Když se AMD před devíti lety vrátilo na scénu s procesory Zen, jeho strategie tehdy byla zrušit rozdělení na velká a malá jádra (Bobcat a Jaguar) a celý trh pokrýt jednou vyváženou architekturou. Intel naopak začal velká a malá jádra kombinovat ve stejném hybridním CPU. Teď však takový moment přichází i u AMD. To sice doteď mělo velká a kompaktní jádra, obě ale měla stejnou architekturu. Teď ovšem chystá separátní úsporné jádro.
Zen 6 LP potvrzen
Toto úsporné jádro by mělo hrát stejnou roli jako tzv. LP E-Core v procesorech Intel, jejichž rolí není často ani tak zvýšení mnohovláknového výkonu, ale to, že mohou úsporně zpracovávat úlohy běžící na pozadí a podobné nenáročné zátěže. To je výhodné pro notebooky. V nečinnosti a nízké zátěži mohou běžet jen s pár jádry LP E-Core, zatímco většina procesoru je vypnutá a aktivní zůstává pouze nízkospotřebový „ostrov“ s LP E-Core. Při správném používání LP E-Core tak může notebook dosahovat lepší výdrže na baterii, ale teoreticky by to mělo jít použít v desktopových počítačích pro snížení spotřeby mimo vysokou zátěž.
AMD teď oficiálně potvrdilo, že jeho nové procesory budou mít nový typ jádra označený jako „Low Power“ (nízká spotřeba) – v kódu zaslaném do Linuxu, který přidává jejich podporu. Podle popisu inženýrů z AMD jde o třetí typ jádra vedle existujících jader „Performance“ a „Efficiency“ (těmi se myslí klasická velká jádra Zen 4 či 5 a kompaktní „dense“ jádra Zen 4c a 5c).
Tato jádra budou mít speciální identifikátory, pomocí kterých budou operační systém a také uživatelské aplikace schopné zjistit, že daná jádra jsou typu Low Power (stejná infrastruktura již dovoluje rozpoznat jádra Performance a Efficiency) a zohlednit to při přidělování úloh na jednotlivá jádra.
Zaslaný patch neříká nikde, že se tato technologie uplatní u procesorů s architekturou Zen 6, které má teď AMD na cestě, ale je to vysoce pravděpodobné. O možném začlenění LP jader už hovořily úniky prezentované youtuberem Moore’s Law is Dead – jeho tvrzení se tedy nyní z části potvrzují. LP jádra budou téměř určitě přítomná v procesorech Ryzen „Medusa“ (Medusa Point a další varianty) pro notebooky, které mají vyjít v roce 2027 (doufejme že v jeho první polovině).
Roadmapy AMD z Financial Analyst Day 2025, ukazující Ryzeny Medusa pro notebooky
Méně jisté je, zda LP jádra dostanou desktopové procesory s jádry Zen 6 pro socket AM6 (ty mají kódové označení Olympic Ridge). Patrně by u nich mohla příjemně snížit spotřebu v klidu, ale očekáváme, že kvůli úspoře plochy (a tím i ceny) IO čipletu je AMD do desktopové verze procesorů nezapojí. Ostatně kolují i zprávy, že by v nich mohlo dokonce chybět integrované GPU – byť nejsou plně potvrzené. Je možné, že se týkají jen toho, že většina desktopových CPU bude mít iGPU vypnuté, ale v čipu fyzicky bude a nějaké modely s GPU aktivním by pořád existovat mohly. Šance na LP jádra v desktopových Olympic Ridge je ale asi nižší než na to, že přece jen budou poskytovat grafiku.
Hybrid Zenu 6 a Zenu 5?
Intel používá pro LP E-Core stejnou architekturu jader „Atom“ (tedy například Skymont), jakou používají standardní E-Core. Rozdíl je v tom, že jsou provozována na nižších taktech a nejsou připojená na propojovací sběrnici (ring bus) s L3 cache, což jim dále snižuje výkon. Podle zpráv, které se objevily na internetu, to ale u AMD může být jiné. LP jádra v Ryzenech zřejmě jsou vyvíjená jako separátní větev architektury a budou se lišit od klasických (Zen 6) a kompaktních jader (Zen 6c).
Procesor AMD Epyc Venice s jádry Zen 6 (ilustrace). Měl by obsahovat prostřední efektivní jádra Zen 6c
Nepůjde ale možná o zcela vlastní evoluční větev, která by s běžnými jádry neměla nic společného. Podle zvěstí, jejichž původ není zcela jasný, AMD zřejmě jako úsporné jádro použije architekturu evolučně vyvinutou ze Zenu 5, ale možná s různými zjendodušeními. To, co teď pracovně označujeme jako Zen 6 LP (zda bude takové i oficiální označení, to netušíme), by tak mohlo být nazváno i Zen 5 LP (starší úniky skutečně uváděly, že se se Zenem 6 budou párovat LP jádra Zen 5, což se tímto možná vysvětluje).
Aby ale toto jádro mohlo být bez problémů provozováno po boku jader s architekturou Zen 6, budou do něj ale začleněné všechny změny, které nějak mění instrukční sadu a ovlivňují tak kompatibilitu. Z pohledu softwaru tak Zen 6 LP bude nastavovat stejnou tvář jako Zen 6, přestože uvnitř bude fungovat spíše jako Zen 5 a bude patrně mít obecně o dost nižší výkon než Zen 6.
Procesory Ryzen – přinejmenším ty pro notebooky – tímto ztratí něco ze své dřívější homogennosti. Byť bude jejich instrukční sada kompatibilní napříč všemi vlákny, tentokrát budou v CPU tři typy jader – plnotučný Zen 6 s vysokým jednovláknovým výkonem, kompaktní jádra Zen 6c, která budou mít stejnou architekturu a IPC (výkon na 1 MHz), ale výrazně nižší strop frekvence, a k nim ještě jádra Zen 6 LP. Ty budou mít nejen nižší takty, ale i nižší výkon na 1 MHz. A některé instrukce (například shuffle operace AVX-512) mohou mít nad rámec toho výrazně snížený výkon – jejich implementace může být jen rudimentární cílená na to, aby s nimi CPU bylo korektně kompatibilní, ale ne na to, aby měly ucházející výkon. Také je například možné, že jádra LP nebudou mít SMT. Nicméně úlohou LP jader nebude to, aby byla používána mnohovláknovými aplikacemi potřebujícími vysoký výkon, takže by to nemuselo vadit.
Zdroj: Phoronix
