, které má dražší varianta MacBooku Neo, vychází podle stejného testu nulová životnost na zápis někde okolo 1521 TB.
Jak už bylo zmíněno, SSD bude poté pravděpodobně fungovat dál, ale nemáte úplně jistotu, že náhle neselže a nesežere vám nějaký soubor; nevíte, jak moc ho můžete dál opotřebovat před totálním selháním, nebo jak dlouho na něm uložená data vydrží čitelná.
Tyto hodnoty nejsou úplně špatné. Tedy aspoň u 512GB verze, která by podle nich měla zvládnout minimálně 3000 přepisovacích cyklů, u 256GB verze je to ale horších 1600 cyklů. Problém je v tom, jak rychle může swapování probíhat. Pokud byste každý den tříhodinovou prací s notebookem natočili oněch 900 GB zápisu, vydržel by vám 256GB model jen 444 dní (1,22 roku), než jeho SSD bude za koncem oficiální životnosti. 512GB verze by dala 1690 dní, což je méně než pět let. Ale nebavíme o celodenní práci – „den“ jsou zde ty tři hodiny prohlížení internetu (při 24hodinové aktivitě by vycházelo jen asi 55 a 211 dní). A pokud byste nejen prohlíželi internet, ale snažili se dennodenně ukazovat nevěřícím, co všechno vaše Neo zvládne dělat najednou, dojdete k 0% životnosti mnohem dřív.
Problém je, že u počítačů Apple nemůžete vyčerpané SSD snadno vyřešit. Zatímco u normálního notebooku stačí koupit nový SSD modul, který v případě 256GB nebo 512GB modulu M.2 ani dnes není nějak prohibitivně drahý, Apple osazuje SSD napevno na desku a ještě má vlastní proprietární typ. Je to i proto, abyste výměnu nemohli udělat jinde než v jeho servisu, kde nebude nijak levná. Navíc při selhání SSD přijdete o svá data – nejde-li MacBook nastartovat ze svého interního SSD, k datům na něm se nedostanete a přijdete o ně. Při servisování vám je Apple neobnoví ani nepřevede na náhradní SSD. Obojí je o pevně daná nevýhoda počítačů Apple, s kterou jejich uživatelé musí počítat.
Přečtěte si také:
Tim Cook končí v čele Applu. Kdo jej nahradí a co to znamená pro budoucnost firmy?
Swapování není dobrá věc a neměli byste ho využívat nadoraz
Jaké je z toho ponaučení? Nevěřte marketingu, podle kterého je technologie Applu tak skvělá, že malá operační paměť ničemu nevadí a můžete si na počítači pouštět tolik chcete programů (a záložek v Chrome) najednou, kolik chcete. Pokud si notebook s pouze 8GB pamětí RAM pořídíte, snažte se nenechávat nepoužívané programy otevřené a moc netrapte počítač softwarem, který spotřebovává opravdu hodně RAM, jako ta zmíněná virtualizace Windows se současně spuštěným jiným softwarem.
Věnujte pozornost tomu, kolik zabrané kapacity RAM operační systém ukazuje a snažte se nedostávat tyto údaje na excesivní hodnoty. Počítač s 8GB pamětí by měl být používán na lehčí úlohy a pokud dojde na ty těžší, snažte se jim udělat v paměti místo pozavíráním všeho ostatního.
Nezbývá než doufat, že se současná krize drahé paměti (a SSD) přežene co nejdřív a pak snad už nebudeme muset počítače s pouze 8GB operační pamětí řešit.
Zdroje: UFD Tech, techPowerUp
ČLÁNKY DO MAILU